§ 6 Zákon České národní rady o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky – Místní příslušnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu
Zákon České národní rady o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky · 77/1976 Sb. · § 6 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 6 zákona 77/1976 určuje, který okresní nebo krajský národní výbor je místně příslušný pro rozhodování o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nebo pro souhlas se stanovením dobývacích prostorů, a to podle toho, kde leží největší část dotčené půdy.
§ 6 Místní příslušnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu
(1) Žádost o předchozí souhlas k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 13a zákona a žádost o udělení souhlasu k návrhům na stanovení dobývacích prostorů při těžbě nerostů podle § 9 zákona se podává vždy u okresního národního výboru, v jehož obvodu leží největší část zemědělské půdy, která má být odňata zemědělské výrobě.
(2) Jestliže k udělení předchozího souhlasu k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nebo souhlasu k návrhům na stanovení dobývacích prostorů je příslušný okresní národní výbor, popřípadě krajský národní výbor a zemědělská půda, která má být odňata zemědělské výrobě, leží ve dvou nebo více okresech, popřípadě krajích, uděluje uvedené souhlasy ten okresní národní výbor, popřípadě krajský národní výbor, v jehož obvodu leží největší část této půdy.
(3) O odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu leží odnímaná zemědělská půda, popřípadě její největší část.
(4) Ustanovení odstavce 3 o místní příslušnosti okresního národního výboru platí obdobně při rozhodování v pochybnostech o tom, zda zřízením ochranných pásem podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona došlo k podstatnému zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organizace, jakož i při schvalování dohod o odstranění ekonomické újmy vzniklé zřízením těchto pásem, popřípadě při rozhodování o povinnosti tuto ekonomickou újmu odstranit.
Paragraf 6 zákona 77/1976 určuje, který okresní nebo krajský národní výbor je místně příslušný pro rozhodování o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nebo pro souhlas se stanovením dobývacích prostorů, a to podle toho, kde leží největší část dotčené půdy.
Co to znamená v praxi
Pokud chcete odnímat zemědělskou půdu nebo žádat o souhlas s dobývacími prostory, podáváte žádost u okresního národního výboru, v jehož obvodu leží největší část této půdy (odstavec 1).
Jestliže se dotčená zemědělská půda nachází ve více okresech nebo krajích, rozhoduje ten okresní, popřípadě krajský národní výbor, v jehož obvodu leží největší část této půdy (odstavec 2).
O samotném odnětí zemědělské půdy rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu se nachází odnímaná půda, nebo její největší část (odstavec 3).
Stejná pravidla místní příslušnosti platí i pro rozhodování o tom, zda zřízením ochranných pásem došlo k podstatnému zásahu do hospodaření, a pro schvalování dohod o odstranění ekonomické újmy (odstavec 4).
Příklad
Stavební firma chce postavit sklad, který zasahuje na zemědělskou půdu ležící částečně v okrese A (3 hektary) a částečně v okrese B (5 hektarů). Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy podá u okresního národního výboru v okrese B, protože tam leží větší část dotčené půdy.
Na co si dát pozor
Pravidla místní příslušnosti se liší podle toho, zda jde o žádost o souhlas (odstavec 1 a 2) nebo o samotné rozhodnutí o odnětí (odstavec 3).
Při posuzování místní příslušnosti je vždy rozhodující, kde leží „největší část“ dotčené zemědělské půdy (odstavec 1, 2 a 3).