§ 3 Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie – Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny
Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie · 349/2010 Sb. · § 3 · Energetika a síťová odvětví
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 349/2010 Sb. stanovuje, jak se vypočítá a jaká je minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny v parních blocích a fotovoltaických elektrárnách, a určuje výjimky z těchto pravidel.
§ 3 Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny
(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je účinnost výroby elektřiny ηel podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.
(4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny.
(5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách (článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na zařízení o výkonu nižším než 30 kW.
(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.
(7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií.
Paragraf 3 vyhlášky 349/2010 Sb. stanovuje, jak se vypočítá a jaká je minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny v parních blocích a fotovoltaických elektrárnách, a určuje výjimky z těchto pravidel.
Co to znamená v praxi
Účinnost výroby elektřiny v parním bloku se počítá podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
Minimální účinnost výroby elektřiny pro parní bloky je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.
Pokud má výrobna elektřiny více bloků, minimální účinnost se vztahuje na průměrnou hodnotu celé výrobny.
Minimální účinnost pro fotovoltaické elektrárny (články) podle přílohy č. 14 se nevztahuje na zařízení s výkonem nižším než 30 kW.
Na co si dát pozor
Minimální účinnost pro parní bloky podle přílohy č. 7 se nevztahuje na parní bloky s kondenzačním provozem, které odebírají páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.
Při rekonstrukci parního kondenzačního bloku nemusí být splněna minimální účinnost podle přílohy č. 7, pokud energetický audit prokáže, že nelze zajistit dostatečný odběr tepla nebo je kombinovaná výroba tepla a elektřiny technicky nevhodná či ekonomicky neefektivní. V takovém případě se musí provést opatření ke zlepšení stávající účinnosti.
Tyto účinnosti se nevztahují na jaderná zařízení, soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, ani na náhradní a nouzové zdroje energií používané při mimořádných událostech.