§ 1 Vyhláška o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení – Rozsah hrazení hotových výdajů a ušlého výdělku jiným osobám
Vyhláška o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení · 520/2005 Sb. · § 1 · Správní právo
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 520/2005 stanovuje, jak se vypočítá náhrada ušlého výdělku pro osoby, které se účastní úkonu podle zákona a kvůli tomu nemohou být v práci.
§ 1 Rozsah hrazení hotových výdajů a ušlého výdělku jiným osobám
(1) Podklad pro výpočet náhrady ušlého výdělku jiné osoby, která je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu, tvoří průměrný hodinový výdělek vypočtený podle zvláštního právního předpisu1). Ušlý výdělek tvoří částka vypočtená tak, že se průměrný hodinový výdělek vynásobí počtem hodin, kdy nebyla jiná osoba přítomna v práci z důvodu účasti na úkonu podle zákona. Výše náhrady ušlého výdělku nesmí převyšovat maximální částku vypočtenou podle odstavce 2. Správní orgán zjišťuje výši ušlého výdělku jiné osoby na základě potvrzení vydaného zaměstnavatelem, ve kterém je uvedeno, zda a o jakou částku jí zaměstnavatel sníží výdělek za dobu nepřítomnosti v práci z důvodů souvisejících s účastí na úkonu podle zákona.
(2) V případě jiné osoby, která není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu, je však výdělečně činná, tvoří podklad pro výpočet náhrady ušlého výdělku částka vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem2) připadajících na kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost3), nejvýše však 486 000 Kč. Pokud nelze výši ušlého výdělku tímto způsobem zjistit, vypočte se jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro účely zákona o zaměstnanosti4), ve znění pozdějších předpisů, a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem2), které připadají na kalendářní měsíc, v němž náhrada ušlého výdělku náleží, nejvýše však 8 hodin za den.
Paragraf 1 vyhlášky 520/2005 stanovuje, jak se vypočítá náhrada ušlého výdělku pro osoby, které se účastní úkonu podle zákona a kvůli tomu nemohou být v práci.
Co to znamená v praxi
Pro zaměstnance: Pokud jste v pracovním poměru a musíte se zúčastnit úkonu podle zákona, správní orgán vám proplatí ušlý výdělek. Ten se vypočítá z vašeho průměrného hodinového výdělku vynásobeného počtem hodin, které jste kvůli úkonu nebyli v práci.
Potvrzení od zaměstnavatele: Správní orgán potřebuje potvrzení od vašeho zaměstnavatele, které ukáže, zda a o kolik vám sníží výdělek kvůli vaší nepřítomnosti.
Pro OSVČ a jiné výdělečně činné osoby: Pokud nejste zaměstnanec, ale jste výdělečně činní, ušlý výdělek se vypočítá z vašeho základu daně z příjmů fyzických osob. Maximální částka základu daně, ze které se výpočet provádí, je 486 000 Kč.
Alternativní výpočet pro OSVČ: Pokud nelze ušlý výdělek zjistit z daňového základu, vypočítá se z průměrné mzdy v národním hospodářství, maximálně však 8 hodin za den.
Příklad
Pan Novák, zaměstnanec, je předvolán jako svědek k správnímu orgánu. Kvůli tomu zmešká 4 hodiny v práci. Jeho zaměstnavatel potvrdí, že mu za tyto 4 hodiny sníží mzdu. Správní orgán mu proplatí ušlý výdělek vypočítaný z jeho průměrného hodinového výdělku za tyto 4 hodiny.
Na co si dát pozor
Výše náhrady ušlého výdělku pro zaměstnance nesmí převyšovat maximální částku vypočtenou podle odstavce 2 (tedy jako pro OSVČ).
Pro OSVČ je maximální základ daně pro výpočet 486 000 Kč.
Pokud se ušlý výdělek pro OSVČ počítá z průměrné mzdy, je to maximálně 8 hodin za den.