§ 3 Vyhláška Československé akademie věd o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků – HODNOCENÍ TVŮRČÍ ZPŮSOBILOSTI VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ
Vyhláška Československé akademie věd o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků · 55/1977 Sb. · § 3 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 55/1977 popisuje, jak probíhá příprava vědeckých pracovníků pro získání vyšších vědeckých kvalifikačních stupňů IIa a I.
§ 3 HODNOCENÍ TVŮRČÍ ZPŮSOBILOSTI VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ
(1) Příprava vědeckého pracovníka zaměřená k získání vědeckého kvalifikačního stupně IIa spočívá zejména v získávání teoretických i praktických znalostí potřebných k samostatnému řešení vědeckých problémů, ve spolupráci s praxí při zavádění výsledků řešených úkolů do dalšího procesu, s osvojení schopnosti zveřejňovat a obhajovat vlastní výsledky a v získávání zkušeností v poradenské činnosti.
(2) Příprava vědeckého pracovníka zaměřená k získání vědeckého kvalifikačního stupně I spočívá zejména v plánovitém ukládání úkolů zvláště náročných na pohotové a všestranné uplatnění tvůrčích schopností, v samostatném studiu vědeckého pracovníka a v organizovaných diskusích o problémech jím řešených. Do studia se zařazují také otázky vedení a výchovy pracovníků, řízení tvůrčí činnosti a dále též otázky politického, ekonomického a sociálního rozvoje společnosti, zejména ve vztahu k příslušné vědní oblasti. Vědecký pracovník musí rovněž zvládnout metody řídící, koncepční, prognostické, poradenské a jiné podobné činnosti.
(3) Do přípravy podle odstavců 1 a 2 vybírá a zařazuje organizace vědecké pracovníky, kteří prokázali nadání i morální předpoklady pro další zvyšování tvůrčí způsobilosti. Při výběru do přípravy podle odstavce 2 se přihlíží zvláště ke schopnosti vědeckého pracovníka zvládnout systematicky širokou vědeckou tematiku, vést kolektiv lidí a rozvíjet jejich zájem o řešení náročných úkolů.
ČÁST DRUHÁ
Oddíl I
Paragraf 3 vyhlášky 55/1977 popisuje, jak probíhá příprava vědeckých pracovníků pro získání vyšších vědeckých kvalifikačních stupňů IIa a I.
Co to znamená v praxi
Pro získání stupně IIa se vědecký pracovník učí samostatně řešit vědecké problémy, spolupracovat s praxí, zveřejňovat a obhajovat výsledky a získávat zkušenosti v poradenství.
Pro získání stupně I se vědeckému pracovníkovi zadávají náročné úkoly, studuje samostatně, účastní se diskusí a učí se vést lidi, řídit tvůrčí činnost a rozumět politickému, ekonomickému a sociálnímu rozvoji.
Organizace vybírá do této přípravy ty vědecké pracovníky, kteří projevili nadání a morální předpoklady.
Při výběru pro stupeň I se zvláště hodnotí schopnost zvládnout širokou vědeckou tematiku a vést kolektiv.