Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 388e

§ 388e zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří – Přechodné ustanovení

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří · 462/2023 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 388e zákona 462/2023 stanoví, že insolvenční soud musí neprodleně informovat Českou národní banku o zahájení insolvenčního řízení (konkrétně o úpadku, předběžném opatření, moratoriu nebo konkursu) u dlužníka, který je provozovatelem nebo účastníkem platebního či vypořádacího systému s neodvolatelností zúčtování. (§ 388e zákona č. 462/2023 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona upravujícího platební styk, nebo je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, insolvenční soud současně se zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku vyrozumí bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

a) vydání rozhodnutí o úpadku,

b) vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 3 nebo § 113 odst. 1,

c) vyhlášení moratoria,

d) prohlášení konkursu.“.

Čl. XI

Na pohledávky přihlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XII

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí:

„s) komoditou zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat,

t) komoditním derivátem derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita.“.

2. V § 13 odstavec 1 zní:

„(1) Nárok na státní příspěvek má účastník,

a) kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění a

b) který má

1. trvalý pobyt na území České republiky, nebo

2. bydliště na území členského státu a je účasten důchodového pojištění podle právních předpisů České republiky3) nebo je účasten veřejného zdravotního pojištění v České republice4).“.

3. V § 14 odst. 1 se částka „300 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“.

4. V § 14 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) 500 až 1 699 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka,“.

5. V § 14 odst. 2 písm. b) se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „1 700“ a částka „230 Kč“ se nahrazuje částkou „340 Kč“.

6. V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) statistické.“.

7. V § 15 odst. 3 se za slova „Ministerstva vnitra,“ vkládají slova „Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti,“.

8. V § 20 odst. 1 písm. b) a v § 20 odst. 3 písm. b) se číslo „60“ nahrazuje číslem „120“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.

9. V § 20 odst. 2 se slovo „pojištění2)“ nahrazuje slovem „pojištění3)“.

10. V § 24 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Prostředky účastníka lze v rámci kombinace dávek podle odstavce 1 dělit pouze jednou, a to při současném vypořádání všech prostředků účastníka splňujícího nárok na jednorázové vyrovnání.

(3) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na jednorázové vyrovnání za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a jednorázové vyrovnání se stává předmětem dědictví.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

11. V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a odbytné se stává předmětem dědictví.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

12. V § 25 odstavec 5 zní:

„(5) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a bez státních příspěvků náleží účastníkovi, který dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Žádost o částečné odbytné lze podat během 24 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po dni, kdy účastník dosáhl věku 18 let. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného doplňkové penzijní spoření účastníka nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.“.

13. V § 60 odst. 4 se slovo „vynásobené“ nahrazuje slovem „vynásobeného“.

14. V § 77h se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , přičemž obsah evidence stanoví prováděcí právní předpis“.

15. V § 94 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond podle § 108a až 108c, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.“.

16. V § 98 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 1 % hodnoty majetku v povinném konzervativním fondu.“.

17. V části sedmé se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA VI

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud se do insolvence dostane subjekt, který je klíčový pro fungování platebních nebo vypořádacích systémů (např. banka, clearingové centrum), Česká národní banka se o tom dozví velmi rychle.
  • Cílem je umožnit České národní bance včas reagovat na situaci, která by mohla ohrozit stabilitu finančního trhu.
  • Informace se týká konkrétních fází insolvenčního řízení, jako je rozhodnutí o úpadku, vyhlášení moratoria nebo prohlášení konkursu.
  • Povinnost informovat ČNB vzniká insolvenčnímu soudu současně se zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříku.

Na co si dát pozor

  • Tato povinnost se vztahuje pouze na dlužníky, kteří jsou provozovateli nebo účastníky specifických platebních a vypořádacích systémů s neodvolatelností zúčtování, nikoli na všechny dlužníky v insolvenci.
  • Insolvenční soud musí informovat ČNB "bez zbytečného odkladu", což zdůrazňuje naléhavost takové situace.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 15 Přechodné ustanovení (Vyhláška o stanovení podmínek zdravotní )§ 6 Přechodné ustanovení a závěrečná ustanovení (Vyhláška o sestavování konkursních komis)§ 15 Přechodné ustanovení (Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu )§ 9 Přechodné ustanovení (Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu)§ 3 Přechodné ustanovení (Nařízení vlády, kterým se vydává cenový)