§ 17 Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239 mírové smlouvy Trianonské. – Promeškání lhůty.
Vyhláška ministra zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád smíšeného rozhodčího soudu československo-maďarského podle článku 239 mírové smlouvy Trianonské. · 413/1922 Sb. · § 17 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 17 vyhlášky 413/1922 stanoví, že žaloby podané po uplynutí stanovené lhůty mohou být odmítnuty jako opožděné, ale soud může na základě volného uvážení takovou žalobu připustit, pokud zohlední důvody opoždění, zájmy stran a zásady slušnosti.
§ 17 Promeškání lhůty.
Žaloby, podané po uplynutí lhůty, mohou býti odmítnuty jako opožděné na návrh odpůrce nebo též z úřední moci. Soud rozhoduje dle volného uvážení o tom, mohou-li opožděné žaloby býti připuštěny, přihlížeje k důvodům opoždění, k zájmům, o něž jde, a k zásadám slušnosti.
Paragraf 17 vyhlášky 413/1922 stanoví, že žaloby podané po uplynutí stanovené lhůty mohou být odmítnuty jako opožděné, ale soud může na základě volného uvážení takovou žalobu připustit, pokud zohlední důvody opoždění, zájmy stran a zásady slušnosti.
Co to znamená v praxi
Pokud žaloba není podána včas, může být odmítnuta buď na návrh protistrany, nebo z vlastního podnětu soudu.
Soud má pravomoc rozhodnout, zda i opožděnou žalobu přijme, a to na základě posouzení konkrétních okolností.
Při rozhodování o připuštění opožděné žaloby soud zvažuje, proč k opoždění došlo, jaké zájmy jsou ve hře a zda by bylo spravedlivé žalobu přijmout.
Na co si dát pozor
I když je žaloba podána pozdě, není automaticky ztracena, ale její přijetí závisí na uvážení soudu.
Je důležité mít pádné důvody pro opožděné podání žaloby, které by soud mohl zohlednit.
Hlídat změny § 17 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.