Novela Zákon České národní rady o daních z příjmů od 2013-08-19: co se mění

§ 10 Ostatní příjmy (1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu13d) s výjimkou uvedenou v § 4, c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4, d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,10) e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4, f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu, g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13) h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4, ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4, i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast, j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu131), k) příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou73) s výjimkou uvedenou v § 4. (2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží. (3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo, b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů12) nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Ev

§ 17 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB (1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou a) osoby, které nejsou fyzickými osobami, b) organizační složky státu, c) podílové fondy podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, podfondy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy a zahraniční investiční fondy srovnatelné s podílovým fondem nebo s podfondem, d) fondy obhospodařované penzijní společností a transformovaný fond (dále jen „fond penzijní společnosti“). (2) Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky. (3) Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“), mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Podléhá-li Je-li podílový fond dohledu České uveden v seznamu podílových fondů vedeném Českou národní banky, bankou, má se za to, že podílový fond má na území České republiky své sídlo. (4) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

§ 20 Základ daně a položky snižující základ daně (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6. (2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33. (3) Došlo-li k převodu podílového Má-li dojít u investičního fondu do obhospodařování jiné investiční společnosti, ke změně jeho administrátora, je investiční společnost, která převádí podílový fond, povinna předchozí administrátor povinen tuto změnu oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, nejpozději v den, kdy nastala. Obdobně se postupuje u penzijní společnosti a fondů, které obhospodařuje. nastane. (4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c) (5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c) (7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby a u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplatníků, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb, pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotních služeb. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu,30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s byd bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni p

§ 20a Akciová společnost, která Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu,16) fondem, rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o položky podle § 34 s přesností na dny, a to na část a) připadající na část zdaňovacího období do dne předcházejícího dni ukončení činnosti investičního fondu podle zvláštního předpisu16), období, v níž byl investičním fondem, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, b) připadající na zbývající část zdaňovacího období, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.

§ 21 Sazba daně (1) Sazba daně činí 19 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. (2) Sazba daně činí 5 % ze základu daně a) investičního fondu16); fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy; tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, b) podílového fondu16); tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, c) zahraničního fondu kolektivního investování, investičního fondu, založeného v jiném členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu, pokud 1. veřejně nabízí cenné papíry, shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a investuje na principu rozložení rizika, přičemž tyto skutečnosti lze zjistit ze statutu, prospektu nebo obdobného dokumentu vydaného tímto fondem, 2. podléhá orgánu dohledu ve státě, ve kterém je povolen, a tuto skutečnost lze zjistit ze statutu, prospektu nebo obdobného dokumentu vydaného tímto fondem a 3. je podle daňového práva státu, ve kterém je povolen, považován za daňového rezidenta a příjmy tohoto fondu se podle daňového práva tohoto státu ani zčásti nepřičítají jiným osobám. (3) Sazba daně činí 5 % u penzijního fondu, fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. (4) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů. (5) U investičního fondu, poplatníka daně z příjmu právnických osob, který v průběhu je pouze část zdaňovacího období změnil předmět podnikání a ukončil činnost jako investiční fond16), investičním fondem, se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného připadající na část zdaňovacího období, ve které byl investičním fondem, stanovenou podle § 20a. (6) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. ČÁST TŘETÍ

§ 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí a) 15 %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6 a 12, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e), 2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c), b) 15 %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodu 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu70) ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku, 4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, 5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, c) 35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty 1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo 2. třetího státu nebo jurisdikce, se kterými má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů, platnou a účinnou mezinárodní smlouvu nebo dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů nebo které jsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná, d) 5 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí 15 %, a to a) z účasti v akciové společnosti a z podílu na zisku z podílového listu (dále jen „dividendový příjem“), u poplatníků podle § 2 z rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání, z úrokového příjmu z dluhopisu35a), ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému35b), s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu, d) z podílu na zisku tichého společníka, e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v ko komand

§ 38f Platební zprostředkovatel (1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která a) vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru, jímž se pro účely tohoto ustanovení rozumí 1. úroky z úvěrů a půjček, úroky z běžných účtů a vkladových účtů, 2. příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem nebo obdobným zahraničním investičním fondem kolektivního investování v zahraničí, srovnatelným s otevřeným podílovým fondem, pokud alespoň 15 % hodnoty majetku v tomto podílovém investičním fondu je přímo nebo nepřímo tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodě 1 s výjimkou fondů kolektivního investování v zahraničí, zahraničních investičních fondů, 3. příjmy z prodeje podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem nebo z prodeje obdobného investičního nástroje vydaného v zahraničí, pokud alespoň 25 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním investičním fondu kolektivního investování srovnatelném s podílovým fondem je tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodě 1. Pokud platební zprostředkovatel nemá informace o procentním podílu investičních nástrojů nesoucích příjmy uvedené v bodě 1 na hodnotě majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním investičním fondu kolektivního investování, srovnatelném s podílovým fondem, považuje se procentní podíl za vyšší než 25 %. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů nejsou příjmy úrokového charakteru, b) zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru pro třetí osobu. Není-li platebnímu zprostředkovateli známo, v jakém rozsahu se příjmy úrokového charakteru uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3 na vypláceném, poukazovaném nebo připisovaném příjmu podílí, považuje se za příjem úrokového charakteru celá částka tohoto příjmu. Platebním zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby nebo jednotky bez právní subjektivity na území České republiky, která dále vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru. Platebním zprostředkovatelem je i administrátor investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy. (2) Je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie, platební zprostředkovatel je povinen o výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch skutečného vlastníka podat svému místně příslušnému správci daně oznámení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud skutečný vlastník příjmu úrokového charakteru prokáže platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskou unii. (3) Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická osoba, které je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo připisován anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání zajišťována, pokud neprokáže, že a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1, b) jedná jménem nebo za 1. právnickou osobu nebo jiný daňový subjekt, jehož příjmy jsou zdaňovány daní z příjmů z podnikatelské činnosti nebo obdobnou daní, 2. otevřený podílový fond nebo obdobný fond v zahraničí uznaný podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS nebo jednotku bez právní subjektivity, uvedenou v odstavci 4, a sdělí platebnímu zprostředkovateli obchodní název (firmu) a sídlo fondu nebo jednotky bez právní subjektivity, za které jedná. Platební zprostředkovatel tyto informace předá svému místně příslušnému správci daně formou oznámení, přitom odstavec 5 se použije přiměřeně, 3. jinou fyzickou osobu, která je skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru, a sdělí platebnímu zprostředkovateli informace o této fyzické osobě v rozsahu stanoveném v odstavci 6. Nelze-li využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci 6, považuje se za skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru fyzická osoba, které je tento příjem vyplácen, poukazován nebo připisován. (4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu nebo zajišťuje výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru jakékoliv jiné osobě nebo jednotce bez právn vy

§ 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta. (2) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem28b) podává také a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, d) za období předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) zapsaného do obchodního rejstříku (dále jen „zapsané sídlo“) z území České republiky; při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,20) kterou je povinna sestavit evropská společnost35f) nebo evropská družstevní společnost35g) ke dni předcházejícímu dni přemístění zapsaného sídla z území České republiky, e) za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní společnost nebo družstvo nebo za část obchodní společnosti nebo družstva, u které je právním nástupcem poplatník uvedený v § 17 odst. 4, který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky; při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou je povinna sestavit obchodní společnost nebo družstvo ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, f) za období předcházející dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikající obchodní společnost, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno; při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou je povinna sestavit obchodní společnost ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, g) za období předcházející rozhodnému dni splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního fondu kolektivního investování, investičního fondu, za které dosud nebylo daňové přiznání podáno, není-li den předcházející rozhodný den rozhodnému dni posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku investiční společnosti, která splývající splývajícího nebo slučovaný fond obhospodařuje, slučovaného podílového fondu, h) za období od rozhodného dne splynutí nebo sloučení podílových fondů nebo podílového fondu a zahraničního investičního fondu kolektivního investování do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnického obhospodařovatele přejímajícího nebo nově vzniklého podílového fondu, není-li rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnického obhospodařovatele přejímajícího nebo nově vzniklého podílového fondu, i) za období předcházející rozhodnému dni sloučení fondů penzijních společností, za které dosud nebylo daňové přiznání podáno, není-li den předcházející rozhodný den posledním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku penzijní společnosti, která slučovaný fond obhospodařuje, j) za období od rozhodného dne sloučení fondů penzijních společností do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnické penzijní společnosti, není-li rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku nástupnické penzijní společnosti. (3) Daňové přiznání podle odstavce 2 se podává nejpozději do konce třetího měsíce následujíc následujícího po měsíci, do něhož

§ 38r (1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani. (2) Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při slučování fondů penzijní společnosti a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi společností nebo rozdělení společnosti. (3) Lhůty pro doměření daně39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu67).

§ 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. ODPISOVÁ SKUPINA 1Položka+)SKP++)Název++++)(1-1) 01.21.11 Jen: skot plemenný (1-2) 01.21.11 Jen: skot chovný (1-3) 01.22.11 Jen: ovce chovné a plemenné (1-4) 01.22.12 Jen: kozy chovné a plemenné (1-5) 01.22.13 Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní (1-6) 01.23.10 Jen: prasata plemenná (1-7) 01.23.10 Jen: prasata chovná (1-8) 01.24.10 Jen: hejna husí plemenná (1-9) 01.24.10 Jen: hejna husí chovná (1-10) 25.24.25 Ochranné plastové a pryžové pokrývky hlavy (přilby) (1-11) 25.24.27 Plastové kancelářské a školní potřeby (1-12) 26.15.23 Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely (1-13) 26.24.1 Ostatní technické keramické výrobky (1-14) 26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky (1-15) 28.62 Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50 v položce (2-12) (1-16) 29.32.14 Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv (1-17) 29.32.40 Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování tekutin a prášků pro zemědělství a zahradnictví (1-18) 29.32.50 Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1-19) 29.32.65 Jen: stroje a přístroje zemědělské, zahradnické, lesnické, drůbežnické nebo včelařské jinde neuvedené zejména: stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin (1-20) 29.41 Ruční mechanizované nářadí a nástroje (1-21) 30.0 Kancelářské stroje a počítače (1-22) 32.20.11 Jen: - studiová provozní a ovládací zařízení - přístroje pro bezdrátové přenosy (včetně mobilních telefonů) (1-23) 32.20.12 Televizní kamery (1-24) 32.20.20 Elektrické přístroje pro telefonii nebo telegrafii po vedení včetně faxů (1-25) 32.20.11 Jen: vysílače - přijímače občanských radiostanic (1-26) 32.30.44 Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-27) 33.2 Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a nástrojů pro měření délky v SKP 33.20.3 v položce (2-53) (1-28) až (1-30) Zrušené.(1-31) 34.10.53 Vozidla speciální pro přepravu na sněhu a osob na golfových hřištích apod. (1-32) 35.20.33 Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (1-33) 35.42 Jízdní kola (1-34) 36.63.2 Psací a kancelářské potřeby (1-35) 36.63.74 Výrobky konstruované pro předváděcí účely (1-36) 36.63.76 Umělé květiny, listoví a ovoce (1-37) 33.10.16 Jen: dýchací přístroje, plynové masky (1-38) 31.62.13 Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.) ODPISOVÁ SKUPINA 2Položka+)SKP++) CZ-CC+++)Název++++)(2-1)01.22.13Jen: koně (užitkoví, plemenní, chovní)(2-2)17.40.2Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky(2-3)17.51.1Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem)(2-4)17.52Jen: lana a síťované výrobky(2-5)17.54.38Textilní výrobky pro technické účely(2-6)19.2Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky(2-7)20.30.20Dřevěné prefabrikované stavební části a celky zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením(2-8)22.11Knihy (slovníky, atlasy, glóbusy a podobně)(2-9)25.23.20Plastové prefabrikované stavební části a celky zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením(2-10)25.24Ostatní plastové výrobky kromě: - ochranných plastových a pryžových pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 v položce (1-10) - kancelářských a školních potřeb v SKP 25.24.27 v položce (1-11)(2-11)28.61.1Nožířské výrobky(2-12)28.62.50Jen: nástroje na strojní tváření za tepla(2-13)28.63.1Zejména: závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky(2-14)28.71Ocelové sudy a podobné nádoby (s objemem 300 litrů a menším) zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě(2-15)28.72Dr