§ 49 vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů · 349/2007 Sb.
Stručně: Paragraf 49 vyhlášky 349/2007 Sb. stanovuje, co se zahrnuje a co se nezahrnuje do pořizovací ceny zásob, jak se oceňují náklady na úpravy, jak se používají způsoby ocenění úbytků zásob a jak se oceňují nevyfakturované dodávky a zásoby vlastní výroby. (§ 49 zákona č. 349/2007 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
- Týká se: dodavatel
- Odkazuje na: § 54
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 349/2007 Sb.
(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.
(2) Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
(3) Pokud jsou u stejného druhu zásob využity způsoby ocenění cenou, která vychází z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona, pak v rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění; pokud je využit vážený aritmetický průměr, počítá se nejméně jednou za měsíc.
(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.
(5) Vlastními náklady se rozumí buď skutečná výše nákladů nebo výše nákladů podle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou. Výrobou se rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty. Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky
a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem nedokončenou výrobu pouze přímými materiálovými náklady a výrobky nebo polotovary přímými materiálovými a mzdovými náklady,
b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady, jimiž jsou náklady na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady,
c) v malosériové a kusové nebo zakázkové výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem přímými náklady, výrobní režií a v případě, že výrobní cyklus přesahuje dvanáct měsíců výjimečně i správní režií.“.
34. V § 52 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 15a zní:
„(7) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně15a) nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.
15a) Například § 6 vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
35. V § 53 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně15a) nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
36. § 54 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Do pořizovací ceny zásob se započítávají náklady jako přepravné, provize, clo a pojistné.
- Nezapočítávají se úroky z úvěrů, kursové rozdíly, smluvní pokuty a jiné sankce.
- Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží zvyšují ocenění zásob.
- Pokud používáte pro stejný druh zásob ocenění úbytků cenou zjištěnou podle § 25 odst. 3 zákona, musíte v rámci jednoho analytického účtu používat jen jeden způsob ocenění.
- Pokud se používá vážený aritmetický průměr pro ocenění úbytků, počítá se nejméně jednou za měsíc.
- Nevyfakturované dodávky se ocení podle smlouvy nebo jiných dostupných dokladů.
- Zásoby vlastní výroby (nedokončená výroba, polotovary, výrobky) se oceňují buď skutečnými náklady, nebo náklady podle kalkulace stanovené účetní jednotkou, přičemž existují specifické způsoby ocenění pro různé typy výroby (např. krátkodobý cyklus, hromadná výroba, malosériová výroba).
Příklad
Firma koupí materiál za 10 000 Kč a zaplatí za jeho dopravu 500 Kč. Do pořizovací ceny materiálu se započítá 10 000 Kč (cena materiálu) + 500 Kč (doprava), celkem tedy 10 500 Kč. Pokud by firma zaplatila úrok z úvěru na nákup materiálu, tento úrok by se do pořizovací ceny nezapočítal.
Na co si dát pozor
- Je nutné přesně rozlišovat, které náklady se do pořizovací ceny zásob zahrnují a které ne.
- Při ocenění úbytků zásob je třeba dodržet jednotný způsob ocenění v rámci jednoho analytického účtu.
- Vážený aritmetický průměr pro ocenění úbytků je nutné počítat minimálně jednou za měsíc.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 3 Účinnost (Nařízení vlády o obsahových náplních jed)§ 3 Katalog prací (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády o katalogu správních činn)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)