§ 1 Zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. – Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských…
Zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. · 73/2006 Sb. · § 1
Stručně: Zákon č. 73/2006 Sb. upravuje ochranu zaměstnanců v případě, kdy jejich zaměstnavatel není schopen platit mzdy, a zapracovává do českého práva příslušné předpisy Evropské unie.
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
1) Směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.“.
Dosavadní § 1 se označuje jako § 1a.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2. V § 2 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
3. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Zákon se dále nevztahuje na zaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel, který je právnickou osobou, má sídlo nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, má místo podnikání mimo území některého členského státu Evropské unie.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4. V § 3 písmeno a) zní:
„a) se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých jí vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu (dále jen „rozhodné období“), mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem,“.
5. V § 3 písm. c) se slova „u příslušného soudu podán návrh na prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu5)“ nahrazují slovy „podán návrh na prohlášení konkursu u příslušného soudu v České republice5), nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie5a)“.
Poznámky pod čarou č. 5 a 5a znějí:
„5) § 4 a 4a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.“.
6. V § 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) je nadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie.“.
7. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
Zákon č. 73/2006 Sb. upravuje ochranu zaměstnanců v případě, kdy jejich zaměstnavatel není schopen platit mzdy, a zapracovává do českého práva příslušné předpisy Evropské unie.
Co to znamená v praxi
Zákon se nevztahuje na zaměstnance vyslané do ČR, pokud jejich zaměstnavatel sídlí mimo EU.
Zaměstnancem se rozumí fyzická osoba s pracovním poměrem nebo dohodou o pracovní činnosti, které zaměstnavatel nevyplatil mzdové nároky v době 6 měsíců před podáním návrhu na konkurs.
Platební neschopnost nastává podáním návrhu na konkurs v ČR, nebo u nadnárodního zaměstnavatele i prohlášením platební neschopnosti v jiném členském státě EU.
Nadnárodní zaměstnavatel je ten, kdo působí v ČR a alespoň v jednom dalším členském státě EU.
Příklad
Pan Novák pracoval pro firmu, která má sídlo v Německu a pobočku v ČR. Firma se dostala do platební neschopnosti v Německu. Pan Novák, který pracoval v české pobočce, může žádat o ochranu svých mzdových nároků podle tohoto zákona, protože se jedná o nadnárodního zaměstnavatele.
Na co si dát pozor
Zákon se nevztahuje na zaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel má sídlo nebo místo podnikání mimo území některého členského státu Evropské unie.
Pro posouzení mzdových nároků je rozhodné období 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu.
Hlídat změny § 1 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.