Stručně: Paragraf 43 zákona č. 319/1948 Sb. říká, že soud může v soudním řízení sporném provádět důkazy z vlastní iniciativy a při rozhodování zohlednit i skutečnosti, které strany nepřednesly, ale které vyšly najevo jinak v průběhu řízení.
§ 43
I v soudním řízení sporném může soud provádět kterýkoliv důkaz z moci úřední; při svém rozhodování přihlédne také k skutečnostem, které stranami sice předneseny nebyly, vyšly však v řízení najevo jinak.
Paragraf 43 zákona č. 319/1948 Sb. říká, že soud může v soudním řízení sporném provádět důkazy z vlastní iniciativy a při rozhodování zohlednit i skutečnosti, které strany nepřednesly, ale které vyšly najevo jinak v průběhu řízení.
Co to znamená v praxi
Soud není vázán pouze důkazy, které mu předloží strany sporu, ale může si sám vyžádat další důkazy.
Soud může vzít v úvahu i informace, které se dozvěděl jiným způsobem než z podání stran, například z výpovědí svědků nebo z listin, které byly předloženy k jinému účelu.
Tento přístup umožňuje soudu komplexnější posouzení případu a zjištění objektivní pravdy, i když strany některé skutečnosti opomenou nebo neznají.
Na co si dát pozor
Strany by si měly být vědomy, že soud může aktivně zasahovat do dokazování a zjišťovat skutečnosti i mimo jejich návrhy.
I když strany něco nepřednesou, soud to může zohlednit, pokud to v řízení vyjde najevo.
Hlídat změny § 43 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.