§ 3 Nařízení vlády o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší – Kategorizace zdrojů

Nařízení vlády o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší · 615/2006 Sb. · § 3 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 3 nařízení vlády 615/2006 určuje, jak se zařazují stacionární zdroje znečišťování ovzduší do kategorií, a to buď podle příloh č. 1 a 2, nebo podle jmenovitého tepelného výkonu či ročních emisí znečišťujících látek.
§ 3 Kategorizace zdrojů (1) Kategorie zdrojů jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, ve které jsou stanoveny kategorie, emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů, a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, ve které jsou stanoveny kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů. (2) Pokud zdroj není uveden v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, považuje se za velký zdroj a) zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je vyšší než 5 MW, b) zdroj, jehož roční emise jedné nebo více uvedených znečišťujících látek překračuje při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu uvedenému ve zvláštním právním předpisu5) některé z následujících množství 1. 200 t tuhých znečišťujících látek, 2. 300 t oxidů síry vyjádřených jako oxid siřičitý, 3. 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako chlor, 4. 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík, 5. 200 t oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako oxid dusičitý, 6. 1 t sulfanu, 7. 2 t fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako fluor, 8. 50 t oxidu uhelnatého, 9. 10 t amoniaku, nebo c) zdroj, jehož roční emise jakékoliv další ze znečišťujících látek než znečišťujících látek uvedených v písmenu b) nebo jejich stanovené skupiny uvedené ve zvláštním právním předpisu5) překračuje při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu uvedenému ve zvláštním právním předpisu5) desetinásobek roční emise zjištěné výpočtem z hmotnostního toku rozhodujícího pro stanovení obecného emisního limitu a roční provozní doby zdroje stanovené na úrovni 1000 hodin. (3) Pokud zdroj není uveden v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, považuje se za střední zdroj a) zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je od 0,2 MW do 5 MW včetně, b) zdroj, jehož roční emise jedné nebo více uvedených znečišťujících látek se při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu uvedenému ve zvláštním právním předpisu5) pohybuje v rozmezí následujících množství 1. 20 až 200 t včetně tuhých znečišťujících látek, 2. 30 až 300 t včetně oxidu siřičitého, 3. 0,4 až 4 t včetně chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako chlor, 4. 1 až 10 t včetně těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík, 5. 20 až 200 t včetně oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako oxid dusičitý, 6. 0,1 až 1 t včetně sulfanu, 7. 0,2 až 2 t včetně fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako fluor, 8. 5 až 50 t včetně oxidu uhelnatého, 9. 5 až 10 t včetně amoniaku, nebo c) zdroj, jehož roční emise jakékoliv další ze znečišťujících látek než znečišťujících látek uvedených v písmenu b) nebo jejich stanovené skupiny uvedené ve zvláštním právním předpisu5) překračuje při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu uvedenému ve zvláštním právním předpisu5) roční emise zjištěné výpočtem z hmotnostního toku rozhodujícího pro stanovení obecného emisního limitu a roční provozní doby zdroje stanovené na úrovni 1000 hodin. (4) Pokud zdroj není uveden v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení ani v odstavci 2 nebo 3, považuje se za malý zdroj. (5) Za účelem kategorizace se parametry určující zařazení zdroje do příslušné kategorie sčítají u technologicky shodných zařízení jednoho provozovatele, jestliže se jedná o zdroje, které jsou umístěny ve stejné provozovně8) a jejich emise jsou vypouštěny společným výduchem, bez ohledu na počet komínových průduchů, nebo by s ohledem na uspořádání mohly být vypouštěny společným výduchem bez ohledu na počet komínových průduchů. U malých zdrojů se parametry určující zařazení zdroje do příslušné kategorie sčítají pouze s parametry jiných malých zdrojů.
← § 2celý předpis§ 4 →

Výklad

Stručně

Paragraf 3 nařízení vlády 615/2006 určuje, jak se zařazují stacionární zdroje znečišťování ovzduší do kategorií, a to buď podle příloh č. 1 a 2, nebo podle jmenovitého tepelného výkonu či ročních emisí znečišťujících látek.

Co to znamená v praxi

Příklad

Firma provozuje pec, která není uvedena v přílohách nařízení. Pokud má pec jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu 6 MW, bude se považovat za velký zdroj.

Na co si dát pozor

Související témata

§ 5 Kategorizace zdrojů znečišťování, limity zneč Vyhláška Ministerstva životního prostřed
§ 3 Vyjmenované zdroje a jejich kategorizace Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní
§ 12 Kategorizace zdrojů ionizujícího záření Vyhláška o radiační ochraně a zabezpečen
§ 3 SEZNAM LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ, KATEGORI Vyhláška Ministerstva životního prostřed
§ 4 Kategorizace zdrojů Vyhláška o emisních limitech a dalších p
Hlídat změny § 3 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
← § 2celý předpis§ 4 →