§ 15 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. – Náležitosti krizového plánu
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. · 431/2010 Sb. · § 15 · Správní právo
Stručně: Paragraf 15 nařízení vlády č. 431/2010 Sb. stanovuje, že krizový plán se skládá ze základní, operativní a pomocné části a podrobně popisuje, co každá z těchto částí musí obsahovat.
§ 15 Náležitosti krizového plánu
(1) Krizový plán se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.
(2) Základní část obsahuje
a) charakteristiku organizace krizového řízení,
b) přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,
c) přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu.
(3) Operativní část obsahuje
a) přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,
b) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu15),
c) způsob plnění regulačních opatření podle zvláštních právních předpisů18),
d) přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení,
e) rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,
f) přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací.
(4) Pomocná část obsahuje
a) přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení,
b) zásady manipulace s krizovým plánem,
c) geografické podklady,
d) další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením.
15) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
18) Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 13 a 14 se zrušují.
28. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 16 znějí:
Paragraf 15 nařízení vlády č. 431/2010 Sb. stanovuje, že krizový plán se skládá ze základní, operativní a pomocné části a podrobně popisuje, co každá z těchto částí musí obsahovat.
Co to znamená v praxi
Krizový plán musí být rozdělen do tří hlavních částí: základní, operativní a pomocné.
Základní část plánu musí obsahovat informace o tom, jak je organizováno krizové řízení, jaká jsou možná rizika a ohrožení a které firmy a osoby se podílejí na plnění krizových opatření.
Operativní část plánu musí zahrnovat přehled krizových opatření, plán nezbytných dodávek, způsob plnění regulačních opatření a kontakty na subjekty zapojené do řešení krizí. Dále musí rozpracovat postupy pro konkrétní krizové situace a přehled dalších plánů využitelných při řešení krizí.
Pomocná část plánu musí obsahovat přehled právních předpisů, zásady manipulace s krizovým plánem, geografické podklady a další související dokumenty.