§ 17 Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) – HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ
Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) · 59/2006 Sb. · § 17 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 17 zákona č. 59/2006 Sb. ukládá provozovatelům objektů nebo zařízení zařazených do skupiny B povinnost zpracovat vnitřní havarijní plán, který stanovuje opatření uvnitř objektu pro případ závažné havárie a jehož cílem je zmírnit dopady takové události.
§ 17 HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ
(1) Provozovatel je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán v součinnosti se zaměstnanci objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B a stanovit v něm opatření uvnitř objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů. Vnitřní havarijní plán obsahuje
a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření,
b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,
c) popis možných dopadů závažné havárie,
d) popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie,
e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel,
f) způsob vyrozumění dotčených orgánů veřejné správy a varování osob,
g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,
h) opatření k podpoře zmírnění dopadů závažné havárie mimo objekt a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.
(2) Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí, zpracované provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů14), tvoří samostatné přílohy vnitřního havarijního plánu.
(3) Provozovatel je povinen předložit vnitřní havarijní plán k evidenci a uložení krajskému úřadu.
(4) Provozovatel je dále povinen
a) zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti,
b) předložit krajskému úřadu neprodleně aktualizaci vnitřního havarijního plánu k evidenci a uložení,
c) zahrnout na základě rozhodnutí krajského úřadu do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnosti vzniku domino efektu,
d) zvažovat ve vnitřním havarijním plánu také opatření na zmírnění dopadů závažné havárie a souvislosti umístění objektu nebo zařízení vzhledem k dopravní nebo technické infrastruktuře, sídelním útvarům nebo významným krajinným prvkům, zvláště chráněným územím a územím soustavy NATURA 2000,
e) zajistit prověření vnitřního havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal vnitřní havarijní plán platným dokumentem; tento den musí být v dokumentu vyznačen včetně podpisu oprávněné fyzické osoby,
f) prokazatelně seznámit zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení, včetně pracovníků dlouhodobých subdodavatelů, o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie,
g) uložit vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám, které mají pověření realizovat opatření vnitřního havarijního plánu a provádět kontroly,
h) postupovat podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy závažnou havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob a strukturu zpracování vnitřního havarijního plánu a provedení jeho aktualizace.
Paragraf 17 zákona č. 59/2006 Sb. ukládá provozovatelům objektů nebo zařízení zařazených do skupiny B povinnost zpracovat vnitřní havarijní plán, který stanovuje opatření uvnitř objektu pro případ závažné havárie a jehož cílem je zmírnit dopady takové události.
Co to znamená v praxi
Provozovatel musí ve spolupráci se svými zaměstnanci vytvořit dokument, který podrobně popisuje, jak se bude postupovat v případě závažné havárie uvnitř objektu.
Tento plán musí obsahovat konkrétní informace, jako jsou jména odpovědných osob, scénáře možných havárií a reakce na ně, popis dopadů, činnosti ke zmírnění dopadů, přehled dostupných zásahových prostředků, způsob vyrozumění úřadů a varování osob, plány výcviku a cvičení, a opatření pro spolupráci se záchrannými složkami.
Vnitřní havarijní plán musí být předložen krajskému úřadu k evidenci a uložení.
Provozovatel je povinen plán pravidelně aktualizovat a prověřovat jeho aktuálnost, zejména po změnách v množství nebezpečných látek, technologiích nebo organizačních změnách.
Na co si dát pozor
Plán musí být zpracován v součinnosti se zaměstnanci, což zdůrazňuje důležitost jejich zapojení a znalosti.
Je nutné zajistit aktualizaci plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství nebezpečné látky přesahující 10 % nebo po změně technologie, pokud tyto změny ovlivňují bezpečnost.
Plán musí být prověřen z hlediska aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky.
Krajský úřad může nařídit doplnění plánu o opatření týkající se tzv. domino efektu.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.