§ 9 Nařízení vlády o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem – ÚČINNOST
Nařízení vlády o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem · 339/2002 Sb. · § 9 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Nařízení vlády č. 339/2002 Sb. nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Toto nařízení se nevztahuje na pravidla pro některé specifické služby, například v oblasti elektronických komunikací nebo cenných papírů.
§ 9 ÚČINNOST
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Místopředseda vlády
a ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 339/2002 Sb.
Toto nařízení se nevztahuje na pravidla pro služby
1. která nejsou speciálně zaměřená na služby informační společnosti,
2. v oblasti elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu6),
3. v oblasti cenných papírů podle zvláštních právních předpisů,7)
4. související s činnostmi podléhajícími vzájemnému uznávání podle zvláštního právního předpisu,8)
5. související s pojišťovacími a zajišťovacími činnostmi podle zvláštního právního předpisu,9)
6. vydaná
a) regulovanými trhy nebo pro regulované trhy podle zvláštních právních předpisů,7)
b) jinými trhy nebo orgány anebo pro jiné trhy nebo orgány, které pro regulované trhy provádějí clearingové nebo zúčtovací operace,
s tím, že pro případy podle tohoto bodu zůstává povinnost zaslat konečné znění návrhu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. f).
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34/ES o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012.
1a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.
2) § 7a zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
3) § 6 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků.
4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), vyhlášená pod č. 191/1995 Sb.
6) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES.
Nařízení vlády č. 339/2002 Sb. nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Toto nařízení se nevztahuje na pravidla pro některé specifické služby, například v oblasti elektronických komunikací nebo cenných papírů.
Co to znamená v praxi
Nařízení začalo platit ve stejný den, kdy Česko vstoupilo do EU.
Některé služby, jako jsou elektronické komunikace (podle zákona č. 127/2005 Sb.) nebo cenné papíry (podle zákona č. 591/1992 Sb.), nejsou tímto nařízením ovlivněny.
Pravidla pro pojišťovací a zajišťovací činnosti (podle zákona č. 363/1999 Sb.) také nespadají pod toto nařízení.
Na co si dát pozor
Nařízení se nevztahuje na pravidla, která nejsou speciálně zaměřená na služby informační společnosti.
Výjimkou jsou také pravidla vydaná regulovanými trhy nebo pro regulované trhy, nicméně i v těchto případech zůstává povinnost zaslat konečné znění návrhu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. f).