§ 19 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady – Technické požadavky na zařízení ke zpracování autovraků a jejich provoz a postup při demontáži a dalším zpracování autovraků
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady · 41/2005 Sb. · § 19 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 19 vyhlášky 41/2005 Sb. stanovuje technické požadavky na zařízení, která zpracovávají autovraky, a určuje, jak se má s autovraky nakládat, aby nedocházelo k únikům provozních kapalin a aby se co nejvíce částí dalo znovu použít.
§ 19 Technické požadavky na zařízení ke zpracování autovraků a jejich provoz a postup při demontáži a dalším zpracování autovraků
(K § 37 odst. 9 zákona)
(1) Zařízení ke zpracování autovraků musí splňovat obecné požadavky na zařízení podle § 4 a obecné požadavky na skladování odpadů podle § 7, § 14 odst. 1 zákona a zvláštních právních předpisů10i). Dále musí být vybaveno a musí se v něm dodržovat postupy a způsoby nakládání s autovraky v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodě 2 přílohy č. 18. Zařízení musí být provozováno podle provozního řádu, vypracovaného v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 1 pro skupinu B.
(2) Při nakládání s autovraky v zařízení nesmí dojít k úniku provozních náplní (např. z olejové a palivové nádrže, z nádrže pro chlazení a klimatizaci, z brzdového vedení) nebo ke znehodnocení opětovně využitelných částí autovraků. Při skladování autovraků mohou být vršeny autovraky na sebe, pouze pokud již neobsahují provozní náplně nebo pokud jsou umístěny ve stojanech, aby při manipulaci nedošlo k vzájemnému poškození umožňujícímu únik provozních kapalin. Bez dalších technických opatření zabezpečujících stabilitu nesmí být takto skladovány více jak tři autovraky na sobě.
(3) Při demontáži vybraného autovraku se postupuje v souladu s § 37c zákona a v souladu s požadavky a postupy stanovenými v bodě 2 přílohy č. 18 takto:
a) z vybraného autovraku se odstraní části a materiály, které jsou uvedeny v bodě 2.2.2.2 přílohy č. 18,
b) v souladu s postupy pro demontáž dodanými výrobcem nebo akreditovaným zástupcem vybraného vozidla nebo obvyklým technologickým postupem, pokud údaje pro demontáž nebyly výrobcem nebo dovozcem dodány, se demontují znovu opětovně využitelné části tak, aby jejich opětovné použití nebo montáž do funkčního výrobku byla možná s co nejmenší potřebou úprav nebo oprav,
c) vyjmuté a demontované části vybraného autovraku, které nebudou opětovně použity, se roztřídí podle Katalogu odpadů a dalšího nakládání s nimi.
(4) Zpracovatel autovraků vede průběžnou evidenci o převzatých autovracích a o způsobech jejich zpracování v souladu s § 21 a vede provozní deník zařízení s náležitostmi uvedenými v bodě 10 přílohy č. 1. Vedle evidence odpadů vede srovnatelným způsobem průběžnou evidenci materiálů a částí k opětovnému použití. V evidenci vybraných autovraků je zpracovatel povinen vést identifikační číslo každého převzatého vozidla VIN (vehicle identification number).
(5) Zpracovatel vybraných autovraků archivuje evidenci o převzatých vybraných autovracích nebo jejich částech podle odstavce 4 a dokumentaci o dalším nakládání s těmito odpady, materiály a částmi k opětovnému použití po dobu pěti let. Tyto dokumenty předkládá na vyžádání kontrolním orgánům.
(6) Odpady po drcení autovraku nesmějí mít nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona.
10i) Zákon č. 258/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb.“.
22. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:
Paragraf 19 vyhlášky 41/2005 Sb. stanovuje technické požadavky na zařízení, která zpracovávají autovraky, a určuje, jak se má s autovraky nakládat, aby nedocházelo k únikům provozních kapalin a aby se co nejvíce částí dalo znovu použít.
Co to znamená v praxi
Zařízení na zpracování autovraků musí splňovat obecné požadavky na zařízení a skladování odpadů a musí mít provozní řád.
Při manipulaci s autovraky nesmí dojít k úniku provozních kapalin (např. olej, palivo, chladivo) ani k poškození dílů, které by se daly znovu použít.
Autovraky lze skladovat na sobě, ale maximálně tři kusy, pokud neobsahují provozní náplně nebo jsou ve stojanech, které brání poškození a úniku kapalin.
Zpracovatel autovraků musí vést podrobnou evidenci o převzatých vozidlech (včetně VIN) a o tom, jak s nimi bylo naloženo, a tuto evidenci archivovat.
Příklad
Autoservis, který se specializuje na likvidaci autovraků, přijme staré auto. Než ho začne rozebírat, musí z něj vypustit veškeré provozní kapaliny (olej, benzín, brzdovou kapalinu), aby neunikly do země. Poté demontuje funkční díly, jako jsou světla nebo motor, tak, aby je bylo možné použít v jiném autě. Zbytek roztřídí podle druhu materiálu. Všechny tyto kroky musí zaznamenat do evidence.
Na co si dát pozor
Při skladování autovraků na sobě je limit maximálně tři kusy, pokud nejsou splněny podmínky pro bezpečné skladování.
Zpracovatel musí archivovat evidenci o autovracích, ale paragraf neuvádí, jak dlouho.