§ 388e Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří – Přechodné ustanovení
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří · 462/2023 Sb. · § 388e · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 388e zákona 462/2023 stanoví, že insolvenční soud musí neprodleně informovat Českou národní banku o zahájení insolvenčního řízení (konkrétně o úpadku, předběžném opatření, moratoriu nebo konkursu) u dlužníka, který je provozovatelem nebo účastníkem platebního či vypořádacího systému s neodvolatelností zúčtování.
§ 388e Přechodné ustanovení
Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona upravujícího platební styk, nebo je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, insolvenční soud současně se zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku vyrozumí bez zbytečného odkladu Českou národní banku o
a) vydání rozhodnutí o úpadku,
b) vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 3 nebo § 113 odst. 1,
c) vyhlášení moratoria,
d) prohlášení konkursu.“.
Čl. XI
Na pohledávky přihlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DEVÁTÁ
Čl. XII
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí:
„s) komoditou zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat,
t) komoditním derivátem derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita.“.
2. V § 13 odstavec 1 zní:
„(1) Nárok na státní příspěvek má účastník,
a) kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění a
b) který má
1. trvalý pobyt na území České republiky, nebo
2. bydliště na území členského státu a je účasten důchodového pojištění podle právních předpisů České republiky3) nebo je účasten veřejného zdravotního pojištění v České republice4).“.
3. V § 14 odst. 1 se částka „300 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“.
4. V § 14 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) 500 až 1 699 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka,“.
5. V § 14 odst. 2 písm. b) se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „1 700“ a částka „230 Kč“ se nahrazuje částkou „340 Kč“.
6. V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) statistické.“.
7. V § 15 odst. 3 se za slova „Ministerstva vnitra,“ vkládají slova „Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti,“.
8. V § 20 odst. 1 písm. b) a v § 20 odst. 3 písm. b) se číslo „60“ nahrazuje číslem „120“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
9. V § 20 odst. 2 se slovo „pojištění2)“ nahrazuje slovem „pojištění3)“.
10. V § 24 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Prostředky účastníka lze v rámci kombinace dávek podle odstavce 1 dělit pouze jednou, a to při současném vypořádání všech prostředků účastníka splňujícího nárok na jednorázové vyrovnání.
(3) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na jednorázové vyrovnání za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a jednorázové vyrovnání se stává předmětem dědictví.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
11. V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a odbytné se stává předmětem dědictví.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
12. V § 25 odstavec 5 zní:
„(5) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a bez státních příspěvků náleží účastníkovi, který dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Žádost o částečné odbytné lze podat během 24 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po dni, kdy účastník dosáhl věku 18 let. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného doplňkové penzijní spoření účastníka nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.“.
13. V § 60 odst. 4 se slovo „vynásobené“ nahrazuje slovem „vynásobeného“.
14. V § 77h se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , přičemž obsah evidence stanoví prováděcí právní předpis“.
15. V § 94 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond podle § 108a až 108c, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.“.
16. V § 98 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 1 % hodnoty majetku v povinném konzervativním fondu.“.
17. V části sedmé se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VI
Paragraf 388e zákona 462/2023 stanoví, že insolvenční soud musí neprodleně informovat Českou národní banku o zahájení insolvenčního řízení (konkrétně o úpadku, předběžném opatření, moratoriu nebo konkursu) u dlužníka, který je provozovatelem nebo účastníkem platebního či vypořádacího systému s neodvolatelností zúčtování.
Co to znamená v praxi
Pokud se do insolvence dostane subjekt, který je klíčový pro fungování platebních nebo vypořádacích systémů (např. banka, clearingové centrum), Česká národní banka se o tom dozví velmi rychle.
Cílem je umožnit České národní bance včas reagovat na situaci, která by mohla ohrozit stabilitu finančního trhu.
Informace se týká konkrétních fází insolvenčního řízení, jako je rozhodnutí o úpadku, vyhlášení moratoria nebo prohlášení konkursu.
Povinnost informovat ČNB vzniká insolvenčnímu soudu současně se zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříku.
Na co si dát pozor
Tato povinnost se vztahuje pouze na dlužníky, kteří jsou provozovateli nebo účastníky specifických platebních a vypořádacích systémů s neodvolatelností zúčtování, nikoli na všechny dlužníky v insolvenci.
Insolvenční soud musí informovat ČNB "bez zbytečného odkladu", což zdůrazňuje naléhavost takové situace.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.