Strana 356
Finanční zpravodaj 11-12/2006
42
Pokyn č. D - 300
k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Referent: Ing. H. Kelblová, tel.: 257 042 809, Mgr. J. Žaloudek, tel.: 257 042 810,
K. Dobešová, tel.: 257 042 555, Mgr. M. Aimová, tel.: 257 042 234,
Ing. D. Lešenarová, tel.: 257 042 808, Ing. V. Zíka, tel.: 257 043 197
Ministerstvo financí v zájmu zajištění jednotného
uplatňování zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) vydává
tento pokyn, který nahrazuje Pokyn č. D-190 uveřejněný ve FZ č. 1/2/1999, Pokyn č. D-223 uveřejněný
ve FZ č. 1/2001 a Pokyn č. D-267 uveřejněný ve FZ
č. 7-8/2004.
K§2
1. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi
kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, a již
vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje
podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání
poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem
k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj.
má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či
zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.).
2. Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti
vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo 3 zákona)
v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny
bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku
samostatně. V případě vzniku neomezené daňové
povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona)
v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.
K§4
K § 4 odst. 1
1. Pokud nejsou splněny podmínky pro vznik nároku
na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona,
postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona.
V případě prodeje bytu je třeba splnit podmínku bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před
prodejem. Pokud měl poplatník v bytě bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let
a prostředky získané prodejem bytu zcela nebo zčásti
použije na uspokojení bytové potřeby, je příjem
z prodeje bytu zcela nebo zčásti (tj. ve výši prostředků
použitých na bytovou potřebu) osvobozen podle
§ 4 odst. 1 písm. u) zákona. V takovém případě
lze uplatnit pouze poměrnou část výdajů odpovídající
zdaňované (neosvobozené) části příjmů z prodeje.
V případě prodeje bytu, ve kterém poplatník neměl
bezprostředně před jeho prodejem bydliště se postupuje také podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona.
Čj.: 15/107 705/2006
ze dne 16. 11. 2006
2. Dnem „nabytí“ se rozumí zejména:
a) u nemovitostí den převodu nebo přechodu vlastnických práv k nemovitostem (§ 132, 133 a 460
občanského zákoníku), u nemovitostí nabytých
rozhodnutím státního orgánu den v něm určený
a není-li určen, den právní moci rozhodnutí,
u bytu ve vlastnictví vzniklém na základě prohlášení podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám
a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým
prostorům a doplňují některé zákony (zákon
o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů)
den nabytí ideálního spoluvlastnického podílu
budovy, pokud společné prostory a společné
části domu zůstávají v ideálním spoluvlastnictví.
Pro nabytí nemovitosti pořízené ve vlastní režii je
rozhodující, že dosáhla takového stupně rozestavěnosti, kdy je již patrné stavebně-technické
a funkční uspořádání prvního nadzemního
podlaží. Tuto stavbu lze podle § 2 odst. 1 zákona
č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, v platném
znění, evidovat v katastru nemovitostí. Tento den
je současně dnem nabytí nemovitosti, od kterého
se odvozuje lhůta pro osvobození příjmů z prodeje této nemovitosti,
b) u movitých věcí zděděných den úmrtí zůstavitele,
u movitých věcí darovaných den, kdy byl dar přijat,
u koupených movitých věcí den převzetí zakoupené
věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo
účastníky dohodnuto jinak, u movitých věcí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm
určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí,
c) u cenných papírů zděděných den úmrtí zůstavitele.
U cenných papírů v listinné podobě den jejich převzetí, u zaknihovaných cenných papírů den registrace převodu nebo přechodu provedeného
v příslušné evidenci podle zvláštních právních předpisů, t.j. připsáním na účet majitele. V případě
nabytí akcie výměnou za zatímní list u téhož majitele, den předání nebo zaknihování zatímního listu,
d) u finančního pronájmu movitých věcí s následnou
koupí najaté věci den skončení nájemní smlouvy,
který může být i dnem nabytí vlastnictví,
e) u podílů (účasti) společníka na společnosti
s ručením omezeným a komanditisty komanditní
společnosti,
- den vzniku společnosti s ručením omezeným
nebo komanditní společnosti (pro účely
Finanční zpravodaj 11-12/2006
tohoto bodu dále jen „společnost“), tj. den
zápisu do obchodního rejstříku v případě
zakládajícího účastníka společnosti,
- den zápisu zvýšení kapitálu společnosti do
obchodního rejstříku v případě nového společníka, který přebírá závazek k novému
vkladu do již existující společnosti,
- den účinnosti smlouvy o převodu obchodního
podílu v případě nabytí podílu převodem od
jiného společníka,
- den nabytí podílu (podle předchozích variant)
i v případě, že společník zvýší svůj obchodní
podíl např. převodem podílu od jiného společníka,
- den úmrtí zůstavitele v případě zděděného
podílu na společnosti,
- den vyhotovení dokumentu, kterým byla
oprávněná osoba seznámena s výší majetkových podílů ve smyslu § 9 zákona č. 42/1992
Sb., o úpravě majetkových vztahů a majetkových nároků v družstvech, v případě obchodní
společnosti vzniklé podle transformačního
projektu v rámci transformace družstev,
f) u členských práv družstva,
- den vzniku družstva, tj. den zápisu do obchodního rejstříku v případě založení družstva
(týká se zakládajících členů),
- den přijetí za člena již existujícího družstva
na základě členské přihlášky,
- den rozhodnutí příslušného orgánu družstva
o schválení dohody o převodu členských práv
a povinností v případě jejich nabytí převodem.
Není-li takového souhlasu v souladu se stanovami třeba, je dnem nabytí den určený stanovami a není-li úprava ve stanovách obsažena,
považuje se za den nabytí den, kdy dohoda
o převodu vstoupila v platnost. Při převodu
členských práv bytového družstva je dnem
nabytí den předložení smlouvy o tomto převodu příslušnému družstvu nebo pozdější den
uvedený v této smlouvě, příp. den, kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního
člena a písemný souhlas nabyvatele členství,
- den úmrtí zůstavitele v případě zděděných
členských práv,
- den vyhotovení dokumentu, kterým byla
oprávněná osoba seznámena s výší majetkových podílů ve smyslu § 9 zákona č. 42/1992
Sb., o úpravě majetkových vztahů a majetkových nároků v družstvech, v případě družstva
vzniklého podle transformačního projektu
v rámci transformace družstev.
3. Den prodeje (převodu nebo přechodu) se posuzuje
obdobně jak je uvedeno pod bodem 2.
4. Zahrnutím nemovitosti do obchodního majetku
poplatníka se rozumí zahrnutí celé nemovitosti
a u podílového spoluvlastnictví nemovitosti zahrnutí její části ve výši spoluvlastnického podílu. Při-
Strana 357
tom není rozhodující, zda vložená nemovitost je
zčásti nebo celá používána pro podnikání nebo
jinou samostatnou výdělečnou činnost.
5. Platbami přijatými náhradou za ztrátu příjmu se
rozumějí zejména náhrady za ztrátu na výdělku,
náhrady za zničené, poškozené či odcizené zásoby.
Platbami přijatými náhradou za ztrátu příjmů
nejsou také náhrady nákladů na výživu pozůstalých
a náhrady za ztrátu důchodu.
6. Veřejnou soutěží se rozumí veřejná soutěž pořádaná podle § 847 a násl. občanského zákoníku
a § 281 a násl. obchodního zákoníku.
7. Podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona se posuzují i příjmy získané ve formě dávek při pracovní neschopnosti od soukromé pojišovny u poplatníků, kteří se
pojistí na denní dávku při pracovní neschopnosti
u soukromé pojišovny.
8. Převodem členských práv družstva se rozumí i převod práva užívání (nájmu) družstevního bytu na
jiného člena bytového družstva či osobu, která se
v souvislosti s tímto převodem stane členem téhož
bytového družstva.
9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. t) zákona postupují i poplatníci - fyzické osoby, kteří nejsou účetní
jednotkou.
10. Bytovými potřebami se pro účely § 4 odst. 1 písm.
u) zákona rozumí bytové potřeby uvedené
v § 15 zákona.
11. Uplatnil-li poplatník osvobození příjmu získaného
jako náhradu (odstupné) za uvolnění bytu a tuto
náhradu nepoužil na obstarání bytové potřeby
ve stanovené lhůtě, zahrne takový příjem mezi zdanitelné příjmy za to zdaňovací období, ve kterém
tato lhůta uplynula.
12. Pokud poplatník použije náhradu za uvolnění bytu
(odstupné) na obstarání bytové potřeby pouze částečně, je od daně osvobozena pouze ta její část,
která byla vynaložena na obstarání bytové potřeby.
13. Za cenné papíry pro účely § 4 odst. 1 písm. w)
zákona se považují i cenné papíry, jejichž emitentem je cizozemec.
K § 4 odst. 4
Majetkem zahrnutým v obchodním majetku se rozumí
majetek, o kterém poplatník s příjmy podle § 7 zákona
účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci.
K§5
K § 5 odst. 3
Ztrátou se rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu
činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7
nebo 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů,
ale měl pouze výdaje (náklady) na dosažení, zajištění
a udržení příjmů (dále jen „daňové výdaje“).
K § 5 odst. 4
1) Pokud příjmy ze závislé činnosti a z funkčních
požitků za některý kalendářní měsíc (měsíce)
Strana 358
kalendářního roku byly plátcem daně poplatníkovi
(zaměstnanci) zúčtovány, ale nebyly v čisté výši (po
srážkách povinného pojistného a daňové zálohy)
poplatníkovi vyplaceny ani je poplatník jiným způsobem neobdržel do 31. 1. následujícího kalendářního roku, nepovažují se za příjmy zaměstnance
plynoucí v kalendářním roce, ve kterém byly zúčtovány.
Pokud poplatník obdržel (bylo mu vyplaceno nebo
jiným způsobem obdržel) za některý kalendářní
měsíc (měsíce) kalendářního roku jen část čistého
příjmu, považuje se za příjem zaměstnance (v hrubém) v daném kalendářním roce jen poměrná část
celkem zúčtovaného měsíčního (měsíčních) příjmu
odpovídajícího poměru, v jakém byly uspokojeny
nároky ze zúčtování v čisté výši. Příjmem v čisté výši
je nutno rozumět úhrn zúčtovaných měsíčních
příjmů (včetně nepeněžních příjmů a jednorázových příjmů), snížený o příjmy od daně osvobozené
a dále snížený jen o příslušné povinné pojistné
a zálohu na daň po případné měsíční slevě na dani
podle § 35ba a 35c zákona (k případnému měsíčnímu daňovému bonusu se nepřihlíží).
To znamená, že se zjistí procento obdrženého
čistého příjmu z čistého příjmu, který měl poplatník
celkem za daný kalendářní měsíc obdržet, a stejným procentem se zjistí výše tzv. hrubého měsíčního příjmu patřícího pro účely zdanění do daného
kalendářního roku a odpovídající část povinného
sociálního a zdravotního pojistného připadajícího
na tento příjem a poměrná část daňové zálohy
započitatelná na daňovou povinnost daného kalendářního roku. Neberou se přitom v úvahu příjmy,
které nejsou předmětem daně nebo příjmy
od daně osvobozené. Jako vyplacené resp. obdržené se považují nejen příjmy vyplacené nebo poukázané na účet poplatníka nebo podle jiné
dispozice poplatníka v penězích anebo předané
formou nepeněžního plnění, ale i jiné formy jako
např. úhrada závazku poplatníka na základě
výkonu rozhodnutí soudu (exekuce) nebo uspokojený mzdový nárok podle zákona č. 118/2000 Sb.,
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele, apod.
2) Procento obdrženého čistého příjmu se vypočte
jako podíl částky obdrženého čistého příjmu
a čistého příjmu, který měl být celkem za daný
kalendářní měsíc obdržen, vynásobený stem, dle
následujícího vzorce:
OČP
Procento OČP = ----------------- x 100
ČP
Legenda:
• OČP = obdržený čistý příjem,
• ČP = čistý příjem, který měl poplatník celkem
obdržet.
Finanční zpravodaj 11-12/2006
Například za prosinec 2006 byl poplatníkovi zúčtován příjem v hrubé výši 20 000 Kč a po srážce
pojistného a daňové zálohy měl obdržet na čistém
příjmu 16 982 Kč. Obdržel však do 31. 1. 2007 jen
10 000 Kč, tj. 58,89 % čistého příjmu. Z hrubého
příjmu ve výši 20 000 Kč se do roku 2006 započte
jen 11 778 Kč jako 58,89 % z 20 000 Kč. Stejným
poměrem se zjistí i odpovídající část povinného
pojistného připadající na tento příjem a poměrná
část daňové zálohy započitatelná na daňovou
povinnost roku 2006.
3) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zúčtované ve zdaňovacím období, avšak vyplacené či
jinak obdržené v čistém až po 31. 1. následujícího
kalendářního roku, se považují za příjmy poplatníka zahrnované pro výpočet daně do příjmů
za kalendářní rok, ve kterém budou uspokojeny
(vyplaceny či jinak obdrženy). Je-li takto v čistém
uspokojena jen poměrná část dlužného čistého
měsíčního příjmu, považuje se za příjem (v hrubém) rovněž jen poměrná část. Zálohy na daň
sražené při zúčtování se započtou na daňovou
povinnost toho roku, ve kterém budou dlužné příjmy vyplaceny či jinak obdrženy, i když podle evidence plátce byly sraženy v uplynulých letech. Je-li
ale v čistém uspokojena jen poměrná část čistého
měsíčního příjmu, započte se na daňovou povinnost jen poměná část sražené zálohy. Obdobně se
k těmto příjmům pro zjištění základu daně přiřazuje i odpovídající část povinného sociálního
a zdravotního pojistného sraženého v měsíci (měsících) zúčtování (v uplynulém kalendářním roce,
resp. v uplynulých letech).
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vyplacené či jinak obdržené (uspokojené) v čistém
za uplynulá léta až v běžném zdaňovacím období
nejsou uvedené v ustanovení § 38g odst. 2 zákona,
v němž jsou stanoveny podmínky, za kterých
poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními
požitky nemusí podávat přiznání k dani z příjmů
fyzických osob. Proto nebude-li možné provést
roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění,
vypořádá poplatník svoji daňovou povinnost za
zdaňovací období, ve kterém jsou jeho nároky výše
uvedeným způsobem dodatečně uspokojeny, prostřednictvím přiznání k dani, nikoliv u plátce daně
v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Údaje o vyplacených či jinak obdržených příjmech
za uplynulá zdaňovací období podle § 5 odst. 4
zákona vyznačí plátce daně na mzdovém listě
poplatníka a též na dokladu o souhrnných údajích
uvedených na mzdovém listě (na tzv. potvrzení
o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti
a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň
a daňovém zvýhodnění - viz tiskopis MF 5460 aktuální vzor, který je pro příslušné zdaňovací období
uveřejněný vždy na internetových stránkách Ministerstva financí). Na dokladu uvede plátce daně
Finanční zpravodaj 11-12/2006
mimo jiné také částky pojistného a zálohy na daň,
jež byly sraženy ve zdaňovacím období, kdy byly
tyto příjmy zúčtovány ve prospěch poplatníka, ale
kdy se podle § 5 odst. 4 nepovažovaly za příjem
tohoto zdaňovacího období, aby je poplatník mohl
využít při vypořádaní své daňové povinnosti za zdaňovací období, ve kterém jsou mu tyto dlužné příjmy vyplaceny nebo ve kterém je jinak obdržel, tj.
jako příjmy zdaňovacího období výplaty nebo
jiného obdržení.
K § 5 odst. 7
Rokem, v němž poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9
zákona zahájil činnost, se rozumí rok, ve kterém
poplatník začal činnost skutečně provozovat nebo
majetek pronajímat.
K § 5 odst. 10
Podle § 5 odst. 10 písm. b) zákona se nepostupuje např.
v případě záloh na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, záloh
na odběr elektrické energie, vodné a stočné, dodávky
plynu a v případě nájemného placeného dopředu
(pokud z uzavřené smlouvy nevyplývá, že se jedná
o zálohu).
K§6
K § 6 odst. 3
Při bezúplatném poskytnutí práva opce na koupi akcií
za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až
v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím poskytnutí;
výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou
cenou akcií v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší
sjednanou kupní cenou.
K § 6 odst. 7 písm. b)
Za příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků se
nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracovního oblečení a pracovní obuvi, určených zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto
ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje), poskytnuté
zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních
organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní,
propagační a organizační účely. Předpokladem je, že
zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní
strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu
zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného
pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními
znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní
jméno, ochranná známka, firemní barvy apod.
Strana 359
Další součástí jednotného pracovního oblečení, které
nelze opatřit viditelným či trvalým označením by měly
být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.
K § 6 odst. 7 písm. c)
Předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. c) zákona
nejsou např. částky, kterými zaměstnavatel hradí
zaměstnanci prokázané výdaje:
- za vydání paměové karty řidiče (umožňující obsluhu digitálního tachografu), kterou musí být řidič
vybaven podle § 110a zákona č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích, ve znění
zákona č. 226/2006 Sb., nebo
- za odborná vyšetření řidičů podle § 87a zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 411/2005 Sb., protože
tato vyšetření jsou součástí pravidelných lékařských
prohlídek.
K § 6 odst. 9 písm. d) a f)
Plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle § 6
odst. 9 písm. d) a f) zákona může zaměstnavatel
pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např.
na faktickém soužití a nebo na partnerském soužití
v souladu se zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném
partnerství, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro
rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního
právního předpisu (např. podle vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb).
K § 6 odst. 9 písm. h)
Do časového období souvisejícího s vykonáváním činnosti nerezidenta na území České republiky se zahrnují
nejen všechny dny fyzické přítomnosti daňového nerezidenta na území České republiky, včetně dnů příjezdů
a odjezdů (všechny započaté dny pobytu v České republice), ale i dny, které zahraniční rezident případně
stráví mimo Českou republiku, jako jsou soboty
a neděle, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo
spojené se zaměstnáním nerezidenta na území České
republiky, po kterých bylo v jeho zaměstnání na území
České republiky pokračováno.
Tento způsob počítání dnů se uplatní vždy ve vztahu
k daňovému rezidentovi státu, se kterým Česká republika nemá doposud v účinnosti smlouvu o zamezení
dvojího zdanění. Ve vztahu k daňovému rezidentovi
státu, se kterým je v účinnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění, se postupuje v souladu s konkrétním zněním ustanovení příslušného článku smlouvy, který bu
obsahuje informaci o způsobu počítání dnů (většina
novějších smluv) nebo zpravidla umožňuje pouze uplatnění metody tzv. fyzické přítomnosti.
Doplnění předmětného ustanovení o situaci týkající se
sportovců, umělců a obdobných činností (daňových
nerezidentů) znamená upřesnění, že příjmy z osobně
vykonávané činnosti takových osob na území České
republiky podléhají v České republice vždy zdanění
Strana 360
podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona, tj. uplatní se zvláštní
sazba daně ve výši 25 %, a to bez ohledu na to, po jaké
období je tato činnost na území České republiky vykonávána a zda sportovci či umělci v souvislosti s výkonem
takových činností vykonávají závislou činnost či nikoliv,
a rovněž tak bez ohledu na to, komu takové příjmy plynou [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2. zákona]. Tím je umožněno uplatňovat ustanovení mezinárodních smluv
o zamezení dvojího zdanění, podle kterých mohou být
umělci a sportovci rovněž zdaňováni ve státě, kde svou
činnost vykonávají, a to bez ohledu na ustanovení
článků upravujících zdaňování příjmů ze závislé činnosti, popř. příjmů z nezávislého povolání.
Finanční zpravodaj 11-12/2006
za kterých jsou peněžními ústavy obdobné půjčky
(úvěry) poskytovány a vybrat takový úvěr, který se
bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých půjčku on
sám zaměstnanci poskytuje.
§ 6 odst. 9 písm. k)
Daňové osvobození nepeněžního plnění poskytnutého
zaměstnavatelem formou přechodného ubytování se
vztahuje za podmínek stanovených v tomto ustanovení
také na zaměstnance, který je v ČR daňovým nerezidentem. Podmínka přechodného ubytování v ČR ale
nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové
rezidence v naší republice takový poplatník tvrdil, že
v místě pobytu (ubytování) v ČR má stálý byt s úmyslem
se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo
poskytnutého ubytování v ČR mělo pro daňové účely
charakter jeho bydliště (stálého bytu), nikoliv místa
jeho přechodného ubytování.
K§7
1. Za příjmy podle tohoto ustanovení se považují
příjmy z činností vykonávaných na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného
orgánu, pokud je ho k výkonu takové činnosti
třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace
nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího
období, dále příjmy z pronájmu majetku vloženého
do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým
do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů
z prodeje cenných papírů. Za příjmy podle § 7
zákona se považují i příjmy spolupracujících osob
(§ 13 zákona).
2. Za příjmy podle § 7 zákona se nepovažují příjmy
z činností vykazujících znaky podnikání a jiné
samostatné výdělečné činnosti, které lze vykonávat
pouze na základě povolení, registrace nebo jiného
souhlasu příslušného orgánu a poplatník toto povolení, registraci nebo jiný souhlas příslušného
orgánu nemá. Jedná se o příjmy zdaňované podle
§ 10 zákona.
§ 6 odst. 9 písm. n)
1. Převyšuje-li částka úrokově zvýhodněné půjčky
poskytnuté zaměstnanci na vymezené účely nebo
součet zůstatků dosud nesplacené (-ných) půjčky
(-ček) určitého typu limit stanovený pro účely
daňového osvobození v § 6 odst. 9 písm. n) zákona,
při výpočtu peněžního (úrokového) zvýhodnění
z částky přesahující tento limit se použije úrok
obvyklý. Úrok obvyklý se použije také při výpočtu
peněžního zvýhodnění z půjček poskytnutých
zaměstnavatelem zaměstnanci na jiný účel, než je
stanoveno v zákoně. Tento výpočet se pro účely
zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací
období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec). Takto vypočítaný úrok je zdanitelným příjmem poplatníka.
2. Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v tomto
čase obvykle používán peněžními ústavy v místě
při poskytování peněžních prostředků na požádání
dlužníka. To znamená, že pokud jsou peněžními
ústavy fyzickým osobám poskytovány půjčky (úvěry)
obdobného charakteru, při výpočtu peněžního
zvýhodnění u tzv. zaměstnaneckých půjček se nepoužije úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB
platné v době uzavření smlouvy (§ 23 odst. 7 zákona).
Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou
dobu splácení půjčky a zaměstnavatel v tomto
případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat
na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí
zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti,
K § 7 odst. 1 písm. a)
1. Zemědělskou výrobou včetně hospodaření v lese
a na vodních plochách s odvoláním na § 2e odstavec 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve
znění pozdějších předpisů, se rozumí:
a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství,
vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin,
rostlin pro technické a energetické užití na
pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozované bez pozemku,
b) živočišná výroba zahrnující chov hospodářských
a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání
a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní,
c) produkce chovných plemenných zvířat a využití
jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata
uvedená v písmenu c),
d) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků
a genetického materiálu rostlin,
e) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce
zemědělské výroby,
f) chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na
vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých
nebo užívaných na základě jiného právního důvodu,
g) hospodaření v lese podle zákona č. 289/1995 Sb.
(lesní zákon), a to na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu.
Finanční zpravodaj 11-12/2006
h) hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické
účely.
2. Příjmy poplatníka - zemědělského podnikatele
(dříve samostatně hospodařící rolník) ze zemědělské výroby, jsou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a)
zákona. Příjmy poplatníka ze zemědělské výroby,
který nepodléhá evidenci a není evidován jako
zemědělský podnikatel (§ 2e odst. 2 zákona
č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších
předpisů), se posuzují jako příjmy podle § 10 odst.
1 písm. a) zákona.
3. Zemědělský podnikatel je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí
výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se
využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělskému podnikateli k jeho zemědělské výrobě.
4. Neuplatní-li poplatník k příjmům ze zemědělské
výroby podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona nebo § 10
odst. 1 písm. a) zákona výdaje v prokázané výši,
může podle § 7 odst. 9 resp. podle § 10 odst. 4
zákona uplatnit výdaje ve výši 80 % z dosažených
příjmů.
K § 7 odst. 9
1. Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem
z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 a) až c) a odst. 2
zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně,
s výjimkou uvedenou v poslední větě § 11 nebo § 12
zákona, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech
druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.
2. Má-li společník veřejné obchodní společnosti nebo
komplementář komanditní společnosti vedle příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona i další příjmy
dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona, může
u těchto dalších příjmů uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů, a to i v případě, že se jeho příjmy
z podílů na zisku společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti snižují ve smyslu § 7 odst. 6 zákona o pojistné
na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dle zákona č. 589/1992 Sb.
a o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění dle
zákona č. 592/1992 Sb.
3. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit
i poplatník vedoucí účetnictví. Pro účely daně
vychází z evidence příjmů, tj. včetně přijatých záloh
(nikoli pohledávek). Poplatník, který uplatňuje
výdaje podle § 7 odst. 9 zákona, nevede daňovou
evidenci.
4. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit
i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty.
5. Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období
různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých
uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem
podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci
jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit
daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.
Strana 361
K § 7 odst. 10
Pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem
na státní politiku zaměstnanosti a pojistným na všeobecné zdravotní pojištění se rozumí i pojistné placené
poplatníkem jako zaměstnavatelem.
K § 7b
Příjmy a výdaje v cizí měně evidované v daňové evidenci
se přepočítají podle § 38 zákona. V daňové evidenci se
ke konci zdaňovacího období neprovádí přepočet
zůstatku devizového účtu nebo valutové pokladny, ani
se nepřeceňují pohledávky nebo závazky v cizí měně.
K § 7c
K § 7c odst. 2
Má-li poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a),
b) nebo c) zákona základ daně vyšší než minimální
základ daně, může od tohoto základu daně odečíst
daňovou ztrátu podle § 5 odst. 3 zákona, a to bez
ohledu na výši minimálního základu daně. Měl-li např.
podnikatel v roce 2006 základ daně z podnikatelské
činnosti 200 000 Kč s tím, že eviduje daňovou ztrátu
z roku 2005 ve výši 120 000 Kč, může si tuto daňovou
ztrátu při splnění podmínek § 5 a § 13a zákona
od základu daně odečíst v plné výši.
K§8
K § 8 odst. 1 písm. c)
Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu zřízeném pro
potřeby podnikání fyzické osoby.
K § 8 odst. 1 písm. d)
Vkladním listům jsou naroveň postaveny cenné papíry
potvrzující přijetí vkladu peněžním ústavem (např.
vkladové a depozitní certifikáty, výherní listy).
K § 8 odst. 1 písm. g)
Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z pohledávek ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.
K § 8 odst. 1 písm. h)
Diskontní částkou směnky se rozumí úrok počítaný ode
dne koupě nebo vystavení směnky do dne její splatnosti, případně dalšího prodeje.
K§9
1. Příjmy z nájemného z bytů nebo jejich částí,
z nájemného nebytových prostor a z nájemného
z nemovitostí se u fyzických osob zahrnují do příjmů z pronájmu podle § 9 zákona, případně do
příjmů z podnikání či jiné samostatné výdělečné
činnosti podle § 7 zákona, je-li byt, nebytový prostor či nemovitost vložen do obchodního majetku
nebo se jedná o příjem z činnosti provozované
na základě živnostenského oprávnění (registrace),
případně podle zvláštního předpisu.
Strana 362
2. Součástí nájemného z bytů nebo jejich částí podle
ustanovení § 686 a 696 občanského zákoníku
nejsou úhrady za ceny služeb spojených s užíváním
bytu. Obdobně v případě nájmu nebytových
prostor nejsou součástí úhrady nájemného úhrady
za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem
(§ 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších
předpisů).
3. Zálohy na ceny služeb (např. za vytápění, za
dodávku teplé vody, úklid společných prostor
v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů
a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi,
užívání domovní prádelny, osvětlení společných
prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz
popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump,
vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou
anténou), které pronajímatel po uplynutí roku
zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje pronajímatel do zdanitelných příjmů a ani
platby za tyto služby nezahrnuje do daňových
výdajů.
4. Poskytuje-li některé služby sám pronajímatel, jsou
zálohy na ceny těchto služeb zdanitelným příjmem
pronajímatele.
K § 9 odst. 1
Příjmy z pronájmu se rozumějí i příjmy plynoucí poplatníkovi v případě, kdy pronajímá nemovitosti (jejich
části) nebo byty (jejich části) anebo movité věci, které
má sám v nájmu či podnájmu, kromě příjmů z příležitostného pronájmu věci movité podle § 10 odst. 1 písm.
a) zákona a kromě příjmů podle § 7 zákona.
K § 9 odst. 2
Příjmy z pronájmu plynoucí manželům ze společného
jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z manželů,
a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitostí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru
(např. dům, byt, chata, garáž, pozemek).
K § 9 odst. 3
Započal-li poplatník s tvorbou rezervy na opravu pronajímaného hmotného majetku v době, kdy byl tento
hmotný majetek zahrnut v obchodním majetku a příjmy
z pronájmu poplatník vykazoval v § 7 zákona, může
v tvorbě rezervy pokračovat i po jeho vyřazení
z obchodního majetku, kdy bude příjmy z pronájmu
vykazovat v rámci § 9 zákona.
K § 9 odst. 5
Pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem
z příjmů, jsou v těchto částkách zahrnuty veškeré
daňové výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním
příjmů z pronájmu, tedy i odpisy majetku, jehož odpisování bylo v minulosti zahájeno. Pokud poplatník
uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní
takto výdaje ze všech příjmů, které má podle § 9 odst. 1
zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně.
Finanční zpravodaj 11-12/2006
K § 9 odst. 6
Pronajímaný majetek evidovaný podle § 9 odst. 6
zákona se nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu
§ 4 odst. 4 zákona.
K § 10
K § 10 odst. 4
1. Jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. příjem
z prodeje nemovitostí, příjem z prodeje movitých
věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem z příležitostných činností a příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí, dále příjmy z převodu účasti
na společnosti s ručením omezeným a další druhy
podle § 10 odst. 1 zákona.
2. Pro stanovení toho, zda jsou výdaje na dosažení
příjmů spojené s jednotlivým druhem příjmu
uvedeným v §10 odst. 1 zákona vyšší než příjem, se
posuzuje každý jednotlivý druh příjmů samostatně.
K § 10 odst. 5
Cenou zjištěnou pro účely daně dědické se u věcí nabytých po 1. 1. 2004 rozumí cena majetku určená v dědickém řízení, cenou zjištěnou pro účely daně darovací se
rozumí cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb.,
o oceňování majetku a o změně některých zákonů
(zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
K § 10 odst. 6
Za daňový výdaj se považuje také další majetkový vklad
připsaný členovi družstva podle § 6 odst. 4 zákona
č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním
a jiném družstevnictví a zákonem č. 162/1990 Sb.,
o zemědělském družstevnictví, pokud byl zdaněn.
K § 11
Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu
na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou
zdanitelné příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona. Odpisy
a rezervu na opravu hmotného majetku přitom mezi
sebe rozdělí ve stejném poměru, ve kterém si dělí příjmy plynoucí z tohoto majetku.
K § 12
Rozdělením příjmů a výdajů mezi účastníky sdružení
rovným dílem pro účely uplatnění výdajů se rozumí, že
u každého účastníka je podíl příjmů stejný jako podíl
výdajů.
K § 13
1. Příjmy dosažené při společném podnikání nebo
jiné samostatné výdělečné činnosti se rozdělují
na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy
podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění
daňových výdajů, u těchto jiných zdanitelných
příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí
Finanční zpravodaj 11-12/2006
být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů
rozdělovaných na spolupracující osobu.
2. Spolupracující osoba může příslušné příjmy
rozdělit na více zdaňovacích období podle § 14
zákona.
K § 13a
1. Výpočet daně ze společného základu daně (dále
jen „společné zdanění“) mohou uplatnit manželé,
kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi
v domácnosti, a to i po část zdaňovacího období.
Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, kdy mají zúžené společné jmění manželů,
a i v případě, kdy nemají stejné místo trvalého
pobytu.
2. Společné zdanění nemůže uplatnit druh s družkou
nebo bývalí manželé nebo partneři.
K § 13a odst. 2
1. Hodnotu daru může od základu daně odečíst ten
z manželů, který dar poskytl, a to až do výše 10 %
svého základu daně. Jedná se o celý základ daně
manžela (manželky), nikoli jen o jeho polovinu.
Činí-li např. celkový základ daně manžela (tj. před
rozdělením) 300 000 Kč s tím, že manželka nemá
žádné zdanitelné příjmy, může manžel, při splnění
zákonných podmínek, odečíst hodnotu daru až
do výše 30 000 Kč. Manželka však v tomto případě
žádnou hodnotu daru odečíst nemůže, nebo její
základ daně je roven nule. V případě, že dar
poskytli oba manžele, může si hodnotu daru uplatnit každý z nich v poměru, v jakém se na poskytnutí
daru podílel.
2. Vykáže-li některý z manželů ve zdaňovacím
období, za které uplatní společné zdanění, u svých
příjmů z podnikání či pronájmu (§ 7 či § 9 zákona)
ztrátu (aniž se na něho vztahuje § 7c zákona),
uvede ji do svého daňového přiznání. Tuto daňovou ztrátu si bude moci manžel (manželka) odečíst
od svého základu daně podle § 34 zákona, tj.
v následujících 5 zdaňovacích obdobích, pokud společné zdanění neuplatní.
3. Daňovou ztrátu, která byla vykázána některým
z manželů ve zdaňovacím období, kdy neuplatnili
postup podle § 13a zákona, si může od svého
základu daně, při splnění zákonných podmínek,
odečíst ten z manželů, který ji vykázal v předcházejících obdobích i v případě použití metody
společného zdanění. Při odečtu této daňové
ztráty se postupuje podle § 5 odst. 3 zákona, tzn. že
se vychází z dílčích základů daně toho z manželů,
který daňovou ztrátu vykázal.
K § 13a odst. 4 písm. c)
Společné zdanění nemohou uplatnit manželé, pokud
některý z nich, případně oba, rozděluje příjmy a výdaje
na spolupracující osobu, nebo jsou na některého z nich,
případně na oba, příjmy a výdaje rozdělovány podle
§ 13 zákona.
Strana 363
K § 13a odst. 5
1. Podle § 38a zákona je povinen poplatník (tedy
i manželé) platit zálohy na daň z příjmů, pokud
jeho poslední známá daňová povinnost, při vyloučení příjmů a výdajů podle § 10 zákona, byla vyšší
než 30 000 Kč. Zálohy se podle § 38a zákona platí:
- bu dvakrát do roka ve výši 40 % poslední
známé daňové povinnosti (u poplatníků, jejichž
poslední známá daňová povinnost byla mezi
30 000 Kč a 150 000 Kč),
- nebo čtyřikrát za rok a to vždy ve výši 25 %
poslední známé daňové povinnosti (poslední
daňová povinnost byla vyšší než 150 000 Kč).
Poplatníci, tedy i manželé, mají též možnost požádat správce daně o stanovení záloh jinak v souladu
s § 67 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků. Tato žádost není zpoplatňována.
2. Zálohy podle § 38a zákona nemusí platit manžel
(manželka):
- který před společným zdaněním neměl žádné
zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou
daně,
- který má příjmy pouze ze závislé činnosti
a z funkčních požitků (pokud se nejedná o příjmy
ze zahraničí) - zálohu odvádí každý měsíc jeho
zaměstnavatel,
- který má kromě příjmů ze závislé činnosti
a z funkčních požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale
příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků
činí 50 % a více z celkových příjmů (tj. většinu
svých příjmů má ze zaměstnání),
- jehož daňová povinnost za zdaňovací období
byla nižší než 30 000 Kč,
- z nahodilých příjmů podle § 10 zákona.
3. V případě, kdy příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků představují méně než 50 %, ale více
než 15 % celkových příjmů, platí manžel (manželka) zálohy podle § 38a odst. 5 zákona v poloviční
výši. Měl-li např. manžel dílčí základ daně podle
§ 6 zákona, tj. ze závislé činnosti 200 000 Kč a podle
§ 7 zákona tj. z podnikání 300 000 Kč, manželka
je v domácnosti, pečuje o děti, žádný příjem
neměla, pak manželka zálohy platit nebude. Na
straně manžela příjmy ze závislé činnosti činí méně
než 50 % z celkových příjmů, ale více než 15 %,
zálohy podle § 38a zákona proto bude platit v poloviční výši a dále bude platit zálohy podle § 38h
zákona, tj. zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti odvede jeho zaměstnavatel.
K § 13a odst. 6
1. Pokud se manželé rozvedou nebo některý z nich
zemře před podáním daňového přiznání, společné
zdanění využít nemohou, protože nesplní podmínku, že daňové přiznání podávají oba manželé
ve stejné lhůtě.
2. Správce daně je oprávněn převést přeplatek
na dani jednoho z manželů na daňovou povinnost
Strana 364
druhého z manželů jen do výše uvedené prvním
z manželů na žádosti o převedení přeplatku. Pokud
je druhému z manželů vyměřena daňová povinnost
vyšší než žádá prvý z manželů převést, musí druhý
z manželů rozdíl zaplatit. Např. manželka uvedla
v daňovém přiznání daňovou povinnost 15 000 Kč
a manžel požádal o převedení přeplatku ve výši
15 000 Kč na daňový účet manželky. V daňovém
přiznání manželky však byla chyba a správce daně
vyměřil daň ve výši 17 000 Kč. Z přeplatku manžela
však lze převést jen jím žádanou částku 15 000 Kč.
K § 13a odst. 8
V případě placení daňového nedoplatku, který vznikne
jednomu z manželů při použití metody společného zdanění, z přeplatku na dani druhého z manželů, se musí
jednat o přeplatek vratitelný. Byl-li např. přeplatek
na dani z příjmů manžela použit na daňový nedoplatek,
který mu vznikl na dani z přidané hodnoty, nemůže být
použit na zaplacení daně manželky.
K § 15
K § 15 odst. 1
1. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých darů
odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly
prokazatelně poskytnuty. U poplatníků, na které se
vztahuje minimální základ daně lze v úhrnu odečíst
hodnotu darů maximálně uplatnit do výše 10 %
z minimálního základu daně.
2. Za dary, jejichž hodnotu lze odečíst od základu
daně se považují i nepeněžní dary včetně služeb,
které se ocení, pokud není známa jejich cena,
cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb.,
o oceňování majetku (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6
zákona). Pokud již byla hodnota darovaného
výkonu - služby zahrnuta do daňových výdajů
(nákladů), je nutno upravit daňové výdaje
(náklady).
3. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se
rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy,
krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek)
provedený v jednom dni, a to i v případě odběru
více složek krve.
4. Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar
poskytnut a datum darování.
K § 15 odst. 3 a 4
1. Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou
podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem
ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15
odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou
poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda
jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního
úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně,
příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplň-
Finanční zpravodaj 11-12/2006
kové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí
být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.
2. Bytem ve vlastnictví /odst. 3 písm. e)/ podle zvláštního předpisu se rozumí byt k němuž se právní
vztahy řídí zákonem č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám
a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým
prostorům (zákon o vlastnictví bytů).
3. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků
ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem
smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v odst. 3 písm. a) až c) též jejím vlastníkem
(spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se
považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva
a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru jakož
i osoby, které i když nejsou uvedeny ve smlouvě
o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku
z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené
smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku.
Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové
smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci
nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.
4. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků
zaplacených z úvěru ze stavebního spoření
a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy
o úvěru.
K § 19 odst. 1 písm. ze) až zi)
1. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), zf)
a zi) zákona se použije na příjmy, o jejichž výplatě
rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který
o výplatě těchto příjmů rozhoduje, v průběhu zdaňovacího období započatého nejdříve v roce 2004.
2. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zg)
a zh) zákona se použije pro zisk, jehož převod měl
být v souladu se smlouvou o převodu zisku proveden, nebo pro vyrovnání, na které vznikl mimo stojícímu společníkovi nárok, v průběhu zdaňovacího
období započatého nejdříve v roce 2004.
3. Vyloučení osvobození příjmů podle § 19 odst. 1
písm. ze) a zi) zákona v případě dceřiné společnosti, která je v likvidaci, se použije na příjmy,
o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný
orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje,
po vstupu této dceřiné společnosti do likvidace.
U dividendových příjmů vyplácených dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti
v jiném členském státě EU se z důvodů přímé aplikace Směrnice Rady 90/435/EHS, ve znění Směrnice Rady 2003/123/ES, uplatní osvobození příjmů
bez ohledu na druhou větu § 19 odst. 1 písm. ze).
4. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), zf),
zg), zh) a zi) zákona se nepoužije, pokud valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů
rozhoduje, rozhodl o jejich výplatě ještě před získáním požadovaného minimálního podílu na základ-
Finanční zpravodaj 11-12/2006
ním kapitálu podle § 19 odst. 3 písm. b) a c) zákona,
přestože je tento minimální podíl získán před jejich
skutečnou výplatou.
5. Při splnění podmínek § 19 odst. 3 a 4 zákona lze
podle § 19 odst. 1 písm. ze) zákona osvobodit
i následující plnění plynoucí do zahraničí ze zdrojů
na území ČR, která zákon pro své účely posuzuje
jako podíly na zisku (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3.
zákona):
- zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou
obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7 zákona) a
- úroky, které se neuznávají jako náklad podle § 25
odst. 1 písm. w) zákona.
K § 19 odst. 1 písm. zj) a zk)
Podmínkou pro uplatnění osvobození licenčních
poplatků a úroků z úvěrů a půjček podle § 19 odst. 1
písm. zj) a zk) zákona je vydání rozhodnutí o přiznání
osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků
z úvěrů a půjček podle § 38nb zákona. Toto rozhodnutí
se vydává v případech, kdy příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění umožňuje zdanit tento typ příjmů
v zemi zdroje a je závazné pro poplatníka i plátce daně.
K § 19 odst. 3 písm. a) bod 1 a odst. 8
Příslušné výhody Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady
2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů
úrokového charakteru (dále jen „Dohoda“), je možné
uplatnit už od 1. července 2005. Za kapitálovou společnost, která je daňovým rezidentem ve Švýcarsku a která
je uvedena v článku 15 Dohody se podle poznámky pod
čarou č. 1) k článku 15 odstavci 1. odrážce 4. a odstavci
2. odrážce 4. Dohody považují:
- société anonyme/Aktiengesellschaft/societ anonima,
- société responsabilité limitée/Gesellschaft mit
beschränkter Haftung/societ a responsabilit limitata, a
- société en commandite par actions/Kommanditaktiengesellschaft/ societ in accomandita per azioni.
K § 20
Hodnotu daru, kterou lze odečíst od základu daně
podle § 20 odst. 8 zákona, může poplatník uplatnit
v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokazatelně poskytnut. V případě nepeněžitého daru je hodnotou daru zůstatková cena hmotného majetku
a nehmotného majetku zjištěná podle zákona a u ostatního majetku účetní hodnota, a to včetně daně
z přidané hodnoty, kterou je plátce daně povinen
odvést. Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem,
ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru,
hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar
poskytnut a datum darování. V případě, že 5% (10 %)
snížení základu daně činí méně než 2 000 Kč, bude
při splnění podmínky minimální hodnoty daru 2 000 Kč
odpočítána pouze částka představující 5% (10 %)
základu daně.
Strana 365
K § 22
1. Příjmy ze závislé činnosti představují příjmy za
vykonanou práci na území ČR, popř. na palubách
daných lodí či letadel, a to bez ohledu na to, kdy je
daný příjem vyplácen, připisován či jinak zúčtován
zaměstnanci. Tzn. i v době, kdy zaměstnanec již
např. na území ČR závislou činnost nevykonává
a realizuje zdanitelné příjmy související s již ukončeným výkonem závislé činnosti na území ČR
(např. příjem související s realizací zaměstnanecké
opce představující odměnu zaměstnance za vykonanou práci v ČR, nebo různé bonusy apod.).
2. Výrobně technickými a jinými hospodářsky využitelnými poznatky se rozumějí veřejně nedostupné
nebo utajované technické, výrobní, vědecké nebo
obchodní informace, využívané k předmětu činnosti poplatníka (know-how).
3. Za příjmy z úhrad počítačových programů (software) se nepovažují příjmy plynoucí z poskytnutí
počítačového programu určeného pro širokou
distribuci uživatelům (tzv. krabicový software).
4. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se
podle § 22 odst.1 písm. c) zákona nepovažují
úhrady za činnosti poskytované mimo území České
republiky, i když nezbytné poznatky, údaje a jiné
vstupy pro jejich poskytnutí byly získány na území
České republiky.
5. Úplaty (provize) placené subjektům se sídlem či
bydlištěm v zahraničí za služby vykonávané mimo
území České republiky se nepovažují za příjmy ze
zdrojů na území České republiky.
6. Za daňové výdaje stálé provozovny (§ 22 odst. 2
zákona) se považuje i poměrná část celkových
administrativních výloh či jiných nákladů (například provozních) vynaložených v zahraničí na
zabezpečení příjmů v České republice.
7. U stálé provozovny, jejíž existence závisí na době
trvání, podléhají dani i příjmy dosažené do uplynutí
této doby.
8. Znakem stálé provozovny je i určitý stupeň trvalosti
na místě (tzv. místní souvislost). Tento znak není
u stavebních a montážních projektů porušen v případě, že jde o stavbu, která je svým charakterem
postupující (např. dálnice, plynovod). Časová podmínka se posuzuje vždy pro jednotlivé staveniště,
stavbu nebo projekt v souvislosti. Do časového
období určitého kontraktu se nezapočítává doba
strávená na našem území tímtéž dodavatelem
v souvislosti se zcela nesouvisejícími aktivitami
nebo kontrakty. Pokud je však ucelená stavba rozdělena na několik subdodávek nebo dílčích projektů tam, kde je splněna podmínka místní, věcné
a časové souvislosti (např. dodávka výrobního
objektu skládajícího se z několika budov), nemá
toto rozdělení vliv na počítání doby. Komplexně se
posuzuje i stav, kdy zahraniční generální dodavatel
nedodává stavbu sám, ale s pomocí tzv. subdodavatelů, doba strávená na staveništi všemi dodavateli
se započítává souhrnně.
Strana 366
Staveništěm, stavbou nebo stavebně montážním
projektem se rozumí dodávka uceleného stavebního díla, stavební části nebo technologické části
stavby, kterou dodavatel provádí samostatně na
vlastní odpovědnost a předává (předávací řízení)
odběrateli. Obnova, renovace či oprava silnic,
budov, mostů atd. spadá pod staveniště, stavbu či
stavebně montážní projekt, avšak pokud zahrnuje
více než jejich pouhou údržbu, přemalování apod.
9. Ustanovení § 22 odst.1 písm. c) zákona s návazností
na odstavec 2 tohoto paragrafu se uplatňuje pro
případy služeb a činností prováděných na území
ČR na základě samostatných jednotlivých kontraktů (případně opakovaných) s odběratelem
(např. mimořádný audit hospodaření, oprava či
údržba dodaného zařízení, zavedení softwarového
systému), tj. za situace, kdy není dána existence
stálé provozovny založené z vlastní iniciativy
poplatníka s cílem nabízet a poskytovat služby (činnosti) neomezenému a předem nespecifikovanému
okruhu odběratelů (např. auditorská či daňová
kancelář, opravárenské středisko, montážní linka).
Počítání lhůty 6 měsíců není ovlivněno skutečností,
že činnosti uvedené v § 22 odst. 1 písm. c) zákona
jsou prováděny na věcně či místně nesouvisejících
kontraktech.
10. Za stálou provozovnu - místo prodeje (odbytiště)
se nepovažuje prodej zboží v rámci veletrhu, prodejní výstavy či obdobné jednorázové akce.
11. Ve vztahu k daňovým rezidentům států, s nimiž je
uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění se
překvalifikace úroků, které se neuznávají jako
výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona,
na podíl na zisku (dividendu) uplatní pouze tehdy,
pokud je mezi věřitelem a dlužníkem zvláštní vztah.
Tento zvláštní vztah je charakterizován například
tím, že:
- půjčka (úvěr) značně převyšuje jakékoliv jiné
vklady do majetku společnosti nebo byla poskytnuta k vyrovnání úbytku podstatné části majetku
a není pokryta likvidními aktivy,
- věřitel se podílí na zisku společnosti,
- splácení půjčky (úvěru) je podřízeno nárokům
jiných věřitelů nebo výplatě dividend,
- výše nebo výplata úroků závisí na zisku společnosti,
- smlouva o půjčce (úvěru) neobsahuje žádné
přesné ustanovení o lhůtě splatnosti.
K § 23
1. Nevýznamné a pravidelně se opakující daňové
výdaje, popř. příjmy, které podle platných účetních
předpisů není nutno časově rozlišovat, se i pro
účely stanovení základu daně z příjmů považují
za daňové výdaje, popř. příjmy u nichž byla dodržena věcná a časová souvislost (§ 23 odst. 1
zákona). Tento postup lze uplatnit u částek, které
by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními
obdobími s tím, že:
Finanční zpravodaj 11-12/2006
- za nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním
v nákladech či výnosech bez časového rozlišení
není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné
upravování výsledku hospodaření, se považuje
např. předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů na příští období,
- za pravidelně opakující se daňové výdaje, popř.
příjmy, se považují pravidelně se opakující částky
např. placené pojistné, které se nekryje s účetním
(zdaňovacím) obdobím, úhrada za činnost auditorů a daňových poradců vztahující se k předcházejícímu účetnímu (zdaňovacímu) období.
V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze
výše uvedený postup uplatnit v případech, které se
řeší pomocí dohadných položek (např. platby za
spotřebu elektrické energie, plynu, vody) nebo
časovým rozlišením (např. přijaté a placené
nájemné včetně finančního pronájmu s následnou
koupí najaté věci, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby).
2. Účtování o dohadných položkách a o rozdílech
z toho vyplývajících je součástí výsledků hospodaření v těch účetních obdobích, ve kterých je o těchto
částkách účtováno v souladu s účetními předpisy.
3. Kursové rozdíly zaúčtované v souladu s účetními
předpisy na vrub nákladů nebo ve prospěch výnosů,
a to jak v průběhu roku, tak k rozvahovému dni,
k němuž se zpracovává účetní závěrka, jsou součástí základu daně bez ohledu na to, k jakému
výdaji (nákladu) se vztahují.
4. Pro zjištění základu daně se uplatní částky ovlivňující základ daně k rozhodnému datu, kterým je
například v návaznosti na:
a) vydané rozhodnutí soudu datum nabytí právní
moci tohoto rozhodnutí,
b) reklamační řízení datum prokazatelného ukončení reklamačního řízení,
c) přiznání slevy či bonusu datum vzniku právního
nároku na slevu či bonus; pokud pro dané zdaňovací období vznikne právní nárok na bonus či
slevu (není-li známa jejich přesná částka, akceptuje se pro účely daně z příjmů dohadná položka
podle bodu 2),
d) absolutní neplatnost právního úkonu datum, kdy
měl neplatný právní úkon původně vzniknout (tj.
např. uzavření smlouvy, která je následně posouzena jako neplatná),
e) odstoupení od smlouvy datum zrušení smlouvy,
f) dodatečné vyměření daně správcem daně datum
doručení rozhodnutí správce daně (tj. den, od
kterého je rozhodnutí pro příjemce účinné podle
§ 32 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), pokud
se jedná o daně, které jsou daňově účinné ke dni
zaplacení je rozhodným datem úhrada dodatečně vyměřené daně,
g) dodatečné vyměření daně na základě dodatečného daňového přiznání poslední den lhůty pro
Finanční zpravodaj 11-12/2006
5.
6.
7.
8.
9.
podání dodatečného daňového přiznání; pokud
se jedná o daně, které jsou daňově účinné ke dni
zaplacení je rozhodným datem úhrada dodatečně vyměřené daně,
h) dohodu o narovnání datum účinnosti dohody
o narovnání, případně datum účinnosti obdobné
smlouvy či dohody; pokud v dohodě o narovnání
či v obdobné smlouvě či dohodě nabývají jednotlivé části účinnosti k různému datu, je vždy rozhodné datum nabytí účinnosti příslušné části
dohody o narovnání nebo jiné obdobné smlouvy
či dohody.
Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny
podle zákona, se považují zejména:
a) částky zaúčtované ve prospěch výnosů v běžném
zdaňovacím období, které měly být při respektování časové souvislosti zaúčtovány ve prospěch
výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích za
podmínky, že o ně byl zvýšen správcem daně
nebo poplatníkem základ daně za příslušné
předchozí zdaňovací období,
b) částky zaúčtované ve prospěch výnosů a na vrub
příslušných majetkových účtů, případně nákladů,
pokud takovýmto účetním zápisem je provedena
náprava chybně zaúčtovaných nákladů, které
měly za následek úpravu daňové povinnosti
předchozích zdaňovacích období,
c) částky zaúčtované ve prospěch výnosů hrazené
původně ze zisku po zdanění (např. vrácení stipendií, stabilizačních půjček).
Ustanovení § 23 odst. 4 písm. l) zákona se použije jen při prodeji osobního automobilu, jehož
pořizovací cena stanovená podle účetních předpisů je vyšší než vstupní cena podle § 29 odst. 10
zákona.
Za nepeněžní plnění se nepovažují daňové
výdaje spojené se zajišováním správy nemovitostí
a s obvyklým udržováním, které je povinen hradit
nájemce v souvislosti se smluveným způsobem užívání najaté věci.
Příjmem vlastníka (pronajímatele) je také nepeněžní plnění od nájemce, kterým je zcela nebo
zčásti hrazeno nájemné (např. formou technického
zhodnocení, oprav, údržby), a to:
a) u vlastníka (pronajímatele), který vede účetnictví
v tom zdaňovacím období, ve kterém je nájemné
součástí příjmů (výnosů) podle platných účetních
předpisů, při respektování věcné a časové souvislosti,
b) u ostatních vlastníků (pronajímatelů) v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo nepeněžní
plnění nájemcem vynaloženo.
Příjmem podle zákona je i daň z přidané hodnoty,
kterou plátce daně z přidané hodnoty uplatní jako
nárok na odpočet daně při změně režimu podle
§ 74 odst. 1 až 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o DPH“), v souvislosti s registrací plátce
s výjimkou uvedenou v bodě 10.
Strana 367
10. Daň z přidané hodnoty není příjmem podle bodu 9,
jestliže poplatník při uplatnění nároku na odpočet
daně z přidané hodnoty sníží:
a) vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku
o poměrnou část daně z přidané hodnoty podle
§ 74 odst. 1 až 4 zákona o DPH, způsobem uvedeným v pokynu k § 29 zákona v bodu 3,
b) hodnotu zásob o uplatněný odpočet daně z přidané hodnoty, vede-li účetnictví.
11. Podle bodů 9 a 10 se postupuje obdobně i v případě
úpravy odpočtu daně podle § 78 a vyrovnání odpočtu daně podle § 79 zákona o DPH, pokud je zvyšován nárok na odpočet daně.
12. Za přerušení činnosti podle § 23 odst. 8 zákona se
pro účely zákona považují i případy, kdy poplatník
přeruší činnost podle § 7 odst. 1 písm. a) až c)
zákona a podle § 7 odst. 2 zákona a má příjmy
pouze podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona a dále případy, kdy je poplatník na mateřské dovolené a činnost nevykonává, a to ani prostřednictvím svých
zaměstnanců.
13. Bezprostředním uzavřením nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se rozumí doba nezbytně nutná
k uzavření nové smlouvy, respektující s ohledem na
charakter pronajímaného hmotného majetku
platné lhůty registrací, technické a bezpečnostní
předpisy.
14. Vznikne-li rozdíl mezi oceněním nepeněžitého
vkladu a výší vkladu, který je vyplácen obchodní
společností společníkovi nebo družstvem členovi
družstva, snižuje tento rozdíl u poplatníků uvedených v § 17 zákona nejprve nabývací cenu podílu
na obchodní společnosti nebo družstvu ve smyslu
§ 24 odst. 7 zákona. Výsledek hospodaření podle
§ 23 odst. 3 písm. a) bod 8 zákona se zvyšuje pouze
o rozdíl nebo část tohoto rozdílu, o který nebyla
snížena nabývací cena podílu.
15. Pokud poplatník, který není zřízen nebo založen
za účelem podnikání, uplatní v daňovém přiznání snižující položku podle § 20 odst. 7 zákona
a následně dosaženou úsporu využije v souladu
se zákonem pouze z části, je povinen zvýšit základ
daně podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 9
zákona ve výši rozdílu mezi celkovou částkou
uplatněné snižující položky a částkou úspory
využité v souladu s ustanovením § 20 odst. 7
zákona.
16. Pro účely ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 10
zákona se za rozdíl, o který se zvyšuje základ daně,
považuje úhrn závazků (mimo závazků z titulu
závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků
z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních
vztahů) snížený o úhrn pohledávek (mimo pohledávek z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení,
poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze
smluvních vztahů) mezi vyjmenovanými dlužníky,
resp. věřiteli. Rezervy se pro účely tohoto ustanovení nepovažují za závazky.
Strana 368
17. U vlastníka (pronajímatele) nevzniká nepeněžní
příjem, pokud dochází k ukončení nájmu z důvodu
odkoupení najaté věci nájemcem, který zahrne
zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického
zhodnocení do vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm.
a) zákona.
18. Splnění podmínek uvedených v § 23 odst. 7 zákona
se posuzuje v době uzavření smluvního vztahu, přestože v průběhu trvání takto uzavřeného závazkového vztahu přestanou být smluvní strany osobami
spojenými ve smyslu tohoto ustanovení.
19. Pro účely posouzení, zda jsou ceny sjednávané mezi
spojenými osobami stanoveny v souladu se zněním
§ 23 odst. 7 zákona se mimo jiné postupuje dle
zásad zakotvených ve Směrnici o převodních
cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy
vydané OECD (viz FZ č. 10 z 6. 10. 1997 a č. 6
z 30. 6. 1999), zvláště pak v souladu s principem
tržního odstupu. Příslušné postupy jsou mimo
výše uvedenou Směrnici OECD podrobně rozvedeny v samostatných pokynech Ministerstva
financí.
20. Ukončí-li poplatník uvedený v § 2 zákona činnost
podle § 7 zákona s tím, že bude pronajímaný
hmotný majetek zahrnutý v obchodním majetku
nadále pronajímat a příjmy vykazovat v rámci
§ 9 zákona, upraví základ daně podle § 23 odst.
8 zákona jen o ty částky, které se nevztahují k pronájmu tohoto majetku (základ daně se neupraví
např. o pohledávky a závazky z titulu pronájmu příslušného majetku, rezervu na opravu pronajímaného majetku).
21. Podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 nebo 3 zákona lze
základ daně upravit i o pohledávky, případně
závazky, vzniklé z titulu přeplatku, případně
nedoplatku, na pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na
všeobecné zdravotní pojištění, pokud je poplatník
neuplatní jako příjem zdaňovacího období, kdy
je obdrží, případně jako výdaj zdaňovacího období,
ve kterém je uhradí v souladu s § 24 odst. 2 písm. f)
zákona.
22. Podle § 23 odst. 8 a 13 zákona se neposuzují pohledávky, které vznikly z titulu příjmů fyzických osob, které nejsou předmětem daně (např.
z titulu půjček) nebo jsou od daně z příjmů
fyzických osob osvobozeny. Při úpravě základu
daně podle § 23 odst. 8 zákona se základ daně
snižuje pouze o závazky, které by při úhradě byly
výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
23. Při zahájení zahrnování oceňovacího rozdílu při
koupi podniku nebo části podniku nebo goodwillu
do základu daně podle § 23 odst. 15 zákona postupuje poplatník, který vede účetnictví, v souladu
s účetními předpisy. Poplatník uvedený v § 2
zákona, který vede daňovou evidenci, zvyšuje
o záporný oceňovací rozdíl (§ 7b odst. 3 zákona)
rozdíl mezi příjmy a výdaji počínaje měsícem, kdy
se stane vlastníkem majetku.
Finanční zpravodaj 11-12/2006
K § 24
K § 24 odst. 1
Za daňové výdaje se podle § 24 odst. 1 zákona považují
také:
1. U vlastníka (pronajímatele) hodnota nepeněžního
plnění nájemného hrazená nájemcem za předpokladu, že nepeněžní plnění má charakter daňových výdajů (např. oprav). Má-li nepeněžní plnění
nájemného formu technického zhodnocení
majetku, může vlastník (pronajímatel) jako daňový
výdaj uplatnit odpisy ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny tohoto majetku, pokud jej podle § 28
odst. 3 zákona neodpisuje nájemce.
2. Výdaje (náklady) vynaložené v souvislosti se zajišováním správy nemovitostí a výdaje (náklady)
vynaložené nájemcem v souvislosti se smluveným
způsobem užívání najaté věci.
3. Částky zaúčtované v souladu s účetními předpisy
na vrub příslušných účtů nákladů a ve prospěch
přechodných účtů (účet výdajů příštích období,
dohadné účty pasivní) jsou u poplatníků, kteří
vedou účetnictví daňovým výdajem, jen pokud tyto
částky souvisejí s daňovými výdaji. Toto se nevztahuje na částky, které jsou daňovým výdajem jen
pokud byly zaplaceny.
4. Výdaje na pořízení jednotného pracovního oblečení vymezeného v tomto pokynu k § 6 odst. 7 písm.
b) zákona a výdaje (náklady) na udržování jednotného pracovního oblečení jsou daňovým výdajem
zaměstnavatele. Při úhradě výdajů na udržování
jednotného pracovního oblečení zaměstnancům
paušální částkou podle § 6 odst. 8 zákona, považují
se za daňové výdaje podle § 24 odst. 2 písm. x)
zákona jen výdaje (náklady) do výše paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním
předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše
paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných daňových
výdajů. V případě, že dojde ke změně podmínek, za
nichž byl paušál stanoven, je zaměstnavatel povinen změnit výši paušálu s účinností od počátku
měsíce, který následuje po měsíci, v němž ke změně
podmínek došlo.
K § 24 odst. 2
1. Výdaje (náklady) vymezené v § 24 odst. 2 zákona
jsou daňovými výdaji podle § 24 odst. 1 zákona
bez ohledu na skutečnost, zda slouží k dosažení,
zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů za předpokladu, že v příslušném ustanovení není omezující
podmínka jinými ustanoveními tohoto zákona nebo
jiného zvláštního právního předpisu.
2. Zůstatková cena zvířat základního stáda (§ 29
odst. 2 zákona), vyřazených v důsledku nezaviněného úhynu nebo nutné porážky, je daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. b) bodu 1
zákona.
3. Ustanovení o neuznání zůstatkové ceny (§ 29 odst.
2 zákona) likvidovaného stavebního díla v § 24
Finanční zpravodaj 11-12/2006
odst. 2 písm. b) zákona jako daňového výdaje
se nevztahuje na případ, kdy je stavební dílo (dům,
budova, stavba) vyřazováno v důsledku škody,
a to i tehdy, je-li toto stavební dílo nahrazováno
stavebním dílem novým. Přitom daňovým výdajem
je:
a) zůstatková cena v plné výši, a to při vyřazení stavebního díla v důsledku škody způsobené živelní
pohromou nebo neznámým pachatelem podle
potvrzení policie anebo škody vzniklé jako zvýšené daňové výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy (§ 24 odst. 2 písm. l)
zákona),
b) zůstatková cena jen do výše náhrad, a to při vyřazení stavebního díla v důsledku škody v ostatních
případech (§ 24 odst. 2 písm. c) zákona).
Daňovým výdajem jsou i výdaje (náklady) vynaložené na odstranění poškozeného nebo zničeného
stavebního díla.
4. U poplatníků vedoucích daňovou evidenci se
poměrná výše nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku připadající ze sjednané doby nájmu na
příslušné zdaňovací období podle § 24 odst.
2 písm. h) zákona stanoví s přesností maximálně
na kalendářní měsíce, a to i za každý započatý
měsíc. U poplatníků, kteří vedou účetnictví se
nájemné časově rozliší podle účetních předpisů.
5. Ostatními daněmi podle § 24 odst. 2 písm. ch)
zákona jsou také:
a) daň z přidané hodnoty, pokud tato daň souvisí
s daňovými výdaji a
aa) kterou je povinen plátce daně z přidané
hodnoty odvést při změně režimu podle
§ 74 odst. 5 až 7 zákona o DPH v souvislosti se zrušením registrace plátce daně,
nebo
ab) na kterou neuplatnil plátce daně nárok na
odpočet daně podle zákona o DPH,
b) daň z přidané hodnoty nebo část daně z přidané
hodnoty, kterou nemůže plátce daně uplatnit
jako odpočet podle § 75 a 76 zákona o DPH,
s výjimkou uvedenou v bodě 6,
c) daň z přidané hodnoty a spotřební daň, kterou je
plátce daně povinen odvést v souvislosti s organizováním reklamních soutěží a propagačních
akcí.
6. Daň z přidané hodnoty uvedená v bodě 5 písm. a)
je daňovým výdajem, pokud poplatník nezvýší
o tuto daň:
a) vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku;
přitom při zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty postupuje podle tohoto pokynu
k § 29 zákona bod 2,
b) hodnotu zásob, vede-li účetnictví.
Daň z přidané hodnoty je vždy součástí vstupní
ceny hmotného a nehmotného majetku a hodnoty
zásob, nemá-li plátce daně nárok na odpočet podle
§ 75 zákona o DPH.
Strana 369
7. Podle bodů 5 a 6 se postupuje obdobně i v případě
úpravy odpočtu daně podle § 78 a vyrovnání odpočtu daně podle § 79 zákona o DPH, pokud je snižován nárok na odpočet daně.
8. Daň z převodu nemovitostí zaplacená ručitelem
za původního vlastníka je pro ručitele daňovým
výdajem podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona i v případě, že ji zaplatil dříve, než byl k zaplacení vyzván
správcem daně.
9. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je u poplatníků uvedených v § 2 zákona výdajem podle § 24 odst. 2 písm.
f) zákona, a to u poplatníků, kteří nevedou účetnictví ve zdaňovacím období, ve kterém bylo uhrazeno. U poplatníků uvedených v § 2 zákona
vedoucích účetnictví lze do nákladů uplatnit zálohy
na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné
zdravotní pojištění uhrazené v daném zdaňovacím
období. Nedoplatek či přeplatek pojistného lze
uplatnit jako výdaj (náklad) nebo příjem následujícího zdaňovacího období, pokud není účtován jako náklad nebo výnos daného zdaňovacího
období s tím, že toto pojistné je daňovým výdajem
podle § 24 odst. 2 písm. f) zákona, bylo-li zaplaceno
nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období.
10. Daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. f)
zákona je i pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné
na všeobecné zdravotní pojištění, související
s peněžním plněním poskytovaným zaměstnanci
vedle mzdy, které je neuznatelným daňovým výdajem podle § 25 odst. 1 písm. d) zákona (např.
odměny k životním jubileím).
11. Daňovým výdajem je také dodatečně vyměřená
a) silniční daň, daň z přidané hodnoty a spotřební
daň, pokud souvisejí s daňovými výdaji, včetně
daně z přidané hodnoty z titulu nesprávně odvedené daně na výstupu,
b) daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí,
jestliže byly uhrazeny.
12. Daňovým výdajem je také náhrada za nesplnění
zákonné registrační povinnosti podle § 98 zákona
o DPH.
13. Za daňové výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci a hygienické vybavení pracoviš podle § 24
odst. 2 písm. j) bod 1 zákona se považují výdaje
(náklady), které je zaměstnavatel povinen hradit
včetně výdajů na pořízení osobních ochranných
pracovních prostředků podle obecně závazných
právních předpisů.
14. Daňovými výdaji na závodní preventivní péči
poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče
nebo na preventivní péči poskytovanou smluvními
lékaři, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy
podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 zákona, jsou
výdaje (náklady) související se zajištěním preven-
Strana 370
tivních vstupních, periodických, mimořádných,
řadových, následných a výstupních prohlídek
zaměstnanců podle platného znění předpisů
o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (směrnice č. 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnic
č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, registrované ve
Sbírce zákonů v částce 2/1968 a v částce 20/1970,
ve znění vyhl. MPSV č. 31/1993 Sb. a ve znění
zákona č. 61/2000 Sb.), nehrazené zdravotními
pojišovnami. Vstupními prohlídkami se pro uvedený účel rozumí jak vstupní prohlídky před
uzavřením pracovního poměru podle § 28
zvláštního právního předpisu (zákoník práce),
tak při převedení zaměstnance na jinou práci
za trvání pracovního poměru. Okruh zdravotních
výkonů a lékařských prohlídek spadajících do
závodní preventivní péče, hrazených zdravotními pojišovnami, vymezuje § 35 zákona č. 48/1997
Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně
a doplnění některých souvisejících zákonů.
Za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření
stanovené zvláštními předpisy se považují mimo jiné
lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících
noční práci, a lékařská vyšetření mladistvých před
vstupem do pracovního poměru podle zvláštního
právního předpisu (zákoník práce).
15. Vzdělávacími zařízeními podle § 24 odst. 2 písm. j)
bod 3 zákona se rozumějí pouze zařízení sloužící
ke vzdělávání vlastních pracovníků. Za vzdělávací
zařízení se nepovažují mateřské školy. Daňovými
výdaji jsou výdaje (náklady) související s provozem
těchto vzdělávacích zařízení, pokud tato zařízení
slouží pouze ke vzdělávání vlastních pracovníků.
Jsou-li tato zařízení využívána také ke vzdělávání jiných osob nebo k jiným účelům, lze do
daňových výdajů zahrnout pouze část provozních
výdajů (nákladů) souvisejících se vzděláváním
vlastních pracovníků, stanovenou podle vhodného
kriteria (např. lůžkodny, doba trvání jednotlivých
činností). Pro část výdajů (nákladů) vynaložených
na vzdělávání jiných osob nebo na jiné účely
platí ustanovení 25 odst. 1 písm. k) zákona
a daňové výdaje se uznávají pouze do výše dosažených příjmů.
16. Za daňové výdaje na vzdělávání zaměstnanců
podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se považují
výdaje (náklady) na vzdělávání, pokud souvisejí
s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance. Mezi daňové
výdaje lze zahrnout také náhrady mzdy za pracovní
úlevy, případně studijní příspěvek poskytovaný
podle zvláštního předpisu (vyhláška č. 140/1968
Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona
č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb.). Těmito
daňovými výdaji jsou také výdaje (náklady) za účast
na školení a studiu zaměstnance při zaměstnání
za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu sjednané práce, její doplnění nebo rozšíření.
Finanční zpravodaj 11-12/2006
17. Daňovými výdaji na provoz vlastního stravovacího
zařízení podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona se
rozumějí výdaje (náklady) spojené s provozem
kuchyně s jídelnou, popř. kantýny, a to i tehdy, je-li
příprava a výdej jídel zabezpečována jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení.
18. Pokud je v zařízení poskytujícím služby veřejného
stravování (např. restaurace, hotel) zabezpečováno
stravování pro vlastní zaměstnance provozovatele
tohoto zařízení a důchodce, kteří byli u poplatníka
provozujícího toto zařízení v pracovně právním
vztahu při odchodu do důchodu, uznávají se výdaje
(náklady) obdobně jako ve vlastním stravovacím
zařízení.
19. Za stravování zajišované prostřednictvím jiných
subjektů podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona se
považuje stravování smluvně zabezpečené zaměstnavatelem v jiném než ve vlastním stravovacím
zařízení nebo ve vlastním zařízení pronajatém na
základě smlouvy o pronájmu. Přitom lze za daňový
výdaj považovat příspěvek na jedno jídlo za jednu
směnu. Při zajištění stravování prostřednictvím
stravenek se cenou jídla rozumí hodnota stravenky
včetně poplatku za zprostředkování jejího prodeje.
Bude-li při nerovnoměrném rozvržení pracovní
doby v souladu se zákoníkem práce směna včetně
přestávky v práci delší než 11 hodin, považuje se
za daňový výdaj příspěvek na další jedno jídlo.
Pro posouzení doby trvání pracovní směny je
rozhodná délka pracovní směny stanovená zaměstnavatelem konkrétnímu zaměstnanci v souladu se
zákoníkem práce.
20. Při zajišování stravování prostřednictvím jiných
subjektů si zaměstnavatel:
a) může uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle
§ 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměstnance, který neodpracuje část směny nebo celou
směnu z důvodů:
- důležitých osobních překážek v práci vymezených zvláštními právními předpisy,
- překážek v práci v obecném zájmu podle
zvláštního právního předpisu,
- překážek na straně zaměstnavatele podle
zvláštního právního předpisu (např. poruchy
na strojním zařízení nebo v dodávkách
surovin či pohonné síly, přerušení práce
způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy),
- čerpání náhradního volna,
- účasti na školení za účelem prohloubení kvalifikace, pokud zaměstnanci nevzniká nárok
na stravné podle zvláštního právního předpisu nebo pokud zaměstnavatel zaměstnanci
nezabezpečil bezplatné stravování v rámci
školení,
b) nemůže uplatnit jako daňový výdaj příspěvek
podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona
za zaměstnance, který neodpracuje celou směnu
s výjimkou uvedenou v písmenu a), např. při čerpání dovolené v rozsahu kratším než jedna směna.
Finanční zpravodaj 11-12/2006
21. Při zajištění závodního stravování prostřednictvím
jiných subjektů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona)
formou dovážení jídel do vlastních výdejen jsou
daňovým výdajem kromě příspěvku, který se
u plátců daně z přidané hodnoty stanoví z ceny jídla
bez daně z přidané hodnoty, také výdaje (náklady)
spojené s dovozem a výdejem jídel.
22. Vozidlem v pronájmu (nájmu) podle § 24 odst. 2
písm. k) zákona se rozumí také vozidlo najaté v půjčovně vozidel.
23. U plátců daně z přidané hodnoty se zahrne do
daňových výdajů cena za spotřebované pohonné
hmoty bez daně z přidané hodnoty, jestliže je tato
uplatňovaná jako odpočet u daně z přidané hodnoty.
24. Pro účely uplatnění daňových výdajů na pohonné
hmoty, pokud správce daně nestanoví jinak,
vede poplatník evidenci jízd tak, aby takto
vynaložené výdaje (náklady) mohl prokázat (§ 24
odst. 1 zákona). V evidenci jízd jsou uváděny
minimálně tyto údaje: datum jízdy, cíl jízdy,
účel jízdy, ujeté km. Dále poplatník vede
údaje o typu vozidla, registrační značce (státní
poznávací značce), stavu ujetých km k 1. lednu
(případně k datu zahájení činnosti nebo zahájení
používání vozidla) a k 31. prosinci kalendářního
roku (případně k datu ukončení činnosti nebo
ukončení používání vozidla).
Za prokázané daňové výdaje se též považují
paušalizované náhrady a náhrady neprokázané z objektivních důvodů v případě, že je poplatník
(zaměstnavatel) poskytuje zaměstnancům v souladu
s § 19 a § 20 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních
náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
25. Vlastním motorovým vozidlem, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale
v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, se
rozumí vozidlo téhož poplatníka (např. podnikatel vozidlo vyřadil z obchodního majetku a toto
vozidlo používá nadále pro vlastní potřebu a zčásti
pro podnikání).
26. Náhradou daňových výdajů za spotřebované
pohonné hmoty se rozumí částka stanovená
v závislosti na počtu ujetých km, nákupní ceně
pohonných hmot a na aritmetickém průměru všech
údajů o spotřebě pohonných hmot uvedených výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu motorového vozidla. Pokud nejsou v technickém průkazu
motorového vozidla uvedeny žádné údaje nebo je
uveden pouze údaj o spotřebě pohonných hmot
podle české státní normy, stanoví se údaj o spotřebě
pohonných hmot podle údaje o provozní spotřebě
pohonných hmot doplněného do technického průkazu oprávněným orgánem s odkazem na údaj
stanovený autorizovanou zkušebnou. U vozidel kategorie M1, resp. N1 - viz příloha k zákonu č. 56/2001
Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a příloha č. 18 k vyhlášce č. 341/2002 Sb.
Strana 371
Spotřeba pohonných hmot u osobních a nákladních
automobilů kategorie N1 a M1 pro daňové účely,
pokud tento údaj není uveden v technickém průkazu.
Motorové vozidlo
Spotřeba pohonných
hmot v l/100 km
Druh
Kategorie
Benzin
Motorová
nafta
osobní automobil
nákladní automobil
osobní automobil
s automatickou
převodovkou
nákladní automobil
s automatickou
převodovkou
M1
N1
6,9
7,6
5,8
6,4
M1
7,6
6,4
N1
8,4
7,0
Je-li však v technickém průkazu vedle údaje o spotřebě
podle české státní normy uveden také údaj o spotřebě
pro účely normování „S“, lze použít tento údaj samostatně.
27. Pokud poplatník uplatňuje daňové výdaje na
pohonné hmoty ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty, lze v závislosti na používaném způsobu evidence spotřebu pohonných hmot
zjišovat jako úhrn dílčích výdajů (nákladů) za spotřebované pohonné hmoty za celý vozový park
poplatníka.
28. Při využívání motorového vozidla, které je zahrnuto
v obchodním majetku poplatníka nebo v pronájmu,
jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměstnanců, se neuplatňuje režim poměrné výše nákladů
(daňových výdajů), např. podle § 28 odst. 6 zákona,
nebo tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle § 6 odst. 6 zákona do základu daně
zaměstnance (společníka), která rovněž není závislá
na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu
ujetých km. Přitom výdaje (náklady) za pohonné
hmoty jsou daňovým výdajem pouze při použití
vozidla pro služební účely.
29. Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, škody
způsobené podle potvrzení policie neznámým
pachatelem a zvýšené výdaje v důsledku opatření
stanovených obecně závaznými předpisy jsou
podle § 24 odst. 2 písm. l) zákona daňovými výdaji
u poplatníků vedoucích daňovou evidenci pouze
za předpokladu, že nebyly již jako daňové výdaje
uplatněny, a to ani v předchozích zdaňovacích
obdobích.
30. Zvýšenými výdaji v důsledku opatření stanovených obecně závaznými předpisy podle § 24 odst.
2 písm. l) zákona se rozumějí např. výdaje (náklady)
v důsledku zákazu výroby, technologických postupů,
používání přípravků, nařízené likvidace zvířat.
31. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. n) zákona se vztahuje
na poplatníka, který má uzavřenou smlouvu
s Ministerstvem obrany, a také na subdodavatele,
Strana 372
který má uzavřenou smlouvu navazující na smlouvu
poplatníka s Ministerstvem obrany.
32. Za daňové výdaje se považují také výdaje
(náklady), které vznikly v souvislosti s pořízením
cenných papírů (např. úroky z úvěrů a půjček
čerpaných na pořízení cenných papírů) a přitom
nejsou podle účetních předpisů zahrnovány do
pořizovací ceny a současně nejsou neuznatelnými
výdaji (náklady) podle § 25 zákona.
33. Za pracovní cesty se považují také cesty členů statutárních orgánů vykonávané v souvislosti s výkonem této funkce, pokud se příslušná jednání konají
na jiném místě, než je sídlo společnosti (družstva).
Obdobně se posuzují i cesty jednatelů jako statutárních orgánů.
34. Poukázáním příspěvku zaměstnavatele na penzijní
připojištění se státním příspěvkem se rozumí jeho
zaplacení (§ 24 odst. 2 písm. zj) zákona).
35. Je-li přechodné ubytování zaměstnanců poskytováno zaměstnavatelem za úhradu a výdaje
(náklady) zaměstnavatele jsou vyšší než limit stanovený v § 24 odst. 2 písm. zu) zákona, je daňovým
výdajem také částka převyšující maximální limit
do výše úhrady od zaměstnance.
36. Při změně v osobě nájemce u smluv o pronájmu
s následnou koupí najatého hmotného majetku,
který lze podle zákona odpisovat, budou-li zachovány všechny podmínky této smlouvy, se podmínky
podle § 24 odst. 4 zákona u posledního nájemce
posuzují tak, jakoby ke změně nájemce nedošlo.
37. Pokud v důsledku předčasně ukončené smlouvy
o finančním pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného majetku dojde k jeho předčasnému
odkoupení nájemcem, musí být splněna podmínka
stanovená v § 24 odst. 5 zákona, přičemž od
zůstatkové ceny, která je limitem pro stanovení
kupní ceny, je možno odečíst přijatou náhradu
za škodu.
38. Daňovým výdajem u zaměstnavatele jsou také hrazená dopravně psychologická vyšetření a vyšetření
neurologická, včetně EEG držitelů řidičských
oprávnění podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích, ve znění
zákona č. 411/2005 Sb., které je podle tohoto
zákona povinen hradit řidič.
39. Daňovým výdajem u zaměstnavatele je úhrada
zaměstnanci (řidiči) za vydání paměové karty
řidiče, kterou musí být řidič vybaven podle zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
K § 24 odst. 4
Do zákonem stanovené maximální částky uznávané
jako nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu
s následnou koupí osobního automobilu kategorie M1
se nezahrnuje pojistné podle zákona č. 168/1999 Sb.,
o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),
Finanční zpravodaj 11-12/2006
ve znění pozdějších předpisů, hrazené v souladu se
smlouvou přímo nájemcem nebo přefakturované
pronajímatelem nájemci. Obdobně se posuzuje
pojistné související s havarijním pojištěním motorových
vozidel.
K § 24 odst. 7
Za splacený vklad společníka se nepovažuje zvýšení
vkladu na základě zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti s ručením omezeným nebo
akciové společnosti podle § 144 nebo § 208 obchodního
zákoníku.
K § 25
1. Za daňový výdaj nelze uznat rozdíl, o který pořizovací cena vlastních akcií přesahuje jejich jmenovitou hodnotu při následném snížení základního
kapitálu.
2. Pokud zvláštní předpisy stanoví vedle limitů i horní
hranici jejich zvýšení, jsou daňově neuznatelnými
výdaji podle § 25 odst. 1 písm. j) zákona výdaje
(náklady) vynaložené nad limity včetně jejich zvýšení.
3. Za zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců
nebo jiných osob podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona
se považují např. rekreační zařízení, předškolní
zařízení (mateřské školy), kulturní zařízení, podniková bytová hospodářství, ubytovny a další zařízení,
ve kterých jsou zaměstnavatelem poskytovány
zaměstnancům služby v rozsahu převyšujícím
povinnou péči.
4. Výše úroků neuznávaných jako daňový výdaj podle
§ 25 odst. 1 písm. w) zákona se stanoví jako rozdíl
mezi úroky a výší úroků vypočtenou jako součin
úroků z úvěrů a půjček a koeficientu K vypočteného podle bodu 5, je-li tento koeficient nižší než
jedna. Citované ustanovení se vztahuje i na veřejné
obchodní společnosti.
5. Pro účely bodu 4 se částka úroků z úvěrů a půjček,
kterou nelze za zdaňovací období nebo období,
za něž se podává daňové přiznání uznat za daňový
výdaj, stanoví podle podílu úvěrů a půjček na vlastním kapitálu poskytnutých tuzemskými a zahraničními subjekty, které jsou spojenými osobami, např.
takto:
n1,2 . SVK
K = ----------------,
PDSUP
kde
K = koeficient pro stanovení částky úroků uznávaných jako daňový výdaj,
n1 = 4, když poskytovatel úvěru či půjčky je spojená osoba a současně příjemce těchto úvěrů či půjček není bankovní nebo pojišovací společností,
n2 = 6, kdy poskytovatel úvěru i půjčky je spojenou
osobou a současně příjemce těchto úvěrů či půjček
je bankovní nebo pojišovací společností,
Finanční zpravodaj 11-12/2006
6.
7.
8.
9.
SVK = stav vlastního kapitálu k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období nebo ke dni vzniku
poplatníka a nebo ke dni vstupu do likvidace,
pokud nedojde v průběhu zdaňovacího období,
popřípadě jeho části ke změně vlastního kapitálu;
přitom ke změně vlastního kapitálu k poslednímu
dni zdaňovacího období, popřípadě jeho části
v důsledku vykázaného výsledku hospodaření
za příslušné zdaňovací období nebo jeho část se
nepřihlíží. Dojde-li v průběhu zdaňovacího období
nebo jeho části ke změně stavu vlastního kapitálu je
rozhodný průměrný stav vlastního kapitálu ve zdaňovacím období nebo jeho části vypočtený jako
aritmetický průměr stavů vlastního kapitálu k prvnímu dni ve zdaňovacím období, popřípadě jeho
části a stavů, kdy ke změnám vlastního kapitálu
došlo. I v tomto případě se nepřihlíží ke změně
vlastního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího
období, popřípadě jeho části v důsledku vykázaného výsledku hospodaření za příslušné zdaňovací
období nebo jeho část; přitom pro potřeby stanovení tohoto koeficientu se vlastním kapitálem
rozumí vlastní kapitál společnosti vedený v účetnictví v daném zdaňovacím období u podnikatelských
subjektů účtujících podle účetních předpisů pro
podnikatele. U bank a pojišoven se jedná o stejné
zdroje vedené na odpovídajících účtech podle účetních předpisů pro finanční instituce.
PDSUP = průměr denních stavů úvěrů a půjček
ve zdaňovacím období, popřípadě jeho části. Za
rozhodný den, kdy dochází ke změně denního stavu
úvěrů a půjček, se považuje den následující po dni
úhrady splátky úvěru a půjčky. U úvěrů a půjček
v cizí měně se kurs při výpočtu průměrného denního stavu stanoví stejným způsobem jakým se
v souladu s účetními předpisy oceňují závazky v cizí
měně. Koeficient se vypočítává s přesností na dvě
platná desetinná místa podle § 46a zákona
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
Při vykázání záporného vlastního kapitálu jsou veškeré úroky z přijatých úvěrů a půjček podle § 25
odst. 1 písm. w) zákona daňově neuznaným výdajem.
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. u) zákona se nevztahuje na výdaje (náklady) spojené s opravou, údržbou nebo technickým zhodnocením najatého
majetku, pokud je nájemce podle smlouvy
k opravě, údržbě nebo technickému zhodnocení
najatého majetku vázán nebo tak stanoví zvláštní
právní předpis.
Za daňový výdaj nelze uznat daň z přidané hodnoty
odváděnou zaměstnavatelem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla zaměstnancem
k soukromým účelům (§ 6 odst. 6 zákona).
V případě, kdy podmínkou daňové uznatelnosti
úroků z půjček a úroků z úvěrů je jejich zaplacení,
hodnotí se splnění podmínek stanovených zákonem nejdříve podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona.
Strana 373
Pokud nelze úroky podle § 25 odst. 1 písm. w)
zákona uplatnit jako daňový výdaj, nelze je uplatnit
ani v případě jejich zaplacení podle § 24 odst. 2
písm. zi) zákona.
10. Za výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti podle § 25
odst. 1 písm. zk) zákona jsou vedle výslovně upravených úroků z úvěrů a půjček přímo souvisejících
s držbou podílu v dceřiné společnosti považovány
zejména tyto výdaje (náklady):
- na výkon působnosti valné hromady dceřiné společnosti mateřskou společností (tzn. má-li tato
v dceřiné společnosti 100% podíl),
- spojené s účastí zaměstnance mateřské společnosti,
který je současně orgánem nebo členem orgánů
dceřiné společnosti, na jednání těchto orgánů nebo
na valné hromadě dceřiné společnosti,
- na účast osoby zmocněné k jednání za akcionáře - mateřskou společnost na valné hromadě
dceřiné společnosti,
- související s nabídkou převzetí podle § 183a a násl.
obchodního zákoníku,
- jiné náklady na uplatnění akcionářských práv.
11. Z výdajů (nákladů) uvedených v bodě 10 se za
přímé považují zejména:
- cestovní výdaje (náklady), výdaje (náklady)
na pracovní volno příslušných zaměstnanců,
odměna osoby zmocněné k jednání za akcionáře;
všechny tyto výdaje (náklady) se považují
za přímé jen v případě, že se vztahují pouze
k činnostem osoby vyjmenovaným v bodě 10 ,
- správní poplatky za vedení majetkového účtu,
poplatek za služby archivní, informační
a obchodní,
- odměny organizátorovi regulovaného trhu
s investičními nástroji, znalcům, obchodníkům
s cennými papíry, inzerce, poplatky centrálnímu
depozitáři atd., pokud tyto výdaje (náklady) souvisejí s nabídkou převzetí podle § 183a a násl.
obchodního zákoníku,
12. Z výdajů (nákladů) uvedených v bodě 10 se za
nepřímé považují zejména:
- poměrná část cestovních výdajů (nákladů),
výdaje (náklady) na pracovní volno příslušných
zaměstnanců, mzdy, odměny osoby zmocněné
k jednání za akcionáře; všechny tyto výdaje
(náklady) se v rozsahu jejich poměrné části považují za nepřímé v případě, že se vztahují i k jiným
činnostem osoby než činnostem vyjmenovaným
v bodě 10; poměrnou částí těchto výdajů
(nákladů) se rozumí část připadající na činnosti
vyjmenované v bodě 10,
- výdaje (náklady) na řídící činnost mateřské společnosti vůči dceřiné společnosti,
- výdaje (náklady) na společné ukládání volných
prostředků (zejména úhrada bance),
- výdaje (náklady) na sběr a vyhodnocování informací o vývoji výsledků veškeré činnosti dceřiné
společnosti a o stavu majetku dceřiné společ-
Strana 374
nosti, výdaje (náklady) na telefonické nebo
písemné spojení mezi příslušnou osobou a dceřinou společností.
Podle § 25 odst. 1 písm. zk) zákona nejsou výdaje
(náklady) mateřské společnosti související s držbou
podílu v dceřiné společnosti daňově uznatelné
pouze po dobu držby podílu v dceřiné společnosti
(při přeměnách do rozhodného dne).
Finanční zpravodaj 11-12/2006
-
K § 26
1. Výrobními zařízeními, zařízeními a předměty
k provozování služeb (výkonů), účelovými zařízeními a předměty, které jsou samostatnými movitými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny
s budovou nebo se stavbou, jsou zejména stroje,
přístroje, zařízení, konstrukce a příslušné technologické rozvody, např.:
- zařízení výtopen - kotelen (středotlakých, vysokotlakých, parních, horkovodních) a výměníkových stanic pro průmyslovou výrobu tepla a dále
výměníkových stanic uvedených v bodě 2,
- strojní zařízení čerpacích stanic včetně jejich
podzemních a nadzemních nádrží, stanic ropných produktů,
- strojní zařízení přečerpávacích a čisticích stanic
úpraven vod, čisticích a redukčních stanic a zařízení na čištění odpadů včetně měření, regulace,
dálkového ovládání,
- požárně bezpečnostní zařízení a ochranné
systémy, které slouží pro protipožární zabezpečení technologických zařízení, zabezpečovací
zařízení a bezpečnostní zařízení včetně jejich signalizace v domech a budovách (kromě rozvodů
uvedených ve vysvětlivkách k příloze zákona
obsažené v tomto pokynu),
- zařízení pro místní rozhlas a čas (kromě rozvodů),
- zabezpečovací zařízení letecké, železniční
a městské kolejové dopravy,
- technologické výtahy, zdvihadla, eskalátory
a pohyblivé chodníky,
- zařízení mostových kolejových vah a mechanizovaných výsypek,
- kovové konstrukce těžních a vrtných věží, chemického průmyslu a pro obsluhu technologických zařízení,
- zemědělská sila posklizňové úpravy obilovin
a jejich vybavení a strojní vybavení sil pro dlouhodobé skladování,
- skladová a úložná zařízení pro mechanizované ukládání včetně manipulačních zařízení
a regálů,
- stroje a zařízení v zemědělské výrobě,
- strojní zařízení dílen, laboratoří a zkušeben,
- strojní zařízení lanových drah, lyžařských vleků
apod. včetně dálkového ovládání,
- strojní zařízení kalového, olejového, tukového,
čpavkového, odpadového apod. hospodářství,
-
-
-
-
-
-
-
-
odpopílkovacího zařízení, odsávání zauhlování,
zařízení kompresorových a hydraulických stanic,
strojní zařízení chladíren a mrazíren ve zvláštních prostorách se strojovnou,
rozvodná zařízení a osvětlení technologických
zařízení včetně přestavitelných nosných konstrukcí technologických rozvodů k výrobním
zařízením, jejichž dispoziční uspořádání je přímo
závislé na dispozičním uspořádání výrobní linky,
strojní zařízení transformoven, měníren, spínacích stanic, náhradní zdroje elektrické energie
včetně automatiky a akumulátorů,
automatizované systémy technologických procesů,
zařízení průmyslové televize a dispečerských
zařízení včetně velínů,
zařízení spojových zesilovacích stanic a telefonních telekomunikačních ústředen, vysokofrekvenčních a nízkofrekvenčních telekomunikačních zařízení, zařízení pro datové přenosy,
strojní zařízení rozhlasových, televizních, nahrávacích a filmových studií včetně osvětlovacích
a technologických klimatizačních studiových
zařízení, zařízení vysílačů,
zařízení kuchyní a vývařoven pro veřejné stravování včetně chladírenského a mrazírenského
vybavení,
strojní zařízení barvíren, čistíren, prádelen, sušáren, mandloven,
strojní zařízení kin, divadel, kulturních domů
a zařízení, knihoven, archivů, lázní, koupališ,
stadionů a krematorií,
strojní zařízení meteorologických a navigačních
stanic,
účelová zařízení pro školství, vzdělání, kulturu,
sport a účelová zařízení zdravotnických pracoviš,
audiovizuální zařízení budov a staveb,
přístroje a zařízení pro klimatizaci a vzduchotechniku,
katodová ochrana potrubních vedení a jiných
kovových konstrukcí včetně vyhodnocovacího
a registračního zařízení,
informační, reklamní a propagační zařízení (světelná a nesvětelná), kromě trvale zabudovaných
nosných konstrukcí a elektroinstalace,
telefonní ústředny, veřejné telefonní stanice
ve stavebních dílech, zařízení potrubní pošty,
mechanizované lávky na mytí fasád a oken,
antény včetně satelitních,
bloková (společná) zařízení pro kabelové televize a anténní systémy určené pro příjem a rozvod pro více budov a staveb, resp. účastníků,
trezory a trezorové skříně,
nábytek určený k výrobním účelům a provozování služeb.
2. Samostatnými movitými věcmi jsou také výměníkové, popř. předávací stanice uvedené do užívání
po 1. 1. 1995, které jsou součástí rozvodů ve smyslu
Finanční zpravodaj 11-12/2006
§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(dále jen „energetický zákon“) i přesto, že jsou
pevně spojeny se stavebním dílem, jejichž instalace
nebyla podmínkou funkčnosti stavebního díla pro
vydání původního kolaudačního rozhodnutí, a dále
se vyznačují zpravidla těmito znaky, které nemusí
být splněny vždy současně:
- nejsou ve vlastnictví majitele domu, ale dodavatele tepelné energie,
- jejich instalace probíhá v rámci rekonstrukcí stávajících nebo výstavby nových systémů vytápění
při dosažení vyšší účinnosti výroby a rozvodu
tepelné energie,
- předávací místo je na výstupu z předávací stanice, t.j. na rozhraní majetku dodavatele
a majetku odběratele,
- dodavatel tepelné energie má výměníkovou,
popř. předávací stanici umístěnu ve stavebním
díle na základě zřízeného věcného břemene dle
§ 151n a násl. občanského zákoníku nebo
uzavřené nájemní smlouvy při dodržení podmínky pronájmu nebytového prostoru anebo
na základě jiné smlouvy uzavřené v souladu
s obecně platnými předpisy,
- vlastník výměníkové, popř. předávací stanice je
držitelem autorizace dle energetického zákona.
3. Provozními důlními díly se pro účely zákona
rozumí dočasné stavby:
a) jejichž doba trvání není delší než 1 rok,
b) jejichž doba trvání je delší než 1 rok, kterými jsou
ba) u hlubinných dolů spojovací překopy mezi
jednotlivými slojemi, dílčí překopy a chodby
ve sloji včetně jam (kód CZ-CC 230111),
šibíků (kód CZ-CC 230112), prostorových
důlních děl (kód CZ-CC 230119), zásobníků
důlních (kód CZ-CC 230119), doplňkových
důlních děl (kód CZ-CC 230119) a vrtů (kód
CZ-CC 230111), pokud nejsou součástí technického zhodnocení stávajícího důlního díla
nebo součástí otvírky nových pater a dále zmáhání překopů a chodeb dočasně uzavřených
částí dolu, pokud se nemění jejich funkce,
bb)u povrchových lomů pohyblivé koleje včetně
trolejí, odvodňovací příkopy včetně záchytných, jímky pro přesuvné čerpací stanice,
přístupové cesty pro kolová vozidla v těžebních řezech a na výsypce, monitorovací vrty,
stabilizační kamenná žebra včetně odvodňovacích drenů, cesty pro přesun velkostrojů
v rámci provozní činnosti, cesty podle přemisovaných přesuvných pásových dopravníků mimo prvotní vybudování cest podél
přesuvných pásových dopravníků, montážní
místa pro opravy velkostrojů včetně přívodu
vody, elektrické energie, telefonního vedení
a odvodu odpadní vody, pokud tyto rozvody
neslouží jiným účelům.
Strana 375
4. Provozními důlními díly nejsou důlní díla zatříděná
do kódu CZ-CC 230111, 230112, 230119, otvírky
nových lomů, technické zhodnocení (§ 33 zákona)
a dočasné stavby, jejichž doba trvání je delší než
1 rok, s výjimkou uvedenou ve vysvětlivce pod
bodem 3 písm. b).
5. Elektrické přípojky, plynovodní přípojky a tepelné
přípojky podle energetického zákona, které odběratel zřizuje na svůj náklad, jsou pro odběratele pořízením hmotného majetku, který se pro
účely daňových odpisů podle přílohy č. 1 k zákonu
odpisuje v odpisové skupině 4.
6. Odpisy základního stáda se stanoví
a) jednotlivě za každé zvíře při individuální evidenci zvířat základního stáda a u tažných zvířat,
dostihových a plemenných koní. Vstupní cenou
je bu průměrná účetní cena za jeden kus nebo
cena stanovená poplatníkem ve vztahu k plemenné hodnotě, popřípadě ke stáří zvířete, a to
v rámci celkové účetní hodnoty stáda,
b) skupinově podle jednotlivých druhů zvířat při
skupinové evidenci zvířat základního stáda,
s výjimkou tažných zvířat, dostihových a plemenných koní. Přitom vstupní cenou je při zahájení
odpisování úhrn pořizovacích cen jednotlivých
druhů zvířat zjištěný z účetnictví k poslednímu
dni předcházejícího zdaňovacího období (případně k datu zahájení činnosti). Při skupinovém
odpisování lze odpisovat pouze rovnoměrně
(§ 31 odst. 1 písm. a) zákona). Roční odpis lze při
skupinové evidenci zvířat stanovit např. takto:
• v prvním roce odpisování (odpisová skupina 1),
podle vzorce
P . 20
V . 10
(KS - P)
RO = ----------- + --------- + --------- . 20 ,
100
100
100
• v dalších letech odpisování (odpisová skupina 1),
podle vzorce
P . 20
V . 20
(KS - P)
RO = --------------- + -------------- + ------------- . 40,
100
100
100
kde
RO = roční odpis,
P = hodnota zvířat zařazených do základního
stáda (chovu) v průběhu zdaňovacího období,
V = hodnota zvířat vyřazených ze základního
stáda (chovu) v průběhu zdaňovacího období,
KS = konečný stav.
Pokud je celková hodnota vyřazených zvířat
ve skupině vyšší než hodnota počátečního stavu
zvířat (tj. hodnota zvířat na počátku zdaňovacího
období nebo k datu zahájení činnosti v průběhu
zdaňovacího období), lze uplatnit roční odpis
při skupinovém odpisování pouze do výše hodnoty zvířat, odpovídající jejich počátečnímu stavu.
Strana 376
Při použití jiného způsobu výpočtu odpisů zvířat
ve skupině je poplatník povinen prokázat, že
vypočtené odpisy za skupinu odpovídají úhrnu
individuálních odpisů za tato zvířata.
7. Jiným majetkem podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona
je i technické zhodnocení (§ 33 zákona) provedené
na účetně neodpisovaném drobném hmotném
majetku. Toto technické zhodnocení se zatřídí
do odpisové skupiny, do které by byl zatříděn majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno, a samostatně se odpisuje podle zákona.
Takto postupuje i poplatník uvedený v § 2 zákona,
který nevede účetnictví, pokud jde o majetek
obdobného charakteru.
8. Daňovými výdaji hrazenými nájemcem podle § 26
odst. 3 písm. c) zákona jsou např. clo, výdaje
(náklady) na dopravu, montáž, zprostředkovatelská
úplata (provize) a jiné úplaty související s uzavřením smlouvy.
9. Odpisy za každý jednotlivý hmotný a nehmotný
majetek uplatňované jako daňový výdaj, musí být
vedeny průkazným způsobem po celou dobu odpisování.
10. Podle § 26 odst. 8 zákona lze přerušit i odpisování
majetku uvedeného v § 30 zákona; přerušením
odpisů se doba odpisování neprodlužuje.
K § 27
1. Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky jsou hmotným majetkem
vyloučeným z odpisování do konce zdaňovacího období, předcházejícího zdaňovacímu období,
ve kterém dosáhly plodonosného stáří. Pro určení
plodonosného stáří, které není upraveno právním
předpisem, je rozhodující vnitřní směrnice vycházející z platných agrotechnických lhůt.
2. Uměleckými díly vyloučenými z odpisování jsou
i umělecká díla (samostatné movité věci), u nichž
skončila doba trvání práv podle autorského zákona
a nadále u nich trvá právo na ochranu autorství.
K § 28
1. Odpisy v případech uvedených v § 28 odst. 3 zákona
nemůže uplatňovat podnájemce (§ 666 občanského
zákoníku).
2. Poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 zákona si
stanoví poplatník podle vhodně zvoleného kritéria
(např. využívaná plocha, počet ujetých km, poměr
výkonů a služeb).
K § 29
1. Za majetek pořízený úplatně se podle § 29
odst. 1 písm. a) zákona považuje pouze majetek
nabytý koupí nebo směnou.
2. Při zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty podle zákona o DPH se u odpisovaného
hmotného majetku a nehmotného majetku stanoví
změněná vstupní cena, do jejíž výše lze majetek
odpisovat jako součet původní vstupní ceny a daně
z přidané hodnoty, o kterou je plátce povinen snížit
Finanční zpravodaj 11-12/2006
3.
4.
5.
6.
7.
8.
nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 5 až 7
zákona o DPH; přitom u zrychleného odpisování
(§ 32 zákona) se současně o tuto částku zvýší
i zůstatková cena. U nehmotného majetku poplatník pokračuje v odpisování ze změněné vstupní
ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce
následujícího po měsíci, v němž byl povinen snížit
nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.
Obdobně jako u nehmotného majetku postupuje
poplatník i u hmotného majetku odpisovaného
podle § 30 odst. 4 až 8 zákona.
Při zaregistrování plátce daně z přidané hodnoty
podle zákona o DPH, pokud poplatník nepostupuje podle pokynu k § 24 odst. 2 bodů 5 a 6 zákona,
se u odpisovaného hmotného majetku a nehmotného majetku stanoví změněná vstupní cena, do
jejíž výše lze majetek odpisovat, jako rozdíl
původní vstupní ceny a daně z přidané hodnoty,
kterou plátce uplatní jako nárok na odpočet
daně podle § 74 odst. 1 až 4 zákona o DPH;
přitom u zrychleného odpisování (§ 32 zákona)
se současně o tuto částku sníží i zůstatková cena.
U nehmotného majetku poplatník pokračuje
v odpisování ze změněné vstupní ceny snížené
o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž uplatní nárok na odpočet
daně z přidané hodnoty. Obdobně jako u nehmotného majetku postupuje poplatník i u hmotného
majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 až
8 zákona.
Součástí vstupní ceny nejsou daně uvedené v § 25
odst. 1 písm. s) zákona.
Součástí vstupní ceny je i daň z přidané hodnoty,
a to:
a) u neplátce daně z přidané hodnoty,
b) u plátce daně z přidané hodnoty, který neuplatnil nárok na odpočet nebo nemá nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (§ 75 a 76 zákona
o DPH).
U souboru movitých věcí se vstupní cena stanoví
jako součet cen jednotlivých věcí; přitom jednotlivé
věci souboru mohou mít cenu i nižší než je minimální vstupní cena uvedená v § 26 odst. 2 zákona.
Podílí-li se odběratel na účelně vynaložených
nákladech dodavatele spojených s připojením
a zajištěním požadované dodávky elektřiny podle
§ 28 odst. 1 písm. i) a § 29 odst. 2 písm. f) energetického zákona, jsou úhrady uvedených nákladů
u odběratele
- součástí vstupní ceny nových stavebních děl,
(budov, domů, hal, staveb) a tvoří součást jejich
ocenění,
- daňovými výdaji na technické zhodnocení (§ 33
zákona) existujících stavebních děl (budov,
domů, hal, staveb).
U poplatníka, který vyvolal potřebu přeložky
rozvodných zařízení a vedení, tj. přeložky např.
energetických, telekomunikačních, vodovodních,
kanalizačních a jiných vedení, zařízení pro rozvod
Finanční zpravodaj 11-12/2006
tepla a plynu, komunikací, je hrazená částka výdajem souvisejícím s výstavbou nových stavebních děl
(budov, domů, hal, staveb) nebo jejich technickým
zhodnocením.
9. Při výměně nedílné součásti stavebního díla provedené po 1. 1. 1995, která je od tohoto data samostatnou movitou věcí (§ 26 odst. 2 zákona), lze
v případě, kdy poplatník neuplatní poměrnou část
zůstatkové ceny vyřazované věci jako daňový výdaj,
nadále pokračovat v odpisování z původní vstupní
(zůstatkové) ceny stavebního díla.
10. Zůstatková cena vyřazeného zvířete základního
stáda odpisovaného skupinově se pro účely § 29
odst. 2 zákona stanoví jako podíl zůstatkové ceny
skupiny zvířat na konci zdaňovacího období a průměrného stavu zvířat této skupiny ve zdaňovacím
období. Průměrný stav se vypočte jako aritmetický
průměr stavů zvířat ve skupině na počátku a na
konci zdaňovacího období.
K § 29 odst. 7
U nabyvatele nepeněžitého vkladu, který podle § 30
odst. 12 zákona pokračuje v odpisování započatém
původním vlastníkem, lze vstupní cenu, ze které odpisoval původní vlastník, zvýšit o rozdíl mezi oceněním
nepeněžitého vkladu a výší vkladu, vyplácený společníkovi obchodní společností podle § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.
K § 30
1. Při změně užívání stavby z doby trvalé na dobu
dočasnou se odpisy stanoví tak, že se neodepsaná část vstupní ceny hmotného majetku snížená
o uplatněné odpisy (tj. zůstatková cena) rozpočítá na zbývající dobu trvání stavby stanovené na
základě rozhodnutí stavebního úřadu, přitom při
zahájení odpisování dočasné stavby včetně zaokrouhlování odpisů se postupuje podle § 30 odst. 9
až 11 zákona.
Při změně užívání stavby z doby dočasné na dobu
trvalou ve smyslu § 30 odst. 2 zákona je možné
pokračovat dále v odpisování trvalé stavby jen rovnoměrným způsobem, tj. podle § 31 zákona při
použití sazby „v dalších letech odpisování“. Vzhledem k tomu, že doba odpisování trvalých staveb je
stanovena v § 30 odst. 1 zákona jako doba minimální, je nutné stavbu odpisovat minimálně po
zákonem stanovenou dobu, tzn. zbývající neodepsanou část dosavadní dočasné stavby odpisovat
minimálně po dobu, která zbývá do počtu let uvedených v § 30 odst. 1 zákona. Zbývající době odpisování by měla být přizpůsobena i roční sazba
(poplatník ji může snížit), kterou bude roční odpis
vypočítán ze vstupní ceny.
2. Technické zhodnocení dokončené na hmotném
majetku, který je odpisován podle § 30 zákona,
neprodlužuje dobu odpisování tohoto hmotného
majetku, pokud ze zákona nebo jiného právního
předpisu nevyplývá jiná právní úprava.
Strana 377
3. Zvolí-li poplatník způsob odpisování podle § 30
odst. 9 zákona s přesností na celé měsíce, může
v měsíci, kdy zahájí (ukončí) odpisování v průběhu
měsíce, stanovit výši odpisu za tuto část měsíce
s přesností na dny.
K § 32
Při podání daňového přiznání za zdaňovací období,
které následuje po podání daňového přiznání za část
zdaňovacího období, se při výpočtu ročního odpisu
podle § 32 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) zákona
použije shodný rozdíl mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování a počtem let, po které byl
hmotný majetek již odpisován jako rozdíl, který
byl použit při výpočtu ročního odpisu za část zdaňovacího období (z tohoto důvodu se počet let nemění).
K § 32a
Technické zhodnocení dokončené na nehmotném
majetku, ke kterému má poplatník právo užívání
na dobu určitou, neprodlužuje dobu odpisování tohoto
nehmotného majetku.
K § 33 zákona
Za změnu technických parametrů podle zákona se
nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu,
a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem
za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány
původní rozměry oken a počet vrstev skel oken. Za
technické zhodnocení se rovněž nepovažuje vybavení
motorového vozidla zimními pneumatikami.
K § 34 odst. 1
Uplatnění daňové ztráty u právnických osob je limitováno uplynutím 5, resp. 7 zdaňovacích období definovaných v § 17a zákona jako období zdaňovací. K částem
období, za která se podávají daňová přiznání ve stanovených případech, pokud se nacházejí mezi těmito 5,
resp. 7 zdaňovacími obdobími následujícími po období,
za které byla daňová ztráta vyměřena, se v rámci
aplikace časového omezení převoditelnosti daňové
ztráty nepřihlíží; přitom v těchto daňových přiznáních
lze daňovou ztrátu rovněž odečíst, aniž by tím byl ovlivněn celkový počet zdaňovacích období, po která lze
daňovou ztrátu uplatňovat.
K § 35 odst. 1 písm. c)
Při stanovení počtu zaměstnanců pro uplatnění slevy
podle § 35 odst. 1 písm. c) zákona se vychází z přepočteného počtu zaměstnanců podle § 35 odst. 2 zákona.
Tímto způsobem se zjišuje stav zaměstnanců i při
vzniku poplatníka v průběhu zdaňovacího období nebo
jeho části.
K § 35a a § 35b
1. Podle ustanovení § 35a odst. 1 a § 35b odst. 1
zákona může poplatník uplatnit slevu na dani
poprvé za to zdaňovací období, ve kterém splnil
všeobecné a zvláštní podmínky a obdržel nejpozději
Strana 378
do termínu pro podání daňového přiznání za toto
zdaňovací období Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o příslibu investičních pobídek
podle zvláštního právního předpisu. Obdrží-li
poplatník Rozhodnutí Ministerstva průmyslu
a obchodu až po lhůtě pro podání daňového přiznání, lze formou podání dodatečného daňového
přiznání uplatnit slevu na dani i za zdaňovací
období, ve kterém již byly splněny všeobecné
a zvláštní podmínky.
2. Částka S2 pro účely § 35b zákona se vypočte pouze
při prvním uplatnění slevy na dani a v dalších zdaňovacích obdobích se upravuje pouze o hodnoty
jednotlivých meziročních indexů, a to i v případě
změny sazby daně.
K § 35ba
K § 35ba odst. 1 písm. b)
Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn
všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím
období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem)
včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou
osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo
nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však
k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona
a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona,
které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:
- zvýšení důchodu pro bezmocnost,
- dávky státní sociální podpory (viz zákon č. 117/1995
Sb.), tj.
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmů,
jako přídavek na dítě, sociální příplatek (nárok
má rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené
dítě), příspěvek na bydlení a
b) ostatní dávky, jako rodičovský příspěvek, dávky
pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb
nezaopatřeného dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte do péče a příspěvek
na zakoupení motorového vozidla), porodné
a pohřebné,
- dávky a služby sociální péče podmíněné sociální
potřebností, které poskytují obecní úřady obcí
s rozšířenou působností, nebo pověřené obecní
úřady a jedná se o peněžité a věcné dávky jednorázové nebo opakovaně poskytované z důvodu sociální potřebnosti, příspěvek při péči o blízkou nebo
jinou osobu, příspěvek na výživu dítěte při neplacení výživného, příspěvek na zřízení a změnu připojení telefonní účastnické stanice těžce zdravotně
postiženým nebo starším 70-ti let,
- stipendium poskytované studujícím soustavně se
připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle ust.
zákona č. 117/1995 Sb.),
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státním
příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb.),
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření
a o státní podpoře stavebnímu spoření (zákon
č. 96/1993 Sb. a zákon č. 42/1994 Sb.).
Finanční zpravodaj 11-12/2006
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se
dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely
slevy podle tohoto písmene nezahrnuje příjem, který
plyne druhému z manželů (např. nemovitost ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku
podnikajícího manžela a případný příjem z pronájmu
této nemovitosti se zdaňuje u manžela, který má nemovitost vloženou do obchodního majetku viz ust. § 7
zákona); a příjem, který se pro účely daně z příjmů
považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy
z pronájmu nemovitosti ve společném jmění manželů,
se zdaňují jen u jednoho z nich viz ust. § 9 odst. 2
zákona nebo příjmy z prodeje nemovitosti nezahrnuté
v obchodním majetku, se rovněž zdaňují jen u jednoho
z nich viz ust. § 10 zákona.
V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah
jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu
o výši výživného (viz zákon č. 94/1963 Sb., o rodině
v platném znění). Toto výživné je určeno jen dítěti
a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného
výživného se do vlastního příjmu započítávají.
K § 35ba odst. 1 písm. d)
Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je
plná invalidita poplatníka, se považuje podle § 50 odst. 2
písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně
invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho
roku od smrti manžela (manželky).
K § 35c odst. 6
Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se
považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této
péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě,
jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
K § 36
1. Pokud vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu je vyplácen ve splátkách (§ 36 odst. 2 písm. a)
zákona), uplatní se nabývací cena podílu jako
daňový výdaj do výše příjmů z první splátky. Část
nabývací ceny podílu převyšující příjmy z první
splátky se uplatní jako daňový výdaj proti příjmům
plynoucím z bezprostředně následující splátky.
Uvedený postup se uplatní i u následujících splátek.
Obdobně se postupuje při vyplácení podílu na likvidačním zůstatku ve splátkách.
2. Částkami použitými ze zisku po zdanění na zvýšení
vkladu společníka nebo členského vkladu (§ 36
odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) zákona) se rozumí
částky takto použité z té části zisku, která po rozdělení zisku připadá na společníka nebo člena, aniž
je mu vyplácena.
3. Příjmem z podílu připadajícího na podílový list při
zrušení podílového fondu sníženého o cenu pořízení podílového listu (§ 36 odst. 1 písm. b) bod 2
Finanční zpravodaj 11-12/2006
a odst. 2 písm. a) bod 8 zákona) se rozumí příjem
plynoucí podílníkovi při zrušení podílového fondu
podle § 98 a 99 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.
4. Ustanovení § 36 odst. 2 písm. c) bod 3 zákona se
vztahuje na majetkové podíly vzniklé podle zákona
č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů
a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
ve znění pozdějších předpisů i v případě té jejich
části, která nebyla oprávněnou osobou vložena
do družstva nebo obchodní společnosti podle § 13
odst. 2 a 3 zákona č. 42/1992 Sb. a vydává se proto
podle zvláštního zákona.
Vyplacením majetkového podílu (nebo části) se rozumí:
a) předání peněz v hotovosti (v pokladně, složenkou apod.),
b) bezhotovostní převod peněz z účtu družstva
(povinné osoby) na účet oprávněné osoby u banky,
c) splacení závazku, který má oprávněná osoba
u třetí osoby, a to povinnou osobou v hotovosti
nebo bezhotovostním převodem,
d) započtení vzájemných pohledávek,
e) vystavení nebo předání směnky.
K § 38a odst. 9 a k § 38g odst. 2
Za příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků
ze zahraničí se považují příjmy plynoucí poplatníkům
od zahraničních subjektů, kteří nejsou plátci daně
podle § 38c zákona.
K § 38c
Plátcem daně není stálá provozovna, která vznikla
na základě poskytování služeb podle § 22 odst. 1 písm.
c) zákona. Plátcem daně je poplatník uvedený v § 2
odst. 3 a § 17 odst. 4 zákona mající zařízení zřízené
za účelem stavby, staveniště nebo stavebně montážního
projektu, pokud fyzické osoby v něm pracující podléhají
v ČR zdanění, a to i když toto zařízení není považováno
za stálou provozovnu; obdobně je plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 zákona mající
zařízení, které není považováno za stálou provozovnu
podle platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění
(např. obchodní reprezentace), pokud fyzické osoby
v něm pracující podléhají v ČR zdanění.
K § 38f
Plynou-li poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 zákona
příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou zdaňovány sazbami daně podle § 21 odst. 1 a podle § 21 odst. 4
zákona, může se obdobná daň zaplacená v zahraničí
odečíst jen od té daně, v jejímž základu jsou obsaženy
související příjmy.
K § 38j odst. 2 písm. e) bod 5 až 8
Plátce daně uvede na mzdovém listě poplatníka s příjmy podléhajícími výpočtu zálohy na daň (zálohové
dani) při zúčtování mzdy podle § 38j odst. 2 písm. e)
bodu 5 zákona zálohu vypočtenou podle § 38h odst. 2
nebo odst. 4 zákona; podle bodu 6 u poplatníka uplat-
Strana 379
ňujícího měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona též
zálohu sníženou o nárokovou částku měsíční slevy
podle § 35ba zákona; podle bodu 7 u poplatníka uplatňujícího měsíční daňové zvýhodnění též zálohu sníženou o nárokovou částku měsíční slevy podle § 35ba
a 35c zákona; a podle bodu 8 u poplatníka s příjmy podléhajícími zálohové dani skutečně sraženou zálohu, to
znamená výši zálohy, kterou má plátce daně za povinnost odvést správci daně ve lhůtě splatnosti.
K § 38k odst. 6
Poplatník může podepsat prohlášení k dani podle
§ 38k odst. 4 zákona na stejné období kalendářního
roku pouze u jednoho plátce daně a tuto skutečnost
musí také v prohlášení uvést. Změní-li poplatník v průběhu kalendářního měsíce tzv. hlavního zaměstnavatele
(jestliže pobírá mzdu v tomto měsíci od více plátců
daně, ale postupně za sebou), může pro účely výpočtu
zálohy na daň podepsat prohlášení k dani podle
§ 38k odst. 4 zákona na další část kalendářního měsíce
též u nového plátce, a to v zákonné lhůtě do 30 dnů
po nástupu do zaměstnání. Oba plátci daně mu pak
za tento kalendářní měsíc vypočtou zálohu měsíční sazbou daně podle § 38h odst. 2 zákona, ale měsíční slevu
na dani podle § 35ba zákona a měsíční daňové zvýhodnění může poskytnout poplatníkovi pouze jeden znich
(§ 38k odst. 3); a činí tak zpravidla ten, od kterého
poplatník odchází. V případě, že by poplatník uplatňoval slevu a popř. daňové zvýhodnění u nového postupného plátce v tomtéž kalendářním měsíci je účelné, aby
v prohlášení písemně doplnil, že slevu a případně
daňové zvýhodnění v kalendářním měsíci nástupu
u předchozího plátce (plátců) neuplatňoval.
K § 38l odst. 1 písm. b)
Za nutné náležitosti potvrzení stavební spořitelny nebo
banky, zahraniční banky nebo pobočky zahraniční
banky o částce úroků z úvěru ze stavebního spoření,
z hypotečního úvěru popř. z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem
ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem se
nepovažuje originál razítka stavební spořitelny či banky
a podpisu, pokud se jedná o písemnost, z které lze vyvodit, že byla vyhotovena stavební spořitelnou nebo bankou pro určitého poplatníka.
K § 38l odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. d)
Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník
uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo
vysoké škole v cizině, prokáže poplatník nárok
na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f)
zákona nebo na daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 6
písm. b) bod 1 zákona u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období
a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní
sociální podpoře rozhodnutím Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole
v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo
vysokých školách v České republice.
Strana 380
K § 38na
1. Limit 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle
účetních předpisů se pro účely ustanovení § 38na
odst. 2 a 3 zákona stanoví takto:
Finanční zpravodaj 11-12/2006
-
X
L = ------------------------- x 100 ,
Y
kde
L = limit příjmů
X = tržby za zboží a vlastní výkony zaúčtované
do výnosů podle zvláštního právního předpisu
z činností, které byly vykonávány v rámci předmětu
podnikání jak v roce uplatnění ztráty tak v roce
vyměření ztráty
Y = tržby za zboží a vlastní výkony zaúčtované
do výnosů podle zvláštního právního předpisu
z činností vykonávaných v rámci předmětu podnikání v roce uplatnění ztráty
Za tržby za zboží a vlastní výkony zaúčtované
do výnosů podle zvláštního předpisů se pro účely
tohoto ustanovení nepovažují výnosy, které nelze
přiřadit přímo k jednotlivým činnostem (např.
výnosy z prodeje hmotného nebo nehmotného
majetku, úroky, kursové zisky, výnosy z prodeje
cenných papírů, výnosy z postoupení pohledávek, ostatní výnosy z právně zaniklých závazků,
výnos vzniklý přijatou úhradou pohledávky
nabyté postoupením, která převýší její pořizovací
cenu apod.) nebo výnosy vyplývající z účetních
metod.
2. Za provozování stejné činnosti v obou porovnávaných obdobích se považuje i případ, kdy
v období, za které byla daňová ztráta vyměřena,
došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za
účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto
příjmy byly vykázány až v období, za které má
být daňová ztráta uplatněna. Daňovou ztrátu
lze v tomto případě uplatnit i v situaci, kdy poplatník
dosáhl v roce vyměření ztráty nevýznamných,
ojedinělých příjmů mimo rámec předmětu podnikání.
K § 40
U důlních děl a dalšího majetku, který před 1. 1. 1993
nebyl odpisován v závislosti na době jeho trvání, se
počínaje rokem 1993 při stanovení ročního odpisu
vychází z podílu jeho zůstatkové ceny a zbývající doby
trvání.
K příloze č. 1
Nedílnou součástí stavebních děl je i technické vybavení stavebních děl, zahrnující např.:
-
vnitřní rozvody studené a teplé vody (včetně rozvodů pro ústřední vytápění), páry a související
regulační a měřicí technika s výjimkou výměníko-
-
-
-
-
-
-
vých stanic uvedených v pokynu k § 26 zákona
v bodě 2,
vnitřní rozvody kanalizace,
vnitřní odpadové šachty,
vnitřní rozvody elektroinstalace včetně nástropních
a nástěnných svítidel a příslušných rozvodných
skříní a rozvaděčů, slaboproudá a sdělovací vnitřní
vedení, včetně rozvodů zabezpečovacích a bezpečnostních zařízení, rozvody datových sítí, hromosvody,
venkovní osvětlení stavebních děl s výjimkou osvětlení výrobních nebo provozních zařízení, osvětlení
výškových objektů,
vnitřní rozvody vzduchu (klimatizace a vzduchotechnika) a plynů,
lokální a ústřední vytápění včetně kotlů a výměníkových stanic pro dům (budovu), resp. pro několik
domů (blok) v domech a budovách bez ohledu na
druh topného média (kromě kotlů a výměníkových
stanic v samostatných budovách výtopen a energetických stavebních děl),
základní armatury a vybavení spojené se stavebním
dílem (klozety, vany, umyvadla, dřezy, baterie,
kuchyňské sporáky, kuchyňské odsávače par,
karmy, boilery, osušovače rukou), prefabrikovaná
jádra,
vestavný nábytek,
osobní výtahy a nákladní výtahy, kromě technologických nákladních výtahů uvedených v tomto
pokynu k § 26 zákona bod 1,
zabudované konstrukce (kovové atd.), sloužící
k upevňování účelových zařízení a předmětů,
zabudovaná umělecká díla v domech a budovách,
obklady stěn a stropů včetně zavěšených stropů
(např. kazetových),
protipožární zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, kromě požárně - bezpečnostních zařízení,
která jsou k hašení na technologických zařízení
a zabezpečovacích zařízeních a požární signalizace
v domech a budovách uvedených v tomto pokynu
k § 26 zákona v bodě 1,
stavební konstrukce jeřábových drah včetně pojezdových kolejnic a sběračů,
izolace stavebních děl všeho druhu,
okenice, mříže, rolety, žaluzie, markýzy,
dopravní značky a dopravní značení.
K příloze č. 3
1. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví lze základ daně zvýšit i o pohledávky vzniklé
z titulu přeplatku na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
a na všeobecné zdravotní pojištění, pokud je
poplatník neuplatní jako zdanitelný příjem zdaňovacího období, ve kterém je obdrží.
2. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví lze základ daně snížit i o závazky vzniklé z titulu
nedoplatku na pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Finanční zpravodaj 11-12/2006
a na všeobecné zdravotní pojištění, pokud je
poplatník neuplatní jako náklad zdaňovacího
období, ve kterém je uhradí v souladu s § 24 odst. 2
písm. f) zákona.
3. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se základ daně zvýší o hodnotu poskytnutých
záloh, které byly při úhradě výdajem na dosažení,
Strana 381
zajištění a udržení příjmů, a sníží o hodnotu
přijatých záloh, které byly při úhradě zdanitelným
příjmem.
Ing. Dana Trezziová, v. r.
Náměstkyně ministra financí