§ 6 Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů – Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů · 376/2001 Sb. · § 6 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 6 vyhlášky 376/2001 stanovuje, jak se provádí hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, a to buď porovnáním s kritérii, nebo na základě úsudku pověřené osoby, případně zkouškami v akreditovaných laboratořích.
§ 6 Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu se provádí porovnáním kritérií stanovených pro tyto vlastnosti v přílohách č. 1 a 2 se skutečnými vlastnostmi hodnoceného odpadu.
(2) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu je možné provést již podle zdůvodněného písemného úsudku pověřené osoby vypracovaného na základě podkladů předložených žadatelem.
(3) Pokud hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H1 až H3 a H12 až H14 nelze provést podle odstavce 2, provádí se porovnáním hodnot ukazatelů nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 1 s výsledky zkoušek provedených postupy podle metod uvedených v příloze č. 3.
(4) Pokud hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H4 až H8, H10 a H11 nelze provést podle odstavce 2, provádí se na základě obsahu chemických látek v odpadech obsažených podle kritérií uvedených v příloze č. 2. Chemické látky obsažené v odpadech se klasifikují podle zvláštního právního předpisu.2)
(5) Pokud hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódem H9 nelze provést podle odstavce 2, provádí se na základě odborného zhodnocení technologie produkující odpad nebo hodnocení odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens. Hodnocení mikroorganismů z hlediska patogenity se provádí podle současných poznatků.3)
(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí v laboratořích a odborných pracovištích, které mají zavedený systém jakosti podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.4)
(7) Protokoly o zkouškách předložené žadatelem může pověřená osoba uznat jen v případě, že zkoušky byly provedeny v laboratořích a odborných pracovištích, která splňují podmínky uvedené v odstavci 6, a odběr vzorků byl proveden a dokumentován v souladu s § 5.
(8) Hodnocení odpadu musí přihlížet i k možnosti, že po době odběru vzorku odpadu může dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně hodnoceného odpadu. Tato skutečnost musí být zohledněna v dokumentaci dokládající výsledek hodnocení.
(9) Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit pouze u odpadů vznikajících v rámci řízených postupů, které zaručují jejich neměnnou kvalitu.
Paragraf 6 vyhlášky 376/2001 stanovuje, jak se provádí hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, a to buď porovnáním s kritérii, nebo na základě úsudku pověřené osoby, případně zkouškami v akreditovaných laboratořích.
Co to znamená v praxi
Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu se provádí porovnáním skutečných vlastností odpadu s kritérii uvedenými v přílohách č. 1 a 2 vyhlášky.
Hodnocení může provést pověřená osoba na základě písemného úsudku, pokud má dostatečné podklady od žadatele.
Pokud úsudek nestačí, provádí se zkoušky podle metod z přílohy č. 3, a to pro vlastnosti H1 až H3 a H12 až H14.
Pro vlastnosti H4 až H8, H10 a H11 se hodnocení provádí na základě obsahu chemických látek v odpadu podle kritérií z přílohy č. 2.
Pro vlastnost H9 se hodnocení provádí odborným zhodnocením technologie nebo hodnocením možného obsahu infekčního agens.
Příklad
Firma vyrábí nový typ plastového obalu. Aby zjistila, zda je odpad z výroby nebezpečný, předloží pověřené osobě dokumentaci o složení plastu. Pověřená osoba na základě těchto podkladů a svého úsudku rozhodne, zda je odpad nebezpečný, nebo ne.
Na co si dát pozor
Zkoušky musí být provedeny v laboratořích s certifikací ČSN EN ISO/IEC 17025.
Laboratoř musí mít způsobilost pro konkrétní metody, které jsou uvedeny v osvědčení.
Pověřená osoba může uznat protokoly o zkouškách jen tehdy, pokud byly provedeny v souladu s odstavcem 6 a odběr vzorků byl proveden podle § 5.
Při hodnocení se musí zohlednit, že se vlastnosti odpadu mohou po odběru vzorku změnit.
Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit jen u odpadů, které vznikají řízenými postupy a mají neměnnou kvalitu.