§ 11 Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního a uhelného prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech – Přesnost stanovení obsahu hořlavých součástí
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního a uhelného prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech · 5/1994 Sb. · § 11 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 11 vyhlášky 5/1994 stanovuje přípustné rozdíly mezi výsledky opakovaných měření obsahu hořlavých součástí prachu a určuje, jak se v takovém případě stanoví konečný výsledek.
§ 11 Přesnost stanovení obsahu hořlavých součástí
(1) Při dvou souběžných stanoveních obsahu hořlavých součástí téhož vzorku přesnou vážkovou metodou je přípustný rozdíl mezi výsledky nejvýše 0,25 %; při nepřekročení tohoto rozdílu je konečným výsledkem aritmetický průměr těchto dvou souběžných stanovení.
(2) Při dvou souběžných stanoveních obsahu hořlavých součástí téhož vzorku zjednodušenou vážkovou metodou je přípustný rozdíl mezi výsledky nejvýše 1 %; při nepřekročení tohoto rozdílu je konečným výsledkem aritmetický průměr těchto dvou souběžných stanovení.
(3) Je-li rozdíl při stanoveních obsahu hořlavých součástí větší, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, provede se další stanovení a za výsledek se považuje aritmetický průměr dvou nejbližších hodnot v rozmezí přípustného rozdílu. Je-li hodnota třetího stanovení v rozsahu přípustného rozdílu ke každému z obou stanovení, považuje se za výsledek zkoušky aritmetický průměr všech tří stanovení.
Paragraf 11 vyhlášky 5/1994 stanovuje přípustné rozdíly mezi výsledky opakovaných měření obsahu hořlavých součástí prachu a určuje, jak se v takovém případě stanoví konečný výsledek.
Co to znamená v praxi
Pokud se měří obsah hořlavých součástí přesnou vážkovou metodou, rozdíl mezi dvěma souběžnými měřeními nesmí být větší než 0,25 %.
Pokud se měří obsah hořlavých součástí zjednodušenou vážkovou metodou, rozdíl mezi dvěma souběžnými měřeními nesmí být větší než 1 %.
Pokud je rozdíl mezi dvěma měřeními větší než povolený limit (0,25 % nebo 1 %), musí se provést další měření.
Konečným výsledkem je pak aritmetický průměr dvou nejbližších hodnot, které splňují povolený rozdíl, nebo aritmetický průměr všech tří měření, pokud třetí měření splňuje povolený rozdíl ke každému z prvních dvou.
Příklad
Laboratoř měří obsah hořlavých součástí přesnou vážkovou metodou. První měření ukáže 10,5 % a druhé 10,7 %. Rozdíl je 0,2 %, což je méně než povolených 0,25 %. Konečným výsledkem je průměr (10,5 + 10,7) / 2 = 10,6 %.
Na co si dát pozor
Pokud je rozdíl mezi prvními dvěma měřeními větší než 0,25 % (pro přesnou metodu) nebo 1 % (pro zjednodušenou metodu), je nutné provést třetí měření.
Konečný výsledek se vždy počítá jako aritmetický průměr, ale jen z těch hodnot, které splňují stanovené podmínky přípustného rozdílu.
Související témata
§ 4 Účinnost Vyhláška o rozsahu a obsahu projektové d