§ 13 Vyhláška o zobrazení vojenského znaku a národního rozlišovacího znaku, způsobu označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže (o vojenských znacích a stejnokrojích) – Na vojenských letadlech zapsaných ve vojenském leteckém…
Vyhláška o zobrazení vojenského znaku a národního rozlišovacího znaku, způsobu označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže (o vojenských znacích a stejnokrojích) · 387/2010 Sb. · § 13 · Správní právo
Stručně: Paragraf 13 vyhlášky 387/2010 stanovuje podrobná pravidla pro umístění a orientaci národního rozlišovacího znaku nebo státní vlajky na vojenských letadlech zapsaných ve vojenském leteckém rejstříku.
§ 13
(1) Na vojenských letadlech zapsaných ve vojenském leteckém rejstříku jsou národní rozlišovací znak nebo státní vlajka umístěny na křídlech a svislých ocasních plochách nebo na trupu, výjimečně na motorových gondolách. Jsou vždy orientovány modrým klínem dopředu ve směru letu, přičemž rozhraní bílého a červeného barevného pole je rovnoběžné s podélnou osou vojenského letadla a červené barevné pole je blíže k podélné ose.
(2) Vojenské letadlo provozované
a) ozbrojenými silami se označuje národním rozlišovacím znakem,
b) právnickou osobou uvedenou v § 35b odst. 2 zákona o ozbrojených silách se označuje modře konturovanou státní vlajkou.
(3) Na křídlech vojenských letounů je národní rozlišovací znak umístěn na dolním i horním povrchu nosné soustavy, a to na pravé i levé straně od osy trupu ve třech až čtyřech pětinách poloviny rozpětí nosné plochy od osy trupu, měřeno kolmo od osy trupu. Na vojenských letounech s měnitelnou geometrií křídel je národní rozlišovací znak umístěn na křídlech v poloze odpovídající pro přistávací manévr, respektive start tohoto letounu. U bojových letounů se speciálním povrchem lze národní rozlišovací znak umístit na dolní i horní povrch nosné soustavy pouze na jedné straně od osy trupu.
(4) Na svislé ocasní ploše vojenských letounů je národní rozlišovací znak umístěn z obou stran svislé ocasní plochy tak, že modré barevné pole je orientováno dopředu ve směru letu a červené barevné pole směrem dolů, přičemž rozhraní bílého a červeného barevného pole je rovnoběžné s podélnou osou vojenského letadla. Je-li svislých ocasních ploch na vojenském letounu více, je umístěn národní rozlišovací znak na vnější straně krajních ocasních ploch nebo na dominantní ocasní ploše z obou stran. U motýlkově uspořádaných ocasních ploch vojenského letounu je národní rozlišovací znak umístěn na viditelném místě bočních stran trupu.
(5) Na vojenských vrtulnících je národní rozlišovací znak umístěn na bočních stranách trupu v místě největší šířky nebo u rovnoběžného provedení boků trupu zpravidla ve vzdálenosti 40 % jeho celkové délky, měřeno od jeho přední části.
(6) V případě, že je národní rozlišovací znak umístěn na tmavém barevném poli taktického maskovacího nátěru letadla, je proveden konturou ve světlé barvě. Při umístění národního rozlišovacího znaku na světlém barevném poli taktického maskovacího nátěru je proveden konturou v tmavé barvě. Rozmístění národních rozlišovacích znaků v šedých odstínech musí být na maskovacím nátěru rozmístěno tak, aby byl znak vždy na podkladových barvách šedé barvy.
(7) Národní rozlišovací znak v konturách šedé barvy se používá pouze na bojových letounech, bojových vrtulnících, dopravních letounech a dopravních vrtulnících určených k dopravě osob a přepravě vojenského materiálu v rámci bojové podpory činnosti ozbrojených sil.
(8) Při použití taktického maskovacího nátěru povrchu vojenského letadla je nutno dodržet zásadu, aby národní rozlišovací znak byl vždy vyznačen uvnitř jednoho z barevných polí.
(9) Velikost provedení národního rozlišovacího znaku ve všech variantách na vojenských letadlech je určena jako jedna pětadvacetina až jedna padesátina nejdelšího rozměru vojenského letadla. Výsledný průměr národního rozlišovacího znaku se zaokrouhlí směrem nahoru na celé decimetry. Šířka kontury národního rozlišovacího znaku je jedna padesátina jeho průměru.
(10) Vojenské letouny a vojenské vrtulníky se označují zpravidla nad okny nebo pod kabinou pilota nápisem provozovatele, vojenské bezpilotní prostředky se tímto nápisem označují v přední části trupu.
(11) Pro umístění státní vlajky se použijí odstavce 3 až 8 obdobně. Rozměry provedení státní vlajky ve všech variantách na vojenských letadlech jsou určeny její šířkou tak, že poměr nejdelšího rozměru vojenského letadla k šířce státní vlajky je 2 : 75, přičemž výsledná šířka státní vlajky se zaokrouhlí směrem nahoru na celé decimetry. Šířka kontury státní vlajky je jedna padesátina její délky.
Paragraf 13 vyhlášky 387/2010 stanovuje podrobná pravidla pro umístění a orientaci národního rozlišovacího znaku nebo státní vlajky na vojenských letadlech zapsaných ve vojenském leteckém rejstříku.
Co to znamená v praxi
Umístění a orientace: Na vojenských letadlech musí být národní rozlišovací znak nebo státní vlajka umístěny na křídlech a svislých ocasních plochách nebo na trupu, případně na motorových gondolách. Modrý klín znaku musí vždy směřovat dopředu ve směru letu a rozhraní bílého a červeného pole musí být rovnoběžné s podélnou osou letadla, přičemž červené pole je blíže k ose.
Rozlišení provozovatele: Vojenská letadla provozovaná ozbrojenými silami se označují národním rozlišovacím znakem, zatímco letadla provozovaná právnickou osobou podle § 35b odst. 2 zákona o ozbrojených silách se označují modře konturovanou státní vlajkou.
Specifická pravidla pro letouny a vrtulníky: Pro letouny jsou stanovena detailní pravidla pro umístění znaku na křídlech (na dolním i horním povrchu, na pravé i levé straně, ve specifické vzdálenosti od osy trupu) a na svislé ocasní ploše (z obou stran, s modrým polem dopředu a červeným dolů). U vrtulníků se znak umisťuje na bočních stranách trupu v místě největší šířky nebo ve vzdálenosti 40 % celkové délky od přední části.
Kontrast s maskovacím nátěrem: Pokud je národní rozlišovací znak umístěn na tmavém maskovacím nátěru, musí být proveden světlou konturou; na světlém nátěru pak tmavou konturou.
Na co si dát pozor
Přesná orientace: Je klíčové dodržet přesnou orientaci modrého klínu dopředu a rovnoběžnost rozhraní bílého a červeného pole s podélnou osou letadla.
Specifické umístění: Umístění znaku se liší podle typu letadla (letoun vs. vrtulník) a konkrétní části letadla (křídla, ocasní plochy, trup), což vyžaduje pečlivé dodržení daných rozměrů a pozic.
Výjimky pro bojové letouny a více ocasních ploch: U bojových letounů se speciálním povrchem lze znak umístit na křídlech pouze na jedné straně. Pokud má letoun více svislých ocasních ploch, znak se umisťuje na vnější straně krajních nebo na dominantní ploše.
🔔 Hlídat změny § 13 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.