§ 2 Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava – Účinnost
Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava · 42/2020 Sb. · § 2
Stručně: Vyhláška č. 42/2020 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. března 2020 a definuje čtyři zóny ochrany přírody v Národním parku Šumava: Přírodní zónu, Přírodě blízkou zónu, Zónu soustředěné péče o přírodu a Zónu kulturní krajiny.
§ 2 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2020.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 42/2020 Sb.
A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem
a) přirozených lesních ekosystémů smrčin, rašelinných lesů, lužních lesů a bučin,
b) přirozených mokřadních ekosystémů pramenišť, slatinných a přechodových rašelinišť a vrchovišť,
c) přirozených skalních ekosystémů skalní vegetace sudetských karů,
d) přirozených vodních ekosystémů makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní, vegetace šídlatek a makrofytní vegetace vodních toků,
s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů.
B. Přírodě blízkou zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémů smrčin, rašelinných lesů, suťových lesů, lužních lesů a bučin,
b) člověkem částečně pozměněných mokřadních ekosystémů slatinných a přechodových rašelinišť a pramenišť,
c) člověkem částečně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,
s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům.
C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří
1. plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů bučin a smrčin,
b) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémů luk a pastvin, smilkových trávníků a nížinných až horských vřesovišť,
c) člověkem významně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,
s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka a
2. plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů bučin, suťových lesů, lužních lesů a smrčin,
b) člověkem významně pozměněných slatinných a přechodových rašelinišť,
c) člověkem významně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,
s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémů.
D. Zónu kulturní krajiny tvoří
a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcí s výskytem urbanizovaných území a na ně navazujících antropogenních ploch se sporadickou vegetací mimo sídla, určených k jejich udržitelnému rozvoji,
b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémů lesních kultur, intenzivně obhospodařovaných polí a luk, určených k trvalému využívání člověkem.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 42/2020 Sb.
A. Klad mapových listů
B. Legenda k mapovým listům
státní hranice
hranice národního parku
hranice listu mapového kladu - přehledka
hranice listu mapového kladu - jednotlivé mapové listy
zóny národního parku
A - přírodní
B - přírodě blízká
C - soustředěné péče o přírodu
D - kulturní krajiny
území podle § 18 odst. 3 zákona
C. Jednotlivé mapové listy
1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Vyhláška č. 42/2020 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. března 2020 a definuje čtyři zóny ochrany přírody v Národním parku Šumava: Přírodní zónu, Přírodě blízkou zónu, Zónu soustředěné péče o přírodu a Zónu kulturní krajiny.
Co to znamená v praxi
Od 1. března 2020 platí nová pravidla pro rozdělení Národního parku Šumava do čtyř zón.
Každá zóna má specifické charakteristiky ekosystémů a cíle ochrany.
Přírodní zóna chrání přirozené ekosystémy s cílem nerušeného průběhu přírodních procesů.
Zóna kulturní krajiny zahrnuje zastavěné plochy obcí a zemědělsky využívané oblasti.
Na co si dát pozor
Příloha č. 1 podrobně popisuje, jaké typy ekosystémů spadají do jednotlivých zón.
Příloha č. 2 odkazuje na mapové listy a legendu, které upřesňují hranice zón.