Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Č. j.: 1613/22/7700-40500-711175
Pokyn č. GFŘ – D – 55
pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně
dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. I
Úvod
1.
Tento pokyn reaguje na příslušnou novelu1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře
regionálního rozvoje, v rozhodném znění, v jejímž důsledku došlo uplynutím dne
31. 12. 2021 ke zrušení regionálních rad regionů soudržnosti. Touto novelou došlo rovněž
ke změně zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
v rozhodném znění (dále jen “rozpočtová pravidla územních rozpočtů“), ve věci přechodu
kompetencí od 1. 1. 2022 při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně v případech
dotací poskytnutých z rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti na orgány
Finanční správy České republiky (dále jen „orgány finanční správy“).
2.
Pokyn stanoví obecné principy, podle nichž orgány finanční správy postupují při stanovení
odvodů za porušení rozpočtové kázně dle rozpočtových pravidel územních rozpočtů
v souladu s principem (zásadou) proporcionality (přiměřenosti). Pokyn se však nevztahuje
na případy, kdy poskytovatel ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí peněžních prostředků
vymezí podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které
se v intencích předmětné veřejnosprávní smlouvy uloží odvod nižší, než odpovídá výši
neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků2.
3.
Pokyn reflektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu a na ni navazující judikaturu
krajských soudů a rovněž dikci konkrétních ustanovení rozpočtových pravidel územních
rozpočtů3, jež se vztahují ke stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně dle
1
Zákon č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony.
2
Ustanovení § 22 odst. 5 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011
do 19. 2. 2015: „… Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá
odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí
o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. …“,
resp. ustanovení § 10a odst. 6 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015:
„Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace lze z podmínek stanovených podle odstavce 5 písm. i) vymezit
podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové
kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. …“
3
Ustanovení § 22 odst. 5 věta čtvrtá rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011
do 19. 2. 2015: „Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti
porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“,
Č. j.: 1613/22/7700-40500-711175
strana 2 (celkem 5)
rozpočtových pravidel územních rozpočtů, resp. dle zákona č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), v rozhodném znění. V těchto případech je třeba vždy při stanovení příslušného
odvodu zvažovat okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu
proporcionality mezi závažností tohoto porušení a výší za něj předepsaného odvodu.
Předmětnou judikaturu lze analogicky implementovat i do „prostředí“ rozpočtových
pravidel územních rozpočtů4.
4.
Cílem pokynu je zabránit vzniku neodůvodněných rozdílů při rozhodování skutkově
shodných nebo obdobných případů5 a sjednotit správní praxi orgánů finanční správy.
Čl. II
Použití pokynu
1.
Pokyn se použije při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně, pokud
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých
peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 písm. a) rozpočtových pravidel územních
rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, k němuž došlo
porušením povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným
předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto
peněžních prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky
poskytnuty,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých
peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 písm. a) rozpočtových pravidel územních
rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015, k němuž došlo porušením povinnosti,
která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené
právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní
smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního
předpisu, ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých
peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 písm. b) rozpočtových pravidel územních
rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, k němuž došlo
porušením povinnosti stanovené právním předpisem, přímo použitelným
předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto
peněžních prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky
resp. ustanovení § 22 odst. 5 věta sedmá rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném
od 1. 1. 2022: „Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti
porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“
4
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 10 Af 38/2014 - 142 ze dne 22.02.2017: „Krajský soud
si je vědom, že citovaná judikatura se dotýká zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nicméně domnívá se, že daný požadavek
na odůvodnění výše uloženého odvodu v souladu se zásadou proporcionality je analogicky plně aplikovatelný
i na problematiku porušení rozpočtové kázně a ukládání odvodů podle zákona č. 250/2000 Sb., neboť odvod
za porušení rozpočtové kázně podle tohoto zákona má být rovněž stanoven ve výši neoprávněně použitých nebo
zadržených prostředků …“
5
Ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů: „Správce daně dbá
na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.“
Č. j.: 1613/22/7700-40500-711175
strana 3 (celkem 5)
poskytnuty, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet
příjemce a které ke dni připsání trvá,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých
peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 písm. b) rozpočtových pravidel územních
rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015, k němuž došlo porušením povinnosti
stanovené v písm. a), ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků
na účet příjemce a které ke dni připsání trvá.
2.
Pokyn se nepoužije, nevyplývá-li z Přílohy pokynu (dále jen „Příloha“) jinak6,
při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 22 odst. 1 rozpočtových
pravidel územních rozpočtů, pokud
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých
peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 věty první rozpočtových pravidel územních
rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011 do 19. 2. 2015, k němuž došlo
použitím těchto peněžních prostředků (tj. faktickým výdejem), kterým byla
porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem
Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto peněžních
prostředků,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých
peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 věty první rozpočtových pravidel územních
rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015, k němuž došlo použitím těchto
peněžních prostředků (tj. faktickým výdejem), kterým byla porušena povinnost
stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie,
veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního
právního předpisu,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v neoprávněném použití poskytnutých
peněžních prostředků dle § 22 odst. 2 písm. c) rozpočtových pravidel územních
rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011, k němuž došlo tím, že příjemce
peněžních prostředků neprokázal, jak byly tyto peněžní prostředky použity,
- porušení rozpočtové kázně spočívá v zadržení poskytnutých peněžních prostředků
dle § 22 odst. 3 rozpočtových pravidel územních rozpočtů.
Čl. III
Zásadní náležitosti
1.
Při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně je nutno v každém konkrétním
případě, na nějž se vztahuje tento pokyn, zvážit, zda je dán důvod k odvodu za porušení
rozpočtové kázně v plné výši čerpaných či poskytnutých peněžních prostředků,
či ke stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality, tj. pouze k odvodu
odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti.
2.
V Příloze pokynu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující „typy“ porušení rozpočtové kázně
společně se způsobem stanovení výše odvodu zohledňujícím zásadu proporcionality.
6
Jedná se o tyto případy:
- Čl. I „Veřejné zakázky“.
- Čl. II „Termíny a povinnosti“ bod 3.
- Čl. V „Použití peněžních prostředků“.
Č. j.: 1613/22/7700-40500-711175
strana 4 (celkem 5)
3.
K jiným „typům“ porušení, která v Příloze uvedena nejsou, je rovněž nutno přistupovat
v souladu se zásadou proporcionality, a to analogicky k „typům“ porušení rozpočtové
kázně v Příloze uvedeným.
4.
Způsob stanovení výše odvodu uvedený v Příloze tohoto pokynu je závazný.
Odvod za porušení rozpočtové kázně v částce vyšší či nižší, než která vyplývá z Přílohy,
lze stanovit jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
5.
V případě zjištění více jednotlivých případů porušení rozpočtové kázně7
(dále jen „jednotlivý případ“), u nichž je postupováno dle tohoto pokynu, je nutné výši
odvodu stanovit explicitně za každý jednotlivý případ zvlášť, každý jednotlivý případ zvlášť
odůvodnit, a částky poté sečíst. Výjimkou z tohoto postupu jsou případy vícenásobného
porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, kdy bude uložen odvod ve výši
nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné veřejné zakázky8, nestanoví-li
veřejnosprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak.
Čl. IV
Způsoby stanovení odvodů
V Příloze tohoto pokynu je použito celkem šest různých způsobů stanovení odvodů, které
je nutno rozlišovat. Každý z nich totiž představuje rozdílnou „startovací pozici“ (uvažovanou
výchozí sazbu odvodu) při aplikaci zásady proporcionality:
- první způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby s možností snížení,
bez fixního limitu) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou
pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 100 %, 50 %, 25 %, nebo 10 %
dle konkrétního „typu“ porušení rozpočtové kázně); snížit sazbu odvodu
je možné až tehdy, jsou-li k tomu dány důvody; příkladem tohoto způsobu stanovení
odvodu je:
100 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení
až na 5 %,
- druhý způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby s možností snížení,
s fixním limitem) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou
pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 25 %, nebo 10 % dle konkrétního
„typu“ porušení rozpočtové kázně); snížit sazbu odvodu je možné až tehdy, jsou-li
k tomu dány důvody; zároveň je nutné respektovat maximální absolutní či relativní
limity; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je:
25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení
až na 10 %, nejvýše však 1 000 000 Kč,
- třetí způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby bez možnosti snížení,
bez fixního limitu) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou
7
Jedná se o případy vícenásobného porušení rozpočtové kázně ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci
(§ 22 odst. 5 věta pátá, rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011
do 19. 2. 2015, resp. § 22 odst. 5 věta druhá rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném
od 20. 2. 2015).
8
Jedná se o případy vícenásobného porušení v rámci jednoho zadávacího řízení/jedné veřejné zakázky. V případě
pochybení u více zadávacích řízení/veřejných zakázek je vyměřováno za každé zadávací řízení/veřejnou zakázku
zvlášť (§ 22 odst. 5 věta třetí rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění účinném od 20. 2. 2015).
Č. j.: 1613/22/7700-40500-711175
-
-
-
strana 5 (celkem 5)
pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 100 %, 25 %, 10 %, 5 % nebo 0,1 %
dle konkrétního „typu“ porušení rozpočtové kázně); příkladem tohoto způsobu
stanovení odvodu je:
25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky,
čtvrtý způsob stanovení odvodu (odvod ve výši konkrétní sazby bez možnosti snížení,
s fixním limitem) explicitně vyjadřuje, že „startovací pozice“ je na úrovni Přílohou
pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 1 %, 0,25 % nebo 0,1 % dle
konkrétního „typu“ porušení rozpočtové kázně); zároveň je nutné respektovat
maximální absolutní či relativní limity; příkladem tohoto způsobu stanovení
odvodu je:
0,25 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního
stavu, nejvýše však 20 000 Kč za každý výše uvedený měsíc trvání protiprávního
stavu,
pátý způsob stanovení odvodu (odvod v rámci procentního rozmezí) implicitně
vyjadřuje, že „startovací pozice“ se nachází ve středu procentního rozmezí;
jsou-li k tomu dány důvody, je možné v tomto středu pohybující se sazbu odvodu jak
zvýšit, tak snížit; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je:
25 % – 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky,
poslední způsob stanovení odvodu (odvod v poměrné výši) implicitně vyjadřuje,
že výše odvodu bude odvislá od míry naplnění konkrétní podmínky, přičemž zde platí
inverzní vztah9; příkladem tohoto způsobu stanovení odvodu je:
odvod v poměrné výši s ohledem na míru naplnění limitů, parametrů či indikátorů.
Čl. V
Účinnost
Tento pokyn nabývá účinnosti šestým pracovním dnem po jeho podpisu.
Ing. Tatjana Richterová
generální ředitelka
Příloha
Příloha Pokynu č. GFŘ – D – 55 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně
dle rozpočtových pravidel územních rozpočtů
9
Převrácený vztah, tedy v čím větší míře bude naplněna
konkrétní povinnost, tím nižší odvod bude stanoven.
Elektronicky podepsáno
08.03.2022
Ing. Tatjana Richterová
generální ředitelka