§ 16 Vyhláška Českého báňského úřadu o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů – Orientační bezpečnostní celík
Vyhláška Českého báňského úřadu o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů · 415/1991 Sb. · § 16 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 16 vyhlášky 415/1991 popisuje orientační bezpečnostní celík, což je ochranné pásmo stanovené pro neprozkoumané zvodněné nebo plynonosné horizonty či zatopená důlní díla s neznámou polohou, jehož účelem je zajistit bezpečnou vzdálenost od těchto nebezpečných míst a upřesnit jejich průběh.
§ 16 Orientační bezpečnostní celík
(1) Orientační bezpečnostní celík se stanoví pro neprozkoumané zvodněné a plynonosné horizonty nebo pro zatopená důlní díla, jejichž poloha není přesně známa. Konstruuje se tak, aby jeho průběh zajišťoval ve všech směrech stanovenou vzdálenost od nebezpečného horizontu.
(2) Orientační bezpečnostní celík se dělí na dvě pásma
a) bližší zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému důlnímu dílu, jehož hranice je odvozena z poloviční mocnosti orientačního bezpečnostního celíku od okraje nebezpečného horizontu nebo zatopeného důlního díla,
b) vzdálenější zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému důlnímu dílu, které obsahuje zbytek mocnosti celíku od bližšího pásma po jeho okraj.
(3) Účelem vedení dlouhých důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku musí být mimo jiné upřesnění průběhu a stavby zvodněného nebo plynonosného horizontu nebo zatopeného důlního díla, snížení tlaků v nebezpečných horizontech a spolehlivé odvodnění stařin, pokud je to technicky možné. Důlní díla musí být zajišťována zabezpečovacími vrty, určenými v projektu důlní činnosti v orientačním bezpečnostním celíku tak, aby jimi bylo důlní dílo vždy bezpečně zajištěno
a) v bližším pásmu orientačního bezpečnostního celíku – alespoň trojicí vrtů,
b) ve vzdálenějším pásmu orientačního bezpečnostního celíku – alespoň dvojicí vrtů.
Délka vrtů a další parametry, tj. staničení, ústí, směr a úklon, musí být z projektu přeneseny do technologického postupu důlního díla.
(4) Vedení důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku povoluje obvodní báňský úřad.
Paragraf 16 vyhlášky 415/1991 popisuje orientační bezpečnostní celík, což je ochranné pásmo stanovené pro neprozkoumané zvodněné nebo plynonosné horizonty či zatopená důlní díla s neznámou polohou, jehož účelem je zajistit bezpečnou vzdálenost od těchto nebezpečných míst a upřesnit jejich průběh.
Co to znamená v praxi
Pokud se v dole narazí na neprozkoumanou oblast, kde by mohla být voda nebo plyn, nebo na zatopená důlní díla, jejichž poloha není přesně známa, musí se kolem ní vytvořit orientační bezpečnostní celík.
Tento celík se dělí na dvě pásma – bližší a vzdálenější od nebezpečného horizontu, přičemž bližší pásmo je polovina celkové mocnosti celíku.
Při ražbě důlních děl v tomto celíku je nutné provádět zabezpečovací vrty, a to alespoň trojicí vrtů v bližším pásmu a alespoň dvojicí vrtů ve vzdálenějším pásmu, aby se upřesnil průběh nebezpečného horizontu a zajistila bezpečnost.
Vedení důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku musí vždy povolit obvodní báňský úřad.
Na co si dát pozor
Délka, staničení, ústí, směr a úklon zabezpečovacích vrtů musí být přesně přeneseny z projektu do technologického postupu důlního díla.
Cílem je nejen zajistit bezpečnost, ale také upřesnit informace o nebezpečném horizontu, snížit tlaky a spolehlivě odvodnit stará díla, pokud je to technicky možné.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.