§ 2 vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají – Posuzování nemocí z povolání

(1) Pracovně lékařské pracoviště posuzuje onemocnění, u něhož vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání (dále jen „onemocnění“), z podnětu ošetřujícího lékaře5) nebo fyzické osoby (dále jen „osoba“) trpící onemocněním. Posouzení onemocnění provádí

a) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu se nachází pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu v době podání žádosti o uznání nemoci z povolání,

b) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo sídla nebo místo podnikání zaměstnavatele osoby trpící onemocněním, která vykonávala nebo vykonává práci v zahraničí,

c) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo sídla nebo místo podnikání zaměstnavatele, u kterého osoba trpící onemocněním, která trvale pobývá v zahraničí, naposledy vykonávala práci,

d) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo trvalého pobytu ostatních osob trpících onemocněním, které vykonávaly práci,

za podmínek, za kterých vznikají nemoci z povolání, (dále jen „příslušné pracovně lékařské pracoviště“).

(2) Příslušné pracovně lékařské pracoviště provádí posouzení onemocnění osob uvedených v odstavci 1 na základě zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění, výsledku lékařských vyšetření a dále na základě ověření podmínek vzniku onemocnění.

(3) Podmínky vzniku onemocnění ověřuje

a) krajská hygienická stanice, v jejímž správním území je pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává nebo vykonávala práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu,

b) Státní úřad pro jadernou bezpečnost8) u onemocnění, které mohlo vzniknout v souvislosti s prací s ionizujícím zářením nebo radioaktivními látkami,

c) krajská hygienická stanice, v jejímž správním území je příslušné pracovně lékařské pracoviště uvedené v odstavci 1 písm. b), a to na základě údajů o podmínkách vzniku onemocnění sdělených písemně tímto pracovištěm a zaměstnavatelem a za využití informací o podmínkách výkonu práce dostupných ze zahraničí.

(4) Po posouzení onemocnění příslušné pracovně lékařské pracoviště postoupí případ k ověření závěru posouzení onemocnění a k vydání lékařského posudku9) (dále jen „posudek“) středisku nemocí z povolání, v jehož územním obvodu má sídlo, (dále jen „příslušné středisko nemocí z povolání“).