Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 378/2016 stanovuje, jaké konkrétní vlastnosti území je nutné posuzovat při výběru místa pro jaderné zařízení, a to jak z hlediska bezpečnosti samotného zařízení, tak z hlediska jeho dopadu na okolí.
§ 3 Posuzované vlastnosti území k umístění jaderného zařízení
(1) Vlastnostmi území k umístění jaderného zařízení, posuzovanými z hlediska jejich způsobilosti ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízení, jsou výskyty
a) přírodních vlastností a jevů, a to
1. seismicity,
2. porušení území k umístění jaderného zařízení zlomem v zemské kůře (dále jen „zlom“),
3. povodně,
4. oběhu podzemní vody,
5. dalších geodynamických jevů a geotechnických parametrů základových půd,
6. klimatických a meteorologických jevů,
7. biologických jevů a
8. přírodních požárů,
b) jevů, které mají původ v činnosti člověka, a to
1. pádu letadla a jiných objektů,
2. výbuchů a požárů, které mají původ v činnosti člověka, a jejich zplodin,
3. kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem,
4. vlivu jaderného zařízení, které je již v území umístěno,
5. silných vibrací,
6. elektromagnetické interference,
7. vířivého elektrického proudu,
8. negativních projevů letecké, silniční, železniční a vodní dopravy,
9. působení produktovodů a energetického vedení,
10. znečistění ovzduší, horninového prostředí, povrchových a podzemních vod a
11. provozu zařízení, ve kterém se nacházejí nebo z nějž se uvolňují látky snadno hořlavé, výbušné, toxické, dusivé, s korozivními účinky nebo radioaktivní, a
c) jiných jevů, které mohou negativně ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení.
(2) Vlastnostmi území k umístění jaderného zařízení, posuzovanými z hlediska dopadu jaderného zařízení na jednotlivce, obyvatelstvo, společnost a životní prostředí, jsou výskyty jevů, které jsou způsobilé ovlivnit působení jaderného zařízení na okolí, a to
a) šíření radioaktivní látky ovzduším, podzemní a povrchovou vodou a potravním řetězcem a
b) rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje.
Paragraf 3 vyhlášky 378/2016 stanovuje, jaké konkrétní vlastnosti území je nutné posuzovat při výběru místa pro jaderné zařízení, a to jak z hlediska bezpečnosti samotného zařízení, tak z hlediska jeho dopadu na okolí.
Co to znamená v praxi
Při plánování jaderného zařízení je nutné detailně prozkoumat geologické, hydrologické a klimatické podmínky dané lokality, včetně rizika zemětřesení, povodní nebo zlomů v zemské kůře.
Musí se zohlednit i vliv lidské činnosti v okolí, například blízkost letišť, průmyslových provozů s rizikem výbuchu či požáru, nebo vliv dopravní infrastruktury.
Posuzuje se také, jak by jaderné zařízení mohlo ovlivnit okolní prostředí a obyvatelstvo, například šířením radioaktivních látek nebo hustotou osídlení.
Kromě konkrétně vyjmenovaných jevů je nutné zvážit i jakékoli další jevy, které by mohly negativně ovlivnit bezpečnost jaderného zařízení nebo radiační ochranu.
Na co si dát pozor
Je třeba pečlivě zvážit všechny přírodní i lidskou činností způsobené jevy, které by mohly mít vliv na jadernou bezpečnost a radiační ochranu.
Důkladné posouzení se týká i potenciálního dopadu jaderného zařízení na okolní prostředí a obyvatelstvo.
Seznam posuzovaných vlastností není vyčerpávající a je nutné zohlednit i jiné, zde neuvedené jevy, pokud by mohly mít negativní vliv.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.