§ 31 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů · 401/2005 Sb. · § 31 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 31 vyhlášky 401/2005 Sb. stanovuje pravidla pro účtování změn reálné hodnoty zajišťovacích derivátů a definuje, kdy se derivát považuje za zajišťovací.
§ 31 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)
(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.
(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 90. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.“.
19. § 32 včetně nadpisu zní:
Paragraf 31 vyhlášky 401/2005 Sb. stanovuje pravidla pro účtování změn reálné hodnoty zajišťovacích derivátů a definuje, kdy se derivát považuje za zajišťovací.
Co to znamená v praxi
Pokud derivát zajišťuje hodnotu majetku nebo závazku, jeho změny se účtují jako náklad nebo výnos.
Pokud derivát zajišťuje očekávané peněžní toky, jeho změny se nejprve účtují na rozvahových účtech (skupina 90) a do nákladů či výnosů se dostanou až ve stejnou dobu jako zajišťované položky.
Derivát je zajišťovací, jen když je na začátku zajištění formálně zdokumentován, je efektivní a jeho efektivita je měřitelná a průběžně posuzovaná.
Zajištění je efektivní, pokud se změny hodnoty zajišťovaných položek a derivátu pohybují v rozmezí 80 % až 125 %.
Na co si dát pozor
Dokumentace zajištění musí obsahovat identifikaci zajišťovaných položek a derivátů, vymezení rizika a způsob výpočtu efektivity.
Účetní jednotka musí efektivitu zajištění zjišťovat na začátku a pak alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
Pokud derivát přestane splňovat podmínky pro zajišťovací derivát (podle odstavce 3), účtuje se o něm dál jako o derivátu k obchodování.
Smluvní vztah na koupi, prodej nebo užívání komodity, u kterého se očekává dodání komodity, se nepovažuje za derivát.