Stručně: Paragraf 4 zákona č. 43/1955 Sb. definuje přírodní léčivé zdroje jako přirozeně se vyskytující vody, plyny, emanace a peloidy (rašeliny, slatiny, bahna a zeminy), které jsou prospěšné lidskému zdraví a lze je využít k léčebným účelům.
§ 4
Přírodní léčivé zdroje jsou zdroje přirozeně se vyskytujících vod, plynů a emanací, jakož i ložiska přirozeně se vyskytujících peloidů (rašelin, slatin, bahen a jiných zemin), pokud jsou užitečné lidskému zdraví, takže jich lze používat k léčebným účelům.
Paragraf 4 zákona č. 43/1955 Sb. definuje přírodní léčivé zdroje jako přirozeně se vyskytující vody, plyny, emanace a peloidy (rašeliny, slatiny, bahna a zeminy), které jsou prospěšné lidskému zdraví a lze je využít k léčebným účelům.
Co to znamená v praxi
Za přírodní léčivý zdroj je považována pouze taková látka, která se vyskytuje přirozeně v přírodě.
Musí být prokázána její užitečnost pro lidské zdraví, aby mohla být klasifikována jako léčivý zdroj.
Tyto zdroje jsou určeny k použití pro léčebné účely, což naznačuje jejich využití v lázeňství nebo medicíně.
Na co si dát pozor
Definice je poměrně široká a zahrnuje různé formy látek (vody, plyny, emanace, peloidy).
Klíčovým kritériem je prokazatelná užitečnost pro lidské zdraví a možnost použití k léčebným účelům.
Hlídat změny § 4 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.