§ 2 Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanovuje způsob tvorby rezervy pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu – Držitel povolení k provozu jaderného zařízení
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanovuje způsob tvorby rezervy pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu · 360/2002 Sb. · § 2
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 360/2002 Sb. stanovuje, jakým způsobem držitelé povolení k provozu jaderných zařízení nebo pracovišť III. či IV. kategorie tvoří rezervu na vyřazování těchto zařízení z provozu.
§ 2
(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci, tvoří rezervu na vyřazování za zdaňovací období2) jako podíl odhadu celkových nákladů na vyřazování z provozu k počtu let, které uplynou od doby vydání povolení k etapě aktivního vyzkoušení3) do předpokládaného ukončení vyřazování z provozu.
(2) Držitel povolení k provozu pracoviště III. nebo IV. kategorie, s výjimkou držitele povolení podle odstavce 1, tvoří rezervu na vyřazování za zdaňovací období jako podíl odhadu celkových nákladů na vyřazování z provozu k počtu let, které uplynou od doby vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona do předpokládaného ukončení vyřazování z provozu.
(3) Držitelé povolení uvedení v odstavcích 1 a 2 tvoří rezervu na vyřazování, pokud odhad celkových nákladů rezervy na vyřazování ověřený Správou úložišť radioaktivních odpadů přesáhne 300 000 Kč.
(4) Při aktualizaci odhadu nákladů na vyřazování z provozu (dále jen „aktualizace nákladů“) tvoří držitelé povolení uvedení v odstavcích 1 a 2 rezervu na vyřazování za zdaňovací období, ve kterém došlo k aktualizaci nákladů, jako podíl rozdílu aktualizovaných nákladů a již vytvořených prostředků na vyřazování k počtu let zbývajících do předpokládaného ukončení vyřazování z provozu.
(5) Do počtu let rozhodných pro výpočet rezervy na vyřazování z provozu za zdaňovací období se zahrnuje rok, ve kterém bylo vydáno povolení uvedené v odstavcích 1 a 2, a nezahrnuje se rok předpokládaného ukončení vyřazování z provozu. Při vypořádání rezerv na ukončení vyřazování z provozu se postupuje tak, že prostředky rezervy se vynaloží nejpozději ve zdaňovacím období ukončení vyřazování z provozu.
Paragraf 2 vyhlášky 360/2002 Sb. stanovuje, jakým způsobem držitelé povolení k provozu jaderných zařízení nebo pracovišť III. či IV. kategorie tvoří rezervu na vyřazování těchto zařízení z provozu.
Co to znamená v praxi
Držitelé povolení pro jaderné reaktory nebo pracoviště III. či IV. kategorie musí tvořit rezervu na vyřazování z provozu.
Výše rezervy se vypočítá jako podíl odhadovaných celkových nákladů na vyřazování a počtu let od vydání povolení do předpokládaného ukončení vyřazování.
Rezervu je nutné tvořit, pokud odhad nákladů ověřený Správou úložišť radioaktivních odpadů přesáhne 300 000 Kč.
Při aktualizaci odhadu nákladů se rezerva upraví podle rozdílu aktualizovaných nákladů a již vytvořených prostředků, rozpočítaného na zbývající roky.
Příklad
Společnost provozuje jaderný reaktor. Odhadované náklady na jeho vyřazení jsou 100 milionů Kč. Od vydání povolení do předpokládaného ukončení vyřazování zbývá 20 let. Společnost bude ročně tvořit rezervu ve výši 5 milionů Kč (100 milionů Kč / 20 let).
Na co si dát pozor
Do počtu let pro výpočet rezervy se započítává rok vydání povolení, ale nezapočítává se rok předpokládaného ukončení vyřazování.
Prostředky rezervy musí být vynaloženy nejpozději ve zdaňovacím období ukončení vyřazování z provozu.
Hlídat změny § 2 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.