Stručně: Paragraf 22 vyhlášky 67/1988 stanovuje podrobné zásady pro provádění záchranářských zásahů báňských záchranářů, zejména při použití dýchacích přístrojů a v nedýchatelném prostředí, včetně složení čet, bezpečnostních opatření a limitů pro nasazení záchranářů.
§ 22 Zásady záchranářského zásahu
(1) Záchranářský zásah se řídí zásahovým řádem.
(2) Bezprostředně před nástupem do zásahu v dýchacím přístroji si musí báňský záchranář pod dozorem četaře zkontrolovat svůj dýchací přístroj.
(3) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři v pětičlenných četách. Vedoucí báňských záchranných sborů může výjimečně rozhodnout o nasazení tříčlenné čety včetně četaře v těch případech, kdy pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné a se záložní četou na základně je zajištěno trvalé spojení.
(4) Podmínky uvedené v odstavci 3 není nutné dodržet, jde-li o záchranu lidských životů a hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(5) Při zásahu čety v nedýchatelném prostředí musí být na určené základně záložní četa o nejméně stejném počtu báňských záchranářů, jako má četa v zásahu, a musí být stále připravena poskytnout okamžitou pomoc četě v zásahu.
(6) Zásah s použitím dýchacích přístrojů na záchranu lidských životů se může začít bez záložní čety na základně, musí se však učinit opatření k co nejrychlejšímu zajištění záložní čety.
(7) Při postupu v důlních dílech v prostředí s viditelností menší než 1 m musí být báňští záchranáři v četě mezi sebou spojeni spojovacími lanky.
(8) Při práci čety v zásahu včetně cesty, pokud práce je vykonávaná v dýchacím přístroji, se smí počítat se spotřebou nejvíce 80 % z celkové zásoby kyslíku nebo vzduchu, kterou má báňský záchranář k dispozici. Zbytek musí být ponechán pro nepředvídané okolnosti. Rozhodnutí o návratu čety vydá četař podle stavu tlakoměru přístroje toho báňského záchranáře, který má ze všech nejmenší tlak v láhvi.
(9) V prvních dvou dnech havárie smí být báňský záchranář vyslán do zásahu v dvouhodinovém dýchacím přístroji nebo v dýchacím přístroji určeném pro kratší dobu zásahu nejvíce třikrát za 24 hodiny a do zásahu v čtyřhodinovém dýchacím přístroji nejvíce dvakrát za 24 hodiny. Mezi jednotlivými zásahy musí mít pro odpočinek alespoň jednohodinovou přestávku. V případě nebezpečí z prodlení může častější zásahy nařídit vedoucí báňských záchranných sborů.
(10) V dalších dnech havárie, jakož i při plánovaných nehavarijních zásazích báňských záchranářů v nedýchatelném prostředí smí být báňský záchranář vyslán do zásahu v dvouhodinovém dýchacím přístroji nebo v dýchacím přístroji určeném pro kratší dobu zásahu nejvíce dvakrát za 24 hodiny a do zásahu v čtyřhodinovém dýchacím přístroji nejvíce jedenkrát za 24 hodiny. Po jednotlivých zásazích musí být zařazeny stejně dlouhé přestávky na odpočinek, jako byla doba zásahu. Báňský záchranář může takové práce soustavně vykonávat jen po dobu jednoho měsíce. Do dalších zásahů smí nastoupit až po uplynutí alespoň jednoho měsíce od posledního zásahu. Do plánovaných nehavarijních zásahů báňských záchranářů v nedýchatelném prostředí a do zásahů v dalších dnech havárie mohou být vysláni báňští záchranáři, kteří měli nejméně 8 hodin nepřetržitý odpočinek.
(11) Plánované nehavarijní zásahy v důlním prostředí, ve kterém obsah škodlivin neodpovídá ustanovením zvláštního předpisu,10) musí se předem hlásit obvodnímu báňskému úřadu. Pro zásah musí organizace vypracovat příkaz, ve kterém určí potřebná opatření. Příkaz potvrzuje vedoucí příslušné hlavní nebo obvodní báňské záchranné stanice.
(12) Pokud se zásahu zúčastní členové báňského záchranného sboru státní báňské správy, jsou povinni
a) do zásahu nastupovat s četou báňských záchranářů. Pracovník státní báňské správy se nezapočítává do počtu báňských záchranářů stanoveného pro četu,
b) dodržovat zásady stanovené zásahovým řádem báňské záchranné stanice provádějící zásah.
Paragraf 22 vyhlášky 67/1988 stanovuje podrobné zásady pro provádění záchranářských zásahů báňských záchranářů, zejména při použití dýchacích přístrojů a v nedýchatelném prostředí, včetně složení čet, bezpečnostních opatření a limitů pro nasazení záchranářů.
Co to znamená v praxi
Před každým nasazením dýchacího přístroje si záchranář musí přístroj zkontrolovat pod dohledem četaře.
Do zásahu v dýchacích přístrojích se standardně nastupuje v pětičlenných četách, ale v určitých případech lze nasadit i tříčlennou četu.
Při zásahu v nedýchatelném prostředí musí být na základně připravena záložní četa stejného počtu záchranářů.
Záchranáři mají omezený počet zásahů za den a musí mít mezi nimi přestávky na odpočinek, přičemž tyto limity se liší v prvních dnech havárie a v dalších dnech či při nehavarijních zásazích.
Na co si dát pozor
Výjimky z pravidel pro složení čet a nasazení záložní čety jsou možné pouze v případě záchrany lidských životů a hrozícího nebezpečí z prodlení.
Při zásahu v dýchacím přístroji se smí spotřebovat nejvíce 80 % zásoby kyslíku/vzduchu, zbytek musí zůstat pro nepředvídané okolnosti.
V prostředí s viditelností menší než 1 metr musí být záchranáři v četě spojeni spojovacími lanky.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.