§ 11 Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách – SVAŘOVÁNÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách · 87/2000 Sb. · § 11 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 11 vyhlášky 87/2000 stanovuje, že při svařování nekovových materiálů se postupuje obdobně jako u kovových materiálů, s důrazem na prevenci požáru nebo výbuchu s ohledem na vlastnosti svařovaného materiálu a technologii.
§ 11 SVAŘOVÁNÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ
(1) Při stanovení požárně bezpečnostních opatření při svařování nekovových materiálů se postupuje obdobně jako při svařování kovových materiálů, přičemž se vychází z vlastností konkrétního svařovaného materiálu a dané technologie za účelem zabránit
a) možnosti vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem působením částic nekovových materiálů, které odkapávají a hoří,
b) vznícení svařovaného materiálu nebo jiných hořlavých látek (např. stanovením způsobu a délky ohřevu, určením postavení plamene).
(2) Při svařování včetně natavování izolačních materiálů (např. polyethylen v kombinaci se živicemi) se hořák zapaluje ve směru větru do otevřeného prostoru, ve kterém se nevyskytují hořlavé materiály, páry hořlavých kapalin nebo hořlavý plyn.
(3) Zapálený hořák v úsporném režimu se odkládá na volné místo bez hořlavých materiálů ve stabilizované poloze, přičemž hubice směřuje do volného prostoru. Je nutno zamezit jeho sklouznutí, pádu, zasypání, stržení vahou hadice nebo náhodnému otevření přívodu plynu, uhašení či stržení plamene vlivem povětrnostních podmínek.
(4) Po skončení práce s ručním hořákem se před uložením soupravy hořák nechá vychladnout, popř. se umístí ve zvláštním držáku umístěném od ventilu tlakové lahve v požárně bezpečné vzdálenosti určené výrobcem nebo dovozcem.
(5) Po skončení práce se tlaková lahev, hadice a hořák odstraní z pracoviště a uloží na předem stanovené místo.
ČÁST PÁTÁ
Paragraf 11 vyhlášky 87/2000 stanovuje, že při svařování nekovových materiálů se postupuje obdobně jako u kovových materiálů, s důrazem na prevenci požáru nebo výbuchu s ohledem na vlastnosti svařovaného materiálu a technologii.
Co to znamená v praxi
Při svařování nekovových materiálů musíte dodržovat podobná bezpečnostní opatření jako při svařování kovů.
Musíte zabránit vzniku a šíření požáru nebo výbuchu odkapávajícími a hořícími částicemi nekovových materiálů.
Musíte zabránit vznícení svařovaného materiálu nebo jiných hořlavých látek, například správným nastavením ohřevu a polohy plamene.
Při zapalování hořáku na izolační materiály (např. polyethylen se živicemi) ho smíte zapálit jen ve směru větru do otevřeného prostoru, kde nejsou hořlavé materiály, páry nebo plyn.
Zapálený hořák v úsporném režimu musíte odkládat na volné místo bez hořlavých materiálů, ve stabilní poloze a s hubicí směřující do volného prostoru.
Musíte zajistit, aby se hořák nesklouzl, nespadl, nebyl zasypán, stržen vahou hadice nebo aby se náhodně neotevřel přívod plynu.
Po skončení práce s ručním hořákem ho musíte nechat vychladnout, nebo ho umístit do zvláštního držáku v požárně bezpečné vzdálenosti od ventilu tlakové lahve, určené výrobcem nebo dovozcem.
Po skončení práce musíte tlakovou lahev, hadici a hořák odstranit z pracoviště a uložit na předem určené místo.
Příklad
Svářeč natavuje izolační pásy z polyethylenu na střeše. Před zapálením hořáku se ujistí, že v okolí nejsou žádné hořlavé materiály a zapálí hořák ve směru větru do volného prostoru. Během přestávky odloží hořák do speciálního stojanu tak, aby hubice směřovala vzhůru a hořák byl stabilní. Po dokončení práce nechá hořák vychladnout a poté ho společně s lahví a hadicí odnese do skladu.