Stručně: Paragraf 25 zákona č. 62/1961 Sb. stanovuje složení Nejvyššího soudu a určuje, v jakých formách (senáty, presidium, plénum) rozhoduje, přičemž specifikuje složení senátů pro různé typy rozhodování.
§ 25 Nejvyšší soud
(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.
(2) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech, v presidiu a v plénu.
(3) Senáty Nejvyššího soudu se skládají:
a) rozhoduje-li Nejvyšší soud jako soud druhého stupně, ze tří soudců z povolání a dvou soudců,
b) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.
Paragraf 25 zákona č. 62/1961 Sb. stanovuje složení Nejvyššího soudu a určuje, v jakých formách (senáty, presidium, plénum) rozhoduje, přičemž specifikuje složení senátů pro různé typy rozhodování.
Co to znamená v praxi
Nejvyšší soud není tvořen pouze jedním soudcem, ale je kolektivním orgánem složeným z předsedy, jeho náměstků a dalších soudců.
Rozhodování Nejvyššího soudu probíhá v různých organizačních jednotkách – senátech, presidiu a plénu, což naznačuje rozdělení kompetencí a typů rozhodování.
Složení senátů se liší podle toho, zda Nejvyšší soud rozhoduje jako soud druhého stupně (tři soudci z povolání a dva soudci), nebo v jiných případech (tři soudci z povolání).
Přítomnost "soudců z povolání" a "soudců" v senátech naznačuje, že v některých případech se na rozhodování podílejí i nesoudci z povolání, což může ovlivnit pohled na projednávanou věc.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.