§ 35 vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů · 400/2005 Sb.
Stručně: Paragraf 35 vyhlášky 400/2005 stanovuje pravidla pro účtování změn reálné hodnoty zajišťovacích derivátů, které slouží k ochraně před riziky u rozvahových aktiv, závazků nebo očekávaných peněžních toků. Pokud firma používá derivát k zajištění hodnoty majetku nebo závazku, změny hodnoty derivátu i zajištěné položky se účtují do nákladů nebo výnosů (§ 35 odst. 1). (§ 35 zákona č. 400/2005 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %“
- Odkazuje na: § 36
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 400/2005 Sb.
(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)
(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.
(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.“.
15. § 36 včetně nadpisu zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud firma používá derivát k zajištění hodnoty majetku nebo závazku, změny hodnoty derivátu i zajištěné položky se účtují do nákladů nebo výnosů (§ 35 odst. 1).
- Pokud derivát zajišťuje budoucí peněžní toky, jeho změny hodnoty se nejprve zaznamenají na speciální rozvahové účty a do nákladů/výnosů se dostanou až ve stejnou dobu jako náklady/výnosy ze zajišťovaných položek (§ 35 odst. 2).
- Derivát je považován za zajišťovací jen tehdy, když je na začátku vše zdokumentováno, zajištění je účinné a jeho účinnost lze měřit a průběžně sledovat (§ 35 odst. 3).
- Účinnost zajištění musí být v rozmezí 80 % až 125 % a kontroluje se na začátku a minimálně při sestavení účetní závěrky (§ 35 odst. 4).
Příklad
Firma A má pohledávku v cizí měně, kterou má obdržet za 3 měsíce. Obává se poklesu kurzu této měny, a proto uzavře zajišťovací derivát (např. forwardový kontrakt) na prodej této cizí měny za předem stanovený kurz. Tím si zajistí příjem. Pokud se kurz cizí měny změní, změna hodnoty derivátu se účtuje podle § 35 odst. 1, stejně jako změna hodnoty zajištěné pohledávky.
Na co si dát pozor
- Pokud zajišťovací derivát přestane splňovat podmínky (např. není efektivní), musí se s ním účtovat jako s běžným derivátem určeným k obchodování (§ 35 odst. 5).
- Smlouvy na nákup nebo prodej komodit, které se skutečně dodají, se nepovažují za deriváty podle tohoto paragrafu (§ 35 odst. 6).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 68 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnot (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 501)§ 54 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnot (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500)