§ 2 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají – Posuzování nemocí z povolání
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají · 342/1997 Sb. · § 2 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 342/1997 stanovuje, které pracovně lékařské pracoviště posuzuje podezření na nemoc z povolání a jakým způsobem toto posouzení probíhá.
§ 2 Posuzování nemocí z povolání
(1) Pracovně lékařské pracoviště posuzuje onemocnění, u něhož vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání (dále jen „onemocnění“), z podnětu ošetřujícího lékaře5) nebo fyzické osoby (dále jen „osoba“) trpící onemocněním. Posouzení onemocnění provádí
a) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu se nachází pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu v době podání žádosti o uznání nemoci z povolání,
b) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo sídla nebo místo podnikání zaměstnavatele osoby trpící onemocněním, která vykonávala nebo vykonává práci v zahraničí,
c) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo sídla nebo místo podnikání zaměstnavatele, u kterého osoba trpící onemocněním, která trvale pobývá v zahraničí, naposledy vykonávala práci,
d) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo trvalého pobytu ostatních osob trpících onemocněním, které vykonávaly práci,
za podmínek, za kterých vznikají nemoci z povolání, (dále jen „příslušné pracovně lékařské pracoviště“).
(2) Příslušné pracovně lékařské pracoviště provádí posouzení onemocnění osob uvedených v odstavci 1 na základě zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění, výsledku lékařských vyšetření a dále na základě ověření podmínek vzniku onemocnění.
(3) Podmínky vzniku onemocnění ověřuje
a) krajská hygienická stanice, v jejímž správním území je pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává nebo vykonávala práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu,
b) Státní úřad pro jadernou bezpečnost8) u onemocnění, které mohlo vzniknout v souvislosti s prací s ionizujícím zářením nebo radioaktivními látkami,
c) krajská hygienická stanice, v jejímž správním území je příslušné pracovně lékařské pracoviště uvedené v odstavci 1 písm. b), a to na základě údajů o podmínkách vzniku onemocnění sdělených písemně tímto pracovištěm a zaměstnavatelem a za využití informací o podmínkách výkonu práce dostupných ze zahraničí.
(4) Po posouzení onemocnění příslušné pracovně lékařské pracoviště postoupí případ k ověření závěru posouzení onemocnění a k vydání lékařského posudku9) (dále jen „posudek“) středisku nemocí z povolání, v jehož územním obvodu má sídlo, (dále jen „příslušné středisko nemocí z povolání“).
Paragraf 2 vyhlášky 342/1997 stanovuje, které pracovně lékařské pracoviště posuzuje podezření na nemoc z povolání a jakým způsobem toto posouzení probíhá.
Co to znamená v praxi
Pokud máte podezření na nemoc z povolání, může posouzení zahájit váš ošetřující lékař nebo vy sami.
Posouzení provede konkrétní pracovně lékařské pracoviště, které je určeno podle místa vašeho pracoviště, sídla zaměstnavatele, nebo vašeho trvalého pobytu.
Toto pracoviště zjišťuje váš zdravotní stav před onemocněním, provádí lékařská vyšetření a ověřuje podmínky, za kterých nemoc mohla vzniknout.
Podmínky vzniku nemoci ověřuje krajská hygienická stanice nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost, pokud jde o práci s ionizujícím zářením.
Na co si dát pozor
Pokud jste pracovali v zahraničí, podmínky vzniku nemoci ověřuje krajská hygienická stanice na základě písemných údajů od pracovně lékařského pracoviště a zaměstnavatele, a také informací ze zahraničí.