§ 7 Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání – Účinnost
Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání · 430/2006 Sb. · § 7 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. září 2006 a popisuje čtyři konkrétní geodetické systémy závazné na území České republiky.
§ 7 Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Mládek, CSc. v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 430/2006 Sb.
1. Světový geodetický systém 1984 je na území České republiky určen
a) technologiemi kosmické geodézie, které jsou součástí programů monitorovacího a zpracovatelského centra správce systému,
b) souborem souřadnic bodů, které jsou vztaženy ke světovému geodetickému systému 1984 v realizaci G873,
c) elipsoidem světového geodetického systému 1984 s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257223563, kde „a“ je délka hlavní poloosy a „f“ je zploštění.
2. Evropský terestrický referenční systém je na území České republiky určen
a) technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou součástí programů mezinárodních zpracovatelských center,
b) souborem geocentrických souřadnic vybraných bodů geodetických základů, jejichž souřadnižce byly vztaženy k epoše 1989.0 a evropskému terestrickému referenčnímu rámci (ETRF) v realizaci 2000 (ETRF2000),
c) elipsoidem geodetického referenčního systému 1980 (GRS80) s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257222101, kde „a“ je délka hlavní poloosy a „f“ je zploštění.
3. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální je určen
a) Besselovým elipsoidem s parametry a = 6377397,15508 m, b = 6356078,96290 m, kde „a“ je délka hlavní poloosy, „b“ je délka vedlejší poloosy,
b) Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze,
c) souborem souřadnic bodů z vyrovnání trigonometrických sítí.
4. Katastrální souřadnicový systém gusterbergský je určen
a) Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním válcovým zobrazením, délkojevným v hlavních kružnicích, s plochou válce dotýkající se konvenčního základního poledníku a s osou válce ležící v rovině konvenčního rovníku,
b) počátkem v trigonometrickém bodě Gusterberg v Horním Rakousku, jehož zeměpisné souřadnice jsou φ = 48°02'18,47" λ = 31°48'15,05" východně od Ferra, osou X v konvenčním základním poledníku přiřazeném tomuto bodu a soustavou hlavních kružnic v rovinách kolmých k základnímu poledníku,
c) katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. řádu z let 1824 - 1860,
d) kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních intervalech vedených rovnoběžek se základním poledníkem a kolmic k tomuto poledníku, vytvářejících jednak čtvercové triangulační listy o straně jedné vídeňské míle, t.j. 7 585,9 m, jednak obdélníkové sekční listy o stranách 1000 a 800 vídeňských sáhů, t.j. 1896,484 m a 1517,187 m, které se zobrazují v měřítku 1:2880 a představují mapové listy katastrální mapy.
5. Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský je určen
a) Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním válcovým zobrazením, délkojevným v hlavních kružnicích, s plochou válce dotýkající se konvenčního základního poledníku a s osou válce ležící v rovině konvenčního rovníku,
b) počátkem v trigonometrickém bodě ve věži chrámu sv. Štěpána ve Vídni, jehož zeměpisné souřadnice jsou φ = 48°12'31,54" λ = 34°02'27,32" východně od Ferra, osou X v konvenčním základním poledníku přiřazeném tomuto bodu a soustavou hlavních kružnic v rovinách kolmých k základnímu poledníku,
c) katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. řádu z let 1821 - 1860,
d) kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních intervalech vedených rovnoběžek se základním poledníkem a kolmic k tomuto poledníku, vytvářejících jednak čtvercové triangulační listy o straně jedné vídeňské míle, t.j. 7 585,9 m, jednak obdélníkové sekční listy o stranách 1000 a 800 vídeňských sáhů, t.j. 1896,484 m a 1517,187 m, které se zobrazují v měřítku 1:2880 a představují mapové listy katastrální mapy.
6. Výškový systém baltský - po vyrovnání je určen
a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu,
b) souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelačních sítí.
7. Tíhový systém 1995 je určen
a) hladinou a rozměrem sítě, které jsou odvozeny z absolutních tíhových měření v mezinárodní gravimetrické síti,
b) souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sítě.
8. Souřadnicový systém 1942 je určen
a) Krasovského elipsoidem s parametry a = 6378245 m, f = 1:298,3, kde „a“ je délka hlavní poloosy, „f“ je zploštění,
b) Gaussovým příčným konformním válcovým zobrazením v 6° poledníkových pásech v Krügerově úpravě,
c) souborem souřadnic bodů z mezinárodního vyrovnání astronomicko – geodetických sítí.
1) § 27 písm. i) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
2) § 4 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) § 17 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. září 2006 a popisuje čtyři konkrétní geodetické systémy závazné na území České republiky.
Co to znamená v praxi
Od 1. září 2006 jsou závazné geodetické systémy definovány tímto nařízením.
Na území ČR se používá Světový geodetický systém 1984, Evropský terestrický referenční systém, Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální a Katastrální souřadnicový systém gusterbergský.
Každý z těchto systémů je přesně určen svými technologiemi, souřadnicemi bodů a parametry elipsoidu.
Na co si dát pozor
Nařízení ruší předchozí nařízení vlády č. 116/1995 Sb.