§ 17a Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. – Náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. · 431/2010 Sb. · § 17a · Správní právo
Stručně: Paragraf 17a nařízení vlády č. 431/2010 Sb. stanovuje, že plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury se skládá ze základní, operativní a pomocné části a co tyto části musí obsahovat.
§ 17a Náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury
(1) Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.
(2) Základní část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 2 a dále
a) seznam prvků kritické infrastruktury,
b) identifikaci možných ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury.
(3) Operativní část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 3 zaměřené na ochranu funkce prvku kritické infrastruktury s doplněním stanovených opatření na jeho ochranu.
(4) Pomocná část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 4 zaměřené na ochranu funkce prvku kritické infrastruktury.“.
31. Nadpis § 18 zní:
32. V § 18 úvodní části ustanovení se slova „zpracovatelem krizového plánu“ nahrazují slovy „orgánem krizového řízení, který zpracovává krizový plán,“.
33. V § 18 písm. b) se slova „krizového plánování“ zrušují.
34. V § 18 písm. d) se slova „v době jeho zpracování“ zrušují.
35. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Subjekt kritické infrastruktury při přípravě plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury postupuje při jeho projednání s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou obdobně podle odstavce 1 písm. a) až d); současně s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou projedná možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a opatření na jeho ochranu.“.
36. V § 19 odstavec 2 zní:
„(2) Souhrnná aktualizace krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury se provádí v čtyřletých cyklech od jejich schválení. Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, provádí se jejich aktualizace bezodkladně.“.
37. Příloha č. 4 se zrušuje.
Čl. II
1. Krizový plán obce s rozšířenou působností se zpracuje nejpozději do 31. prosince 2012.
2. Do doby zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností se za krizový plán obce s rozšířenou působností považuje rozpracování úkolů krizového plánu kraje na podmínky určené obce.
3. Krizový plán a plán krizové připravenosti zpracované podle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, zůstávají v platnosti do 31. prosince 2012.
Čl. III
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Místopředseda vlády a ministr vnitra:
Mgr. John v. r.
Paragraf 17a nařízení vlády č. 431/2010 Sb. stanovuje, že plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury se skládá ze základní, operativní a pomocné části a co tyto části musí obsahovat.
Co to znamená v praxi
Subjekt kritické infrastruktury musí mít plán krizové připravenosti rozdělený na tři části: základní, operativní a pomocnou.
Základní část plánu musí obsahovat seznam prvků kritické infrastruktury a identifikaci možných ohrožení jejich funkce.
Operativní část plánu se zaměřuje na ochranu funkce prvku kritické infrastruktury a doplňuje stanovená opatření na jeho ochranu.
Pomocná část plánu se také zaměřuje na ochranu funkce prvku kritické infrastruktury.
Subjekt kritické infrastruktury musí projednat svůj plán s příslušným ministerstvem, ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou, včetně možných ohrožení a ochranných opatření.
Souhrnná aktualizace plánu se provádí v čtyřletých cyklech od jeho schválení.
Pokud dojde ke změně, která má dopad na obsah plánu, musí se aktualizace provést bezodkladně.
Příklad
Energetická společnost, která je subjektem kritické infrastruktury, musí mít plán krizové připravenosti. V jeho základní části uvede všechny své elektrárny a rozvodné sítě (prvky kritické infrastruktury) a popíše možná ohrožení, jako jsou kybernetické útoky nebo přírodní katastrofy. V operativní části pak specifikuje konkrétní postupy a opatření, jak tyto prvky chránit, například záložní systémy nebo postupy pro rychlou opravu. Celý plán pak projedná s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Na co si dát pozor
Plán krizové připravenosti musí být aktualizován každé 4 roky, nebo bezodkladně, pokud dojde k relevantní změně.
Subjekt kritické infrastruktury musí plán projednat s příslušným ministerstvem, ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou.