Duvodova zprava k ZOS 344-2013 o zmene danovych zakonu vcetn (Finanční správa)

344 ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU ze dne 10. října 2013 o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů Senát se usnesl na tomto zákonném opatření Senátu: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů K části první - změna zákona o daních z příjmů Čl. I K čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. …/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slova „(dále jen „poplatníci“)“ zrušují. K bodu 1 (§ 2 odst. 1) V ustanovení § 2 odst. 1 je zavedena legislativní zkratka „dále jen poplatníci“ pro další označování poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Přitom pojem „poplatník“ je v zákoně bez bližšího určení používán jak pro označení poplatníků daně z příjmů fyzických osob, tak pro označení poplatníků daně z příjmů právnických osob. Legislativní zkratka v § 17 odst. 1 pro poplatníky daně z příjmů právnických osob byla odstraněna zákonem č. 428/2011 Sb., proto se navrhuje vypuštění legislativní zkratky analogicky i v § 2 odst. 1. Ze systematiky je poté snadno odvoditelné, že se v části první pojmem poplatník rozumí poplatník daně z příjmů fyzických osob a v části druhé poplatník daně z příjmů právnických osob. 2. V § 2 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.“. K bodu 2 (§ 2 odst. 1) Zavádí se pojmy „daňový rezident České republiky“ a „daňový nerezident“, které jsou definovány v § 2 odst. 2 zákona (daňový rezident České republiky) a v § 2 odst. 3 (daňový nerezident). Takové vymezení umožní používání pojmů Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů -2jednak v rámci zákona o daních z příjmů (namísto odkazování na příslušná ustanovení zákona) ale též v jiných právních předpisech v rámci právního řádu. 3. V § 2 odst. 2 se slovo „, kteří“ nahrazuje slovy „jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud“ a slova „zdržují, mají“ se nahrazují slovy „zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají“. K bodu 3 (§ 2 odst. 2) 7. Zavádí se pojem „daňový rezident České republiky“, který je možné v kontextu daně z příjmů fyzických osob použít namísto dosud užívaného označení „poplatník podle § 2 odst. 2“ a zároveň je pojmem použitelným i v jiných právních předpisech v rámci právního řádu. 4. V § 2 odst. 3 se slova „neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy,“ nahrazují slovy „jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci 2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti“ a za slova „léčení,“ se vkládají slova „jsou daňovými nerezidenty a“. K bodu 4 (§ 2 odst. 3) Úprava zavádí pojem „daňový nerezident“, který je možné v kontextu daně z příjmů fyzických osob použít namísto dosud užívaného označení „poplatník podle § 2 odst. 3“ a zároveň je pojmem použitelným i v jiných právních předpisech. Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Navrhuje se doplnění novelizačního bodu tak, aby bylo zřejmé, že věta třetí § 2 odst. 3 se týká rovněž daňových nerezidentů. 5. fyzických osob a část druhá tohoto zákona daň z příjmů osob právnických. Části třetí a čtvrtá pak upravují zejména společná a zvláštní ustanovení týkající se obou daní z příjmů. S tímto výkladem však nelze vystačit, neboť v současné době jsou v těchto částech zákona upravena i ustanovení týkající se pouze jedné daně. Jako příklad lze uvést ustanovení § 35ba, které se týká pouze daně z příjmů fyzických osob. Zde je tudíž nutné dovodit, že pojem „daň“ použitý v tomto ustanovení nezahrnuje obě daně z příjmů, ale pouze daň z příjmů fyzických osob. V § 2 odst. 4 se slovo „lhůty“ nahrazuje slovem „doby“. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „a funkční požitky“ zrušují. K bodu 7 (§ 3 odst. 1 písm. a)) Ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Protože právní úprava funkčních požitků se podřazuje režimu příjmů ze závislé činnosti, je nutné upravit i pojem „příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky“. 8. V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „z podnikání a z jiné samostatné výdělečné“ nahrazují slovy „ze samostatné“. K bodu 8 (§ 3 odst. 1 písm. b)) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. Věcný rozsah příjmů podle § 7 zůstává nezměněn. 9. V § 3 odst. 1 písm. d) se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 9 (§ 3 odst. 1 písm. d)) Označení „pronájem“ je nepřesné zejména v ohledu, že se jako soukromoprávní institut nepoužívá. V tomto ohledu byl zvolen pojem „nájem“, který dle § 21c odst. 4 zahrnuje krom nájmu samotného také institut pachtu, čímž bude zachován současný věcný stav. Jedná se tedy o ryze legislativně technickou úpravu. K bodu 5 (§ 2 odst. 4) Jde o terminologickou změnu navazující na úpravu nového občanského zákoníku, který důsledně rozlišuje mezi pojmy „doba“ a „lhůta“. 10. 6. a) V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „(dále jen „daň“)“ zrušují. K bodu 6 (§ 3 odst. 1 úvodní část ustanovení) Tato legislativní změna reaguje na fakt, že legislativní zkratka „daň" je v zákoně o daních z příjmů použita nevhodným způsobem. Ze systematiky zařazení příslušného ustanovení a z textu daného ustanovení je dnes v řadě ustanovení nutné dovodit, zda se hovoří o dani z příjmů fyzických osob, o dani z příjmů právnických osob o jiné dani či dokonce o dani v teoretickém (obecném) smyslu. Proto je nutné v těchto ustanoveních výše uvedenou legislativní zkratku odmítnout. V tomto směru se nabízí zejména použití výkladu systematického, neboť část první zákona o daních z příjmů upravuje daň z příjmů V§ 3 odstavec 3 zní: „(3) Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje b) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se plnění na dobu 1. neurčitou, 2. života člověka nebo 3. delší než 5 let.“. K bodu 10 (§ 3 odst. 3) Z důvodu navrhovaného rozšíření zákona o daních z příjmů o příjem z titulu darování se navrhuje doplnit do zákona ocenění jiného majetkového prospěchu, jehož obsahem je opakující se plnění na více let. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů -3Při aplikaci odstavce 3 je třeba mít na mysli, že písm. b) je vůči písm. a) speciální. 11. V § 3 odst. 4 písmeno a) zní: „a) příjmy získané 1. nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, 2. vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku,“. K bodu 11 (§ 3 odst. 4 písm. a)) Z důvodu navrhovaného rozšíření zákona o daních z příjmů o příjmy z titulu dědění a darování je nutné z právní úpravy vypustit ustanovení vylučující příjmy nabyté děděním nebo darováním z předmětu daně. 12. V § 3 odst. 4 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „a půjčky“ nahrazují slovy „nebo zápůjčky“. K bodu 12 ustanovení) (§ 3 odst. 4 písm. b) úvodní část Navrhovaná úprava reaguje na terminologickou změnu, kterou přináší nový občanský zákoník. Podstata smlouvy o zápůjčce je shodná se současnou smlouvou o půjčce. Základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390 – 2394 nového občanského zákoníku. Cílem je sjednocení pojmů užívaných zákonem o daních z příjmů s pojmy soukromého práva. 13. V § 3 odst. 4 písm. b) bod 1 se slovo „půjčky“ nahrazuje slovem „zápůjčky“. K bodu 13 (§ 3 odst. 4 písm. b) bod 1) Navrhovaná úprava reaguje na terminologickou změnu, kterou přináší nový občanský zákoník. Podstata smlouvy o zápůjčce je shodná se současnou smlouvou o půjčce. Základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390 – 2394 nového občanského zákoníku. Cílem je sjednocení pojmů užívaných zákonem o daních z příjmů s pojmy soukromého práva. 14. V § 3 odst. 4 písm. c) se slova „nebo zúžení společného jmění manželů,1b)“ nahrazují slovy „rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,“. Poznámka pod čarou č. 1b se zrušuje. K bodu 14 (§ 3 odst. 4 písm. c)) Jedná se o úpravu navazující na terminologii nového občanského zákoníku, jejímž cílem je sjednocení pojmů užívaných zákonem o daních z příjmů s pojmy soukromého práva (k vypořádání společného jmění manželů dochází při jeho zrušení, zániku nebo zúžení jeho rozsahu, srov. § 736 a násl. NOZ). 15. V § 3 odst. 4 písm. f) se slovo „předčasným“ zrušuje a slovo „podnikatele1e)“ se nahrazuje slovy „podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti; při porušení této podmínky jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku,“. Poznámka pod čarou č. 1e se zrušuje. K bodu 15 (§ 3 odst. 4 písm. f)) Navrhuje se do stávajícího ustanovení zákona o daních z příjmů doplnit podmínky, za kterých předmětem daně nebude příjem z převodu majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením zemědělské činnosti (např. otce), kdy v rámci rodiny v zemědělské činnosti bude pokračovat jiná osoba (např. syn). Podmínky předčasného ukončení zemědělské činnosti vycházely z nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005, o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova – EZFRV a nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. Účelem daňové úpravy je odstranit daňovou zátěž pro nové nabyvatele zemědělského majetku (většinou děti), kteří pokračují v zemědělské činnosti osoby, která předčasně ukončila svoji zemědělskou činnost z důvodu získání dotace (většinou rodičů). Jde o převod zemědělského podniku v souladu s uvedeným nařízením vlády č. 69/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že uvedené programy k podpoře rozvoje venkova v současné době končí, je třeba, aby v následujících letech podmínky stanovil přímo zákon o daních z příjmů. Dojde-li k darování výše uvedeného majetku, na straně obdarovaného (např. syna) se podle § 3 odst. 4 písm. f) zákona nejedná o zdanitelný příjem, dojde-li k prodeji majetku, na straně prodávajícího není příjem z prodeje předmětem daně tak, jako platí doposud. Pokud by však nabyvatel, který získal majetek darem, zemědělskou činnost ukončil do 3 let od nabytí majetku, nebude již takový příjem příjmem, který není předmětem daně. V takovém případě je příjem předmětem daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy vznikl. Nabyvatel by tedy musel podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém majetek získal a příjem z titulu daru uvést jako zdanitelný příjem podle § 7 zákona. V případě, že by nabyvatel, který získal majetek koupí, zemědělskou činnost ukončil do 3 let od nabytí majetku, nebude již takový příjem příjmem, který není předmětem daně. Prodávající by musel podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém majetek prodal, a příjem z prodeje příslušného majetku uvést jako zdanitelný příjem. S ohledem na délku lhůty pro stanovení daně (viz § 148 daňového řádu) bude vždy tato lhůta ještě Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů -4běžet, tudíž daň bude možné na základě podaného dodatečného daňového přiznání stanovit. Navrhuje se, aby toto dodatečné zdanění příjmu poplatníci provést nemuseli, pokud by nabyvatel majetku v zákonem stanovené tří leté lhůtě zemřel. 16. a) V § 3 odst. 4 písm. g) bodě 1 se slova „mezi podílovými spoluvlastníky“ nahrazují slovy „spoluvlastnictví rozdělením věci“. K bodu 16 (§ 3 odst. 4 písm. g) bod 1) Navrhovaná úprava reaguje na nový občanský zákoník, který již nepoužívá pojem „podílové spoluvlastnictví“. Jedná se o vypořádání spoluvlastnictví podle § 1141 NOZ, kdy dojde k rozdělení věci ve spoluvlastnictví přesně podle velikosti spoluvlastnických podílů, aniž by docházelo mezi spoluvlastníky k finančnímu vyrovnání. 17. V § 3 odst. 4 písm. g) se bod 2 zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2. K bodu 17 (§ 3 odst. 4 písm. g bod 2) Úprava je přesunuta do § 3 odst. 4 písm. c). 18. V § 3 odst. 4 písm. g) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „s výjimkou části pozemku, který je stavbou,“. K bodu 18 (§ 3 odst. 4 písm. g) stávající bod 3) Navrhovaná úprava sjednocuje pojmy užívané zákonem o daních z příjmů s novým občanským zákoníkem. Do zákona je dále třeba promítnout skutečnost, že stavba (s výjimkou dočasné stavby) se podle nového občanského zákoníku stává součástí pozemku. 19. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) majetkový prospěch 1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce, 2. vypůjčitele při výpůjčce, 3. výprosníka při výprose.“. K bodu 19 (§ 3 odst. 4 písm. j)) V důsledku inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů je v celém zákoně zaveden pojem „bezúplatný příjem“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. V § 3 odst. 4 písm. i) se z předmětu daně z příjmů fyzických osob vylučuje „výhoda“ poskytnutá dlužníkovi při bezúročné zápůjčce, při výpůjčce nebo výprose spočívající v neposkytnutí protiplnění. Obdobná úprava je provedena u daně z příjmů právnických osob. 20. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Od daně se osvobozuje b) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z 1. prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, 2. budoucího prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, a souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k tomuto domu nebo k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor, 3. budoucího prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku, příjem z prodeje nemovitých věcí neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o dobu, po kterou prodávající vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z 1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů -5- c) c) e) f) g) budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od tohoto nabytí, 3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od takového vyřazení, 4. prodeje práva stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby, příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje 1. cenného papíru, 2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku, 3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku, d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na 1. náhradu za ztrátu příjmu, 2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody, 3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu, 4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka, 5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem, výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu, příjem v podobě 1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1, 2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů, 3. ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v úhrnné hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč, příjem v podobě 1. 2. h) i) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd, 2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku, 3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů, 4. úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd, příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů, dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb podle jiných právních přepisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby, Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů -6j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů, k) příjem v podobě 1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, 2. podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení, 3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace, 4. nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým za obdobných podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje, l) příjem z 1. penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání, 2. invalidní penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové pojistné pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, 3. jiná plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázových plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě,3a) žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě,3) vojákům v záloze n) o) p) q) r) s) povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů,3a) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3), odchodné u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3), naturální plnění poskytované prezidentu republiky podle jiných právních předpisů a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu, plnění z vyživovací povinnosti, příjem z převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní korporace před přeměnou obchodní korporace; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem podílu se nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace; osvobození se nevztahuje na 1. příjem z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; 2. příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci nebo z převodu dalšího podílu v transformovaném družstvu v době do 5 let od nabytí, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí, 3. příjem z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo od ukončení této činnosti, 4. příjem z převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení podílu člena plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí, příspěvek fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření, Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů -7t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví, u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor, jako náhrady za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, vyplacená uživateli této jednotky za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do 1 roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal; tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytové potřeby v době 1 roku před jejím obdržením; přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo; obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby, v) úrokové příjmy daňových nerezidentů, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, w) příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů; jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let, x) příjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího insolvenci, y) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, z) příjem plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč, za) příjmy nabyvatele jednotky nebo spoluvlastnického podílu na jednotce přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev, zb) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským, zc) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů -8plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů, zd) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují, ze) příjmy plynoucí ve formě bezúplatného plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady a bezúplatného plnění poskytnutého fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb, zf) bezúplatný příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku 1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě, 2. osobou, která se stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž domě, zg) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní společnosti nebo výměně podílů obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k 1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, 2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, zh) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie, zi) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu, zj) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, zk) příjmy podle § 4a.“. K bodu 20 (§ 4 odst. 1) Navrhuje se nové znění ustanovení § 4 odst. 1, které zapracovává řadu legislativních a věcných změn provedených zákonem č. 458/2011 Sb. a rovněž změny, které souvisí s rekodifikací soukromého práva. Z věcných změn jsou ze zákona č. 458/2011 Sb. převzata ta opatření, která působí ve prospěch daňových subjektů. Z opatření, která negativně ovlivňují daňové zatížení poplatníků, bylo přejato prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů. Z legislativního hlediska došlo k převzetí velké většiny textu nově normovaných pododstavců s tím, že byly provedeny úpravy navazující na rekodifikaci soukromého práva. Dále došlo k legislativně-technické úpravě navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. Navrhovaná právní úprava v písmeni a) reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. Nový občanský zákoník používá pojem „byt“ pouze jako označení místa (např. sídlo v bytě, nájem bytu), nikoli věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva. Taková věc je označována jako „jednotka“. Pojem „byt“ proto bylo nutno v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) nahradit pojmem „jednotka“. Stejně bylo nutno postupovat v dalších ustanoveních zákona o daních z příjmů, a to všude tam, kde se v dosavadní právní úpravě jednalo o „byt“, ke kterému je možné nabýt vlastnické právo. V ustanoveních zákona o daních z příjmů, která se týkala bytu jako místa, byl pojem „byt“ ponechán. Byt (místo) podle občanského zákoníku může být součástí jednotky, která je věcí způsobilou být předmětem vlastnického práva, může však existovat také samostatně v bytovém domě, ve kterém nebyly vymezeny jednotky. Takový byt však nelze samostatně převést na jiného, neboť není podle práva věcí. Pokud jde o použití slovního spojení „jednotka, která zahrnuje nebytový prostor“, jedná se o reakci na dichotomii jednotek založenou novým občanským zákoníkem a především na skutečnost, že podle nového občanského zákoníku mohou vznikat jednotky, které zahrnují soubor bytů nebo nebytových prostorů (blíže viz důvodovou zprávu k § 21b odst. 4). Navržená úprava písmene d) navazuje na terminologii nového občanského zákoníku (§ 2894 a následující NOZ). Právní úprava osvobození úmrtného a příspěvku na pohřeb podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů) je přesunuta z § 4 odst. 1 písm. d) do § 4 odst. 1 písm. i), protože tato plnění nejsou náhradou škody ani nemajetkové újmy, ale plněním z veřejných rozpočtů poskytovaným na základě zákona. K písm. g) bodu 3 lze poznamenat, že mezi právní předpisy, na základě kterých je poskytován příplatek nebo příspěvek k důchodu, patří například nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů -9způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, nebo zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. Navrhovaná úprava písmene k) reaguje na zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, novou terminologii občanského zákoníku, který pojem občanské sdružení již nepoužívá a nově upravuje institut spolku. Zároveň se sjednocují podmínky osvobození u nadací a spolků. Pro nadaci vyplývají uvedené podmínky z § 353 občanského zákoníku. Je nutné zachovat současný stav, kdy občanská sdružení poskytují plnění klientům popř., svým členům, kteří jsou současně i zaměstnanci občanských sdružení (např. v chráněných dílnách), a tato plnění jsou osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Řešení, které je obsaženo ve vládním návrhu, by zrušením osvobození tohoto plnění od daně z příjmů fyzických osob v uvedených případech vedlo k neodůvodněné diskriminaci uvedených osob a nepřijatelným sociálním důsledkům (nedostupnost kompenzačních pomůcek apod.), které by musely tato plnění zdaňovat oproti ostatním klientům občanských sdružení (nově spolků), kteří jejich členy nebo zaměstnanci nejsou, a kteří by tato plnění nezdaňovali. Navrhovaná úprava písmene q) reaguje na zrušení zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, kdy občanský zákoník nově obsahuje úpravu jak práva rodinného, tak i práva občanského. Terminologickou změnou písmene q) nedochází k věcnému posunu. Pojem „plnění z vyživovací povinnosti“ zahrnuje jak příjem přijatý v rámci plnění výživného, tak plnění přijaté jako úhradu za takový příjem nebo obdobný příjem za zahraničí. A to v situaci, kdy NOZ úhradu za vyživovací povinnost nezná. Na základě provedené úpravy se postavení osoby, která obdrží příjem z výživného, nezmění, od daně je osvobozeno jakékoli plnění související s vyživovací povinností. Navrhovaná úprava písmene r) navazuje na zavedení nového institutu společnost, který v novém občanském zákoníku nahrazuje institut sdružení bez právní subjektivity. V novém občanském zákoníku se pro tento institut používá pojem „společnost“. Z toho důvodu je nutné v zákoně o daních z příjmů důsledně rozlišovat „společnosti“ a „obchodní společnosti“. S tím souvisí i další terminologické změny (například nové souhrnné označení pro obchodní společnosti a družstva pojmem obchodní korporace). Dále navrhovaná úprava navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který nahrazuje dosud užívaný termín práva a povinnosti člena družstva družstevním podílem. Dále se z důvodu zamezení obcházení daňové povinnosti navrhuje do zákona doplnit omezení osvobození části příjmu z převodu družstevního podílu nebo podílu v obchodní společnosti, který se vztahuje ke zvýšenému podílu plněním ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím od jiného člena. Nabyl-li poplatník podíl v obchodní společnosti nebo členská práva k družstvu před 5 lety, je příjem z jejich převodu od daně osvobozen, a to i v případě, že tento podíl nebo právo v době do 5 let zvýšil vkladem majetku, který, pokud by jej prodal samostatně, nebyl by příjem z jeho prodeje od daně osvobozen. Jedná se často o vklady nemovitostí a vklady podniku (obchodního závodu), které poplatník nabyl do 5 let. Tímto zvýšením podílu v obchodní společnosti nebo družstvu fakticky dochází k osvobození příjmů z prodeje předmětného majetku a tím k daňovým únikům. korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“ či jiná obdobná spojení spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). Právní úprava obchodní korporace zahrnuje i právní úpravu transformovaného družstva. Z toho důvodu se ze stávajícího textu § 4 odst. 1 písm. r) navrhuje tento termín vypustit. Ustanovení písmene w) navazuje na zákon obchodních korporacích, podle kterého může být podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným představován kmenovým listem (§ 137). Kmenový list je cenný papír na řad. Navrhovaná úprava sjednocuje osvobození příjmu z prodeje podílu ve společnosti s ručením omezeným při vydání kmenového listu s případy, kdy k vydání tohoto cenného papíru nedojde. Změna v písmeni z) reaguje na rekodifikaci soukromého práva, kdy nový občanský zákoník jako „jméno“ označuje jméno fyzické osoby, název právnické osoby i obchodní firmu u podnikatelů zapsaných do obchodního rejstříku. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. z) se vztahuje jak na podnikatele zapsané v obchodním rejstříku, tak i na podnikatele, kteří v obchodním rejstříku zapsáni nejsou. Z toho důvodu toto ustanovení vypouští pojem „obchodní“, jelikož pojem „obchodní jméno“ nový občanský zákoník nepoužívá. Navrhovaná právní úprava písmene za) a zg) reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. V případě písmene za) je předmětná právní úprava přenesena do připravovaného zákona o převodu jednotek některých bytových družstev. Navrhovaná úprava písmene zc) reaguje na znění nového občanského zákoníku, který nově rozděluje věcná břemena na služebnosti a reálná břemena, přičemž služebnost postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet, zatímco v případě reálného břemena je vlastník věci zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. Vzhledem k velkému množství odkazů na ustanovení upravující osvobození od daně z příjmů fyzických osob, je nutné do § 4 zahrnout i osvobození podle § 4a a tím je provázat s ustanoveními zákona o daních z příjmů, která na osvobození, resp. na § 4 navazují. Tento dílčí krok však není rezignací na obecný cíl odstraňování odkazů v zákoně o daních z příjmů, kdy v nových či měněných ustanoveních se již explicitní normativní odkaz na konkrétní paragraf nepoužívá. Namísto něj se používá odkazu na institut „osvobození od daně z příjmů fyzických osob“. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 10 21. V § 4 odstavec 2 zní: 23. „(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k a) b) c) d) vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů, tomu, že v domě vznikly jednotky, vypořádání společného jmění manželů nebo rozdělení pozemku.“. „§ 4a Osvobození bezúplatných příjmů Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem a) b) Poznámka pod čarou č. 4g se zrušuje. K bodu 21 (§ 4 odst. 2) Navrhovaná právní úprava reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun předmětné právní úpravy do nového občanského zákoníku. c) Společné jmění manželů je podle § 736 NOZ nutné vypořádat v případě, že je zrušeno, zanikne nebo je zúžen jeho rozsah. 22. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.“. K bodu 22 d) e) (§ 4 odst. 4) Nový občanský zákoník definuje pojem majetek, kterým se rozumí souhrn všeho, co osobě patří (viz § 495 NOZ). Dle § 1011 NOZ je „Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, jeho vlastnictvím.“ Z uvedeného vyplývá, že v definici majetku je obsažena i podmínka vlastnictví. Nový občanský zákoník používá nově pojem „dluh“, který je rozdílem mezi majetkem a jměním (toto vyplývá z § 495 NOZ). V návaznosti na to je tento pojem rovněž použit pro účely definice obchodního majetku, a to namísto pojmu „závazky“. Na definici majetku obsaženou v občanském zákoníku navazuje i definice obchodního majetku pro účely zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že majetek je v novém občanském zákoníku vymezen jako úhrn určitých aktiv, je v případě vyřazování určitého aktiva z obchodního majetku, nepřesné užívat spojení „vyřazení majetku“, neboť by to spíše znamenalo vyřazení úhrnu aktiv. Proto je nutné hovořit o vyřazení určité složky majetku (tj. konkrétního aktiva), což je použito i v ustanovení § 4 odst. 4 a dalších (například § 7b odst. 2). Dále dochází k legislativně technickým úpravám, které zejména nahrazují dnešní legislativní zkratku „daňová evidence“ definicí pro účely zákona – ta je přesunuta do § 7b odst. 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: f) g) h) z nabytí dědictví nebo odkazu, obmyšleného z majetku, který 1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo 2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je 1. zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, 2. příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti, 3. jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky, z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva, ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským vkladem, z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá, 1. je nájemcem této jednotky, 2. je členem této právnické osoby a Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 11 3. i) j) k) l) podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami, poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení, poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky, na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky, z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby.“. K bodu 23 (§ 4a) V důsledku inkorporace právní úpravy daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů, je nezbytné upravit též osvobození bezúplatných příjmů. Ustanovení § 4a z velké části navazuje na právní úpravu osvobození v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 4a písm. a) upravuje osvobození veškerých příjmů nabytých z titulu dědění nebo odkazu. Podle údajů daňové správy je z důvodu osvobození osob blízkých výnos daně dědické podle zákona č. 357/1992 Sb. velmi nízký a jeho výběr neekonomický. Obdobnou úpravu obsahuje § 4a písm. b), kdy je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z převodu majetku mezi zůstavitelem a obmyšlenou osobou z titulu zřízení svěřenského fondu. Příjem z titulu darování se osvobozuje v obdobném rozsahu jako je tomu pro účely současné daně darovací podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, kdy vedle § 4a je obsaženo i v § 10 odst. 3. Z osvobození se jako doposud vylučují dary přijaté v souvislosti s výkonem závislé činnosti (§ 6 zákona) nebo s podnikáním a jinou samostatnou výdělečnou činností (§ 7 zákona). Ustanovení § 4a písm. e) a f) reagují na zákon o převodu vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, který v návaznosti na zrušení zákona č. 72/1994 Sb. přejímá část jeho věcné úpravy. Dosavadní věcný stav zůstává zachován. Ustanovení § 4a písm. g) a h) používají slovní spojení „jednotka, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor“, resp. „jednotka, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru“. Tato slovní spojení reagují na možnost vymezení jednotek, které budou zahrnovat jak byt, tak nebytový prostor, zakotvenou v ustanovení § 1158 odst. 2 nového občanského zákoníku, které stanoví, že co je stanoveno v oddílu upravujícím bytové spoluvlastnictví o bytu, platí také pro nebytový prostor, jakož i pro soubor bytů nebo nebytových prostorů. Z pohledu daňového práva je nutné rozlišovat, o jakou jednotku se jedná ve smyslu toho, zda zahrnuje byt, nebytový prostor nebo jejich kombinaci (soubor). Např. v ustanovení § 4a písm. h) zákona o daních z příjmů se osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob pouze bezúplatný příjem z nabytí vlastnického práva k takové jednotce ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru. Dále musí být splněna podmínka, že fyzická osoba, která vlastnické právo k takové jednotce nabývá, je nájemcem této jednotky, členem uvedené právnické osoby a podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svými peněžními prostředky nebo nepeněžními plněními na pořízení domu s jednotkami. Pokud tedy bude součástí jednotky např. byt, sklep a ateliér, bezúplatný příjem z nabytí vlastnického práva k této jednotce od daně z příjmů fyzických osob osvobozen nebude, neboť tato jednotka zahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, a to ateliér. Pokud by součástí jednotky ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, byl byt, garáž a sklep (a nebyl by její součástí žádný jiný nebytový prostor), bezúplatný příjem z nabytí vlastnického práva k ní fyzickou osobou, která je nájemcem této jednotky, členem výše uvedené právnické osoby a podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svými peněžními prostředky nebo nepeněžními plněními na pořízení domu s jednotkami, by byl od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Na tomto místě je nutno uvést, že na základě ustanovení § 21b odst. 4 by se tyto podmínky obdobně aplikovaly na jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. a spolu s nimi i na s nimi spojený podíl na společných částech domu, a pokud je s touto jednotkou spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i na podíl na tomto pozemku. To znamená, že tyto jednotky by mohly být pouze bytem nebo nebytovým prostorem, který je garáží, sklepem nebo komorou, aby byl bezúplatný příjem z nabytí vlastnického práva k nim od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Dále nutné zdůraznit, že vymezení družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru obsahuje zákon o obchodních korporacích v § 729. K tomu, aby mohlo dojít k osvobození od daně z příjmů fyzických osob podle písmene g), musí být naplněna definice družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru, jak je uvedena ve zmiňovaném § 729 zákona o obchodních korporacích. Pokud by tato definice naplněna nebyla, nešlo by o družstevní byt, popř. o družstevní nebytový prostor, a proto by nebylo možné uplatnit osvobození podle tohoto odstavce. V dalším lze odkázat na výklad pojmu „jednotka, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru“ v důvodové zprávě k písmeni h). 24. V § 5 odst. 1 se slova „, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok,“ zrušují. K bodu 24 (§ 5 odst. 1) Tato změna navazuje na vymezení zdaňovacího období v ustanovení § 16b zákona. Obdobné ustanovení v § 5 odst. 1 je nadbytečné. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 12 25. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje. K bodu 25 30. (§ 5 odst. 3) Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Daňový řád v navrhovaném § 239b až § 239d obsahuje obecnou úpravu daňových povinností osoby spravující pozůstalost. Daňový řád nově zavádí právní fikci, že na daňovou povinnost zůstavitele vzniklou ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se hledí tak, jako by vznikala zůstaviteli. Pro daňové účely se do skončení řízení o pozůstalosti hledí na právní skutečnosti tak, jako by zůstavitel žil. Osoba spravující pozůstalost má povinnost za zůstavitele podávat řádná (případně dodatečná) daňová přiznání, a to po dobu od úmrtí zůstavitele do skončení řízení o pozůstalosti, které může trvat i několik let. Zároveň se ke dni skončení řízení o pozůstalosti postupuje tak, jako by zůstavitel svou činnost ukončil. Z tohoto důvodu je ustanovení týkající se převodu daňové ztráty na dědice, který v činnosti zůstavitele pokračuje do 6 měsíců po jeho smrti, nadbytečné. V § 5 odst. 6 větě poslední se slova „se sníží“ nahrazují slovy „lze snížit“. K bodu 30 Navrhuje se upřesnit způsob stanovení základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň) u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, provádí-li plátce daně u poplatníka v běžném zdaňovacím období srážku neprávem vyplacené a již zdaněné mzdy za uplynulá léta. Pro právní jistotu se upřesňuje, že postup uvedený v tomto ustanovení lze skutečně použít jen při splnění zákonných podmínek, tzn. jen když existují příjmy, které lze snižovat. 31. V § 5 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.“. K bodu 31 26. V § 5 odst. 4 se slova „a funkční požitky (§ 6)“ zrušují. K bodu 26 (§ 5 odst. 4) Ustanovení § 5 odst. 4 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Protože právní úprava funkčních požitků se podřazuje režimu příjmů ze závislé činnosti, není nutné v § 5 odst. 4 „funkční požitky“ zvlášť jmenovat. 27. V § 5 odst. 4 se slova „sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle § 38h“ nahrazují slovy „zálohy sražené z těchto příjmů plátcem daně“. K bodu 27 (§ 5 odst. 4) Vzhledem k tomu, že i bez uvedení odkazu na § 38h je zřejmé, co je myšleno úslovím „zálohy sražené z těchto příjmů plátcem daně“, byl odkaz pro nadbytečnost vypuštěn. 28. V § 5 odst. 4 se slova „a z funkčních požitků“ zrušují. K bodu 28 (§ 5 odst. 4) Ustanovení § 5 odst. 4 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Protože právní úprava funkčních požitků se podřazuje režimu příjmů ze závislé činnosti, není nutné v § 5 odst. 4 „funkční požitky“ zvlášť jmenovat. 29. V § 5 odst. 6 se slova „a funkčních požitků“ zrušují. K bodu 29 (§ 5 odst. 6) Ustanovení § 5 odst. 6 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Protože právní úprava funkčních požitků se podřazuje režimu příjmů ze závislé činnosti, není nutné v § 5 odst. 6 „funkční požitky“ zvlášť jmenovat. (§ 5 odst. 6) (§ 5 odst. 6) V návaznosti na předcházející bod se staví na jisto, že aplikace § 5 odst. 6 zákona je možná jedině za podmínky, že poplatník od konkrétního plátce daně v běžném zdaňovacím období zdanitelný příjem skutečně pobírá, resp. pobírá jej v postačující výši. Znamená to tedy, že příjem zaměstnance nemůže být zúčtován na mzdovém listě ani při vrácení již zdaněné mzdy do částky nižší než nula. 32. V § 5 odst. 7 se slova „ , nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti“ zrušují. K bodu 32 (§ 5 odst. 7) Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Daňový řád v navrhovaném § 239b až § 239d obsahuje obecnou úpravu daňových povinností osoby spravující pozůstalost. Daňový řád nově zavádí právní fikci, že na daňovou povinnost zůstavitele vzniklou ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se hledí tak, jako by vznikala zůstaviteli. Pro daňové účely se do skončení řízení o pozůstalosti na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil. Osoba spravující pozůstalost má povinnost za zůstavitele podávat řádná (případně dodatečná) daňová přiznání, a to od úmrtí zůstavitele do skončení řízení o pozůstalosti. Z hlediska daně z příjmů se úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 zákona, které mohou zahrnovat i zvýšení základu daně o hodnotu zásob, provádějí až při skončení řízení o pozůstalosti, nikoli jako v současné době již ke dni úmrtí zůstavitele. Z tohoto důvodu je ustanovení týkající se uplatnění hodnoty zásob do daňových výdajů dědice, který v činnosti zůstavitele pokračuje do 6 měsíců po jeho smrti, nadbytečné. Obdrží-li dědic po skončení řízení o pozůstalosti následně zásoby z dědictví s tím, že předmětné zásoby např. vloží do obchodního majetku a prodá, lze postupovat podle § 23 odst. 4 písm. e), tj. příjem z prodeje do výše hodnoty zděděných zásob se do základu daně nezahrne. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 13 33. V § 5 odst. 9 se slova „děděním nebo darem cena zjištěná“ nahrazují slovy „bezúplatně cena určená“. K bodu 33 (§ 5 odst. 9) 37. Jedná se o terminologickou úpravu navazující na inkorporaci daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů a zavedení jednotícího pojmu „bezúplatné příjmy“, který mimo jiné zahrnuje i příjmy nabyté z titulu dědění a darování. Změna dále navazuje na změnu terminologie v zákoně o oceňování majetku. 34. V § 5 odst. 10 písmeno a) zní: „a) výši dluhu, kromě dluhu ze smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných obdobných sankcí, který zanikl jinak než 1. splněním, 2. započtením, 3. splynutím práva s povinností u jedné osoby, 4. narovnáním, 5. dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty,“. Poznámka pod čarou č. 88 se zrušuje. K bodu 34 (§ 5 odst. 10 písm. a)) Z důvodu zamezení účelovému obcházení daně se navrhuje zrušit možnost nezvyšovat základ daně o závazek, podle nového občanského zákoníku dluh, zaniklý z titulu dohody mezi věřitelem a dlužníkem, na základě které poplatníci dosavadní dluh nahradí dluhem novým, často podstatně nižším. Dále se navrhuje terminologická úprava v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 35. závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). V § 5 odst. 10 písm. d) se slova „společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva“ nahrazují slovy „korporací jejímu členovi“. K bodu 37 (§ 5 odst. 10 písm. d)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva. Ustanovení § 1 odst. 1 ZOK vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“ či jiná obdobná spojení spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 38. V § 5 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým.“. V § 5 odst. 10 písm. b) se slova „nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci“ nahrazují slovy „úplaty u finančního leasingu“. K bodu 35 (§ 5 odst. 10 písm. b)) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 36. V § 5 odst. 10 písm. b) se slovo „závazku“ nahrazuje slovem „dluhu“. K bodu 36 (§ 5 odst. 10 písm. b)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 14 K bodu 38 (§ 5 odst. 10 písm. e)) Z důvodu zamezení účelovému obcházení daně se navrhuje zrušit možnost nezvyšovat základ daně o závazek, podle nového občanského zákoníku dluh, zaniklý z titulu dohody mezi věřitelem a dlužníkem, na základě které poplatníci dosavadní dluh nahradí dluhem novým, často podstatně nižším. Pokud např. dluh činí 10 000 Kč s tím, že podnikatelé se dohodli dosavadní dluh nahradit dluhem novým ve výši 8 000 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji dlužníka se zvýší o částku 2 000 Kč, neboť pouze v této výši dluh zaniká jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby a narovnáním. V případě, kdy se poplatníci dohodnou a dosavadní dluh ve výši 10 000 Kč nahradí dluhem novým stejné hodnoty, tj. dluhem 10 000 Kč, nemá tato skutečnost na rozdíl mezi příjmy a výdaji dlužníka žádný dopad. 39. V § 5 odst. 11 se slova „nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci“ nahrazují slovy „úplaty u finančního leasingu“. K bodu 39 (§ 5 odst. 11) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. b) c) 2. funkčního požitku, příjmy za práci 1. člena družstva, 2. společníka společnosti s ručením omezeným, 3. komanditisty komanditní společnosti, odměny 1. člena orgánu právnické osoby, 2. orgánu právnické osoby, 3. likvidátora,“. K bodu 42 (§ 6 odst. 1 písm. a až c)) Ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) stanoví, že příjmem ze závislé činnosti se rozumí i plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce, resp. funkční požitky. Z toho plyne, že na režim funkčních požitků se bez dalšího použijí veškerá ustanovení o příjmech ze závislé činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Ustanovení zákona o daních z příjmů, případně jiného právního předpisu, pojednávající o příjmech ze závislé činnosti, se budou vztahovat i na příjmy poskytované v souvislosti s výkonem funkce. Vymezení funkčních požitků nadále zůstává v § 6 odst. 10, nicméně nadále již není samostatnou kategorií naroveň postavenou příjmům ze závislé činnosti. V návaznosti na to je potřeba sousloví „příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky“ ve všech jeho tvarech upravit napříč zákonem o daních z příjmů, resp. celým právním řádem, a pojem „funkční požitky“ užívat jen tam, kde se upravují výlučně funkční požitky (jako například v § 6 odst. 10) a nikoli příjmy ze závislé činnosti jako celek. Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku. V případě úpravy § 6 odst. 1 písm. b) a c) se jedná legislativní úpravu, jejímž cílem je především zpřehlednění stávajícího ustanovení. Odměny statutárního orgánu – fyzické osoby, jsou nově zahrnuty do písmene c) bodu 2. Bude se jednat např. o odměny (příjmy za práci) jednatele společnosti s ručením omezením, ředitele obecně prospěšné společnosti podle ustanovení § 9a zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů nebo ředitele ústavu (§ 405 NOZ). Zároveň je z písmene b) do písmene c) přesunut likvidátor, který obdobně jako ostatní osoby uvedené v písmenu c) dostává za svou činnost odměnu (§ 195 NOZ). Navrhovaná úprava dále reaguje na zavedení institutu ústavu. Jeho statutárním orgánem je ředitel, jeho odměna se zahrne pod ustanovení písmene c). 41. 43. 40. V § 5 odst. 11 se slovo „závazek“ nahrazuje slovem „dluh“. K bodu 40 (§ 5 odst. 11) V nadpise § 6 se slova „a funkční požitky“ zrušují. K bodu 41 (nadpis § 6) Nadpis § 6 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Protože právní úprava funkčních požitků se podřazuje režimu příjmů ze závislé činnosti, je nutné v rámci celého zákona upravit i pojem „příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky“. 42. V § 6 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) plnění v podobě 1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, V § 6 odst. 1 písm. d) se slova „závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce“ nahrazují slovy „činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c),“. K bodu 43 (§ 6 odst. 1 písm. d)) Jedná se o legislativně technickou úpravu související s úpravou „činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn., není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. Ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) dále navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Protože právní úprava funkčních Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 15 požitků se podřazuje režimu příjmů ze závislé činnosti, je nutné na těch místech v zákoně, kde je možné pojem „funkce“ podřadit pod „závislou činnost“, tento pojem jako nadbytečný odstranit. 44. V § 6 odst. 1 písm. d) se slova „závislou činnost nebo funkci,“ nahrazují slovy „činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti,“ a slova „závislou činnost nebo funkci“ se nahrazují slovy „tuto činnost“. K bodu 44 (§ 6 odst. 1 písm. d)) Jedná se o legislativně technickou úpravu související s úpravou „činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn., není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 45. V § 6 odst. 2 se slova „a z funkčních požitků“ zrušují. K bodu 45 (§ 6 odst. 2) Ustanovení § 6 odst. 2 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Protože právní úprava funkčních požitků se podřazuje režimu příjmů ze závislé činnosti, je nutné v rámci celého zákona upravit i pojem „příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky“. 46. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu“ nahrazují slovy „poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, bytu nebo rodinného domu“. K bodu 46 (§ 6 odst. 3) Navrhovaná změna je zčásti legislativně technickou úpravou v souvislosti s novým občanským zákoníkem, kdy se práva, služby nebo věci zastřešují pojmem „plnění“. Navrhovaná právní úprava reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. 48. K bodu 48 V § 6 odst. 3 písm. a) se slovo „zjištěná“ nahrazuje slovem „určená“. K bodu 47 (§ 6 odst. 3 písm. a)) Navrhovaná změna navazuje v zákoně o oceňování majetku. na změnu terminologie (§ 6 odst. 4) Jako součást první fáze zavedení jednoho inkasního místa se upravuje způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti tak, aby samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou byly tytéž příjmy, které nepodléhají pojistnému na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Odlišný odvod daně z příjmů fyzických osob a těchto pojistných by v budoucnu komplikoval správu jednoho inkasního místa. 49. V § 6 odst. 7 písm. a) se slovo „závislé“ zrušuje a za slovo „činnosti“ se vkládají slova „, ze které plyne příjem ze závislé činnosti,“. K bodu 49 (§ 6 odst. 7 písm. a)) Jedná se o legislativně technickou úpravu související s úpravou „činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 50. V § 6 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.“. K bodu 50 (§ 6 odst. 7 písm. e)) Pro právní jistotu poplatníků i správců daně se doplňuje, že předmětem daně u zaměstnance nejsou výdaje (náklady) zaměstnavatele, ze kterých zaměstnanci nemají žádný majetkový prospěch. Jde zejména o náklady vynaložené na vybavení, osvětlení, otop a bezpečnostní a hygienické zabezpečení pracoviště, na pracovní nástroje, zdravotní prohlídky a povinná očkování zaměstnanců, které je povinen hradit zaměstnavatel apod. Z hlediska textace ustanovení se jedná o promítnutí § 1a písm. b) a § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. 51. 47. V § 6 odst. 4 se slova „písm. a) a d) a podle odstavce 10“ nahrazují slovy „plynoucí na základě dohody o provedení práce“ a číslo „5 000“ se nahrazuje číslem „10 000“. V § 6 odst. 9 písmeno f) zní: „f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou příjmů z Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 16 1. 2. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby a činnosti vykonávané ve stálé provozovně,“. K bodu 51 (§ 6 odst. 9 písm. f)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, která jednak zpřehledňuje text daného ustanovení a zároveň navazuje na právní úpravu nového občanského zákoníku. 55. K bodu 55 V § 6 odst. 9 písm. g) se slova „nepeněžních darů poskytovaných“ nahrazují slovy „nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného“. K bodu 52 (§ 6 odst. 9 písm. g)) V důsledku inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů se v rámci celého zákona nahrazuje pojem dar pojmem bezúplatné plnění, který má širší obsah a zahrnuje i plnění z jiných právních titulů než je darování. 53. V § 6 odst. 9 písm. h) se slovo „úhrada“ nahrazuje slovem „náhrada“. K bodu 53 (§ 6 odst. 9 písm. h)) Ustanovení obsahuje terminologickou úpravu navazující na znění nového občanského zákoníku, který v § 2894 zavádí pojem náhrada majetkové a nemajetkové újmy. 54. V § 6 odst. 9 písmeno l) zní: „l) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,“. K bodu 54 (§ 6 odst. 9 písm. l)) Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku považují za příjmy ze závislé činnosti podléhající dani z příjmů fyzických osob. Oproti tomu ale tyto osoby nejsou považovány za zaměstnance v oblasti nemocenského, důchodového ani zdravotního pojištění, tzn., že jejich příjmy uvedeným pojistným nepodléhají. Jedná se o odlišnost mezi úpravou daně z příjmů fyzických osob a úpravou veřejných pojistných s dopadem na platbu pojistného, která by mohla v budoucnu komplikovat správu jednoho inkasního místa. Jako součást první fáze zavedení jednoho inkasního místa se navrhuje přizpůsobit úpravu daně z příjmů fyzických osob úpravě veřejných pojistných, tzn. příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku osvobodit od daně z příjmů fyzických osob. Z těchto příjmů tak nebude odváděno ani pojistné, ani daň z příjmů, půjde tedy o výraznou podporu zapojování žáků a studentů do praxe, která by měla motivovat zaměstnavatele ke spolupráci se vzdělávacími zařízeními a tím výhledově zlepšit postavení absolventů na trhu práce. Současně se pojem „z praktického výcviku“ nahrazuje pojmem „z praktického vyučování a praktické přípravy“, aby byl v souladu s terminologií ustanovení § 65 odst. 1 a § 96 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. (§ 6 odst. 9 písm. p) bod 1) Navrhovaná úprava navazuje na transformaci penzijních fondů na penzijní společnosti a transformované fondy, která proběhla k 1. 1. 2013. Původní penzijní fondy přestaly existovat, a proto se tento pojem v ustanovení ruší. 56. 52. V § 6 odst. 9 písm. p) bodě 1 se slova „u penzijního fondu9a) nebo“ zrušují. V § 6 odst. 10 písm. b) bodě 3 se slovo „občanských“ nahrazuje slovem „spolcích“. K bodu 56 (§ 6 odst. 10 písm. b) bod 3) Navrhovaná úprava reaguje na zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, a novou terminologii občanského zákoníku, který pojem občanské sdružení nahrazuje institutem spolku. Za spolek je považován i tzv. pobočný spolek podle ustanovení § 228 a násl. NOZ. Z ustanovení § 228 NOZ vyplývá, že spolek může být buď hlavní, nebo vedlejší. Termín spolek bez tohoto odlišujícího označení zahrnuje obě dvě kategorie. 57. V § 6 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 13 až 17 se označují jako odstavce 12 až 16. K bodu 57 (§ 6 odst. 12) Ustanovení § 6 odst. 12 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Z toho důvodu již není nutné speciálně stanovit použití odstavců 6, 7, 8 a 9 pro plnění související s výkonem funkce, protože dané ustanovení se na ně aplikuje již podle odstavce 1 písm. a). 58. V § 6 odst. 12 se slova „nebo funkční požitky“ a slova „nebo funkčnímu požitku“ zrušují. K bodu 58 (§ 6 odst. 12) Ustanovení § 6 odst. 12 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Z toho důvodu již není nutné speciálně stanovit, že základem daně je funkční požitek, protože to vyplývá přímo z odstavce 1 písm. a). 59. V § 6 odst. 13 se slova „nebo za výkon funkce“ zrušují. K bodu 59 (§ 6 odst. 13) Ustanovení § 6 odst. 13 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Z toho důvodu již není nutné speciálně stanovit, že základem daně je příjem z výkonu funkce, protože to vyplývá přímo z odstavce 1 písm. a). Dále je nutné na těch místech v zákoně, kde je možné pojem „funkce“ podřadit pod „závislou činnost“, tento pojem jako nadbytečný odstranit. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 17 60. V § 6 odst. 13 se slova „závislá činnost nebo funkce“ nahrazují slovy „činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti,“ K bodu 60 (§ 6 odst. 13) Jedná se o legislativně technickou úpravu související s úpravou „činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn., není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. Ustanovení § 6 odst. 13 dále navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Z toho důvodu již není nutné speciálně stanovit, že základem daně je příjem z výkonu funkce, protože to vyplývá přímo z odstavce 1 písm. a). Dále je nutné na těch místech v zákoně, kde je možné pojem „funkce“ podřadit pod „závislou činnost“, tento pojem jako nadbytečný odstranit. 61. V § 6 odst. 13 se číslo „13“ nahrazuje číslem „12“. K bodu 61 (§ 6 odst. 13) Jedná se o legislativně technickou změnu, která navazuje na vypuštění § 6 odst. 12. 62. V § 6 odst. 14 se slova „nebo o funkční požitek“ zrušují. K bodu 62 (§ 6 odst. 14) Ustanovení § 6 odst. 14 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Z toho důvodu již není nutné speciálně stanovit, že základem daně je funkční požitek, protože to vyplývá přímo z odstavce 1 písm. a). 63. V § 6 odst. 14 se číslo „13“ nahrazuje číslem „12“. K bodu 63 (§ 6 odst. 13) Jedná se o legislativně technickou změnu, která navazuje na vypuštění § 6 odst. 12. 64. V § 6 odst. 15 se slova „a nebo funkční požitky“ zrušují. K bodu 64 (§ 6 odst. 15) Ustanovení § 6 odst. 15 navazuje na právní úpravu § 6 odst. 1 písm. a), která řadí funkční požitky pod příjmy ze závislé činnosti. Z toho důvodu již není nutné speciálně stanovit, že základem daně je funkční požitek, protože to vyplývá přímo z odstavce 1 písm. a). 65. V nadpisu § 7 se slova „z podnikání a z jiné samostatné výdělečné“ nahrazují slovy „ze samostatné“. K bodu 65 (nadpis § 7) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. Věcný rozsah příjmů podle § 7 zůstává nezměněn. 66. V § 7 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je a) b) c) d) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjem ze živnostenského podnikání, příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. (2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále a) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, c) příjem z výkonu nezávislého povolání.“. Poznámky pod čarou č. 8 a 9 se zrušují. K bodu 66 (§ 7 odst. 1 a 2) Ustanovení § 7 odst. 1 a 2 stanoví, co se rozumí příjmem ze samostatné činnosti. Ustanovení provádí legislativně technickou úpravu, když dosud užívaný pojem „příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti“ nahrazuje pojmem „příjmy ze samostatné činnosti“. Věcný rozsah příjmů podle § 7 však zůstává nezměněn. V návaznosti na to je potřeba pojem „příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti“ ve všech jeho tvarech upravit napříč zákonem o daních z příjmů, resp. celým právním řádem. Dále dochází k legislativní úpravě, jejímž cílem je především zpřehlednění stávajícího ustanovení. Příjmy dosud uvedené v § 7 odst. 2 písm. c) a d) (příjmy znalců, tlumočníků, z činnosti insolvenčního správce atd.) jsou nově zahrnuty do § 7 odst. 1 písm. c), neboť se jedná o příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů, tedy příjmy z podnikání neuvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) a b). Do těchto příjmů budou nově patřit i příjmy správce svěřenského fondu, příjmy likvidačního správce a příjmy správce pozůstalosti. Ustanovení § 7 odst. 2 písm. d) přebírá dosavadní úpravu § 7 odst. 2 písm. b), přičemž dochází k terminologické změně v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“. S ohledem na to, že pojem živnost je v živnostenském zákoně uveden jako legislativní zkratka pojmu živnostenské Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 18 podnikání (§ 1 citovaného zákona), která nemůže být bez dalšího používána v jiných právních předpisech (viz čl. 44 odst. 3 Legislativních pravidel vlády), došlo při reformulaci § 7 zákona o daních z příjmů k nahrazení pojmu živnost pojmem živnostenské podnikání. 67. V § 7 odst. 3 se věta poslední zrušuje. K bodu 67 (§ 7 odst. 3) Navrhuje se pro nadbytečnost zrušit ustanovení, které se týká příjmů plynoucích daňovým nerezidentům zdaňovaným srážkou. Tato skutečnost plyne z § 36 a § 7 odst. 3 ji upravuje duplicitně. 68. V § 7 odstavce 4 až 6 znějí: „(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti. (5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. (6) Příjmy autorů uvedené v odstavci 2 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Na žádost poplatníka je plátce daně povinen do 10 dnů od podání žádosti vystavit doklad o vyplacených příjmech a sražené dani za období, za které byl poplatníkovi vyplacen příjem podle věty první.“. K bodu 68 (§ 7 odst. 4 až 6) 69. K bodu 69 V návaznosti na navrhované doplnění zákona o možnost započítat si daň z autorských honorářů, která se vybírá srážkou, na celkovou daň v daňovém přiznání, se rovněž navrhuje doplnit povinnost plátce daně vystavit poplatníkovi doklad o sražené dani. Jde o obdobnou povinnost jakou v § 38j zákon stanoví pro zaměstnavatele, který sráží daň z příjmů uvedených v § 6 odst. 4 zákona srážkou podle § 36 zákona. (§ 7 odst. 7 úvodní část ustanovení) Jedná se o legislativně technickou úpravu reagující na zrušení § 11 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 70. V § 7 odst. 7 písm. a) se slova „podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 1 písm. b) z příjmů ze živností řemeslných“ nahrazují slovy „ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného“. K bodu 70 (§ 7 odst. 7 písm. a)) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ a další legislativně technické změny provedené v § 7. S ohledem na to, že pojem živnost je v živnostenském zákoně uveden jako legislativní zkratka pojmu živnostenské podnikání (§ 1 citovaného zákona), která nemůže být bez dalšího používána v jiných právních předpisech (viz čl. 44 odst. 3 Legislativních pravidel vlády), došlo při reformulaci § 7 zákona o daních z příjmů k nahrazení pojmu živnost pojmem živnostenské podnikání. 71. V § 7 odst. 7 písm. b) se slova „podle odstavce 1 písm. b)“ nahrazují slovy „z živnostenského podnikání“ a slova „živností řemeslných“ se nahrazují slovy „živnostenského podnikání řemeslného“. K bodu 71 (§ 7 odst. 7 písm. b)) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ a další legislativně technické změny provedené v § 7. 72. V případě odstavců 4 a 5 se jedná o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s přijetím zákona o obchodních korporacích. Odstavec 6 je upraven v návaznosti na úpravu provedenou u příjmů ze závislé činnosti se upravuje způsob zdanění příjmů autorů plynoucích ze zdrojů na území České republiky tak, aby rozhodná částka pro zdanění daní vybíranou srážkou byla stejná jako u příjmů ze závislé činnosti. Jde o veškeré příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) zákona. V § 7 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „11 nebo“ zrušují. V § 7 odst. 7 písm. c) se slova „podle odstavce 1 písm. c)“ nahrazují slovy „z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání“ a slova „podle odstavce 2 písm. b) až d)“ se nahrazují slovy „z jiné samostatné činnosti“. K bodu 72 (§ 7 odst. 7 písm. c)) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ a další legislativně technické změny provedené v § 7. 73. V § 7 odst. 7 písm. d) se slova „podle odstavce 2 písm. e)“ nahrazují slovy „z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku“. K bodu 73 (§ 7 odst. 7 písm. d)) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ a další legislativně technické změny provedené v § 7. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 19 74. V § 7 odst. 8 se slova „z podnikání a z jiné samostatné výdělečné“ nahrazují slovy „ze samostatné“, slova „podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou“ se zrušují a za slovo „činností“ se vkládají slova „, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti“. K bodu 74 79. (§ 7 odst. 8) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. Věcný rozsah příjmů podle § 7 zůstává nezměněn. V § 7 odst. 9 se slova „podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost“ nahrazují slovy „činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“ a slova „podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“ se nahrazují slovy „činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“. K bodu 79 (§ 7 odst. 9) „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 75. 80. V § 7 odst. 9 se slova „nemovitost nebo movitou“ zrušují. K bodu 75 (§ 7 odst. 9) Jedná se o legislativně technickou úpravu, která sjednocuje pojmy užívané zákonem o daních z příjmů s novým občanským zákoníkem. 76. V § 7 odst. 9 se slova „v bezpodílovém spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „ve společném jmění“. K bodu 76 (§ 7 odst. 9) V § 7 odst. 11 se slova „podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“ nahrazují slovy „činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti“. K bodu 80 (§ 7 odst. 11) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. Navrhovaná úprava sjednocuje pojmy užívané zákonem o daních z příjmů s novým občanským zákoníkem. 81. 77. V § 7 odst. 9 se slova „podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2)“ nahrazují slovy „činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“. K bodu 77 (§ 7 odst. 9) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 78. V § 7 odst. 9 se slova „nemovitostí nebo movitou“ a slova „nemovitosti nebo movité“ zrušují. K bodu 78 (§ 7 odst. 9) V § 7 odst. 11 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 81 Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 82. V § 7 odst. 12 se věty pátá a šestá zrušují. K bodu 82 (§ 7 odst. 12) Z důvodu zjednodušení se navrhuje ze zákona vypustit výjimky, které omezují poplatníky - fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou, v možnosti uplatnit jako účetní období hospodářský rok. 83. V § 7 odst. 13 se slova „z účastníků sdružení, které není právnickou osobou“ nahrazují slovy „ze společníků společnosti“. K bodu 83 Jedná se o legislativně technickou úpravu, která sjednocuje pojmy užívané zákonem o daních z příjmů s novým občanským zákoníkem. (§ 7 odst. 11) (§ 7 odst. 13) Navrhovaná úprava reaguje na zavedení nového institutu společnost, který v novém občanském zákoníku nahrazuje institut sdružení bez právní subjektivity. Terminologie zákona Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 20 o daních z příjmů navazuje na pojmy soukromého práva. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 84. V § 7a odst. 1 se slovo „běžném“ zrušuje a slova „banky určen k podnikání“ se nahrazují slovy „toho, kdo účet vede, určen k podnikání“. K bodu 84 (§ 7a odst. 1) Navržená úprava reaguje na změnu v pojetí účtů v novém občanském zákoníku, kdy již není rozlišováno mezi běžným a vkladovým účtem (§ 2662 a následující NOZ). 85. V § 7a odst. 1 se slova „účastníkem sdružení, které není právnickou osobou“ nahrazují slovy „společníkem společnosti“. K bodu 85 (§ 7a odst. 1) Navrhovaná úprava reaguje na zavedení nového institutu společnost, který v novém občanském zákoníku nahrazuje institut sdružení bez právní subjektivity. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 86. V § 7a odst. 5 se slova „nebo práva, které byly zahrnuty“ nahrazují slovy „, která byla zahrnuta“. K bodu 86 a) b) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a dluzích.“. K bodu 88 Právní úprava navazuje na vymezení majetku a jmění v občanském zákoníku. Jměním se rozumí souhrn majetku osoby (to znamená všeho, co jí patří) a jejích dluhů. 89. V § 7b odst. 3 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. K bodu 89 Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 90. V § 7b odst. 3 se slovo „zjištěnou“ nahrazuje slovem „určenou“. K bodu 90 V § 7a odst. 5 se číslo „6 000“ nahrazuje číslem „15 000“. (§ 7a odst. 5) Navrhuje se zvýšit limit pro podání daňového přiznání v případě, kdy má poplatník sjednanou paušální daň podle § 7a zákona. Ustanovení § 7a týkající se paušální daně bylo do zákona doplněno již v r. 2001 s tím, že limit pro podání daňového přiznání pro případ, kdy poplatník dosáhne dalších zdanitelných příjmů, byl změněn pouze jednou, a to ze 4 000 Kč na současných 6 000 Kč. Z důvodu snížení administrativy na straně poplatníka i správce daně se navrhuje uvedený limit sjednotit s limitem pro podávání daňového přiznání, tj. částkou 15 000 Kč. 88. (§ 7b odst. 3) Navrhovaná změna navazuje v zákoně o oceňování majetku. 91. na změnu terminologie V § 7b odst. 3 se slova „děděním nebo darem“ nahrazují slovem „bezúplatně“. K bodu 91 (§ 7b odst. 3) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na inkorporaci daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů a zavedení jednotícího pojmu „bezúplatné příjmy“, který mimo jiné zahrnuje i příjmy nabyté z titulu dědění a darování. 92. V § 7b odst. 3 se slovo „Závazky“ nahrazuje slovem „Dluhy“. K bodu 92 K bodu 87 (§ 7b odst. 3) (§ 7a odst. 5) Pro nadbytečnost se zrušuje slovo „právo“ neboť právo je dle NOZ věcí. 87. (§ 7b odstavec 1) (§ 7b odst. 3) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 93. V § 7b odst. 3 se za slova „(§ 26)“ vkládají slova „, bez stavby na něm zřízené“. K bodu 93 (§ 7b odst. 3) Úpravou § 7b odst. 3 dochází k promítnutí skutečnosti, že stavba (s výjimkou dočasné stavby) se podle nového občanského zákoníku stává součástí pozemku. V § 7b odstavec 1 zní: „(1) Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 21 94. V § 7b odst. 3 se slova „pronájmu s následnou koupí najaté věci“ nahrazují slovem „leasingu“ a slovo „nájemcem“ se nahrazuje slovem „uživatelem“. K bodu 94 (§ 7b odst. 3) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 95. V § 7b odst. 3 se slova „nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek“ nahrazují slovem „majetku“, slova „nebo části uvedeného majetku a dluhů“ se zrušují a slova „, nebo části tohoto majetku a dluhů,“ se zrušují. K bodu 95 (§ 7b odst. 3) Jde o terminologickou změnu v souvislosti s vymezením věcí v novém občanském zákoníku. 96. V § 7b odst. 3 se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“. K bodu 96 (§ 7b odst. 3) Navrhovanou úpravou dochází ke sjednocení s terminologií nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 97. V § 7b odst. 4 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. K bodu 97 (§ 7b odst. 4) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 98. V § 7b odst. 5 se slova „neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.28b)“ nahrazují slovy „neuplynula lhůta pro stanovení daně.“. K bodu 98 (§ 7b odst. 5) Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se zrušením zákona o správě daní a poplatků. 99. V § 8 odst. 1 písm. a) se slovo „(dividendy)“ zrušuje. K bodu 99 (§ 8 odst. 1 písm. a)) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. 100. V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,“ zrušují. K bodu 100 (§ 8 odst. 1 písm. b)) Navrhovaná úprava reaguje na znění občanského zákoníku, který nově stanoví, že tichý společník není povinen doplnit svůj vklad snížený o podíly na ztrátách do původní výše. 101. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,9f)“ nahrazují slovy „účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,“. Poznámka pod čarou č. 9f se zrušuje. K bodu 101 (§ 8 odst. 1 písm. c)) Navrhovaná úprava navazuje na zrušení institutu běžného účtu v soukromém právu, který je nahrazen pojmem účet, resp. platební a jiný než platební účet. Zároveň reaguje na stávající znění zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, který sice upravuje tzv. poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, avšak neumožňuje mu úročení vkladů. 102. V § 8 odst. 1 písmeno d) zní: „d) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,“. K bodu 102 (§ 8 odst. 1 písm. d)) Navrhovanou úpravou dochází ke sjednocení pojmů s novým občanským zákoníkem (viz § 2680 NOZ). 103. V § 8 odst. 1 písm. g) se slova „a půjček“ nahrazují slovy „nebo zápůjček“. K bodu 103 (§ 8 odst. 1 písm. g)) Navrhovaná úprava reaguje na terminologickou změnu, kterou přináší nový občanský zákoník. Podstata smlouvy o zápůjčce je shodná se současnou smlouvou o půjčce. Základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390 – 2394 nového občanského zákoníku. Cílem je sjednocení pojmů užívaných zákonem o daních z příjmů s pojmy soukromého práva. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 22 104. V § 8 odst. 1 písm. g) se slova „na běžných účtech“ nahrazují slovy „na účtech neuvedených v písmeni c)“. K bodu 104 (§ 8 odst. 1 písm. g)) Navržená úprava navazuje na zrušení institutu běžného účtu v soukromém právu, který je nahrazen pojmem účet, resp. platební a jiný než platební účet. 105. V § 8 odst. 1 písm. g) se slova „společníků obchodních společností. Úroky z vkladů na účtech neuvedených v písmenu c), které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c)“ nahrazují slovy „členů obchodních korporací“. K bodu 105 v případě předčasného zpětného odkupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného odkupu.“. K bodu 107 (§ 8 odst. 2) Z důvodu zjednodušení se navrhuje sjednotit způsob zdanění příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry. Příjem z kupní opce bude příjmem podle § 7 nebo § 10 zákona tak, jak je tomu i v případě prodejní opce. 108. V § 8 odst. 3 se za slovo „f)“ vkládají slova „a i)“ a slova „2 písm. a)“ se nahrazují číslem „2“. K bodu 108 (§ 8 odst. 3) Navrhuje se příjmy poplatníka, které mu plynou ze zisku svěřenského fondu, zdaňovat daní vybíranou srážkou obdobně jako je tomu u podílu na zisku u obchodních korporací. (§ 8 odst. 1 písm. g)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva. § 1 odst. 1 ZOK vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“ či jiná obdobná spojení spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 109. V § 8 odst. 4 se slova „2 písm. a)“ nahrazují číslem „2“. K bodu 109 (§ 8 odst. 4) Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s novým zněním § 8 odst. 2. 110. V § 8 odst. 5 se věta druhá a třetí zrušují. K bodu 110 (§ 8 odst. 5) Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s novým zněním § 8 odst. 2 (zrušením § 8 odst. 2 písm. b)). 111. V § 8 odst. 6 se slova „penzijnímu fondu nebo“ zrušují. K bodu 111 (§ 8 odst. 6) Dále navržená úprava navazuje na zrušení institutu běžného účtu v soukromém právu, který je nahrazen pojmem účet, resp. platební a jiný než platební účet. Navrhovaná úprava navazuje na transformaci penzijních fondů na penzijní společnosti a transformované fondy, která proběhla k 1. 1. 2013. Původní penzijní fondy přestaly existovat, a proto se tento pojem v ustanovení ruší. 106. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: 112. V nadpisu § 9 se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. „i) plnění ze zisku svěřenského fondu po zdanění.“. K bodu 112 K bodu 106 Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. (§ 8 odst. 1 písm. i)) Navrhovaná úprava navazuje na nový institut soukromého práva - svěřenský fond. Pro účely zákona o daních z příjmů bude příjem ze zisku po zdanění svěřenského fondu zdaněn daní vybíranou srážkou, obdobně jako je tomu u podílu na zisku u obchodních korporací. 107. V § 8 odstavec 2 zní: (2) „(2) Za příjem z kapitálového majetku se dále považuje rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání; (nadpis § 9) Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 23 113. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 113 (§ 9 odst. 1 úvodní část ustanovení) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. 114. V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí)“ nahrazují slovy „nájmu nemovitých věcí nebo bytů“. K bodu 114 (§ 9 odst. 1 písm. a)) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. Vzhledem k v právu používanému výkladovému principu od většího k menšímu (a maiori ad minus), podle kterého platí-li něco pro celek, pak to tím spíš platí i pro část, došlo k vypuštění výslovné zmínky o částech nemovité věci a části bytu. 115. V § 9 odst. 1 písm. b) se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 115 (§ 9 odst. 1 písm. b)) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. 116. V § 9 odst. 2 se slova „z bezpodílového spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „ze společného jmění manželů“. K bodu 116 (§ 9 odst. 2) Navrhovaná úprava sjednocuje pojmy užívané zákonem o daních z příjmů s novým občanským zákoníkem. 117. V § 9 odst. 3 se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 117 (§ 9 odst. 3) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. 118. V § 9 odst. 3 se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovy „nemovitých věcí“. K bodu 118 (§ 9 odst. 3) Dochází ke sjednocení terminologie používanou novým občanským zákoníkem. s terminologií 119. V § 9 odst. 5 se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“ a slovo „pronájmem“ se nahrazuje slovem „nájmem“. K bodu 119 (§ 9 odst. 5) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. 120. V § 9 odst. 6 se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 120 (§ 9 odst. 6) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 24 je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. 121. V § 9 odst. 6 se slovo „závazcích“ nahrazuje slovem „dluzích“. K bodu 121 (§ 9 odst. 6) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 122. V § 9 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu70) je příjmem pronajímatele“ nahrazují slovy „pachtu obchodního závodu je příjmem propachtovatele“. K bodu 122 (§ 9 odst. 7) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak. V případě pachtu obchodního závodu je zvláštní ustanovení nezbytné, protože obchodní závod je podle občanského zákoníku možné pouze propachtovat a nikoli pronajmout (srovnej § 2349 a následující NOZ). Vzhledem k neexistenci nájmu obchodního závodu je tak v ustanoveních upravujících podle účinné právní úpravy nájem podniku nutné tento pojem nahradit pojmem pacht obchodního závodu a dalšími navazujícími pojmy. 123. V § 9 odst. 7 písm. a) se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. K bodu 123 (§ 9 odst. 7 písm. a)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 124. V § 9 odst. 7 písm. a) se slovo „nájemce“ nahrazuje slovem „pachtýře“. K bodu 124 (§ 9 odst. 7 písm. a)) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak. V případě pachtu obchodního závodu je zvláštní ustanovení nezbytné, protože obchodní závod je podle občanského zákoníku možné pouze propachtovat a nikoli pronajmout (srovnej § 2349 a následující NOZ). Vzhledem k neexistenci nájmu obchodního závodu je tak v ustanoveních upravujících podle účinné právní úpravy nájem podniku nutné tento pojem nahradit pojmem pacht obchodního závodu a dalšími navazujícími pojmy. 125. V § 9 odst. 7 písm. b) se slova „nemovitostí a věcí movitých“ nahrazují slovem „věcí“. K bodu 125 (§ 9 odst. 7 písm. b)) Jedná se sjednocení terminologie v zákoně o daních z příjmů s terminologií používanou novým občanským zákoníkem. 126. V § 9 odst. 7 písm. b) se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodním závodu“. K bodu 126 (§ 9 odst. 7 písm. b)) Ustanovení provádí terminologickou změnu v návaznosti na nový občanský zákoník, kde je termín „podnik“ nahrazen termínem „obchodní závod“. 127. V § 9 odst. 7 písm. b) se slovo „nájmu“ nahrazuje slovem „pachtu“ a slovo „nájemce“ se nahrazuje slovem „pachtýře“. K bodu 127 (§ 9 odst. 7 písm. b)) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak. V případě pachtu obchodního závodu je zvláštní ustanovení nezbytné, protože obchodní závod je podle občanského zákoníku možné pouze propachtovat a nikoli pronajmout (srovnej § 2349 a následující NOZ). Vzhledem k neexistenci nájmu obchodního závodu je tak v ustanoveních upravujících podle účinné právní úpravy nájem podniku nutné tento pojem nahradit pojmem pacht obchodního závodu a dalšími navazujícími pojmy. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 25 128. V § 10 odst. 1 písm. a) se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“ a slova „, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)“ se nahrazují slovy „a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem“. K bodu 128 (§ 10 odst. 1 písm. a)) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. Dále se navrhuje pro právní jistotu poplatníků i správců daně se doplňuje, že příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) jsou např. i příjmy z prodeje dřeva z vlastního lesa nebo příjmy z prodeje ryb z vlastního rybníka. Tato změna navazuje na novou definici příjmů ze samostatné činnosti, a to konkrétně na § 7 odst. 1 písm. a). Dále se navrhuje zrušit pojem „samostatně hospodařící rolník“, který již zemědělský zákon nepoužívá. užívaný termín práva a povinnosti člena družstva družstevním podílem. Vzhledem k tomu, že majetkový podíl na transformovaném družstvu podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je podílem představujícím práva a povinnosti člena družstva plynoucí mu z členství v družstvu (§ 595 odst. 1 ZOK), stala se výslovná zmínka majetkového podílu v transformovaném družstvu, vzhledem k nové terminologii zákona o obchodních korporacích, nadbytečnou. Dále se vypouští nadbytečný odkaz na ustanovení § 4. 131. V § 10 odst. 1 písm. e) se slova „s výjimkou uvedenou v § 4“ zrušují. K bodu 131 (§ 10 odst. 1 písm. e)) Jedná se o legislativně technickou úpravu vypouštějící nadbytečný odkaz na ustanovení § 4 a legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením občanského zákoníku. 132. V § 10 odst. 1 písmeno f) zní: „f) podíl 1. člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo 2. majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,“. 129. V § 10 odst. 1 písmeno b) zní: K bodu 132 „b) příjmy z převodu věci a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů,“. Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva. § 1 odst. 1 ZOK vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Poznámka pod čarou č. 13d se zrušuje. K bodu 129 (§ 10 odst. 1 písm. b)) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na nový občanský zákoník a legislativně technickou úpravu vypouštějící nadbytečný odkaz na ustanovení § 4. Věcný rozsah ustanovení zůstává zachován. Pod pojmem věc je potřeba vnímat věci movité, nemovité, cenné papíry, apod. to znamená vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí (viz § 489 NOZ). Pojem věc zároveň pro účely daní z příjmů zahrnuje také živá zvířata, části lidského těla i ovladatelné přírodní síly, které se obchodují (§ 21b odst. 1 zákona o daních z příjmů). 130. V § 10 odst. 1 písm. c) se slova „členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4“ nahrazují slovy „družstevního podílu“. K bodu 130 (§ 10 odst. 1 písm. c)) Navrhovanou úpravou dochází ke sjednocení terminologie se zákonem o obchodních korporacích, který nahrazuje dosud (§ 10 odst. 1 písm. f)) Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“ či jiná obdobná spojení spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným může být podle § 137 zákona o obchodních korporacích představován kmenovým listem, který je cenným papírem na řad (§ 137 odst. 3 ZOK). Tam, kde se v zákoně o daních z příjmů hovoří o podílu člena obchodní korporace, myslí se i takový podíl, který je vyjádřen kmenovým listem, pokud není uvedeno jinak. Pokud je pro podíl, který je představován kmenovým listem, v zákoně stanoven režim, jenž se od obecného režimu podílů v korporaci, resp. ve společnosti s ručením omezeným, nebo režimu jiných cenných papírů, liší, je tato skutečnost v zákoně vyjádřena výslovně. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 26 133. V § 10 odst. 1 písmeno g) zní: „g) vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo další podíl na majetku transformovaného družstva,“. K bodu 133 (§ 10 odst. 1 písm. g)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva. § 1 odst. 1 ZOK vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“ či jiná obdobná spojení spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 134. V § 10 odst. 1 písm. h) se slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4“ zrušují. K bodu 134 (§ 10 odst. 1 písm. h)) Jedná se o legislativně technickou úpravu vypouštějící nadbytečný odkaz na ustanovení § 10 odst. 3 a § 4. 135. V § 10 odst. 1 písm. ch) se slova „, s výjimkou uvedenou v § 4“ zrušují. K bodu 135 (§ 10 odst. 1 písm. ch)) Jedná se o legislativně technickou úpravu vypouštějící nadbytečný odkaz na ustanovení § 4. 136. V § 10 odst. 1 písmeno k) zní: „k) příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem.“. Poznámka pod čarou č. 73 se zrušuje. K bodu 136 (§ 10 odst. 1 písm. k)) Jedná se o legislativně-technickou úpravu reagující na zrušení zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku (§ 2865 odst. 2) a zároveň vypouštějící nadbytečný odkaz na ustanovení § 4. 137. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až n), která znějí: „l) příjem z výměnku, m) příjem obmyšleného ze svěřenského fondu, n) bezúplatný příjem.“. K bodu 137 (§ 10 odst. 1 písm. l) až n)) Mezi ostatní příjmy demonstrativně vyjmenované v § 10 zákona o daních z příjmů se doplňuje zdanění nového soukromoprávního institutu výměnku. V novém občanském zákoníku byl dále zaveden institut svěřenského fondu. Pro účely zákona o daních z příjmů je těmto fondům přiznáno postavení poplatníka daně z příjmů právnických osob, obdobně jako je tomu u podílových investičních fondů. Veškerá práva a povinnosti za ně vykonává svěřenský správce, jehož příjem bude zdaněn jako příjem z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona. Bude-li mít obmyšlený nebo zakladatel příjem ze svěřenského fondu, jde o zdanitelný příjem podle § 10 zákona s navrhovanou výjimkou (osvobození od daně podle § 10 odst. 3 zákona). Příjmy z titulu dědění a darování, které jsou nově předmětem daně z příjmů, jsou vymezeny jako ostatní příjmy podle § 10 zákona – tzv. bezúplatné příjmy, pokud nejde o příjmy podle § 6, tj. zejména dary zaměstnanci od zaměstnavatele nebo o příjmy podle § 7, například dary podnikateli a osobě s příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti v souvislosti s jejich činností. Bezúplatným příjmem je nejen příjem z darovací smlouvy, ale i jiný majetkový prospěch (obdobně jako je tomu v případě současné daně darovací) spočívající jednak v tom, že se majetek poplatníka zvýší, nebo v tom, že se výše jeho majetku nezmění a určité majetkové hodnoty ušetří. Bezúplatným příjmem je též příjem ze společenské úsluhy (§ 2055 NOZ). Občanský zákoník stanoví, že plnění ze společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat. 138. V § 10 odst. 2 se slova „ke lhůtě“ nahrazují slovy „k době“. K bodu 138 (§ 10 odst. 2) Jde o terminologickou změnu navazující na úpravu nového občanského zákoníku, který důsledně rozlišuje mezi pojmy „doba“ a „lhůta“. 139. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) bezúplatné příjmy 1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, 2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou, Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 27 3. 4. obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.“. K bodu 139 (§ 10 odst. 3 písm. d)) Navrhuje se v zákoně o daních z příjmů upravit osvobození příjmů z titulu darování. Právní úprava navazuje na úpravu zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je od daně osvobozeno darování mezi osobami příbuznými, tj. osobami uvedenými v navrhovaném bodě 1 a 2. Dále se navrhuje doplnění limitu pro osvobození příležitostného bezúplatného nabytí majetku a jiného majetkového prospěchu, jehož hodnota nepřesahuje 15 000 Kč, tj. na stejnou částku, jakou zákon o daních z příjmů stanoví pro účely podávání daňového přiznání. V novém občanském zákoníku byl zaveden institut svěřenského fondu. Pro účely zákona o daních z příjmů je těmto fondům přiznáno postavení poplatníka daně z příjmů právnických osob obdobně jako u podílových investičních fondů. Za svěřenský fond vykonává veškerá práva a povinnosti svěřenský správce. Přijme-li obmyšlený, který je fyzickou osobou, plnění ze svěřenského fondu, je toto plnění zdanitelným příjmem podle § 10 zákona; výjimku tvoří případy, kdy k plnění obmyšlenému dochází mezi osobami příbuznými, tj. osobami uvedenými v bodě 1 a 2 zákona. 140. V § 10 odst. 4 se za slovo „výroby,“ vkládají slova „lesního a vodního hospodářství,“. K bodu 140 (§ 10 odst. 4) Pro právní jistotu poplatníků i správců daně se doplňuje, že příjmy podle § 10 odst. 4 jsou např. i příjmy z prodeje dřeva z vlastního lesa nebo příjmy z prodeje ryb z vlastního rybníka. 141. V § 10 odst. 4 se slovo „nemovitosti“ nahrazuje slovy „nemovité věci“. K bodu 141 (§ 10 odst. 4) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na nový občanský zákoník. 142. V § 10 odst. 5 se slovo „(právo)“ zrušuje. K bodu 142 (§ 10 odst. 5) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na nový občanský zákoník. 143. V § 10 odst. 5 se slova „zděděnou nebo darovanou“ nahrazují slovy „nabytou bezúplatně“. K bodu 143 zavedení jednotícího pojmu „bezúplatné příjmy“, který mimo jiné zahrnuje i příjmy nabyté z titulu dědění a darování. 144. V § 10 odst. 5 se slovo „zjištěná“ nahrazuje slovem „určená“. K bodu 144 (§ 10 odst. 5) Navrhovaná změna navazuje v zákoně o oceňování majetku. na změnu terminologie 145. V § 10 odst. 5 se slova „postoupením, darem nebo děděním“ nahrazují slovy „úplatně nebo bezúplatně“. K bodu 145 (§ 10 odst. 5) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na inkorporaci daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů a zavedení jednotícího pojmu „bezúplatné příjmy“, který mimo jiné zahrnuje i příjmy nabyté z titulu dědění a darování. 146. V § 10 odst. 5 se slova „podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“ nahrazují slovy „činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“. K bodu 146 (§ 10 odst. 5) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn., není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 147. V § 10 odst. 5 se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 147 (§ 10 odst. 5) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. (§ 10 odst. 5) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na inkorporaci daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů a Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 28 148. V § 10 odst. 5 se slova „movitých, cenných papírů, nemovitosti“ zrušují. K bodu 148 (§ 10 odst. 5) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na nový občanský zákoník. 149. V § 10 odst. 5 se slovo „nemovitosti“ nahrazuje slovy „nemovité věci“. K bodu 149 (§ 10 odst. 5) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na nový občanský zákoník. 150. V § 10 odst. 5 se slova „s výjimkou uvedenou v § 4“ zrušují. K bodu 150 (§ 10 odst. 5) Jedná se o legislativně technickou úpravu vypouštějící nadbytečný odkaz na ustanovení § 4. 151. V § 10 odst. 5 se věty desátá a jedenáctá nahrazují větami „U příjmů z prodeje věci je výdajem daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená poplatníkem, a to i v případě zaplacení ručitelem. V případě prodeje věci ve společném jmění manželů je výdajem daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená kterýmkoliv z nich.“. K bodu 151 (§ 10 odst. 5) S ohledem na skutečnost, že původní zákon o dani z převodu nemovitostí je nahrazován zákonem o dani z nabytí nemovitých věcí se navrhuje do ustanovení týkajícího se výdajů na dosažení ostatních příjmů doplnit, že u příjmů z prodeje nemovité věci je výdajem daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená poplatníkem, a to i v případě zaplacení ručitelem. Jde-li o příjem z prodeje věci ve společném jmění manželů je výdajem daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená kterýmkoliv z manželů tak, jako doposud, jedná-li se o daň z převodu nemovitostí. 152. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmu plynoucího z odvolání daru je výdajem úhrada za zhodnocení daru.“. K bodu 152 (§ 10 odst. 5) Navrhovaná úprava navazuje na oprávnění odvolat dar pro nouzi nebo pro nevděk, jež stanoví nový občanský zákoník (§ 2068 a následující NOZ). Ustanovení § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů umožňuje v případě vydání daru původnímu dárci uplatnit jako daňový výdaj úhradu za zhodnocení daru, a to i v případě, že byla uhrazena v jiném zdaňovacím období, než kdy dárci plynul příjem z vydání daru. S ohledem na zavedení jednotícího pojmu „bezúplatné příjmy“, který mimo jiné zahrnuje i příjmy nabyté z titulu dědění a darování, je zde na místě zmínit, že ponechání slova „dar“ v tomto ustanovení je dáno zavedením institutu „odvolání daru“ v novém občanském zákoníku. 153. V § 10 odst. 6 se za slova „Výdajem není“ vkládají slova „hodnota vkladu spočívající v provedení nebo provádění prací nebo v poskytnutí nebo poskytování služby ani“. K bodu 153 (§ 10 odst. 6) Navrhovaná úprava navazuje na ustanovení § 103 zákona o obchodních korporacích, podle kterého, připouští-li to společenská smlouva, může společník za podmínek ve společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. Zákon o daních z příjmů cenu vlastní práce jako daňový výdaj neuznává. V případě že by člen korporace v rámci provedení prací nebo poskytnutí služby dodával například i materiál (například oprava střechy nemocnice), byla by výdajem prokazatelně doložená hodnota materiálu. 154. V § 10 odst. 6 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 154 (§ 10 odst. 6) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 155. V § 10 odst. 8 se slova „společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem,20) při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu“ nahrazují slovy „korporace při zániku členství v obchodní korporaci“ a slova „společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu“ se nahrazují slovy „členovi obchodní korporace při zániku jeho účasti v ní“. K bodu 155 (§ 10 odst. 8) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“ či jiná obdobná spojení spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 29 s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 161. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 156. V § 10 odst. 8 se slovo „závazek“ nahrazuje slovem „dluh“. K bodu 156 (§ 10 odst. 8) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 157. V § 10 odst. 8 se slova „společnosti nebo družstvu“ nahrazují slovem „korporaci“. K bodu 157 (§ 10 odst. 8) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 158. V § 10 odst. 8 se slova „částku závazku“ nahrazují slovy „výši dluhu“. K bodu 158 (§ 10 odst. 8) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 159. V § 10 odst. 8 se slova „podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností“ nahrazují slovy „činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti“. K bodu 159 (§ 10 odst. 8) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 160. § 11 se zrušuje. K bodu 160 (§ 11) Jedná se o legislativně technickou úpravu, ustanovení § 11 se přesouvá do ustanovení § 12. stávající Společné příjmy a výdaje (1) Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti, z provozu rodinného závodu nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. (2) Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. (3) Příjmy a výdaje plynoucí poplatníkovi ze společenství jmění s výjimkou společenství jmění dědiců za dobu jeho trvání se zahrnují do zdaňovacího období, ve kterém společenství jmění zaniklo.“. K bodu 161 (§ 12) Navrhovaná úprava, která je blokací paušálních výdajů, reaguje na zavedení nového institutu společnost, který v novém občanském zákoníku nahrazuje institut sdružení bez právní subjektivity, a nového institutu společenství jmění (§ 1236 a následující NOZ). Společenství jmění může vzniknout z různých právních důvodů, typicky ze smlouvy, ale i z jiných právních skutečností (například společenství jmění při vypořádání společného jmění manželů při zániku manželství). Na rozdíl od spoluvlastnictví, ve kterém se poměr spoluvlastníků odvozuje od vztahu k věci, je společenství jmění poměrem osob, které je na existenci věci nezávislé (například nezaniká zánikem věci). Z hlediska daně z příjmů fyzických osob nachází společenství jmění uplatnění především při zániku společného jmění manželů, kdy v době, kdy společné jmění manželů zaniklo, je zrušeno nebo je zúžen jeho rozsah a dosud nedošlo k jeho vypořádání, není zřejmé, kterému z manželů jaký konkrétní majetek bude náležet. Další uplatnění nachází tento institut v případě řady smluv, typicky ze smlouvy, kterou se zakládá společnost, nebo ze smlouvy, na jejímž základě věřitelé likvidované obchodní společnosti převezmou likvidační podstatu, dále pak i u smluv nepojmenovaných. Při vypořádání společného jmění manželů v souvislosti se zánikem společenství jmění se postupuje podle § 3 odst. 4 zákona. 162. V § 13 se slova „podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2]“ nahrazují slovy „samostatné činnosti s výjimkou podílů společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku“, slova „v domácnosti“ se nahrazují slovy „ve společně hospodařící domácnosti“ a slova „podnikání nebo jiné samostatné výdělečné“ se nahrazují slovem „samostatné“. K bodu 162 (§ 13) Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ a další legislativně technické změny provedené v § 7. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 30 V návaznosti na skutečnost, že NOZ již neobsahuje definici pojmu „domácnost“, je nutné odlišit případy, kde se „domácností“ myslí „pospolitost spolužijících osob“ a kde se „domácnost“ používá ve smyslu „zařízeného obydlí“. Tam, kde se v zákoně o daních z příjmů za „domácnost“ považuje „pospolitost spolužijících osob“, použije se nově pojem „společně hospodařící domácnost“. Naproti tomu tam, kde se v zákoně používá tento pojem ve významu „obývaná domácnost“, rozumí se jí „domácnost“ ve smyslu „zařízeného obydlí“. Jedná se tedy pouze o legislativně technickou úpravu a význam dotčených ustanovení zůstává bez věcné změny. Společně hospodařící domácnost je definována v § 21e odst. 4. 163. V § 13 se slova „podle § 35c a 35d“ zrušují. K bodu 163 (§ 13) Vzhledem k tomu, že z daného ustanovení je i bez výslovného odkazu na § 35c a § 35d zřejmé, jaké daňové zvýhodnění je zde myšleno, byly oba odkazy pro nadbytečnost vypuštěny. 164. V § 15 odst. 1 se slova „darů poskytnutých“ nahrazují slovy „bezúplatného plnění poskytnutého“. K bodu 164 (§ 15 odst. 1) Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Navrhuje se v § 20 odst. 8 ponechat stávající koncepci odečtu hodnoty bezúplatného plnění na stanovené účely (v dřívější terminologii “darů”) s tím, že se ve výčtu takto obdarovaných právnických osob jsou zahrnuti i veřejně prospěšní poplatníci uvedení taxativně v § 17a odst. b) až f) zákona, neboť jde o právnické osoby. Podle navrhovaného znění předkladatelem zákona by bylo možné odečíst hodnotu bezúplatného plnění pouze v tom případě, že obdarovaný je poplatník se statusem veřejné prospěšnosti nebo veřejně prospěšný poplatník, který status nemůže získat, byť je jinak veřejně prospěšný. Podle této koncepce by nebylo možné odečíst dary např. na nepochybně veřejně prospěšné účely v případě, že by se jednalo o obdarovanou právnickou osobu, která není považována dle zákona za osobu veřejně prospěšnou. Není na místě vycházet z toho, že pouze veřejně prospěšné společnosti se statusem, státní instituce, kraje nebo obce provádí výlučně veřejně prospěšnou činnost. Dle návrhu předkladatele by navíc bylo velmi složitou úvahou dovozování, zda politické strany a politická hnutí v pojetí zvláštního zákona vykonávají tzv. veřejně prospěšnou činnost či nikoliv. V důsledku zamítnutí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti Senátem, je důvodová zpráva v některých aspektech neaktuální. 165. V § 15 odst. 1 se slova „rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115)“ nahrazují slovy „zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“. K bodu 165 (§15 odst. 1) Změna reaguje na zrušení vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, novelou zákona č. 329/2011Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, kdy část ustanovení § 15 odst. 1 týkající se hodnoty bezúplatného plnění na rehabilitační a kompenzační pomůcky odkazující na § 33 této vyhlášky se tak stala obsoletní. Navrhuje se proto právní úprava, která vychází z novelizované právní úpravy zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, podle které bude možné jako nezdanitelnou část základu daně uplatnit hodnotu bezúplatného plnění na zvláštní pomůcky podle tohoto zákona, a to nadále nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. 166. V § 15 odst. 1 se slova „na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat“ nahrazují slovy „pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů“. K bodu 166 (§15 odst. 1) Jedná se o legislativně technickou změnu, která terminologicky upravuje znění zákona o daních z příjmů dle textace zákonů o ochraně přírody a krajiny a zákona na ochranu zvířat proti týrání. 167. V § 15 odst. 1 se slovo „darů“ nahrazuje slovy „bezúplatných plnění“. K bodu 167 (§ 15 odst. 1) V návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů se rozšiřuje možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně i na další bezúplatná plnění. 168. V § 15 odst. 1 se slova „České republiky nebo“ zrušují. K bodu 168 (§ 15 odst. 1) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění používání spojení „stát Evropské unie“. V současné právní úpravě je v daňových zákonech používáno často spojení „Česká republika nebo členský stát Evropské unie“, které není zcela logické. Z tohoto důvodu se napříč daňovými zákony provádí změna, která Českou republiku již v právní normě nevyčleňuje mimo spojení „stát Evropské unie“. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 31 169. V § 15 odst. 1 se slovo „dar“ nahrazuje slovy „bezúplatné plnění“. K bodu 169 (§ 15 odst. 1) V návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů se rozšiřuje možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně i na další bezúplatná plnění. 170. V § 15 odst. 1 se slovo „dary“ nahrazuje slovy „bezúplatné plnění“. K bodu 170 (§ 15 odst. 1) V návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů se rozšiřuje možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně i na další bezúplatná plnění. 174. V § 15 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „bankou109) nebo pobočkou zahraniční banky109) anebo zahraniční bankou“ nahrazují slovem „bankou“ a slova „nebo pobočkou zahraniční banky“ se zrušují. K bodu 174 Změna navazuje na terminologické sjednocení pojmu banka upravené v § 21e odst. 1 zákona. 175. V § 15 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60)“ nahrazují slovy „jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,“. K bodu 175 171. V § 15 odst. 1 se slova „jiného členského státu Evropské unie,“ nahrazují slovy „jiného členského státu Evropské unie než České republiky a dále na území“. K bodu 171 (§ 15 odst. 1) Daná úprava vychází ze snahy unifikovat některá spojení napříč daňovými zákony. Zákon o DPH totiž pracuje se spojením „jiný členský stát Evropské unie“, ale tato norma není v některých případech ve smyslu „jiný stát než Česká republika“, ale jiný stát než stát, o kterém dané ustanovení předtím pojednává. V tomto kontextu vyvstala potřeba upřesnit spojení „jiný členský stát Evropské unie“, aby byl výklad vždy jasný. Tato změna se uskutečňuje napříč daňovými zákony. Jedná se o legislativně technickou úpravu bez záměru ovlivnit věcné daňové řešení. 172. V § 15 odst. 1 se slovo „daru“ nahrazuje slovy „bezúplatného plnění“. K bodu 172 (§ 15 odst. 3 úvodní část ustanovení) (§ 15 odst. 3 úvodní část ustanovení) Navrhovaná právní úprava reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. 176. V § 15 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti“ nahrazují slovy „činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“. K bodu 176 (§ 15 odst. 3 úvodní část ustanovení) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. (§ 15 odst. 1) V návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů se rozšiřuje možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně i na další bezúplatná plnění. 177. V § 15 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 177 (§ 15 odst. 3 úvodní část ustanovení) 173. V § 15 odst. 2 se slovo „Dary“ nahrazuje slovy „Bezúplatné plnění“ a slova „posuzují jako dary“ se nahrazují slovy „posuzuje jako bezúplatné plnění“. Navrhuje se nahradit pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. K bodu 173 178. V § 15 odst. 3 písm. a) se slova „bytu podle zvláštního právního předpisu60)“ nahrazují slovy „jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,“. (§ 15 odst. 2) V návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů se rozšiřuje možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně i na další bezúplatná plnění. K bodu 178 (§ 15 odst. 3 písm. a)) Navrhovaná právní úprava reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. 179. V § 15 odst. 3 písmeno c) zní: „c) koupě Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 32 1. 2. 3. 4. bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,“. K bodu 179 (§ 15 odst. 3 písm. c)) Navrhovaná právní úprava reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. Změna nastává pouze v bodě 4, body 1 až 3 přebírají dosavadní úpravu v zákoně o daních z příjmů. 180. V § 15 odst. 3 písm. d) se slova „členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem“ nahrazují slovy „vkladu právnické osobě jejím členem“. K bodu 180 (§ 15 odst. 3 písm. d)) Nový občanský zákoník používá pro označení personálního obsazení právnické osoby pojem „člen“. Toto se dá dovodit např. z ustanovení § 141 odst. 1 a 2 NOZ. Vzhledem k tomu se vypouští označení společník, které je pouze podmnožinou pojmu „člen“. 181. V § 15 odst. 3 písm. e) se slova „nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání“ nahrazují slovy „, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor“. K bodu 181 (§ 15 odst. 3 písm. e)) Navrhovaná právní úprava reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. 182. V § 15 odst. 3 písm. f) se slova „bezpodílového spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „společného jmění“. K bodu 182 (§ 15 odst. 3 písm. f)) Navrhovaná úprava sjednocuje pojmy užívané zákonem o daních z příjmů s novým občanským zákoníkem. 183. V § 15 odst. 3 písm. f) se slovo „bytu“ nahrazuje slovy „jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor“. K bodu 183 184. V § 15 odst. 3 písm. g) se slova „členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti“ nahrazují slovy „podílu v obchodní korporaci jejím členem“. K bodu 184 (§ 15 odst. 3 písm. g)) Navrhovanou úpravou dochází ke sjednocení pojmů přijatých zákonem o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Právní úprava členských práv a povinností podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je nahrazena institutem družstevního podílu. Podíl v obchodní korporaci zahrnuje nejen podíl v obchodní společnosti ale i podíl v družstvu, resp. družstevní podíl. 185. V § 15 odst. 3 písm. h) se slovo „půjčky“ nahrazuje slovem „zápůjčky“. K bodu 185 (§ 15 odst. 3 písm. h)) Cílem navrhované úpravy je sjednotit pojmy užívané zákonem o daních z příjmů s pojmy přijatými novým občanským zákoníkem, který nahrazuje pojem půjčka pojmem zápůjčka. 186. V § 15 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „, pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby“. K bodu 186 (§ 15 odst. 3 písm. h)) Z důvodů právní jistoty poplatníků i správců daně se navrhuje doplnit, že i v případě splácení úvěru nebo půjčky na bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až g) musí být splněny podmínky pro příslušné bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 4. 187. V § 15 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“ nahrazují slovy „činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“. K bodu 187 ustanovení) (§ 15 odst. 3 závěrečná část Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. (§ 15 odst. 3 písm. f)) Navrhovaná právní úprava reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. 188. V § 15 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 188 ustanovení) (§ 15 odst. 3 závěrečná část Označení „pronájem“ je nepřesné zejména v ohledu, že se jako soukromoprávní institut nepoužívá. V tomto ohledu byl Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 33 zvolen pojem „nájem“, který dle § 21c odst. 4 zahrnuje krom nájmu samotného také institut pachtu, čímž bude zachován současný věcný stav. Jedná se tedy o ryze legislativně technickou úpravu. 193. Za § 16a se vkládá nový § 16b, který včetně nadpisu zní: 189. V § 15 odst. 4 se za slovo „byt“ vkládají slova „v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor“. Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.“. K bodu 189 K bodu 193 (§ 15 odst. 4) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na nový občanský zákoník. 190. V § 15 odst. 4 se za slovo „téže“ vkládají slova „společně hospodařící“. K bodu 190 (§ 15 odst. 4) V návaznosti na skutečnost, že NOZ již neobsahuje definici pojmu „domácnost“, je nutné odlišit případy, kde se „domácností“ myslí „pospolitost spolužijících osob“ a kde se „domácnost“ používá ve smyslu „zařízeného obydlí“. Tam, kde se v zákoně o daních z příjmů za „domácnost“ považuje „pospolitost spolužijících osob“, použije se nově pojem „společně hospodařící domácnost“. Naproti tomu tam, kde se v zákoně používá tento pojem ve významu „obývaná domácnost“, rozumí se jí „domácnost“ ve smyslu „zařízeného obydlí“. Jedná se tedy pouze o legislativně technickou úpravu a význam dotčených ustanovení zůstává bez věcné změny. Společně hospodařící domácnost je definována v § 21e odst. 4. „§ 16b Zařazení ustanovení o zdaňovacím období na konec hmotněprávních ustanovení odpovídá obvyklému řazení konstrukčních prvků daně v daňových zákonech. Argumentem pro tuto legislativně technickou operaci je sjednocení tohoto řazení ve všech daňových zákonech. 194. V § 17 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je a) b) c) d) e) 191. V § 15 odst. 5 písm. a) se slova „penzijním fondem nebo“ zrušují. K bodu 191 (§ 15 odst. 5 písm. a)) Navrhovaná úprava navazuje na transformaci penzijních fondů na penzijní společnosti a transformované fondy, která proběhla k 1. 1. 2013. Původní penzijní fondy přestaly existovat, a proto se tento pojem v ustanovení ruší. 192. V § 15 odst. 9 se za slovo „období,“ vkládají slova „pouze pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.“. K bodu 192 (§ 15 odst. 9) Jedná se o úpravu, kterou se z legislativně-technických důvodů přesouvá změna provedená zákonem č. 458/2011 Sb. do zákona o daních z příjmů. Věcný rozsah, který byl projednán a schválen v rámci legislativního procesu k zákonu č. 458/2011 Sb. zůstává beze změny. (§ 16b) f) g) právnická osoba, organizační složka státu, podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, svěřenský fond podle občanského zákoníku, jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem. (2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.“. K bodu 194 (§ 17 odst. 1 a 2) Úprava odstavce 1 písm. e) je pouze legislativní a vychází ze záměru sjednotit terminologii daňových zákonů a navázat na úpravu zákona o účetnictví. Nejedná se tedy o žádnou věcnou změnu a mezi fondy penzijní společnosti dále patří všechny fondy obhospodařované penzijní společností tj. fondy druhého i třetího pilíře důchodového spoření včetně transformovaného fondu. Navrhovaná úprava v odst. 1 písm. f) reaguje nový institut zavedený novým občanským zákoníkem – tzv. „svěřenský fond“ (§ 1448 až 1474). Dle ustanovení § 1448 svěřenský fond vzniká vyčleněním majetku z majetku zakladatele. Svěřenský fond je určen k zakladatelem stanovenému účelu. Vzhledem k různorodosti účelu, ke kterému bude svěřenský fond založen, je potřeba zajistit vhodný daňový režim, který by na jednu stranu neomezil možnost vzniku a rozvoje těchto fondů, ale který by na druhou stranu neotvíral možnost pro nevhodné daňové plánování. Obecně by měl být dodržen princip daňové neutrality, tj. aby investice v rámci těchto fondů byla zdaňována ve srovnatelné výši s investicí provedenou individuálně. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 34 Byť svěřenský fond nemá právní subjektivitu, tak zákonem o daních z příjmů je mu přiznáno postavení poplatníka daně z příjmů (tj. daňová subjektivita) obdobně jako je tomu u podílových fondů. Navrhuje se, aby svěřenské fondy měly obdobný daňový režim jako běžný poplatník daně z příjmu právnických osob. To znamená, že vyčlenění majetku do fondu nebude podléhat zdanění daní z příjmů, zisk z hospodaření s majetkem fondu bude podléhat dani z příjmů právnických osob a výplata plnění z fondu bude záviset na osobě obmyšleného a typu vypláceného plnění. Obmyšlený je osoba (může být fyzická i právnická), ve prospěch které je fond zřízen (§ 1457 a následující občanského zákoníku). Navrhovaná úprava stanoví, že pokud obmyšlený přijme plnění ze svěřenského fondu, je toto plnění z pohledu zákona o daních z příjmů zdanitelným příjmem. Pokud bude svěřenský fond založen podle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech a splní parametry základního investičního fondu (§ 21f), bude tomu odpovídat i jeho daňový režim. V běžnější situaci, kdy svěřenský fond nebude splňovat podmínky základního investičního fondu, bude příjem fondu průběžně zdaňován běžnou sazbou daně z příjmů právnických osob a plnění obmyšlenému ze zisku po zdanění bude daněno srážkovou daní obdobně jako jiné příjmy plynoucí z podílů na zisku (např. dividendy). Jiná situace je v případě, že fond vyplácí plnění, které není podílem na zisku, ale je částí původně vloženého majetku nebo majetku, který byl do fondu vložen smlouvou. V tomto případě se jedná o příjem, který je srovnatelný s darem, resp. s dědictvím (zakladatel či další přispěvovatel bezúplatně vložil část svého majetku do fondu a tento majetek je nyní předán bezúplatně obmyšlenému). Proto i při zdanění tohoto příjmu se bude postupovat stejně jako u zdaňování darů, resp. dědictví. Stejným způsobem jako při výplatě plnění bude postupováno i v případě zániku svěřenského fondu, kdy svěřenský správce vydá zbylý majetek fondu tomu, kdo na něj má podle statutu fondu právo. Veškerá práva a povinnosti vykonává za svěřenský fond svěřenský správce. Pro komplexní postižení všech forem poplatníků, kde u nerezidentů se jejich označení nemusí krýt s terminologií právních předpisů platných v ČR, se pro zbytkovou podmnožinu navrhuje označení jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem. V odstavci 2 se zavádí pojmy „daňový rezident České republiky“ a „daňový nerezident“, které jsou definovány v § 17 odst. 3 zákona (daňový rezident České republiky) a v § 17 odst. 4 (daňový nerezident). Takové vymezení umožní používání pojmů jednak v rámci zákona o daních z příjmů (namísto odkazování na příslušná ustanovení zákona), ale též v jiných právních předpisech napříč celým právním řádem. Ustanovení, jímž se od daně z příjmů právnických osob osvobozuje ústřední banka České republiky, je přesunuto do § 19 upravujícího osvobození. 195. V § 17 odst. 3 se slovo „, kteří“ nahrazuje slovy „jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud“ a slova „(dále jen „sídlo“), mají“ se nahrazují slovy „(dále jen „sídlo“). Daňoví rezidenti České republiky mají“. K bodu 195 (§ 17 odst. 3) Zavádí se pojem „daňový rezident České republiky“, který je možné v kontextu daně z příjmů právnických osob použít namísto dosud užívaného označení „poplatník podle § 17 odst. 3“ a zároveň je pojmem použitelným i v jiných právních předpisech. 196. V § 17 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou: „Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo.“. K bodu 196 (§ 17 odst. 3 poslední věta) Podílové fondy, fondy penzijní společnosti a nově i svěřenské fondy jsou poplatníci, kteří nemají právní osobnost, a nelze tedy u nich jednoznačně určit jejich sídlo. Proto toto ustanovení stanoví, že pokud jsou tito poplatníci založeni nebo zřízeni podle právních předpisů platných na území České republiky, mají na tomto území své sídlo a jsou považováni za daňové rezidenty České republiky. 197. V § 17 odst. 4 se slovo „, kteří“ nahrazuje slovy „jsou daňovými nerezidenty, pokud“ a slovo „, mají“ se nahrazuje slovy „nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají“. K bodu 197 (§ 17 odst. 4) Zavádí se pojem „daňový nerezident“, který je možné v kontextu daně z příjmů právnických osob použít namísto dosud užívaného označení „poplatník podle § 17 odst. 4“ a zároveň je pojmem použitelným i v jiných právních předpisech. 198. § 17a včetně nadpisu zní: „§ 17a Veřejně prospěšný poplatník (1) Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. (2) Veřejně prospěšným poplatníkem není a) b) c) obchodní korporace, Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 35 - d) e) f) osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů, zdravotní pojišťovna, společenství vlastníků jednotek a nadace, 1. která dle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo 2. jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.“. K bodu 198 (§ 17a) Ke zrušení dosavadního § 17a: Tato změna navazuje na vymezení zdaňovacího období v novém ustanovení § 21a zákona. Obdobné ustanovení v § 17a je nadbytečné. Proto je v § 17a odst. 1 navržena definice veřejně prospěšného poplatníka, která vychází ze současného znění ustanovení § 18 odst. 3, tj. poplatníci, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Veřejně prospěšným poplatníkem tak i nadále budou zájmové sdružení právnických osob, pokud není zřízeno za účelem podnikání, spolek, odborová organizace, politická strana a politické hnutí, registrovaná církev a náboženská společnost, nadace a nadační fond, obecně prospěšná společnost a ústav, veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce, školská právnická osoba, organizace zaměstnavatelů, organizační složka státu, obec, kraj, dobrovolný svazek obcí, Regionální rada regionů soudržnosti, příspěvková organizace, státní fond, organizace zaměstnavatelů atd. U zájmových sdružení právnických osob zastupujících podnikatelské subjekty je kritériem pro zařazení do skupiny veřejně prospěšných poplatníků skutečnost, že mají osvobozeny členské příspěvky od daně z příjmů. Tím je zachován u této skupiny princip, že poplatník, který nebyl založen za účelem podnikání, nemůže kompenzovat zisk z podnikatelských aktivit se ztrátami svého základního poslání. Ustanovení § 17a odst. 2 vyjmenovává poplatníky, kteří nespadají mezi veřejně prospěšné poplatníky a je speciálním ustanovením vůči ustanovení odstavce 1. Negativní vymezení veřejně prospěšných poplatníků (dříve tzv. neziskových poplatníků) je důležité pro aplikaci snížení základu daně z příjmů (viz důvodová zpráva k § 20 odst. 7), neboť u dotčených poplatníků by možnost snížení základu daně zakládala neodůvodněné zvýhodnění oproti podnikatelským subjektům, které vykonávají obdobné činnosti, resp. představují střešní organizace podnikatelských subjektů. V případě obchodní korporace se ve spojení s charakteristikou hlavní činnosti bude vyloučení stejně jako dosud týkat kapitálové obchodní společnosti, družstva a sociálního družstva, které lze zakládat i za jiným účelem než je podnikání, neboť osobní společnosti lze zakládat pouze k podnikání. Veřejně prospěšným poplatníkem též není Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář a nově oproti platné právní úpravě profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou poplatníka, který je organizaci zaměstnavatelů. Dále není veřejně prospěšným poplatníkem zdravotní pojišťovna, společenství vlastníků jednotek a tzv. rodinné a smíšené nadace, které slouží k podpoře osob blízkých zakladateli. 199. Nadpis § 18 zní: „Obecná ustanovení o předmětu daně“. K bodu 199 (Nadpis § 18) V souvislosti s vyčleněním ustanovení o veřejně prospěšných poplatnících a osobních společnostech do nových § 17a, § 18a resp. § 18b, se mění název dosavadního § 18, který bude nově upravovat obecná ustanovení o předmětu daně. Ustanovení § 18a a § 18b jsou vůči těmto ustanovením speciální, to znamená, že subjekty, které podléhají ustanovením § 18a a § 18b, použijí obecnou úpravu podle § 18 a zároveň speciální úpravu obsaženou v § 18a nebo § 18b. 200. V § 18 odst. 1 se slovo „(výnosy)“ a slova „(dále jen „příjmy“)“ zrušují. K bodu 200 (§ 18 odst. 1) Navrhovaná změna souvisí s úpravou § 23 odst. 1 (viz odůvodnění k § 23 odst. 1). 201. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „zvláštního zákona1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů“ nahrazují slovy „zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby“. K bodu 201 (§ 18 odst. 2 písm. a)) V souvislosti s inkorporací daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů byl vytvořen nový režim zdaňování příjmů z darů a z dědictví. V souvislosti s tím je nutné v ustanovení § 18 odst. 2 písm. a) zrušit úpravu vylučující tyto příjmy z předmětu daně z příjmů. Dosavadní vzájemný vztah daně z příjmů a daně darovací byl řešen v ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, vylučujícím z předmětu daně darovací bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů. Přijaté dary ve formě věci nemovité, movité anebo majetkového práva (s výjimkou z nich plynoucích příjmů) nebyly předmětem daně z příjmů, ale daně darovací podle výše uvedeného zákona, který dále upravoval relativně širokou škálu možností osvobození (to se týkalo i obchodních společností, neboť byl kladen důraz na účel daru, nikoliv právní formu příjemce daru). Přijatý dar, včetně peněžního, je nově předmětem daně z příjmů. Přijatý dar ovlivní výsledek hospodaření podle způsobu jeho zaúčtování, buď prostřednictvím výnosů, nebo v případě rozvahového účtování darů bude o částku daru výsledek hospodaření zvýšen podle úpravy navržené v ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 s výjimkou darů, Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 36 které jsou osvobozeny od daně a s výjimkou účelově poskytnutých darů na pořízení hmotného majetku. Rozsah osvobození je nově upraven v ustanovení § 19a zákona. Navrhovaná právní úprava dále umožní odstranit dosavadní daňovou distorzi spočívající v rozdílném uplatňování daňových odpisů v případě darovaného hmotného majetku vyloučeného z odpisování podle ustanovení § 27 písm. ch) zákona o daních z příjmů (bezúplatně nabytý majetek, který byl předmětem daně darovací, ale jeho nabytí bylo od daně darovací osvobozeno) a v případě přijatého peněžního daru osvobozeného od darovací daně s následným pořízením hmotného majetku, kdy je možno daňové odpisy u takto pořízeného hmotného majetku podle platné úpravy uplatňovat. 202. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až h), která znějí: „e) příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do svěřenského fondu a ze zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti, f) majetkový prospěch 1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce, 2. vypůjčitele při výpůjčce, 3. výprosníka při výprose, g) příjmy zdravotní pojišťovny plynoucí ve formě 1. pojistného na veřejné zdravotní pojištění, 2. pokuty uložené pojištěnci nebo plátci pojistného, 3. penále uloženého plátci pojistného, 4. přirážky k pojistnému vyměřené zaměstnavateli, 5. náhrady nákladů na hrazené zdravotní služby, které zdravotní pojišťovna vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, 6. úhrady plateb za výkony pracovně-lékařských služeb a specifické zdravotní péče od zaměstnavatele, 7. kauce podle právního předpisu upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny, 8. návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na uhrazení nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu v případě platební neschopnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny, 9. účelové dotace ze státního rozpočtu, 10. pohledávky za uhrazené zdravotní služby poskytnuté v České republice cizím pojištěncům, kterými jsou fyzické osoby, za které byly zdravotní služby uhrazeny v souladu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami o sociálním zabezpečení, s nimiž vyslovil souhlas Parlament a jimiž je Česká republika vázána, nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, h) příjmy společenství vlastníků jednotek z 1. dotací, 2. příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, 3. úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor.“. K bodu 202 (§ 18 odst. 2 písm. e) až h)) Právní úprava navazuje na navrhovanou úpravu v § 17 odst. 1 písm. f) a stanoví, že vklad majetku do svěřenského fondu není považován za zdanitelný příjem svěřenského fondu. Tyto vklady tak budou posuzovány obdobně jako vklady do obchodních společností, které také nepodléhají zdanění. V důsledku inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů je v celém zákoně zaveden nový pojem „bezúplatný příjem“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. K vyloučení pochybností o tom, že pro účely zákona o daních z příjmů se nezvyšuje u poplatníka, který je právnickou osobou, základ daně o tzv. jiný majetkový prospěch, který byl předmětem daně darovací, navrhuje se jednoznačně stanovit, že předmětem daně z příjmů není „výhoda“ při bezúročné zápůjčce, při výpůjčce a výprose spočívající v neposkytnutí protiplnění. Obdobná úprava je provedena u daně z příjmů fyzických osob. Ustanovení § 18 odst. 2 písm. g) upravuje předmět daně u zdravotní pojišťovny, který zůstává v intencích platné právní úpravy, ale nově nebude zdravotní pojišťovna zahrnuta do skupiny veřejně prospěšných poplatníků. Společenství vlastníků jednotek nově také nebude považováno za veřejně prospěšného poplatníka (dříve tzv. neziskového poplatníka) a nebude tak moci snižovat případný základ daně, obdobně jako např. fyzická osoba, která vlastní rodinný dům a je ve stejném postavení jako vlastník jednotky. Aby však nemuselo společenství vlastníků jednotek podávat daňové přiznání i v situaci, kdy nevykáže základ daně, navrhuje se jednoznačně určit, že dotace, úhrady nákladů na správu domu a pozemku od vlastníků jednotek a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor nejsou u společenství vlastníků jednotek předmětem daně z příjmů. V návaznosti na tuto úpravu se navrhuje v § 36 odst. 9 doplnit, že úrokový příjem z účtu u společenství vlastníků jednotek bude podléhat zvláštní sazbě daně a v § 38mb, který nahrazuje dosavadní úpravu v § 38m odst. 7 uvést, že pokud společenství vlastníků jednotek má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, případně příjmy od daně osvobozené nebo podléhající srážkové dani, nemusí podávat daňové přiznání. Navrhovaná úprava, tak s výjimkou možnosti snížit základ daně jako veřejně prospěšní poplatníci, dříve tzv. neziskoví poplatníci, by měla zachovat v ostatních povinnostech společenství vlastníků jednotek dosavadní režim, který eliminuje zbytečnou administrativu s podáváním daňových přiznání bez vykázání daňové povinnosti. 203. V § 18 se odstavce 3 až 14 včetně poznámek pod čarou č. 17, 17a, 17c, 17d, 17d*, 17f, 17g, 17h, 17ch, 17i, 17j, 17k, 17l, 17m, 17n a 17o zrušují. K bodu 203 (§ 18 odst. 3 až 15) Dosavadní právní úprava obsažená v odstavcích 3 až 15 se přesouvá do nových § 18a a § 18b. Cílem tohoto legislativního řešení je dosažení větší přehlednosti a lepší orientace v textu zákona, zejména díky užívání kratších paragrafů. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 37 204. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které včetně nadpisů znějí: „§ 18a Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků (1) U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně a) b) c) d) e) f) příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší, dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů, podpora od Vinařského fondu, výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obci nebo kraji, úplata, která je příjmem státního rozpočtu za 1. převod nebo užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi, 2. nájem a prodej státního majetku, příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. (2) U veřejně prospěšného předmětem daně vždy příjem a) b) c) d) poplatníka je z reklamy, z členského příspěvku, v podobě úroku, z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku. (3) U veřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. (4) Veřejně prospěšný poplatník je povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vedení výdajů (nákladů). Pokud tato povinnost nemůže být splněna organizační složkou státu nebo obcí u jejich jednorázových rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. (5) S výjimkou příjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny příjmy u veřejně prospěšného poplatníka, který je a) b) c) d) e) veřejnou vysokou školou, veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem zdravotních služeb, obecně prospěšnou společností, ústavem. § 18b Zvláštní ustanovení o předmětu daně osobních obchodních společností a jejich společníků (1) U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně; to neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti. (2) U společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti jsou předmětem daně také příjmy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.“. K bodu 204 (§ 18a a § 18b) V souvislosti s vyčleněním ustanovení o neziskových organizacích nově označených jako veřejně prospěšní poplatníci a o osobních společnostech do nových § 18a, resp. 18b se mění název dosavadního § 18, který bude nově upravovat obecná ustanovení o předmětu daně. Ustanovení § 18a a § 18b jsou vůči těmto ustanovením speciální, tj. subjekty, které ustanovením § 18a a § 18b podléhají, použijí obecnou úpravu dle § 18 a zároveň speciální úpravu obsaženou v § 18a nebo § 18b. Ustanovením § 18a se navrhuje úprava pro neziskové poplatníky, kteří jsou nově označeni jako veřejně prospěšní poplatníci. Tímto ustanovením se provádějí jednak terminologické změny v NOZ, který zavádí nové pojmy, názvy pro veřejné prospěšné poplatníky, například „spolek, fundace, ústav“ a jednak změny týkající se předmětu daně pro vybrané veřejné prospěšné poplatníky. Ustanovení § 18a odst. 1 obsahuje jak legislativně technickou úpravou, která dosavadní vymezení příjmů v § 18 odst. 4, které nejsou u veřejné prospěšných poplatníků předmětem daně, rozvádí pro přehlednost do více písmen, tak i věcnou změnu. O věcnou změnu se jedná ve vymezení příjmů, které nejsou předmětem daně, a to v případě úroků z běžného účtu, které se navrhuje nově podrobit dani. Nový občanský zákoník již nepracuje s termínem běžný účet, ale pouze účet, a je velmi složité vymezit obsah účtu srovnatelného s dosud používaným běžným účtem. Proto se navrhuje úroky z účtu, tj. jak srovnatelného s dosavadním běžným účtem, tak ale i např. z vkladového, spořícího případně dalšího obdobného účtu zdaňovat srážkovou daní, což obsahuje navrhovaná úprava v § 36 odst. 9. Uplatnění srážkové daně na tento druh příjmů se bude týkat pouze veřejně prospěšných poplatníků s tzv. úzkým základem daně a u těchto poplatníků zajistí, aby neměli stejně jako dosud podle § 38m odst. 7 (nově § 38mb) povinnost podávat daňové přiznání. Navrhovaná úprava tak v žádném případě nezakládá zvýšenou administrativu na straně těchto poplatníků ani správců daně. Ta může být přenesena na stranu bank, které budou mít povinnost daň srazit a odvést. Vzhledem k tomu, že tento režim výběru daně Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 38 u úrokových příjmů je dlouhodobě uplatňován u fyzických osob, zásahy do softwarového vybavení bank by měly být minimální a zvýšení administrativy na straně bank by se mělo projevit jen ve velmi omezené míře. Srážková daň u úrokových příjmů nebude však uplatňována u veřejně prospěšných poplatníků, u nichž jsou předmětem daně veškeré příjmy s výjimkou investičních dotací, a kteří uplatňují režim tzv. širokého základu daně, neboť úroky u nich budou zdaněny v obecném základu daně stejně jako u běžných podnikatelských subjektů-právnických osob. Ustanovení § 18a odst. 2 je legislativně technickou úpravou, která obsahuje současný výčet příjmů v § 18 odst. 3, které jsou vždy předmětem daně u neziskového poplatníka – nově veřejně prospěšného poplatníka. Ustanovení § 18a odst. 3 přebírá současné ustanovení § 18 odst. 6 bez věcné změny s tím, že se nově používá pojem „veřejně prospěšný poplatník“. V souvislosti se změnou označení platného ustanovení § 18 odst. 4 písm. a) na nově § 18a odst. 1 je nutné provést také změnu odkazu. Podle platné i navrhované úpravy tak i nadále dotčení poplatníci budou povinni sledovat ekonomické výsledky jednotlivých činností v rámci téhož druhu činnosti, aby ztráty z činností představujících základní poslání nebyly umořovány proti ziskům ze stejných činností. Tato úprava, byť administrativně náročná, zajišťuje srovnatelné podmínky pro podnikání. Ustanovení § 18a odst. 4 přebírá současné ustanovení § 18 odst. 7 bez věcné změny s tím, že se nově používá pojem „veřejně prospěšný poplatník“. Ustanovení § 18a odst. 5 upravuje předmět daně neziskových poplatníků, resp. nově veřejně prospěšných poplatníků s tzv. širokým základem daně, kde se z věcného pohledu navrhují úpravy u veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a poplatníků poskytujících zdravotní služby, u nichž budou předmětem daně všechny příjmy (s výjimkou investičních transferů). To znamená, že nově bude u těchto poplatníků předmětem daně také příjem z úroků z vkladů na účtu (NOZ již nepoužívá pojem běžný účet). Tato skupina poplatníků je dále rozšířena o obecně prospěšné společnosti a ústavy. Uvedení poplatníci ke všem zdanitelným příjmům uplatní daňově uznatelné výdaje/náklady a nebudou mít nadále povinnost klíčovat k příjmům, které nejsou předmětem daně, související výdaje/náklady, což bylo mj. předmětem judikátu KS v Brně sp. zn. 31 AF 2/101-58 ze dne 14. července 2010 k daňové uznatelnosti bankovních poplatků v situaci, kdy úroky z vkladu na běžném účtu u tzv. neziskových poplatníků nejsou předmětem daně z příjmů. Navržená úprava nebude zakládat ani zvýšení administrativní zátěže spočívající v navýšení počtu podání daňových přiznání, neboť se jedná o poplatníky, kteří daňová přiznání standardně podávají. Důvodem navrhovaných úprav je jednak zjednodušení postupu při zjištění základu daně a tím i snížení administrativní náročnosti a jednak stanovení srovnatelných daňových režimů pro poplatníky provozující stejné nebo srovnatelné činnosti, bez ohledu na to, zda je vykonávají běžné podnikatelské subjekty nebo jako poplatníci, kteří nebyli založeni za účelem podnikání. Ustanovení § 18b přejímá současná ustanovení § 18 odst. 9 až 11 vymezující předmět daně z příjmů u veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností. Na tomto místě je třeba poznamenat, že pokud jde o ustanovení odstavce 2, tak předmětem daně společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti mají být příjmy dané obchodní společnosti, nikoliv příjmy společníka z dané obchodní společnosti. 205. V § 19 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „občanským sdružením, které“ nahrazují slovy „spolkem, který“. K bodu 205 (§ 19 odst. 1 písm. a) bod 2) Navrhovaná úprava reaguje na zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zároveň dochází ke sjednocení pojmů užívaných zákonem o daních z příjmů s novým občanským zákoníkem, který pojem občanské sdružení nahrazuje pojmem spolek. Za spolek je považován i tzv. pobočný spolek podle ustanovení § 228 a násl. NOZ. Z ustanovení § 228 NOZ totiž vyplývá, že spolek může být buď hlavní, nebo vedlejší. Termín spolek bez tohoto odlišujícího označení zahrnuje obě dvě kategorie. 206. V § 19 odst. 1 písmeno c) zní: „c) příjem z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem; obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka a pro spolek a jeho člena,“. K bodu 206 (§ 19 odst. 1 písm. c)) Na základě připomínky Družstevní asociace ČR, že družstevní byt a družstevní nebytový prostor jsou definovány v zákoně o obchodních korporacích ve vazbě na člena a jeho majetkovou účast na pořízení bytu (nebytového prostoru) bez ohledu na to, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu, a nájemné bude stanovováno podle shodných zásad pro všechny nájemce – členy, kteří se svým členským vkladem podíleli na pořízení bytu (na úrovni skutečných nákladů - viz § 744 zákona o obchodních korporacích) se navrhuje daňový režim pro nájemníky fyzické osoby a právnické osoby sjednotit. Navrhovaná úprava dále reaguje na zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, kdy zároveň dochází ke sjednocení pojmů užívaných zákonem o daních z příjmů s novým občanským zákoníkem, který pojem občanské sdružení již nepoužívá a nově upravuje institut spolků. Za spolek je považován i tzv. pobočný spolek podle ustanovení § 228 a násl. NOZ. Z ustanovení § 228 NOZ totiž vyplývá, že spolek může být buď hlavní, nebo vedlejší. Termín spolek bez tohoto odlišujícího označení tak zahrnuje obě dvě kategorie. 207. V § 19 odst. 1 písm. d) se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 1 a 2. K bodu 207 (§ 19 odst. 1 písm. d) bod 1) Navrhovaná úprava navazuje na transformaci penzijních fondů na penzijní společnosti a transformované fondy, která proběhla k 1. 1. 2013. Původní penzijní fondy přestaly existovat, a proto se tento pojem v ustanovení ruší. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 39 208. V § 19 odst. 1 se na začátek písmene f) vkládají slova „příjem České národní banky a“. K bodu 208 (§ 19 odst. 1 písm. f)) Jedná se o přesunutí právní úpravy osvobození České národní banky z § 17 odst. 2 do § 19, jehož předmětem je právní úprava osvobození. 209. V § 19 odst. 1 písm. h) se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. K bodu 209 (§ 19 odst. 1 písm. h)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 213. V § 19 odst. 1 písm. ze) bodě 1 se slova „dividend a jiných podílů“ nahrazují slovem „podílu“. K bodu 213 (§ 19 odst. 1 písm. ze)) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. 214. V § 19 odst. 1 písm. ze) bodě 2 se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 214 (§ 19 odst. 1 písm. ze)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 210. V § 19 odst. 1 písmeno m) zní: „m) příjem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry,“. K bodu 210 (§ 19 odst. 1 písm. m)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy je v důsledku posunu účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. na rok 2015 nutné dílčí změny, které jsou v zákoně o daních z příjmů provedeny, uskutečnit již od 1. ledna 2014. 211. V § 19 odst. 1 písmeno o) zní: „o) příjem Zajišťovacího fondu,“. K bodu 211 (§ 19 odst. 1 písm. o)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy je v důsledku posunu účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. na rok 2015 nutné dílčí změny, které jsou v zákoně o daních z příjmů provedeny, uskutečnit již od 1. ledna 2014. 215. V § 19 odst. 1 písm. zi) se slova „dividend a jiných podílů“ nahrazují slovem „podílu“. K bodu 215 (§ 19 odst. 1 písm. zi)) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. 216. V § 19 odst. 1 písm. zi) se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 216 (§ 19 odst. 1 písm. zi)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 217. V § 19 odst. 1 písmeno zj) zní: 212. V § 19 odst. 1 písmeno r) zní: „r) výnos nadace, která je veřejně prospěšným poplatníkem, z majetku vloženého do nadační jistiny a příjem z jeho prodeje, pokud tento příjem slouží jen k účelu, ke kterému byla nadace zřízena, a pokud se nejedná o příjem, který byl nadací použit v rozporu se zákonem,“. Poznámky pod čarou č. 13b a 57 se zrušují. K bodu 212 (§ 19 odst. 1 písm. r)) Úprava § 19 odst. 1 písm. r) je nejen legislativně technickou, ale i věcnou a sleduje zjednodušení ustanovení. Podle nového občanského zákoníku se již nebude do veřejného rejstříku zapisovat složení nadační jistiny. Bylo by tedy nadbytečné rozlišovat různé druhy příjmů plynoucí z nadační jistiny pro účely jejich zdanění, resp. osvobození od zdanění. Proto se navrhuje osvobodit od daně z příjmů všechny příjmy z nadační jistiny a příjmy z prodeje majetku vloženého do nadační jistiny. Toto ustanovení se však nebude vztahovat na tzv. rodinné a smíšené nadace, které slouží k podpoře osob blízkých zakladateli. „zj) licenční poplatky plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od 1. obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo 2. stálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na území České republiky,“. K bodu 217 (§ 19 odst. 1 písm. zj)) Jde o terminologickou změnu reagující na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. Dále se jedná o legislativně technickou změnu v návaznosti na vymezení pojmu „daňový rezident České republiky v § 17 odst. 3 zákona. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 40 218. V § 19 odst. 1 písmeno zk) zní: „zk) úrok z úvěrového finančního nástroje plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo od stálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, umístěné na území České republiky; úvěrovým finančním nástrojem se pro účely tohoto zákona rozumí závazkový právní vztah, jehož předmětem je vrácení přenechaných nebo poskytnutých peněžních prostředků; úvěrovým finančním nástrojem je vždy 1. úvěr, 2. zápůjčka, 3. dluhopis, 4. vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a 5. směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky.“. K bodu 218 (§ 19 odst. 1 písm. zk)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. Dále dochází k legislativní úpravě ustanovení a definování pojmu „úvěrový finanční nástroj“. Současná legislativní zkratka „úvěr a půjčka“ přináší výkladové obtíže zejména v situaci, kdy je v zákoně užito pojmů „úvěr“ a „půjčka“ ale nikoli ve smyslu této legislativní zkratky, ale jako dvou samostatných institutů. Proto se navrhuje použití nového pojmu „úvěrový finanční nástroj“, který bude obsahovat totožný výčet institutů zkrácených v platné a účinné právní úpravě legislativní zkratkou „úvěry a půjčky“ a jehož použitím v zákoně nebude docházet k záměně případů, kdy se má jednat o legislativní zkratku a kdy o samostatné pojmy úvěr nebo půjčku, nově zápůjčku. Tam, kde právní úprava směřuje pouze na úvěry, nebo zápůjčky, byly ponechány tyto pojmy. 219. V § 19 odst. 1 písmeno zo) zní: „zo) bezúplatný příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo osobou, která se stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž domě.“. K bodu 219 (§ 19 odst. 1 písm. zo)) Navrhovaná právní úprava reaguje na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, a přesun dané problematiky do nového občanského zákoníku. 220. V § 19 odst. 2 písm. a) se slova „dividendy a jiné“ zrušují. K bodu 220 (§ 19 odst. 2 písm. a)) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. 221. V § 19 odst. 2 písm. a) se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 221 (§ 19 odst. 2 písm. a)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 222. V § 19 odst. 3 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 222 ustanovení) (§ 19 odst. 3 písm. a) úvodní části Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 223. V § 19 odst. 3 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní korporace“. K bodu 223 ustanovení) (§ 19 odst. 3 písm. a) úvodní část Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 224. V § 19 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova „. Za společnost“ nahrazují slovy „; za obchodní korporaci“ a za slovem „nepovažuje“ se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní korporace“. K bodu 224 (§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 41 225. V § 19 odst. 3 písm. b) se slova „společnost nebo družstvo“ nahrazují slovem „korporace“ a za slovem „jiné“ se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní korporace“. kdy o samostatné pojmy úvěr nebo půjčku, nově zápůjčku. Tam, kde právní úprava směřuje pouze na úvěry, nebo půjčky, nově zápůjčky, byly ponechány tyto pojmy. K bodu 225 230. V § 19 odst. 5 bodě 2 se slova „úvěrů a půjček“ nahrazují slovy „úvěrového finančního nástroje“. (§ 19 odst. 3 písm. b)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 226. V § 19 odst. 3 písm. b) se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 226 (§ 19 odst. 3 písm. b)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 227. V § 19 odst. 3 písm. c) se slova „společnost nebo družstvo“ nahrazují slovem „korporace“ a slova „nebo společnost“ se nahrazují slovy „, nebo obchodní korporace“. K bodu 227 (§ 19 odst. 3 písm. c)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. Dochází také k doplnění chybějící čárky. 228. V § 19 odst. 3 písm. c) se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 228 (§ 19 odst. 5 bod 2) Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na definování pojmu úvěrový finanční nástroj v § 19 odst. 1 písm. zk). Současná legislativní zkratka „úvěr a půjčka“ přináší výkladové obtíže zejména v situaci, kdy je v zákoně užito pojmů „úvěr“ a „půjčka“ ale nikoli ve smyslu této legislativní zkratky, ale jako dvou samostatných institutů. Proto se navrhuje použití nového pojmu „úvěrový finanční nástroj“, který bude obsahovat totožný výčet institutů zkrácených v platné a účinné právní úpravě legislativní zkratkou „úvěry a půjčky“ a jehož použitím v zákoně nebude docházet k záměně případů, kdy se má jednat o legislativní zkratku a kdy o samostatné pojmy úvěr nebo půjčku, nově zápůjčku. Tam, kde právní úprava směřuje pouze na úvěry, nebo půjčky, nově zápůjčky, byly ponechány tyto pojmy. 231. V § 19 odst. 5 bodě 3 se slova „úvěrů a půjček“ nahrazují slovy „úvěrového finančního nástroje“. K bodu 231 (§ 19 odst. 5 bod 3) Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na definování pojmu úvěrový finanční nástroj v § 19 odst. 1 písm. zk). Současná legislativní zkratka „úvěr a půjčka“ přináší výkladové obtíže zejména v situaci, kdy je v zákoně užito pojmů „úvěr“ a „půjčka“ ale nikoli ve smyslu této legislativní zkratky, ale jako dvou samostatných institutů. Proto se navrhuje použití nového pojmu „úvěrový finanční nástroj“, který bude obsahovat totožný výčet institutů zkrácených v platné a účinné právní úpravě legislativní zkratkou „úvěry a půjčky“ a jehož použitím v zákoně nebude docházet k záměně případů, kdy se má jednat o legislativní zkratku a kdy o samostatné pojmy úvěr nebo půjčku, nově zápůjčku. Tam, kde právní úprava směřuje pouze na úvěry, nebo půjčky, nově zápůjčky, byly ponechány tyto pojmy. (§ 19 odst. 3 písm. c)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 229. V § 19 odst. 5 bodě 1 se slova „úvěrů a půjček“ nahrazují slovy „úvěrového finančního nástroje“. K bodu 229 K bodu 230 (§ 19 odst. 5 bod 1) Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na definování pojmu úvěrový finanční nástroj v § 19 odst. 1 písm. zk). Současná legislativní zkratka „úvěr a půjčka“ přináší výkladové obtíže zejména v situaci, kdy je v zákoně užito pojmů „úvěr“ a „půjčka“ ale nikoli ve smyslu této legislativní zkratky, ale jako dvou samostatných institutů. Proto se navrhuje použití nového pojmu „úvěrový finanční nástroj“, který bude obsahovat totožný výčet institutů zkrácených v platné a účinné právní úpravě legislativní zkratkou „úvěry a půjčky“ a jehož použitím v zákoně nebude docházet k záměně případů, kdy se má jednat o legislativní zkratku a 232. V § 19 odst. 5 bodě 4 se slova „úvěrů a půjček“ nahrazují slovy „úvěrového finančního nástroje“. K bodu 232 (§ 19 odst. 5 bod 4) Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na definování pojmu úvěrový finanční nástroj v § 19 odst. 1 písm. zk). Současná legislativní zkratka „úvěr a půjčka“ přináší výkladové obtíže zejména v situaci, kdy je v zákoně užito pojmů „úvěr“ a „půjčka“ ale nikoli ve smyslu této legislativní zkratky, ale jako dvou samostatných institutů. Proto se navrhuje použití nového pojmu „úvěrový finanční nástroj“, který bude obsahovat totožný výčet institutů zkrácených v platné a účinné právní úpravě legislativní zkratkou „úvěry a půjčky“ a jehož použitím v zákoně nebude docházet k záměně případů, kdy se má jednat o legislativní zkratku a kdy o samostatné pojmy úvěr nebo půjčku, nově zápůjčku. Tam, kde právní úprava směřuje pouze na úvěry, nebo půjčky, nově zápůjčky, byly ponechány tyto pojmy. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 42 233. V § 19 odst. 6 se slova „dividend a jiných podílů“ nahrazují slovem „podílu“. K bodu 233 (§ 19 odst. 6) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. 234. V § 19 odst. 6 se slova „úvěrů a půjček“ nahrazují slovy „úvěrového finančního nástroje“. K bodu 234 237. V § 19 odst. 8 se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodní korporací“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní korporaci“. K bodu 237 (§ 19 odst. 8) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. (§ 19 odst. 6) Jde o legislativně-technickou úpravu navazující na definování pojmu úvěrový finanční nástroj v § 19 odst. 1 písm. zk). Současná legislativní zkratka „úvěr a půjčka“ přináší výkladové obtíže zejména v situaci, kdy je v zákoně užito pojmů „úvěr“ a „půjčka“ ale nikoli ve smyslu této legislativní zkratky, ale jako dvou samostatných institutů. Proto se navrhuje použití nového pojmu „úvěrový finanční nástroj“, který bude obsahovat totožný výčet institutů zkrácených v platné a účinné právní úpravě legislativní zkratkou „úvěry a půjčky“ a jehož použitím v zákoně nebude docházet k záměně případů, kdy se má jednat o legislativní zkratku a kdy o samostatné pojmy úvěr nebo půjčku, nově zápůjčku. Tam, kde právní úprava směřuje pouze na úvěry, nebo půjčky, nově zápůjčky, byly ponechány tyto pojmy. 238. V § 19 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. 235. V § 19 odst. 7 se slovo „pronájem“ nahrazuje slovem „nájem“. K bodu 239 K bodu 235 (§ 19 odst. 7) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. 236. V § 19 odst. 8 se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 236 (§ 19 odst. 8) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. K bodu 238 (§ 19 odst. 9 úvodní část ustanovení) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 239. V § 19 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „dividend a jiných podílů na zisku vyplácených“ nahrazují slovy „podílu na zisku vypláceného“. (§ 19 odst. 9 úvodní část ustanovení) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. 240. V § 19 odst. 9 úvodní části ustanovení se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodní korporací“, slova „ve společnosti“ se nahrazují slovy „v obchodní korporaci“ a slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní korporace“. K bodu 240 (§ 19 odst. 9 úvodní část ustanovení) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 241. V § 19 odst. 9 bodě 3 se slova „dividend a jiných podílů“ nahrazují slovem „podílu“. K bodu 241 (§ 19 odst. 9 bod 3) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 43 242. V § 19 odst. 9 bodě 3 se slova „ve společnosti“ nahrazují slovy „v obchodní korporaci“. K bodu 242 (§ 19 odst. 9 bod 3) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 243. V § 19 odst. 9 bodě 4 se slova „dividend a jiných podílů“ nahrazují slovem „podílu“. K bodu 243 (§ 19 odst. 9 bod 4) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. 244. V § 19 odst. 9 bodě 4 se slova „ve společnosti“ nahrazují slovy „v obchodní korporaci“, slova „u společnosti“ se nahrazují slovy „u obchodní korporace“ a slova „předchůdce. Za společnost podléhající takové dani se nepovažuje společnost“ se nahrazují slovy „předchůdce; za obchodní korporaci podléhající takové dani se nepovažuje obchodní korporace“. K bodu 244 (§ 19 odst. 9 bod 4) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 247. V § 19 odst. 9 závěrečné části ustanovení se slova „podniku nebo části podniku“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 247 ustanovení) (§ 19 odst. 9 závěrečná část Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 248. V § 19 odst. 10 se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní korporaci“. K bodu 248 (§ 19 odst. 10) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 249. V § 19 odst. 10 se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 249 (§ 19 odst. 10) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 250. Za § 19a se vkládá nový § 19b, který včetně nadpisu zní: „§ 19b Osvobození bezúplatných příjmů 245. V § 19 odst. 9 závěrečné části ustanovení se slova „ve společnosti“ nahrazují slovy „v obchodní korporaci“. (1) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný K bodu 245 ustanovení) a) b) (§ 19 odst. 9 závěrečná část Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 246. V § 19 odst. 9 závěrečné části ustanovení se slova „dividend a jiných podílů“ nahrazují slovem „podílu“. K bodu 246 ustanovení) (§ 19 odst. 9 závěrečná (2) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem a) část b) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. příjem z nabytí dědictví nebo odkazu, příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě 1. nabytí vlastnického práva k pozemku, 2. zřízení věcného břemene. obmyšleného z majetku, který 1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo 2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, poplatníka, který je 1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 44 - c) d) e) dovybavení; osvobození se nepoužije u obcí a krajů, 2. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území Norska, Islandu nebo jiného členského státu Evropské unie než České republiky, je-li jeho právní forma, předmět činnosti a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí obdobný právní formě, předmětu činnosti a způsobu využití těch poplatníků, jejichž příjmy jsou osvobozeny podle bodu 1, plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel, přijatý z veřejné sbírky, členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. (3) Osvobození bezúplatných příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) se nepoužije, pokud ho poplatník neuplatní. Rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit.“. K bodu 250 (§ 19a) Navrhuje se, obdobně jako u fyzických osob, univerzální osvobození příjmů z dědictví a odkazu. U právnických osob jsou tyto příjmy vykazovány poměrně výjimečně, a proto definování úpravy, která by zajistila stejný daňový režim pro rezidenty i nerezidenty by bylo neúměrně složité a bez odpovídajícího efektu. Toto osvobození se promítá i do daňového režimu svěřenských fondů, kdy jak vyčlenění majetku do fondu pořízením pro případ smrti, tak výplata z takto vloženého majetku obmyšlenému, budou osvobozeny od daně z příjmů. Dále se navrhuje osvobození příjmů z darování u veřejně prospěšných poplatníků, pokud takto získané prostředky použijí pro činnosti nebo účely uvedené v ustanovení § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8, např. v oblasti ochrany dětí a mládeže, občanských a lidských práv, ochrany ohrožených nebo zraněných živočichů nebo ochrany zdraví. V případě porušení podmínky, že bezúplatný příjem nebude použit na vymezenou činnost či účel, bude tento bezúplatný příjem dodatečně zdaněn v roce porušení podmínky, tj. v režimu navrhovaného doplnění § 23 odst. 3 písm. a) bod 3. Obdobně bude možné osvobození také v případě darů na kapitálové dovybavení, které přichází v úvahu u nadací, s výjimkou tzv. rodinných a smíšených nadací, které slouží k podpoře osob blízkých zakladateli, existujících obecně prospěšných společností a nově také u ústavů. U obcí a krajů se osvobození nenavrhuje z toho důvodu, že případně vykázaná daň z příjmů právnických osob těmito subjekty je příjmem jejich rozpočtu, a je proto nadbytečné provádět úpravy základu daně o osvobozené dary. Obdobně se navrhuje, v zájmu vyloučení diskriminace, osvobození u příjmů z darování u poplatníků se sídlem v Evropské unii, Norsku a Islandu, a to za podmínky obdobné „neziskové“ povahy, s obdobným předmětem činnosti a využitím těchto příjmů pouze k zabezpečení nepodnikatelských činností a účelů. Samostatně je navrhováno osvobození příjmů z darů plynoucích České republice nebo jinému státu Evropské unie, Norsku nebo Islandu. Ustanovení odst. 3 dává veřejně prospěšnému poplatníkovi možnost výběru, zda bude mít bezúplatný příjem osvobozený od daně, v tom případě se náklady (výdaje) související s bezúplatným příjmem nebudou považovat za daňové ve smyslu § 25 odst. 1 písm. i) nebo pro bezúplatný příjem neuplatní osvobození od daně a potom budou související výdaje/náklady daňové. 251. V § 20 odstavce 5 až 7 znějí: „(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti. (6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. (7) Veřejně prospěšný poplatník s výjimkou obce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, může základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Obecně prospěšná společnost a ústav musí prostředky získané touto úsporou použít v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a veřejná výzkumná instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“. K bodu 251 (§ 20 odst. 5 až 7) V návaznosti na legislativní změnu v § 18, novém § 18a, a na rekodifikaci soukromého práva se legislativně upřesňuje textace § 20 odstavců 5 až 7. Tyto odstavce odpovídají právní úpravě § 7 odst. 4 a 5. Ustanovení odstavce 7 obsahuje úpravu týkající se snížení základu daně a tím získání de facto slevy na dani pro veřejně prospěšné poplatníky. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 45 Úprava týkající se daňové úlevy historicky cílené na tzv. neziskové poplatníky, kteří nebyli založeni za účelem podnikání, nově veřejně prospěšní poplatníci, spočívá v tom, že u poplatníků poskytujících zdravotní služby, kteří vykonávají stejné či obdobné činnosti jako podnikatelské subjekty, např. soukromá zdravotnická zařízení – poskytovatelé zdravotních služeb, dále u tzv., rodinných a smíšených nadací, které slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo poplatníků, kteří hájí zájmy podnikatelských subjektů, nebo poplatníků, kteří hájí zájmy podnikatelských subjektů, není důvod jednu skupinu poplatníků zvýhodňovat, byť v rozsahu, který v maximální výši nepřekročí 190 000 Kč za zdaňovací období, tj. daň vztahující se k maximálnímu snížení základu daně ve výši 1 000 000 Kč. Proto v zájmu nastavení srovnatelných podmínek uvedení poplatníci již nebudou moci snižovat základ daně z příjmů v režimu § 20 odst. 7 ZDP. I nadále však budou mít možnost snížit základ daně odborové organizace a organizace zaměstnavatelů. U veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí bude současné snížení základu daně zachováno z důvodu vládní priority v této oblasti. Obdobné postavení budou mít i obecně prospěšné společnosti a ústavy pokud budou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí. V případě, že zmíněnou formu mít nebudou, uplatní se na ně režim jako u veřejně prospěšných poplatníků, tj. s limitem maximálního snížení základu daně o 1 mil. Kč. Navrhuje se rovněž zrušit možnost uplatnit daňové zvýhodnění spočívající ve snížení základu daně u obcí a krajů. Daň z příjmů obcí a krajů je příjmem rozpočtu obce a kraje na základě rozpočtového určení daní. Případnou úpravou základu daně dochází tak pouze k administrativnímu snížení jejich příjmů. Obce a kraje z tohoto důvodu daňový benefit nevyužívají ani v současnosti. 252. V § 20 odst. 8 se slova „darů poskytnutých“ nahrazují slovy „bezúplatného plnění poskytnutého“. K bodu 252 (§ 20 odst. 8) Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Navrhuje se v § 20 odst. 8 ponechat stávající koncepci odečtu hodnoty bezúplatného plnění na stanovené účely (v dřívější terminologii “darů”) s tím, že se ve výčtu takto obdarovaných právnických osob jsou zahrnuti i veřejně prospěšní poplatníci uvedení taxativně v § 17a odst. b) až f) zákona, neboť jde o právnické osoby. Podle navrhovaného znění předkladatelem zákona by bylo možné odečíst hodnotu bezúplatného plnění pouze v tom případě, že obdarovaný je poplatník se statusem veřejné prospěšnosti nebo veřejně prospěšný poplatník, který status nemůže získat, byť je jinak veřejně prospěšný. Podle této koncepce by nebylo možné odečíst dary např. na nepochybně veřejně prospěšné účely v případě, že by se jednalo o obdarovanou právnickou osobu, která není považována dle zákona za osobu veřejně prospěšnou. Není na místě vycházet z toho, že pouze veřejně prospěšné společnosti se statusem, státní instituce, kraje nebo obce provádí výlučně veřejně prospěšnou činnost. Dle návrhu předkladatele by navíc bylo velmi složitou úvahou dovozování, zda politické strany a politická hnutí v pojetí zvláštního zákona vykonávají tzv. veřejně prospěšnou činnost či nikoliv. 253. V § 20 odst. 8 se slova „rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115)“ nahrazují slovy „zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“. K bodu 253 (§ 20 odst. 8) Změna reaguje na zrušení vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, novelou zákona č. 329/2011Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, kdy část ustanovení § 15 odst. 1 týkající se hodnoty bezúplatného plnění na rehabilitační a kompenzační pomůcky odkazující na § 33 této vyhlášky se tak stala obsoletní. Navrhuje se proto právní úprava, která vychází z novelizované právní úpravy zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, podle které bude možné jako nezdanitelnou část základu daně uplatnit hodnotu bezúplatného plnění na zvláštní pomůcky podle tohoto zákona, a to nadále nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. 254. V § 20 odst. 8 se slovo „daru“ nahrazuje slovy „bezúplatného plnění“, slovo „darů“ se nahrazuje slovy „bezúplatného plnění“ a slovo „darovaného“ se nahrazuje slovy „hmotného nebo nehmotného“. K bodu 254 (§ 20 odst. 8) V důsledku inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů je v celém zákoně zaveden nový pojem „bezúplatně nabyté příjmy“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. Věcně zůstává zachován stav, kdy se ustanovení o stanovení hodnoty darovaného hmotného majetku použijí obdobně na stanovení hodnoty darovaného nehmotného majetku, a to na základě ustanovení § 32a. 255. V § 20 odst. 8 se slova „České republiky nebo jiného“ zrušují. K bodu 255 (§ 20 odst. 8) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění používání spojení „stát Evropské unie“. V současné právní úpravě je v daňových zákonech používáno často spojení „Česká republika nebo členský stát Evropské unie“, které není zcela logické. Z tohoto důvodu se napříč daňovými zákony provádí změna, která Českou republiku již v právní normě nevyčleňuje mimo spojení „stát Evropské unie“. 256. V § 20 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Od základu daně nelze odečíst hodnotu bezúplatného plnění, na základě kterého plyne poskytovateli bezúplatného plnění nebo osobě s ním spojené prospěch bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění.“. K bodu 256 (§ 20 odst. 8) V důsledku inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů je v celém zákoně zaveden nový pojem Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 46 „bezúplatně nabyté příjmy“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. Ustanovení zabraňuje možnosti odečtení takového bezúplatného plnění, které bylo poskytnuto zištně za účelem získání nějakého protiplnění, lhostejno, zda toto protiplnění plyne samotnému poskytovateli tohoto plnění či osobě jemu blízké. Pokud však příjemce bezúplatného plnění poskytuje plnění, které nemá vztah k poskytnutému bezúplatného plnění, pak lze odpočet uplatnit. Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Navrhuje se v § 20 odst. 8 ponechat stávající koncepci odečtu hodnoty bezúplatného plnění na stanovené účely (v dřívější terminologii “darů”) s tím, že se ve výčtu takto obdarovaných právnických osob jsou zahrnuti i veřejně prospěšní poplatníci uvedení taxativně v § 17a odst. b) až f) zákona, neboť jde o právnické osoby. Podle navrhovaného znění předkladatelem zákona by bylo možné odečíst hodnotu bezúplatného plnění pouze v tom případě, že obdarovaný je poplatník se statusem veřejné prospěšnosti nebo veřejně prospěšný poplatník, který status nemůže získat, byť je jinak veřejně prospěšný. Podle této koncepce by nebylo možné odečíst dary např. na nepochybně veřejně prospěšné účely v případě, že by se jednalo o obdarovanou právnickou osobu, která není považována dle zákona za osobu veřejně prospěšnou. Není na místě vycházet z toho, že pouze veřejně prospěšné společnosti se statusem, státní instituce, kraje nebo obce provádí výlučně veřejně prospěšnou činnost. Dle návrhu předkladatele by navíc bylo velmi složitou úvahou dovozování, zda politické strany a politická hnutí v pojetí zvláštního zákona vykonávají tzv. veřejně prospěšnou činnost či nikoliv. V důsledku zamítnutí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti Senátem, je důvodová zpráva v některých aspektech neaktuální. 257. V § 20 odst. 9 se slovo „darů“ nahrazuje slovy „bezúplatného plnění“ a slovo „poskytnutých“ se nahrazují slovem „poskytnutého“. K bodu 257 (§ 20 odst. 9) V důsledku inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů je v celém zákoně zaveden nový pojem „bezúplatně nabyté příjmy“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. 258. V § 20 odst. 10 se slova „darů poskytnutých“ nahrazují slovy „bezúplatného plnění poskytnutého“ a slova „hodnoty darů“ se nahrazují slovy „hodnoty bezúplatného plnění“. K bodu 258 (§ 20 odst. 10) V důsledku inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů je v celém zákoně zaveden nový pojem „bezúplatně nabyté příjmy“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. 259. V § 20 odst. 12 se slovo „dary“ nahrazuje slovy „bezúplatné plnění“, slovo „unie,“ se nahrazuje slovy „unie než České republiky, a dále na území“ a slovo „daru“ se nahrazuje slovy „bezúplatného plnění“. K bodu 259 (§ 20 odst. 12) V důsledku inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů je v celém zákoně zaveden nový pojem „bezúplatně nabyté příjmy“, který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. Daná úprava vychází ze snahy unifikovat některá spojení napříč daňovými zákony. Zákon o DPH totiž pracuje se spojením „jiný členský stát Evropské unie“, ale tato norma není v některých případech ve smyslu „jiný stát než Česká republika“, ale jiný stát než stát, o kterém dané ustanovení předtím pojednává. V tomto kontextu vyvstala potřeba upřesnit spojení „jiný členský stát Evropské unie“, aby byl výklad vždy jasný. Tato změna se uskutečňuje napříč daňovými zákony. Jedná se o legislativně technickou úpravu bez záměru ovlivnit věcné daňové řešení. 260. V § 20b odst. 1 se slovo „dividend,“ zrušuje. K bodu 260 (§ 20b odst. 1) Změna navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pouze obecný pojem podíl na zisku a důsledně jej používá. 261. V § 20b odst. 1 se slova „společnosti nebo družstvu“ nahrazují slovem „korporaci“. K bodu 261 (§ 20b odst. 1) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 262. V § 20b odst. 1 se slova „penzijní fondy a“ zrušují. K bodu 262 (§ 20b odst. 1) Navrhovaná úprava navazuje na transformaci penzijních fondů na penzijní společnosti a transformované fondy, která proběhla k 1. 1. 2013. Původní penzijní fondy přestaly existovat, a proto se tento pojem v ustanovení ruší. 263. Za § 20b se vkládá nový § 20c, který včetně nadpisu zní: Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 47 „§ 20c Obchodní majetek poplatníka daně z příjmů právnických osob Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu, b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.“. K bodu 263 (§ 20c) a) b) c) d) kalendářní rok, hospodářský rok, období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na člena právnické osoby do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.“. K bodu 265 (§ 21a) Zařazení ustanovení o zdaňovacím období na konec hmotněprávních ustanovení odpovídá obvyklému řazení konstrukčních prvků daně v daňových zákonech. Argumentem pro tuto legislativně technickou operaci je sjednocení tohoto řazení ve všech daňových zákonech. V návaznosti na zrušení obchodního zákoníku a přijetí nového občanského zákoníku, který upouští od definování pojmu „obchodní majetek“ a namísto něj definuje pouze pojem „majetek“, je třeba vymezit v zákoně o daních z příjmů, co se rozumí obchodním majetkem pro účely daně z příjmů právnických osob. Obdobné ustanovení ostatně obsahuje zákon o daních z příjmů i v § 4 odst. 4, v němž se vymezuje obchodní majetek pro účely daní z příjmů fyzických osob. Vzhledem k tomu, že navrhovaná definice má platit pro účely daní z příjmů, uplatní se i pro zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, který pojem „obchodní majetek“ také používá v § 4 odst. 4. Ustanovení § 17a písm. c) zákona o daních z příjmů v platném a účinném znění stanoví, jaké je zdaňovací období v případě vyjmenovaných typů přeměn. Jelikož návrhem obsaženým v původním znění sněmovního tisku 1004 došlo k přílišnému zobecnění daného ustanovení, navrhuje se navrácení dnešního stavu v podobě uvedení těch přeměn, na které se dané ustanovení aplikuje. Sousloví majetek, který osobě patří, navazuje na § 495 občanského zákoníku, který definuje majetek jako souhrn všeho, co osobě patří. 266. Pro účely daně z příjmů právnických osob je nezbytné rozlišit majetek, který patří poplatníkovi, který je právnickou osobou, nebo poplatníkovi, který právnickou osobou není (například svěřenský fond, podílový fond, apod.). U poplatníků, kteří nemají právní osobnost, se uvádí, že obchodním majetkem je majetek, který k němu patří, jelikož poplatník bez právní osobnosti nemůže nabývat práva a povinnosti a jako takový ani stricto sensu vlastnit majetek. Například majetek, který je spravován správcem svěřenského fondu, není majetkem svěřenského fondu, ale majetkem ve svěřenském fondu (§ 1448 odst. 3 NOZ), vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce. 264. V § 21 odst. 3 se slova „penzijního fondu,“ zrušují. K bodu 264 (§ 21 odst. 3) Navrhovaná úprava navazuje na transformaci penzijních fondů na penzijní společnosti a transformované fondy, která proběhla k 1. 1. 2013. Původní penzijní fondy přestaly existovat, a proto se tento pojem v ustanovení ruší. 265. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Za nadpis části třetí se vkládají nové § 21b až 21e, které včetně nadpisů znějí: „§ 21b Obecná společná ustanovení o věcech (1) Za věc, a to za věc hmotnou a movitou, se pro účely daní z příjmů považuje také a) b) c) živé zvíře, část lidského těla a ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje. (2) Ustanovení o obchodním závodu se pro účely daní z příjmů použijí i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku. (3) Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry se pro účely daní z příjmů obdobně použijí i pro zaknihované cenné papíry. (4) Ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku. (5) Ustanovení upravující zálohu se pro účely daní z příjmů obdobně použijí i na závdavek. Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 48 § 21c Obecná společná ustanovení o majetkových právech (1) Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu. (2) Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daní z příjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. 2. .“. K bodu 266 (§ 21b až § 21f) Do části třetí zákona upravující ustanovení společná pro daň z příjmů fyzických i právnických osob se vkládají ustanovení obsahující vymezení některých pojmů pro účely zákona a další obecná společná ustanovení. Obecná společná ustanovení o finančním leasingu K § 21b: Pro účely ZDP je v odstavci 1 rozšiřováno pojetí věci oproti občanskému zákoníku, a to z toho důvodu, že daňové právo musí reagovat na širší okruh vztahů, nežli jsou vztahy popsané v občanském zákoníku. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník u těchto kategorií nestanoví, že se jedná o věci hmotné a movité (protože je za věci nepovažuje, resp. u ovladatelných přírodních sil v § 497 stanoví, že se na ně přiměřeně použijí ustanovení o věcech hmotných), je nutné tuto skutečnost v zákoně o daních z příjmů výslovně upravit, aby nedocházelo k nejasnostem. (1) Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy V odstavci 2 se normuje, že ustanovení o obchodním závodu se pro účely daní z příjmů použijí i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku. Důvodem je skutečnost, aby v textu zákona o daních z příjmů nemuselo být na všech místech uváděno dlouhé slovní spojení. a) Odstavec 3 reaguje na nový občanský zákoník, který rozlišuje mezi cennými papíry ve smyslu listinném a zaknihovanými cennými papíry. Zaknihované cenné papíry, které již na rozdíl od současného stavu nebudou spadat do dosavadní souhrnné kategorie cenných papírů, nebudou rovnocennou kategorií jako cenné papíry ve smyslu listinném, ale náhražkou cenného papíru ve smyslu listinném. Na to je třeba reagovat změnou terminologie. (3) Ustanovení tohoto zákona upravující nájem se použijí i pro pacht. § 21d b) ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci, ujednáno právo uživatele na převod podle písmene a). (2) Na finanční leasing se nevztahují ustanovení tohoto zákona o nájmu. (3) Finanční leasing se pro účely daní z příjmů považuje od okamžiku uzavření smlouvy o finančním leasingu za nájem, pokud a) b) je finanční leasing předčasně ukončen, po uplynutí sjednané doby nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. (4) Přenechá-li uživatel užívající předmět finančního leasingu tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu na základě smlouvy, považuje se tato smlouva pro účely daní z příjmů za smlouvu o nájmu. § 21e Obecná společná ustanovení o osobách (1) Bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky. (2) Za stát se pro účely daní z příjmů považuje také samostatná jurisdikce, která není státem. (3) Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. (4) Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které Ustanovení odstavce 4 reaguje na dichotomii jednotek založenou § 3063 nového občanského zákoníku. Ustanovení směřuje na případy, kdy i po dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku bude vlastnické právo k jednotkám nabýváno podle dosavadních právních předpisů, zejména podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). Odstavec 4 z důvodu právní jistoty poplatníků a správců daně stanoví jednotnou právní úpravu pro jednotky, a to jak jednotky vzniklé podle zákona o vlastnictví bytů, tak pro jednotky podle nového občanského zákoníku. Na základě tohoto ustanovení, hovoří-li zákon o jednotce, aplikují se daná ustanovení jak na jednotky vymezené podle nového občanského zákoníku, které již zahrnují podíl na společných částech nemovité věci, mezi které patří i pozemek, na němž je dům zřízen (§ 1158 a násl. nového občanského zákoníku), tak obdobně také na jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. a spolu s nimi i na s nimi spojený podíl na společných částech domu, a pokud je s touto jednotkou spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i na podíl na tomto pozemku. Ustanovení odstavce 4 dále v zájmu právní jistoty normuje, že na jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. (a na s nimi spojený podíl na společných částech domu, příp. podíl na pozemku) se obdobně použijí i ustanovení o nemovitých věcech. Nový občanský zákoník v § 498 stanoví, že nemovitými věcmi jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelzeli takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Veškeré další věci, ať je Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 49 jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. V § 1159 nový občanský zákoník dále stanoví, že jednotka je věc nemovitá. K jednotkám vymezeným podle zákona č. 72/1994 Sb. se však v § 3063 nového občanského zákoníku uvádí toliko to, že nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů. Samotný obsah vlastnického práva těchto jednotek by se však po jeho vzniku již měl řídit novou právní úpravou. Je však přinejmenším sporné, zda z uvedených ustanovení lze vyvozovat, že jsou jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. podle nové právní úpravy nemovitými věcmi. Obecně není ani stanoveno, že se tyto jednotky řídí ustanoveními o nemovitých věcech. Proto zákon o daních z příjmů takovou normu zavádí, aby nebylo nutné v textu zákona vždy uvádět spojení „nemovitá věc a jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb.“, popř. „jednotka vymezená podle zákona č. 89/2012 Sb. a jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb.“. Zjednodušení textu zákona, kterého je tímto dosaženo, nabývá zvláště na významu v situacích, kdy je nutné dále rozlišovat, o jakou jednotku se jedná ve smyslu toho, zda zahrnuje byt, nebytový prostor nebo jejich kombinaci (soubor). Možnost vymezení jednotek, které budou zahrnovat jak byt, tak nebytový prostor, zakotvuje ustanovení § 1158 odst. 2 nového občanského zákoníku, které stanoví, že co je stanoveno v oddílu upravujícím bytové spoluvlastnictví o bytu, platí také pro nebytový prostor, jakož i pro soubor bytů nebo nebytových prostorů. Z pohledu daňového práva je nutné tyto jednotky rozlišovat, byť pro ně v právním řádu není zaveden zvláštní pojem. Např. v ustanovení § 4a písm. h) zákona o daních z příjmů se osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob pouze bezúplatný příjem z nabytí vlastnického práva k takové jednotce ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru. Dále musí být splněna podmínka, že fyzická osoba, která vlastnické právo k takové jednotce nabývá, je nájemcem této jednotky, členem uvedené právnické osoby a podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svými peněžními prostředky nebo nepeněžními plněními na pořízení domu s jednotkami. Pokud tedy bude součástí jednotky např. byt, sklep a ateliér, bezúplatný příjem z nabytí vlastnického práva k této jednotce od daně z příjmů fyzických osob osvobozen nebude, neboť tato jednotka zahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, a to ateliér. Pokud by součástí jednotky ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, byl byt, garáž a sklep, bezúplatný příjem z nabytí vlastnického práva k ní fyzickou osobou, která je nájemcem této jednotky, členem výše uvedené právnické osoby a podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svými peněžními prostředky nebo nepeněžními plněními na pořízení domu s jednotkami, by byl od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Na tomto místě je nutno uvést, že na základě ustanovení § 21b odst. 4 by se tyto podmínky obdobně aplikovaly na jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. a spolu s nimi i na s nimi spojený podíl na společných částech domu, a pokud je s touto jednotkou spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i na podíl na tomto pozemku. To znamená, že tyto jednotky by mohly být pouze bytem nebo nebytovým prostorem, který je garáží, sklepem nebo komorou, aby byl bezúplatný příjem z nabytí vlastnického práva k nim od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Zákon o daních z příjmů dále ve svých ustanoveních hovoří o jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor, a to např. v § 15 odst. 3 písm. f). Analogicky výše uvedenému se podle ustanovení § 15 odst. 3 písm. f) bytovou potřebou pro účely zákona o daních z příjmů rozumí vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor. Takovou jednotkou může být: • jednotka podle nového občanského zákoníku, která zahrnuje jeden byt nebo soubor bytů, avšak nezahrnuje žádný nebytový prostor, a která kromě bytu nebo souboru bytů na základě nového občanského zákoníku zahrnuje také podíl na společných částech nemovité věci, mezi které patří i pozemek, na němž je dům zřízen, nebo • jednotka podle zákona o vlastnictví bytů, tj. jednotka dosud označovaná jako „byt“, přičemž na základě ustanovení § 21b odst. 4 zákona o daních z příjmů se ustanovení § 15 odst. 3 písm. f) vztahuje spolu s jednotkou podle zákona o vlastnictví bytů i na s ní spojený podíl na společných částech domu, a pokud je s touto jednotkou spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i na podíl na tomto pozemku. Odstavec 5 reaguje na zavedení nového institutu závdavek v občanském zákoníku, a to vedle dosud používaného institutu záloha. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. K § 21c: Odstavec 1 stanoví pro režim výplat plnění ze svěřenského fondu podmínku, že nejdříve je zdrojem vypláceného plnění zisk po zdanění a až poté, co jsou tyto zdroje vyčerpány, se plnění vyplácí z majetku vloženého do svěřenského fondu. Odstavec 3 navazuje na právní úpravu vzájemného darování v zákoně o dani z nabytí nemovitých věcí, která stanoví speciální režim k ustanovení § 2061 NOZ upravujícímu vzájemné darování v soukromém právu. Podle § 2061 NOZ „bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany“. Část plnění, jehož hodnota nepřevyšuje hodnotu plnění druhé strany, je tak považována za smlouvu kupní nebo směnnou, ve zbytku se jedná o dar. Z obavy ze zneužívání tohoto ustanovení pro obcházení daňové povinnosti k dani z nabytí nemovitých věcí zastíráním právních úkonů vzájemným darováním, obsahuje zákon o dani z nabytí nemovitých věcí zvláštní úpravu, podle níž bude sjednané vzájemné darování vždy považováno za smlouvu kupní (v případě, že jeden z dárců daruje peněžní prostředky) nebo směnnou, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění převyšuje hodnotu plnění druhé strany. Vzhledem k jednotě právního řádu byl stejný přístup zvolen i pro daň z příjmů. Odstavec 4 navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému (§ 2332 a následující). Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, na rozdíl od nájmu je však jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se tím i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 50 závodu). Na základě argumentu a maiori ad minus se ustanovení § 21c odst. 4 použije také pro podnájem a analogický závazkový právní vztah, ze kterého je pachtýř zavázán zřídit třetí osobě užívací a požívací právo, neboli podpacht. užívané věci vlastnické právo na uživatele věci nebo je ujednáno opční právo uživatele zvolit si, zda se na něj vlastnické právo převede či nikoli. Toto ujednání musí být ve smlouvě obsaženo již v okamžiku jejího sjednání a nikoli později za doby trvání smluvního vztahu. K § 21d: Ustanovení § 21d vymezuje pro účely zákona o daních z příjmů finanční leasing. V českém právním prostředí neexistuje ani po přijetí nového občanského zákoníku zákonná úprava leasingu jako typové smlouvy. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je leasingová smlouva smlouvou nepojmenovanou (inominátní). Přesto je nutné pro daňové účely institut leasingové smlouvy vymezit, aby bylo jednoznačně určitelné, na jaká smluvní ujednání se vztahují ustanovení zákona o daních z příjmů používající pojem finanční leasing. Pojem „finanční pronájem s následnou koupí najatého hmotného majetku, resp. hmotné věci“ je v návaznosti na institut pachtu nadále nevhodný. Proto byl zvolen pojem „finanční leasing“ a jeho definiční znaky byly navázány na terminologii nového občanského zákoníku. Ustanovení definující pojem finanční leasing pro účely tohoto zákona obsahuje rovněž vyloučení nehmotného majetku z vymezení tohoto pojmu. Tato skutečnost je potvrzením záměru definovat finanční leasing pouze pro hmotný majetek, ke kterému jsou pak vázána další speciální ustanovení zákona týkající se podmínek pro uplatnění tohoto smluvního vztahu v základu daně z příjmů. Vyjmutí nehmotného majetku z definice finančního leasingu bylo vyvoláno zejména vymezením věci v právním smyslu podle nového občanského zákoníku, které pokládá i nehmotný majetek za věc. Protože nelze ve všech případech vyloučit převoditelnost vlastnického práva k nehmotnému majetku na nového uživatele, bylo třeba platnost příslušné definice finančního leasingu jen pro hmotný majetek v návrhu explicitně upravit. To však neznamená, že by inominátní smlouvy, jejichž předmětem je leasing nehmotného majetku, nebyly platným závazkovým právním vztahem (ve smyslu NOZ závazkem), případné uplatnění výdajů z nich plynoucích v základu daně z příjmů však není upraveno v žádném ustanovení návrhu zákona, kde je pro jeho platnost užita definice finančního leasingu ve smyslu citovaného ustanovení. Výdaje poplatníka, který by byl příjemcem leasingu nehmotného majetku, vzniklé ze splátek poskytovateli, budou uplatňovány v základu daně z příjmů návazně na to, jak o nich bude poplatníkem účtováno v souladu s právními předpisy, které účetnictví poplatníka upravují. Podle judikatury Nejvyššího soudu lze finanční leasing vymezit jako závazkový vztah, jehož podstatou je závazek poskytovatele leasingu (pronajímatele, propachtovatele, aj.) předat příjemci leasingu (nájemci, pachtýři, aj.) na určitou dobu do užívání věc či jinou majetkovou hodnotu a závazek uživatele věci (nájemce, resp. pachtýře, apod.) uhradit náklady spojené s pořízením leasingu prostřednictvím leasingových splátek. Uživatel věci má obvykle právo po splnění smluvních podmínek na převod předmětu leasingu do svého vlastnictví. Převod vlastnictví je u finančního leasingu většinou zajištěn opčním právem, tedy na základě výzvy nájemce, resp. pachtýře, nebo k němu může dojít automaticky. V této souvislosti se hovoří o pořizovací funkci finančního leasingu, která jej kvalitativně odlišuje od nájmu nebo pachtu, u něhož je primární funkce užívací, resp. užívací a požívací. Hlavní funkcí leasingu je účelové pořízení věci, práva či jiné majetkové hodnoty podle potřeb, výběru a určení uživatele leasingu s využitím cizích zdrojů – zdrojů poskytovatele předmětu leasingu. Smyslem tohoto specifického soukromoprávního institutu je zajištění financování věci za úplatu, přičemž uživatel věci se k ní od okamžiku jejího předání chová jako k věci vlastní se všemi riziky (obvykle nese rizika spojená s předmětem leasingu i náklady spojené s jeho provozem, údržbou a opravami). Leasingový pronajímatel, resp. propachtovatel, sice zůstává po celou dobu trvání leasingu vlastníkem předmětu leasingu, jeho práva a povinnosti související s vlastnictvím předmětu leasingu (s výjimkou dílčích práv) však náležejí uživateli. V rámci finančního leasingu je na nájemce či pachtýře přenášena odpovědnost za předmět leasingu i nebezpečí a rizika s ním spojená, čímž se finanční leasing typově odlišuje od nájmu a pachtu (a nelze je tudíž bez dalšího poměřovat). Obdobně jej nelze přirovnávat k úvěrové smlouvě, ke které je však de facto alternativou. Jeho ekonomický účel je obdobný - jde o finanční službu, která se od úvěru liší tím, že tu nedochází k poskytnutí peněžních prostředků dlužníkovi. Další odlišnost spočívá v tom, že u smlouvy o finančním leasingu je předmět leasingu až do okamžiku jeho převodu ve vlastnictví poskytovatele leasingu. Leasing s popsanými prvky je označován za leasing finanční, protože závazky poskytovatele leasingu se omezují na finanční služby (pořízení věci, předání do užívání a převedení do vlastnictví leasingového uživatele na konci leasingového vztahu)(více viz rozhodnutí Nejvyššího soudu Cpjn 204/2007). Finančním leasingem jsou pak pouze ty smlouvy o přenechání věci k užívání, ve kterých je při jejich uzavření ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník V definici uvedený pojem úplata má zahrnout majetkový prospěch, který je s určitou pravidelností poskytován vlastníku věci uživatelem. Svou povahou se může jednat o nájemné, pachtovné nebo jiný druh úplaty, pokud naplní v definici vymezené znaky. Zákon dále stanoví, že k předmětu finančního leasingu je po uplynutí sjednané doby převedeno vlastnické právo na uživatele věci za smluvenou kupní cenu nebo bezúplatně. Pokud bude mezi smluvními stranami sjednána kupní cena, bude doplacena nad rámec výše sjednané úplaty. Pokud nad rámec výše úplaty nebude již nic uživatelem za převod vlastnického práva doplaceno, bude vlastnické právo převedeno bezúplatně (resp. úplatou bude úplata hrazená uživatelem po sjednanou dobu). Tuto terminologii respektuje zákon o daních z příjmů i v dalších ustanoveních týkajících se finančního leasingu. V odstavci 2 se v zájmu jednoznačnosti a právní jistoty navrhuje stanovit, že v odstavci 1 definovaný finanční leasing se nepovažuje za nájem. Odstavec 3 přejímá bez věcných změn část dosavadní úpravy § 24 odst. 6, která systematicky patří do obecných společných ustanovení. K § 21e: V zájmu zajištění právní jistoty se v odstavci 1 vymezuje, že bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka včetně zahraniční banky, a to zejména s ohledem na vymezení banky v zákoně o bankách. Ustanovení odstavce 2 navazuje na dosavadní úpravu obsaženou v § 17 odst. 3 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpis. S nabytím účinnosti NOZ dojde ke zrušení i uvedeného zákona. Paragraf 21e odst. 2 tak zajišťuje kontinuitu právního postavení soukromých vysokých škol pro účely zákona o daních z příjmů i po zrušení uvedeného zákona. Toto ustanovení zároveň reaguje na úpravu obsaženou v § 3050 NOZ, podle Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 51 kterého mohou obecně prospěšné společnosti změnit svoji právní formu na ústav. Odstavec 3 stanoví, že samostatná jurisdikce, která není státem, se pro účely daní z příjmů za stát považuje. Odstavec 4 zavádí pro registrované partnery stejný režim jako pro manžele. Registrovaní partneři tak například nově budou moci uplatňovat slevu na manžela. Odstavec 5 v návaznosti na skutečnost, že NOZ již neobsahuje definici pojmu „domácnost“, reaguje na situaci, kdy je nutné odlišit případy, kde se „domácností“ myslí „pospolitost spolužijících osob“ a kde se „domácnost“ používá ve smyslu „zařízeného obydlí“. Tam, kde se v zákoně o daních z příjmů za „domácnost“ považuje „pospolitost spolužijících osob“, použije se nově pojem „společně hospodařící domácnost“. Absencí definice tohoto pojmu v NOZ vznikla potřeba tento pojem definovat alespoň pro účely daně z příjmů. Použitá definice je původní definicí „domácnosti“ ze zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a je logicky zařazena mezi ostatní výkladová ustanovení. K § 21f: V novém zákoně o investičních společnostech a investičních fondech (zákon č. 240/2013 Sb.), který nahradil dosavadní zákon o kolektivním investování, došlo k rozsáhlé úpravě a uvolnění podmínek pro uznání statutu investičního fondu. Nově mohou vznikat různé druhy uzavřených fondů, které může i nadále tvořit pouze několik účastníků (nejméně dva) a jejichž podnikání není téměř omezeno. Tyto fondy nemusí být klasickým subjektem kolektivního investování a jejich činnost se může blížit či částečně překrývat s běžnou podnikatelskou činností. Z dosavadní zkušenosti s fondy kvalifikovaných investorů podle platné a účinné právní úpravy je možné dovodit částečné použití těchto fondů jako prostředek daňové optimalizace podnikatelské činnosti jejich účastníků. Z těchto důvodů se navrhuje stanovit nulovou sazbu daně z příjmů právnických osob pouze pro vybrané typy investičních fondů. V ustanovení se zavádí nový termín „základní investiční fondy“, který je vymezen pouze pro účely zákona o daních z příjmů a zahrnuje množinu fondů, pro které dále platí daňové zvýhodnění spočívající v odložení daňové povinnosti do okamžiku případných výplat podílů na hospodaření fondu nebo při odkupu podílových listů. Záměrem bylo vybrat fondy, které mohou investovat pouze do standardních investičních instrumentů nebo které jsou určeny široké veřejnosti jako alternativní spořící instrument a jejichž podnikání je regulováno. U těchto fondů je tedy opodstatněná nulová sazba daně, která zajistí daňovou neutralitu, tj. srovnatelné efektivní daňové zatížení s individuální investicí, a to jak u právnických osob, tak i u fyzických osob, které uplatňují časový test pro osvobození příjmů z prodejů cenných papírů a majetkových účastí. Základním investičním fondem může být i svěřenský fond, který byl založen podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a splňuje stanovené podmínky. Ostatní investiční fondy, které neodpovídají stanoveným podmínkám, se svým charakterem mohou blížit běžnému podnikání. Proto je v rámci zajištění daňové neutrality nutné srovnat zdanění těchto fondů se zdaněním běžných obchodních společností. Část ustanovení, která se týká zahraničních fondů, vychází z nové definice „zahraničního investičního fondu“ v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech a stanoví, za jakých podmínek může zahraniční investiční fond uplatnit sníženou sazbu daně. Stejně jako v případě tuzemských fondů platí nově nulová sazba daně pouze pro vybrané typy zahraničních fondů. I nadále bude platit, že ustanovení se nevztahuje na fondy, které jsou daňově transparentní. V ustanovení se nově používá termín domovský stát, který je převzat ze zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve kterém je definován jako stát, podle jehož práva byl fond založen nebo kde má své sídlo. Praktický postup při prokazování daňové netransparentnosti bude řešen v návazném metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství. Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Navrhuje se odstranit chybu v psaní, která je uvedena v úvodní části novelizačního bodu 269. 267. V § 22 odst. 1 písm. d) se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovy „nemovitých věcí“. K bodu 267 (§ 22 odst. 1 písm. d)) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na nový občanský zákoník. 268. V § 22 odst. 1 písm. e) se slova „nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí)“ nahrazují slovy „nemovitých věcí nebo bytů“. K bodu 268 (§ 22 odst. 1 písm. e)) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na nový občanský zákoník. 269. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slova „společností a družstev“ nahrazují slovem „korporací“. K bodu 269 (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 270. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slovo „zm)“ nahrazuje slovem „zl)“. K bodu 270 (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3) Jde o nápravu chyby vzniklé v důsledku posunu písmen v § 25 odst. 1, kdy § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 navazuje na písmeno zl) a nikoli zm). 271. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slovo „unie,“ nahrazuje slovy „unie než České republiky nebo daňovému rezidentovi“. K bodu 271 (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3) Daná úprava vychází ze snahy unifikovat některá spojení napříč daňovými zákony. Zákon o DPH totiž pracuje se spojením „jiný členský stát Evropské unie“, ale tato norma není v některých případech ve smyslu „jiný stát než Česká Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 52 republika“, ale jiný stát než stát, o kterém dané ustanovení předtím pojednává. V tomto kontextu vyvstala potřeba upřesnit spojení „jiný členský stát Evropské unie“, aby byl výklad vždy jasný. Tato změna se uskutečňuje napříč daňovými zákony. Jedná se o legislativně technickou úpravu bez záměru ovlivnit věcné daňové řešení. 272. V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu“. K bodu 272 (§ 22 odst. 1 písm. g)) Navrhovaná úprava doplňuje titul pro zdanění příjmů plynoucích zahraničním daňovým rezidentům, a to jednak v souvislosti se zrušením zákona upravujícího dosud daň darovací, kdy nově budou dotčené příjmy spadat do režimu zákona o daních z příjmů, a jednak v souvislosti se zavedením institutu svěřenského fondu novým občanským zákoníkem. 273. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 4 se slova „úvěrů a půjček“ nahrazují slovy „úvěrových finančních nástrojů“. K bodu 273 (22 odst. 1 písm. g) bod 4) Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na definování pojmu úvěrový finanční nástroj v § 19 odst. 1 písm. zk). Současná legislativní zkratka „úvěr a půjčka“ přináší výkladové obtíže zejména v situaci, kdy je v zákoně užito pojmů „úvěr“ a „půjčka“ ale nikoli ve smyslu této legislativní zkratky, ale jako dvou samostatných institutů. Proto se navrhuje použití nového pojmu „úvěrový finanční nástroj“, který bude obsahovat totožný výčet institutů zkrácených v platné a účinné právní úpravě legislativní zkratkou „úvěry a půjčky“ a jehož použitím v zákoně nebude docházet k záměně případů, kdy se má jednat o legislativní zkratku a kdy o samostatné pojmy úvěr nebo zápůjčku. Tam, kde právní úprava směřuje pouze na úvěry, nebo zápůjčky, byly ponechány tyto pojmy. 274. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 7 se za slova „kapitálovém trhu71)“ vkládají slova „, neuvedených pod písmenem h),“. K bodu 274 (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 7) Doplněním daného ustanovení se sleduje odstranění výkladových nejasností § 22 ze strany správců daně i daňových subjektů, a to v kontextu možného konfliktu při aplikaci písmene g) nebo písmene h). 275. V § 22 odst. 1 písm. g) se doplňují body 13 a 14, které znějí: „13. 14. příjmy ze svěřenského fondu, bezúplatné příjmy,“. K bodu 275 zákona o daních z příjmů, a jednak v souvislosti se zavedením institutu svěřenského fondu novým občanským zákoníkem. 276. V § 22 odst. 1 písm. h) se slova „společnostech nebo družstvech“ nahrazují slovem „korporacích“. K bodu 276 (§ 22 odst. 1 písm. h)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 277. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) příjmy z prodeje obchodního závodu umístěného na území České republiky.“. K bodu 277 (§ 22 odst. 1 písm. i)) Navrhovaná úprava doplňuje titul pro zdanění příjmů plynoucích zahraničním daňovým rezidentům, ať rezidentům států, se kterými má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, či rezidentům států bezesmluvních, a to v souvislosti s prodejem obchodního závodu (dnešního podniku) umístěného v ČR nebo jeho části umístěné v ČR. 278. V § 22 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Příjem společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo společníka společnosti, který je daňovým nerezidentem, plynoucí z účasti v této obchodní korporaci nebo společnosti a z úvěrového finančního nástroje poskytnutého této obchodní korporaci nebo společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny.“. Poznámka pod čarou č. 19g se zrušuje. K bodu 278 (§ 22 odst. 3) Navrhovaná úprava reaguje na zavedení nového institutu společnost nahrazujícím v novém občanském zákoníku institut sdružení bez právní subjektivity. Obchodní korporací se zde myslí veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, společností pak sdružení osob na základě smlouvy o společnosti bez právní osobnosti. Daňovým nerezidentem je poplatník podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4. Zároveň se jedná o legislativně-technickou úpravu navazující na definování pojmu úvěrový finanční nástroj v § 19 odst. 1 písm. zk). (§ 22 odst. 1 písm. g) body 13 a 14) Navrhovaná úprava doplňuje titul pro zdanění příjmů plynoucích zahraničním daňovým rezidentům, a to jednak v souvislosti se zrušením zákona pojednávajícího o dani darovací, kdy nově budou dotčené příjmy spadat do režimu Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 53 279. V § 23 odst. 1 se slova „upravený podle následujících odstavců“ nahrazují slovy „s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady; rozdíl se upraví podle tohoto zákona“. K bodu 279 (§ 23 odst. 1) Při vypracování nové úpravy zdaňování příjmů v roce 1991, která nabyla účinnosti od roku 1993, se pro pravidla zdanění právnických osob mj. vycházelo z osvědčené vazby na účetnictví a tím v plynulém pokračování v úpravě při zdaňování poplatníků, kteří vedou účetnictví v intencích pravidel nastavených ke konci roku 1992 zrušených zákonů o odvodech do státního rozpočtu a důchodové dani. Byl uplatněn princip neutrality a univerzálnosti, který je v dané oblasti charakteristický pro standardní daňové systémy nejen v Evropě. Tento princip tak bezproblémově dlouhou dobu zajišťovala stávající úprava § 18 odst. 1, podle které jsou u právnických osob předmětem daně příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem se zavedením legislativní zkratky pro obě kategorie „příjmy“. Výslovně zmíněná kategorie výnosů potvrzuje vazbu na účetní zachycení, kategorie příjmů reaguje na ostatní položky, o které se naopak výsledek hospodaření upravuje pro finální zjištění základu daně z příjmů. Zákon o daních z příjmů od počátku své existence neobsahoval přesnou a vyčerpávající definici pojmu „příjem“, užitého zejména v ustanovení § 18 zákona, který se týká vymezení předmětu daně v části druhé zákona – daň z příjmů právnických osob. Legislativní zkratka „příjem“ užitá v zákoně o daních z příjmů ve zmíněném širším pojetí předmětu daně (příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem) pak vedla v případě poplatníků – právnických osob, kteří vedou účetnictví podle právních předpisů upravujících účetnictví k tomu, že pod příjmy tvořící předmět daně poplatníka byly zahrnuty veškeré výnosy týkající se zdanitelných příjmů s výjimkou výnosů týkajících se příjmů, které nebyly předmětem daně. Vazba na účetnictví byla dále v ZDP promítnuta v ustanovení zákona v § 23 odst. 2, odkazujícího se na výsledek hospodaření jako účetní kategorii u poplatníků vedoucích účetnictví a na rozdíl mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří účetnictví nevedou a dále v § 23 odst. 10 odkazujícího se pro účely zjištění základu daně na právní předpis, podle kterého se účetnictví vede. Pro nerealizované položky zisků byla zvolena úprava, která výslovně uvádí, že např. o změny v ocenění reálnou hodnotou se výsledek hospodaření neupravuje – což dokládá úprava § 23 odst. 9, pro kursové rozdíly těsnou vazbu na účetní zachycení potvrzuje § 38 odst. 1 první věta, podle které je pro daňové účely v případě kursových rozdílů rozhodující účetní zachycení. Tato úprava je vyvážená a symetrická, neboť zohledňuje jak dopady na straně výnosůpříjmů, tak na straně nákladů-výdajů. Kategorie příjem měla historicky význam také pro poplatníky – právnické osoby, které vedly a dosud také vedou jednoduché účetnictví. Pro univerzální pojetí byla zvolena legislativní zkratka příjmy, která postihuje jak výnosy, tak příjmy. Navržená změna ustanovení reaguje na nejasnosti, které se objevují v diskuzích mezi odbornou veřejností ohledně tzv. „kurzových rozdílů“. Tyto nejasnosti spočívají v uchopení vazby účetních předpisů na zákon o daních z příjmů. Určitý názorový proud totiž chápe tuto vazbu tak, že je v případě každého výnosu z kurzových rozdílů vždy třeba posuzovat, zda se jedná či nejedná o příjem pro účely daní z příjmů. Tento přístup však není zamýšlenou vazbou účetnictví a daně z příjmů, neboť by přinesl další dodatečné administrativní zatížení daňovým subjektům, kteří by existenci příjmu či výdaje museli v případě kurzových rozdílů posuzovat u každé z položek výnosů. Zamýšlený přístup spočívá v těsném propojení, a to v té vazbě, že každý výnos je třeba pro účely daní z příjmů pojímat jako příjem. V této souvislosti se navrhuje úprava, která tuto skutečnost potvrzuje. Tato norma je inkorporována přímo do § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů a de facto za oblast, o které se účtuje, definuje příjem a výdaj. Za oblast, za kterou se účtuje, tedy platí vazba, že příjmem se rozumí výnos a výdajem náklad. Takto vzniklé příjmy a výdaje poté procházejí např. testem, zda nejsou osvobozené (v případě příjmů) nebo testem zda jsou výdaji daňovými (případ výdajů). Toto ustanovení je obecné povahy a nevyřazuje tedy z aplikace např. ustanovení § 23 odst. 6 (nepeněžní příjem pronajímatele), kde rovněž dochází k vymezení příjmů. Ustanovení v § 23 odst. 6 je tak speciální a definici příjmů v odstavci 1 doplňuje. To, že výnosem (nákladem) se rozumí výnos (náklad) dle právních předpisů upravujících účetnictví plyne z ustanovení § 23 odst. 2 zákona o daních z příjmů. V kontextu provazeb na další části zákona je třeba říci, že takto vzniklý základ podléhá korekcím dle dalších ustanovení zákona. V návaznosti na toto byl legislativně upraven text odstavce 1, který odkazoval pouze na korekce dle ustanovení § 23 zákona o daních z příjmů. 280. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova „jako výdaj“ nahrazují slovy „jako osvobozený bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka nebo výdaj“. K bodu 280 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 3) V souvislosti s nastavenými podmínkami pro osvobození příjmů z darů, dědictví nebo odkazu se navrhuje rozšířit povinnost zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji i na ty situace, kdy poplatník nesplní podmínky požadované pro uplatnění tohoto osvobození, a to v období, ve kterém podmínky poruší. 281. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 3 se za slovo „jejich“ vkládají slova „osvobození nebo“. K bodu 281 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 3) V souvislosti s nastavenými podmínkami pro osvobození příjmů z darů, dědictví nebo odkazu se navrhuje rozšířit povinnost zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji i na ty situace, kdy poplatník nesplní podmínky požadované pro uplatnění tohoto osvobození, a to v období, ve kterém podmínky poruší. 282. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 6 se slova „pohledávky a závazku podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovem „pohledávek“. K bodu 282 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). V případě započtení podle § 1982 a násl. nového občanského zákoníku dochází terminologicky k vzájemnému započtení Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 54 pohledávek, nikoli dluhů, proto navrhované ustanovení slovo „závazek“, respektive „dluh“, vypouští. 286. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 10 se slova „závazky a“ zrušují. K bodu 286 283. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 8 se slova „společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva94)“ nahrazují slovy „korporací jejímu členovi“. K bodu 283 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 8) Terminologie zákona o daních z příjmů navazuje na pojmy soukromého práva. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“, či jiná obdobná spojení spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 284. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 8 se slova „společnosti nebo družstva“ nahrazují slovem „korporace“. K bodu 284 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 8) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 285. V § 23 odst. 3 písm. a) bod 9 zní: „9. částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory na dani nebo k ukončení činnosti,“. K bodu 285 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 10) Jedná se o legislativně srozumitelnosti ustanovení. technickou změnu v zájmu 287. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 10 se slova „společností nebo družstev“ nahrazují slovem „korporací“. K bodu 287 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 10) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 288. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 10 se slova „společnosti nebo družstva“ nahrazují slovy „obchodní korporace“. K bodu 288 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 10) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 289. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 10 se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní korporace“. K bodu 289 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 10) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 290. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 10 se slova „a závazky“ zrušují. K bodu 290 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 10) Jedná se o legislativně srozumitelnosti ustanovení. technickou změnu v zájmu (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 9) Navrhuje se zpřesnění textu, aby bylo jednoznačně zřejmé, že úprava výsledku hospodaření se týká části základu daně vypočtené z nevyčerpané úspory daňové povinnosti, kterou veřejně prospěšný poplatník získal při uplatnění odpočtu podle § 20 odst. 7 ZDP. Příklad: Snížení základu daně činilo 100, při sazbě daně ve výši 20% činila úspora daňové povinnosti 20. Poplatník během tří let použil pouze 15 z této úspory. Předmětem zvýšení výsledku hospodaření bude částka 25. Platná úprava svádí ke zvýšení o částku 85, neboť stanoví, že od 100 se odečte použitých 15, což je nesporně v neprospěch poplatníka. 291. V § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zní: „11. kladný rozdíl mezi oceněním, a to podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku vyplácených v nepeněžní formě poplatníkovi, který je členem obchodní korporace, a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví; jestliže poplatníkovi, kterému je vypořádací podíl vyplácen, Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 55 vznikne dluh vůči obchodní korporaci, sníží se vypočtený kladný rozdíl o hodnotu tohoto dluhu,“. K bodu 291 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 11) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. Navržená úprava dále navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). Věcně nedochází k žádné změně oproti platné úpravě a i nadále zvýšení výsledku hospodaření provádí člen obchodní korporace. 296. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se slova „nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého“ nahrazují slovy „úplaty u finančního leasingu“. K bodu 296 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 292. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se slovo „částku“ nahrazuje slovem „výši“, slovo „závazku“ se nahrazuje slovem „dluhu“ a slovo „závazky“ se nahrazuje slovem „dluhy“. 297. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 14 se slova „částku závazku“ nahrazují slovy „výši dluhu“ a slovo „jeho“ se zrušuje. K bodu 292 Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 293. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní korporace“. K bodu 293 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. K bodu 297 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 14) 298. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 14 se slova „dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, že se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým“ nahrazují slovy „dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty,“. K bodu 298 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 14) Z důvodu zamezení účelovému obcházení daně se dále navrhuje zrušit možnost nezvyšovat základ daně o závazek zaniklý z titulu dohody mezi věřitelem a dlužníkem, na základě které poplatníci dosavadní závazek nahradí závazkem novým, často podstatně nižším. 294. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se slovo „půjček“ nahrazuje slovem „zápůjček“. 299. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 14 se slova „na závazek“ nahrazují slovy „na dluh“. K bodu 294 K bodu 299 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12) (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 14) Navrhovaná úprava reaguje na terminologickou změnu, kterou přináší nový občanský zákoník. Podstata smlouvy o zápůjčce je shodná se současnou smlouvou o půjčce. Základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390 – 2394 nového občanského zákoníku. Cílem je sjednocení pojmů užívaných zákonem o daních z příjmů s pojmy soukromého práva. Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 295. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. „16. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku, 17. částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě K bodu 295 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 300. V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují body 16 a 17, které znějí: Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 56 dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým,“. 301. V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje bod 18, který zní: K bodu 300 „18. částku uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného vzdělávání, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jeho uplatnění, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,“. (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 16 a 17) V souvislosti se zrušením zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí se navrhuje v § 23 upravit povinnost poplatníka zvýšit základ daně o přijatý bezúplatný příjem, pokud o něm nebude účtovat ve výnosech a současně se nebude jednat o příjem osvobozený od daně, což se týká veřejně prospěšných poplatníků, kteří budou mít možnost se rozhodnout, zda příjem zdaní nebo u něho uplatní osvobození. Při uplatnění osvobození nebudou však výdaje (náklady) hrazené z takto získaných prostředků daňové. Pokud bude o bezúplatném příjmu účtováno rozvahově, rozumí se jeho hodnotou částka ve výši ocenění v účetnictví, pokud o bezúplatném příjmu účtováno nebude, ocení se podle oceňovacích předpisů. V případě, kdy bude o bezúplatném příjmu účtováno výsledkově, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji upravován nebude. Zvýšení základu daně podle navrženého ustanovení nenastane u poplatníka, který sice přijal bezúplatný příjem, o kterém nebylo účtováno výsledkově, ale tento příjem byl ve formě daru účelově poskytnutého poplatníkovi na pořízení hmotného a nehmotného majetku. V takovém případě je aplikován postup snížení vstupní ceny takto pořizovaného hmotného majetku v souladu s navrženým doplnění ustanovení § 29 odst. 1 ZDP. Navržená úprava reaguje na stávající nejednotný postup v českém účetnictví, které umožňuje některým účetním jednotkám účtovat o přijatém daru nikoliv výsledkovým způsobem, ale rozvahovým. Pro většinu právnických osob plynulo dosud faktické vyjmutí příjmů z daru z konstrukce základu daně, pro jehož zjištění se vychází ve smyslu ustanovení § 23 odst. 2 a 10 zákona o daních z příjmů z účetnictví. V českém účetnictví není přijatý dar většinou výnosem – v současných účetních předpisech se účtuje o přijatých darech u podnikatelů, finančních institucí a pojišťoven kapitálovým, nikoliv výnosovým, způsobem. V prováděcích vyhláškách k zákonu o účetnictví pro účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem podnikání (tj. jsou veřejně prospěšnými poplatníky) nebo pro některé vybrané účetní jednotky (např. územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti), příspěvkové organizace, státní fondy, Pozemkový fond České republiky a organizační složky státu, je však rovněž uveden výnosový způsob zaúčtování přijatého daru. Z důvodu zamezení účelovému obcházení daně se navrhuje zrušit možnost nezvyšovat základ daně o závazek, podle nového občanského zákoníku dluh, zaniklý z titulu dohody mezi věřitelem a dlužníkem, na základě které poplatníci dosavadní dluh nahradí dluhem novým, často podstatně nižším. Pokud např. dluh činí 10 000 Kč s tím, že podnikatelé se dohodli dosavadní dluh nahradit dluhem novým ve výši 8 000 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji dlužníka se zvýší o částku 2 000 Kč, neboť pouze v této výši dluh zaniká jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby a narovnáním. V případě, kdy se poplatníci dohodnou a dosavadní dluh ve výši 10 000 Kč nahradí dluhem novým stejné hodnoty, tj. dluhem 10 000 Kč, nemá tato skutečnost na rozdíl mezi příjmy a výdaji dlužníka žádný dopad. K bodu 301 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 18) Z odůvodnění k pozměňovacímu návrhu přijatému na půdě Poslanecké sněmovny: Pro zamezení zneužívání nástroje je nutné umožnit zaplacení daně v případě nesplnění podmínek během tří zdaňovacích období od uplatnění odpočtu. Doplňuje se nové ustanovení, na základě kterého bude muset poplatník zvýšit základ daně v případě nedodržení podmínek pro uplatnění odpočtu na odborné vzdělávání. 302. V § 23 odst. 3 písm. b) bodě 4 se slova „obchodního podílu“ nahrazují slovy „podílu v obchodní společnosti“. K bodu 302 (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 4) Navržená úprava navazuje na terminologii zákona o obchodních korporacích, který používá pojem podíl v obchodní společnosti, resp. korporaci, nikoli pojem obchodní podíl. 303. V § 23 odst. 3 písm. b) bodě 5 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 303 (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 5) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 304. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 5 se slova „podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 304 (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 5) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 57 305. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 5 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 305 (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 5) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 306. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 6 se slova „závazku nebo část závazku“ nahrazují slovem „dluhu“, slova „závazek nebo jeho část“ se nahrazují slovem „dluh“ a slova „závazku nebo jeho část“ se nahrazují slovem „dluhu“. K bodu 306 (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 6) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). Není explicitně nutné hovořit o části dluhu, neboť z povahy věci pojem dluh zahrnuje i část dluhu. 307. V § 23 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 7 a 8, které znějí: „7. hodnotu odvolaného daru, a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen, 8. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 16. tohoto ustanovení, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebylo o něm účtováno v nákladech.“. K bodu 307 (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 7 a 8) Podle nového občanského zákoníku je dárce oprávněn odvolat dar a žádat po obdarovaném jeho vrácení (§ 2068 a následující NOZ). V takovém případě bude mít obdarovaný možnost snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku maximálně ve výši daňové zůstatkové ceny nebo o částku zachycenou v účetnictví při vrácení ostatního majetku. Výjimkou jsou situace, kdy bude o této částce účtováno do nákladů nebo kdy původní dar byl u obdarovaného osvobozen od daně. Při splnění této podmínky bude za daňově uznatelný náklad považováno i zaplacení obvyklé ceny daru v penězích. S ohledem na zavedení jednotícího pojmu „bezúplatné příjmy“, který mimo jiné zahrnuje i příjmy nabyté z titulu dědění a darování, je zde na místě zmínit, že ponechání slova „dar“ v tomto ustanovení je dáno zavedením institutu „odvolání daru“ v novém občanském zákoníku. Obecně v návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů bude poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru), pokud o tomto příjmu nebude účtovat ve výnosech nebo pokud se nebude jednat o příjem osvobozený resp. nebude předmětem daně. V situaci, kdy tento bezúplatný příjem využije k dosažení dalších příjmů, navrhuje se, aby mohl o hodnotu tohoto příjmu výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížit. Pokud bezúplatný příjem obdrží poplatník, který ho nevyužije pro dosahování dalších zdaňovaných příjmů (v podnikání), výsledek hospodaření ani rozdíl mezi příjmy a výdaji snižovat nebude. 308. V § 23 odst. 4 písm. h) se slova „společníkovi obchodní společnosti nebo členovi družstva z titulu účasti v obchodní společnosti nebo družstvu“ nahrazují slovy „členovi obchodní korporace z účasti v ní“. K bodu 308 (§ 23 odst. 4 písm. h)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 309. V § 23 odst. 4 písm. i) se slova „společnosti nebo v družstvu“ nahrazují slovem „korporaci“. K bodu 309 (§ 23 odst. 4 písm. i)) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 310. V § 23 odst. 4 písm. j) se slova „společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva,94)“ nahrazují slovy „korporací jejímu členovi,“. K bodu 310 (§ 23 odst. 4 písm. j)) Terminologie zákona o daních z příjmů navazuje na pojmy soukromého práva. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“, či jiná obdobná spojení spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 58 311. V § 23 odstavec 7 se věta první a druhá nahrazují větami „Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; to platí i v případě, kdy je cena mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident, člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatníkem daně z příjmu fyzických osob.“. K bodu 311 považuje za „obvyklý“ úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB platné v době uzavření smlouvy. V době rušení tohoto ustanovení o ceně obvyklé u půjček odpovídala takto stanovená cena obvyklá výši úroku cca 4 % p. a., kterou v žádném případě nebylo možné považovat za cenu dosažitelnou v reálných ekonomických podmínkách finančního trhu, neboť aktuální tržní cena obvyklá v té době byla zhruba dvojnásobná. Dále je nově navrhováno pro jednoznačnost zapsat do zákona, že v případě, kdy je mezi spojenými osobami sjednána cena „neobvyklá“ a rozdíl od ceny „obvyklé“ není uspokojivě doložen (nově doložitelný), může upravit základ daně jak správce daně tak samozřejmě i poplatník. Dosud tato možnost byla dovozována výkladem. Pro jednoznačnost se také navrhuje zapsat, že základ daně z příjmů se nikdy nebude upravovat při uzavření smlouvy o výpůjčce, která je ze zákona vždy bezúplatná, to z toho důvodu, že zákon o daních z příjmů upravuje základ daně ve vazbě na hledání obvyklosti, což je u smluv o výpůjčce zcela jistě bezplatnost. V návaznosti na přijetí nového občanského zákoníku je stejný daňový režim navrhován i pro smlouvy o výprose. Termín cena „určená“ navazuje na změnu § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, který obsahuje základní rozlišení v oblasti cen. Vedle cen sjednávaných jsou ještě ceny zjišťované, podle novely určené, právě podle oceňovacího předpisu. (§ 23 odst. 7) Ustanovení obecně dopadá a bude dopadat na situace, kdy jsou mezi sdruženými osobami sjednány ceny „neobvyklé“. V návaznosti na zrušení zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí bude ustanovení dopadat také na situace, kdy cena mezi sdruženými osobami je sjednána v nulové výši. Výjimku tvoří, tak jako dosud, nízkoúročené půjčky a nově i bezúročné půjčky v případě, kdy je věřitelem daňový nerezident a z daňových rezidentů člen obchodní korporace (společník obchodní společnosti a člen družstva) nebo poplatník fyzická osoba. V ostatních případech bude zachován stejný postup jako je používán podle dosavadní právní úpravy. Např. pokud správce daně zjistí, že mezi spojenými osobami byla sjednána vyšší hodnota úroku, než jaká by byla sjednána mezi nespojenými osobami, musí daňový subjekt odůvodnit takto stanovenou výši úroku, a není-li tato uspokojivě doložena, pak správce daně upraví základ daně o zjištěný rozdíl (viz např. názor NSS uveřejněný v rozsudku 8 Afs 80/2007-105, který předpokládá, že správce daně stanoví cenu běžnou v prostředí fungující hospodářské soutěže. Jen v případech, ve kterých tuto cenu nelze podle § 23 odst. 7 určit, se použije cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku. To ovšem neznamená, že určení její výše závisí na libovůli správce daně. Zákonodárce mu poskytl značný prostor pro posouzení, díky kterému může postupovat s ohledem na specifika každého konkrétního případu. Je na jeho uvážení, které subjekty zahrne do vzorku pro zjištění ceny obvyklé, na druhou stranu však zvolené subjekty musí korespondovat se situací daňového subjektu (osoby blízké či jinak spojené), a své úvahy o výběru musí odůvodnit. Jsou na něj kladeny takové požadavky, aby případné zvýšení daňové povinnosti bylo zákonné a spravedlivé a jeho rozhodnutí přezkoumatelné.) 312. V § 23 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu“ nahrazují slovy „činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ukončení nájmu“. K bodu 312 (§ 23 odst. 8 úvodní část ustanovení) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. Navrhovaná změna dále navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. Nenavrhuje se proto žádný konkrétní způsob oceňování pro účely úprav základu daně z příjmů ve vztahu k převodním cenám, m.j. i proto, že zákon o daních z příjmů do 31.12.2007 obsahoval pravidlo, že pro stanovení výše úroků u půjček se Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 59 313. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se za slovo „záloh“ vkládají slova „, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů“. K bodu 313 (§ 23 odst. 8 písm. b) bod 1) Navrhuje se pro právní jistotu poplatníků i správců daně doplnit, že je-li hodnota zálohy, o kterou se upravuje základ daně při ukončení činnosti poplatníka, který je účetní jednotkou, již obsažena v zaúčtovaných dohadných účtech, o příslušnou zálohu se základ daně již upravovat nebude. Jednalo-li by se například o přijatou zálohu, která by v účetnictví byla zaúčtována v aktivním účtu dohadném, tedy do výnosů, a zvýšil by se základ daně o tuto zálohu, byla by příslušná částka u poplatníka zdaněna dvakrát. V případě zálohy zaplacené, zaúčtované v pasivním účtu dohadném, by se naopak základ daně o tutéž částku dvakrát snížil. Dále se navrhuje doplnit, že výsledek hospodaření se upravuje pouze o zálohy, které by při vyúčtování byly zaúčtovány do nákladů nebo výnosů, tj. nejedná se například o zálohy na nákup hmotného majetku, respektive dlouhodobého hmotného majetku. 314. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se slova „včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého“ nahrazují slovy „a úplata u finančního leasingu“. K bodu 314 (§ 23 odst. 8 písm. b) bod 1) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 315. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 315 (§ 23 odst. 8 písm. b) bod 1) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. 316. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. K bodu 316 (§ 23 odst. 8 písm. b) bod 2) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 317. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 se slova „nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci“ nahrazují slovy „úplata z finančního leasingu“. K bodu 317 (§ 23 odst. 8 písm. b) bod 2) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 318. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 se slova „podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné“ zrušují a za slovo „činnosti“ se vkládají slova „, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“. K bodu 318 (§ 23 odst. 8 písm. b) bod 2) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 319. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. K bodu 319 (§ 23 odst. 8 písm. b) bod 2) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 60 320. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se slova „podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost“ nahrazují slovy „činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,“. K bodu 320 ustanovení) (§ 23 odst. 8 závěrečná část Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 321. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se slovo „pronájem“ nahrazuje slovem „nájem“. K bodu 321 ustanovení) (§ 23 odst. 8 závěrečná část Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak (například u pachtu obchodního závodu). Dále je v rámci celého zákona nahrazen pojem „pronájem“, který soukromé právo nezná, pojmem „nájem“. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu. 322. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se slova „podnikatelská nebo jiná samostatná výdělečná činnost“ nahrazují slovy „činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,“. K bodu 322 ustanovení) (§ 23 odst. 8 závěrečná část Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. přechází z uplatňování výdajů paušální částkou z dosažených příjmů na uplatňování výdajů ve skutečné vynaložené výši na základě vedení účetnictví nebo daňové evidence, musí postupovat i poplatník s příjmy z nájmu podle § 9 zákona, který přechází z uplatňování výdajů paušální částkou z dosažených příjmů z nájmu na uplatňování výdajů ve skutečné vynaložené výši na základě evidence příjmů a výdajů. 324. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se za větu druhou vkládá věta „Stejným způsobem postupuje osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti.“. K bodu 324 ustanovení) K bodu 323 ustanovení) (§ 23 odst. 8 závěrečná část 23 odst. 8 závěrečná část Navrhovaná změna navazuje na obecnou úpravu daňových povinností osoby spravující pozůstalost upravenou daňovým řádem v § 239b až § 239d (ve znění účinném ke dni účinnosti navrhovaného zákona). Osoba spravující pozůstalost plní daňové povinnosti vlastním jménem na účet pozůstalosti, příslušným správcem daně je správce daně spravující daňové povinnosti zůstavitele (§ 239b daňového řádu). Ustanovení § 239c daňového řádu stanoví, že osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Povinnost podávat řádná a dodatečná daňová tvrzení plní podle § 239d odst. 2 a 3, a to do 15 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňový řád zavádí právní fikci, že na daňovou povinnost zůstavitele vzniklou ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se hledí tak, jako by vznikala zůstaviteli (§ 239d odst. 1). Ke dni skončení řízení o pozůstalosti osoba spravující pozůstalost, která podává daňové přiznání, upraví základ daně podle § 23 odst. 8 zákona. 325. V § 23 odst. 9 písm. a) se za slovo „směnek“ vkládají slova „, kmenových listů“. K bodu 325 (§ 23 odst. 9 písm. a)) Navrhovaná úprava zajišťuje, aby při držbě a prodeji podílu na společnosti s ručením omezeným, kdy tento podíl nově může mít i podobu kmenových listů, nebyl základ daně ovlivňován v případě jejich ocenění reálnou hodnotou a daňová uznatelnost jejich nabývací ceny byla i nadále limitována výší příjmu z jejich prodeje. Navrhovaná úprava tak naplňuje jeden ze základních daňových principů, a to upřednostnění obsahu nad formou. 326. V § 23 odst. 9 písm. b) se slovo „závazku“ nahrazuje slovem „dluhu“. K bodu 326 323. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích“. (§ (§ 23 odst. 9 písm. b)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). Pro právní jistotu poplatníků se doplňuje, že obdobným způsobem, jakým musí základ daně upravit poplatník, který Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 61 327. V § 23 odst. 9 písm. c) se slovo „závazku“ nahrazuje slovem „povinnosti“. K bodu 327 (§ 23 odst. 9 písm. c)) 331. V § 23 odst. 15 se slova „podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70)“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). K bodu 331 328. V § 23 odst. 13 se slova „U poplatníků, kteří nevedou účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky,“ nahrazují slovy „Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně,“. 332. V § 23 odst. 15 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 328 333. V § 23 odst. 15 se slova „podniku nebo části podniku“ nahrazují slovy „obchodního závodu“ a slova „podnik nebo část podniku“ se nahrazují slovy „obchodní závod“. (§ 23 odst. 13) Z důvodu právní jistoty poplatníků i správců daně se navrhuje doplnit, že zdanitelným příjmem je hodnota pohledávky v případě jejího vkladu nebo postoupení na straně poplatníka, který o pohledávce neúčtuje, pokud nejde o pohledávku vzniklou z titulu příjmů, které nejsou předmětem daně (např. z titulu půjčky) nebo příjmů od daně osvobozených. Jde o případy, kdy podnikatel fyzická osoba vede daňovou evidenci, která není účetnictvím, nebo vede účetnictví s tím, že o dané pohledávce neúčtuje (např. pohledávku z titulu úroků z půjčky, pohledávku z titulu prodeje majetku nevloženého v obchodním majetku, kde nebyly splněny podmínky pro osvobození příjmu) a tuto pohledávku postoupí nebo vloží do obchodní společnosti. Při postoupení pohledávek v rámci rodiny dochází i k obcházení daně z titulu uplatňování slev a nezdanitelných částek na straně fyzických osob. Dále se uvedené ustanovení bude vztahovat i na případy, kdy poplatník přejde z vedení účtování na vedení daňové evidence, při zahájení daňové evidence příslušné pohledávky sníží základ daně a poté je poplatník postoupí nebo vloží do obchodní korporace 329. V § 23 se na konci odstavce 13 doplňuje věta „Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen.“. K bodu 329 (§ 23 odst. 13) Z důvodů právní jistotu poplatníků i správce daně se navrhuje doplnit, že příjmem není hodnota vložené nebo postoupené pohledávky vzniklé z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen. 330. V § 23 odst. 14 se slova „společnosti nebo družstva“ nahrazují slovem „korporace“. K bodu 330 (§ 23 odst. 14) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. (§ 23 odst. 15) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). K bodu 332 (§ 23 odst. 15) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). K bodu 333 (§ 23 odst. 15) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). Navrhovaná úprava dále navazuje na změnu provedenou v § 23 odst. 1 (více viz odůvodnění k § 23 odst. 1). 334. V § 23 odst. 15 se věta šestá nahrazuje větou „Při pachtu obchodního závodu, jehož propachtovatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu, může pachtýř na základě písemné smlouvy s propachtovatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání pachtu.“. K bodu 334 (§ 23 odst. 15 věta šestá) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak. V případě pachtu obchodního závodu je zvláštní ustanovení nezbytné, protože obchodní závod je podle občanského zákoníku možné pouze propachtovat a nikoli pronajmout (srovnej § 2349 a následující NOZ). Vzhledem k neexistenci nájmu obchodního závodu je tak v ustanoveních upravujících podle účinné právní úpravy nájem podniku nutné tento pojem nahradit pojmem pacht obchodního závodu. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 62 335. V § 23 odst. 15 se slova „společnosti nebo družstva70)“ nahrazují slovem „korporace“, slova „společnost nebo družstvo“ se nahrazují slovem „korporace“ a slova „společnosti nebo družstva“ se nahrazují slovem „korporace“. K bodu 335 (§ 23 odst. 15) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 336. V § 23 odst. 16 se slova „podniku nebo jeho části“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 336 (§ 23 odst. 16) společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 341. V § 23 odst. 17 se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“. K bodu 341 (§ 23 odst. 17) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 342. V § 23 odst. 17 se slovo „závazkům“ nahrazuje slovem „dluhům“. K bodu 342 (§ 23 odst. 17) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 337. V § 23 odst. 16 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. 343. V nadpise nad § 23a se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“. K bodu 337 K bodu 343 (§ 23 odst. 16) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). (nadpis nad § 23a) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 338. V § 23 odst. 17 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. 344. V nadpise § 23a se slova „podniku nebo jeho samostatné části na společnost“ nahrazují slovy „obchodního závodu na obchodní společnost“. K bodu 338 K bodu 344 (§ 23 odst. 17) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 339. V § 23 odst. 17 se slovo „podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“. K bodu 339 Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). Změna dále navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. (§ 23 odst. 17) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 340. V § 23 odst. 17 se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních korporací“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní korporace“. K bodu 340 (§ 23a) (§ 23 odst. 17) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní 345. V § 23a odst. 1 se slova „podniku nebo jeho samostatné části na společnost (dále jen „převod podniku nebo jeho samostatné části“)“ nahrazují slovy „obchodního závodu na obchodní společnost“. K bodu 345 (§ 23a odst. 1) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). Změna dále navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 63 z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 350. V § 23a odst. 2 se slova „podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. 346. V § 23a odst. 1 se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 350 K bodu 346 (§ 23a odst. 1) Změna dále navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 347. V § 23a odst. 1 se slova „podnik nebo jeho část, která představuje samostatný organizační a funkční celek sloužící k provozování jednoho nebo více předmětů podnikání (dále jen „podnik nebo jeho samostatná část“)“ nahrazují slovy „obchodní závod“ a slova „podnik nebo jeho samostatnou část“ se nahrazují slovy „obchodní závod“. K bodu 347 (§ 23a odst. 1) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). (§ 23a odst. 2) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 351. V § 23a odst. 2 se slovo „zjištěná“ nahrazuje slovem „určená“. K bodu 351 (§ 23a odst. 2) Navrhovaná změna navazuje v zákoně o oceňování majetku. na změnu terminologie 352. V § 23a odst. 3 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 352 (§ 23a odst. 3) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 348. V § 23a odst. 1 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. 353. V § 23a odst. 3 se slova „podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 348 K bodu 353 (§ 23a odst. 1) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 354. V § 23a odst. 3 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. K bodu 354 349. V § 23a odst. 2 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 349 (§ 23a odst. 2) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. (§ 23a odst. 3) (§ 23a odst. 3) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 355. V § 23a odst. 4 se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“, slovo „společností“ se nahrazuje slovy „obchodní společností“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 355 (§ 23a odst. 4) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 64 věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 356. V § 23a odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 356 ustanovení) (§ 23a odst. 5 úvodní část Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 357. V § 23a odst. 5 písm. a) se slova „podnikem nebo s jeho samostatnou částí“ nahrazují slovy „obchodním závodem“. K bodu 357 (§ 23a odst. 5 písm. a)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 358. V § 23a odst. 5 písm. a) se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodní společností“ a slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 358 (§ 23a odst. 5 písm. a)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 359. V § 23a odst. 5 písm. a) se slova „podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 359 (§ 23a odst. 5 písm. a)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 360. V § 23a odst. 5 písm. a) se za slova „lze převzít“ vkládá slovo „zahraniční“. K bodu 360 (§ 23a odst. 5 písm. a)) Jedná se o legislativně technickou úpravu spočívající ve sjednocení terminologie u konstrukčních prvků zahraničních daní. Před provedenou změnou byla právní úprava v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahraničních konstrukčních prvků daně nejednotná: např. v § 32c odst. 2 jsou označeny jako položky obdobného charakteru, uplatněné vkladatelem v zahraničí v souladu s platnými právními předpisy příslušného státu. Naproti tomu v § 32c odst. 3 jsou označeny jako položky obdobného charakteru, uplatněné vkladatelem v zahraničí. Pro označení zahraničních konstrukčních prvků daní je zvoleno sousloví „zahraniční položky obdobného charakteru jako …“. Argumentace, ze které tento přístup vychází, spočívá v tom, že pokud se hovoří o konstrukčních prvcích daně (např. základ, sazba, osvobození), pak se mají na mysli pouze ty, které jsou upraveny podle českého práva. Opačná argumentace by vedla k absurdním závěrům, tj. např. by se mohl daňový subjekt domáhat na základě ustanovení § 23 odst. 1 („Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, ….) domáhat aplikace zahraničních ustanovení o předmětu daně či osvobození. V tomto kontextu je třeba uvést, že se legislativní text staví ke konstrukčním prvkům daně jinak než k nedaňovým institutům zahraničního práva. Např. pokud se v daňovém zákoně hovoří o úroku, pak je jím myšlen jak úrok podle českého soukromého práva, tak úrok podle zahraniční právní úpravy. Z výše uvedeného tedy plyne, že v případě zahraničních konstrukčních prvků daně je třeba vždy uvést, že jde o zahraniční instituty, zatímco u nedaňových institutů je princip opačný, tj. pokud není označeno, že jde o český institut, jde o český i zahraniční, pokud však není implicitně dovoditelné (ze smyslu ustanovení) něco jiného. U nedaňových institutů se pro označení ryze českého institutu používá označení zákona(ů), které danou problematiku upravují, např. „…podle právních předpisů upravujících důchodové pojištění“, „podle občanského zákoníku“ atd. Cílem provedené úpravy je tak zavedení jednotného označování zahraničních konstrukčních prvků v zákoně o daních z příjmů. Z hlediska věcného řešení nedochází k žádnému posunu, jedná se o ryze legislativně technické řešení. 361. V § 23a odst. 5 písm. a) se slovo „podnikem“ nahrazuje slovy „obchodním závodem“. K bodu 361 (§ 23a odst. 5 písm. a)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 362. V § 23a odst. 5 písm. b) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 362 (§ 23a odst. 5 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 65 zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 368. V § 23a odst. 5 písm. b) se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 368 363. V § 23a odst. 5 písm. b) se slova „podnikem nebo jeho samostatnou částí“ nahrazují slovy „obchodním závodem“. K bodu 363 (§ 23a odst. 5 písm. b)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). (§ 23a odst. 5 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 364. V § 23a odst. 5 písm. b) se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodní společností“. 369. V § 23a odst. 5 písm. c) se slova „převedenému podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „převedenému obchodnímu závodu“. K bodu 364 K bodu 369 (§ 23a odst. 5 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 365. V § 23a odst. 5 písm. b) se slova „podniku nebo k jeho samostatné části“ nahrazují slovy „obchodnímu závodu“. K bodu 365 (§ 23a odst. 5 písm. b)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 366. V § 23a odst. 5 písm. b) se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 366 (§ 23a odst. 5 písm. b)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 367. V § 23a odst. 5 písm. b) se slova „podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 367 (§ 23a odst. 5 písm. b)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). (§ 23a odst. 5 písm. c)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 370. V § 23a odst. 5 písm. c) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“, slovo „společností“ se nahrazuje slovy „obchodní společností“ a slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 370 (§ 23a odst. 5 písm. c)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 371. V § 23a odst. 5 písm. c) se slova „převod podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „převod obchodního závodu“. K bodu 371 (§ 23a odst. 5 písm. c)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 372. V § 23a odst. 5 písm. c) se za slovo „pouze“ vkládá slovo „zahraniční“ a slova „podle tohoto zákona“ se nahrazují slovy „od základu daně“. K bodu 372 (§ 23a odst. 5 písm. c)) Jedná se o legislativně technickou úpravu spočívající ve sjednocení terminologie u konstrukčních prvků zahraničních daní. Před provedenou změnou byla právní úprava v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahraničních konstrukčních prvků daně nejednotná: např. v § 32c odst. 2 jsou označeny jako položky obdobného charakteru, uplatněné vkladatelem v zahraničí v souladu s platnými právními předpisy příslušného státu. Naproti tomu v Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 66 § 32c odst. 3 jsou označeny jako položky obdobného charakteru, uplatněné vkladatelem v zahraničí. Pro označení zahraničních konstrukčních prvků daní je zvoleno sousloví „zahraniční položky obdobného charakteru jako …“. Argumentace, ze které tento přístup vychází, spočívá v tom, že pokud se hovoří o konstrukčních prvcích daně (např. základ, sazba, osvobození), pak se mají na mysli pouze ty, které jsou upraveny podle českého práva. Opačná argumentace by vedla k absurdním závěrům, tj. např. by se mohl daňový subjekt domáhat na základě ustanovení § 23 odst. 1 („Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, …“) domáhat aplikace zahraničních ustanovení o předmětu daně či osvobození. V tomto kontextu je třeba uvést, že se legislativní text staví ke konstrukčním prvkům daně jinak než k nedaňovým institutům zahraničního práva. Např. pokud se v daňovém zákoně hovoří o úroku, pak je jím myšlen jak úrok podle českého soukromého práva, tak úrok podle zahraniční právní úpravy. 375. V § 23a odst. 6 písm. b) se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. Z výše uvedeného tedy plyne, že v případě zahraničních konstrukčních prvků daně je třeba vždy uvést, že jde o zahraniční instituty, zatímco u nedaňových institutů je princip opačný, tj. pokud není označeno, že jde o český institut, jde o český i zahraniční, pokud však není implicitně dovoditelné (ze smyslu ustanovení) něco jiného. U nedaňových institutů se pro označení ryze českého institutu používá označení zákona(ů), které danou problematiku upravují, např. „…podle právních předpisů upravujících důchodové pojištění“, „podle občanského zákoníku“ atd. Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. Cílem provedené úpravy je tak zavedení jednotného označování zahraničních konstrukčních prvků v zákoně o daních z příjmů. Z hlediska věcného řešení nedochází k žádnému posunu, jedná se o ryze legislativně technické řešení. 373. V § 23a odst. 6 písm. a) se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 373 (§ 23a odst. 6 písm. a)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 374. V § 23a odst. 6 písm. b) se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“ a slovo „společností“ se nahrazuje slovy „obchodní společností“. K bodu 374 (§ 23a odst. 6 písm. b)) K bodu 375 (§ 23a odst. 6 písm. b)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 376. V § 23a odst. 6 písm. c) se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“, slovo „společností“ se nahrazuje slovy „obchodní společností“ a za slovo „unie“ se vkládají slova „než České republiky“. K bodu 376 (§ 23a odst. 6 písm. c)) Rovněž dochází k legislativně technické úpravě, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 377. V § 23a odst. 6 písm. c) se za slovem „přijímající“ slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 377 (§ 23a odst. 6 písm. c)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 378. V § 23a odst. 6 písm. c) se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 378 (§ 23a odst. 6 písm. c)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 67 379. V § 23b odst. 1 se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“, slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“ a slovo „společností“ se nahrazuje slovy „obchodní společností“. K bodu 379 (§ 23b odst. 1) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 380. V § 23b odst. 2 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 380 (§ 23b odst. 2) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 381. V § 23b odst. 3 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 381 (§ 23b odst. 3) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 382. V § 23b odst. 4 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 382 smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. (§ 23b odst. 4) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 384. V § 23b odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“, slovo „společnostmi“ se nahrazuje slovy „obchodními společnostmi“ a za slovo „unie“ se vkládají slova „než České republiky“. K bodu 384 ustanovení) (§ 23b 6 úvodní část Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. Rovněž dochází k legislativně technické úpravě, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 385. V § 23b odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „nabyté společnosti“ nahrazují slovy „nabyté obchodní společnosti“. K bodu 385 ustanovení) (§ 23b odst. 6 úvodní část Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 386. V § 23b odst. 6 písm. b) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 386 (§ 23b odst. 6 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 383. V § 23b odst. 5 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 383 odst. (§ 23b odst. 5) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 68 387. V nadpise § 23c se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních společností“. K bodu 387 (nadpis § 23c) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 388. V § 23c odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních společností“. K bodu 388 ustanovení) (§ 23c odst. 1 úvodní část Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 389. V § 23c odst. 1 písm. a) se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 389 (§ 23c odst. 1 písm. a)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 390. V § 23c odst. 1 písm. a) se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních společností“, slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní společnost“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 390 392. V § 23c odst. 1 písm. b) se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních společností“, slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní společnost“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 392 (§ 23c odst. 1 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 393. V § 23c odst. 1 písm. c) se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 393 (§ 23c odst. 1 písm. c)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 394. V § 23c odst. 1 písm. c) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“ a slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 394 (§ 23c odst. 1 písm. c)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. (§ 23c odst. 1 písm. a)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 391. V § 23c odst. 1 písm. b) se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 391 závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). (§ 23c odst. 1 písm. b)) 395. V § 23c odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 395 ustanovení) (§ 23c odst. 2 úvodní část Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 69 396. V § 23c odst. 2 písm. a) se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. 400. V § 23c odst. 4 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 396 K bodu 400 (§ 23c odst. 2 písm. a)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 397. V § 23c odst. 2 písm. a) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“, slovo „společností“ se nahrazuje slovy „obchodních společností“ a slovo „společnostech“ se nahrazuje slovy „obchodních společnostech“. K bodu 397 (§ 23c odst. 2 písm. a)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 398. V § 23c odst. 2 písmeno b) zní: „b) vyčleněná část jmění obchodní společnosti, která nezaniká (dále jen „rozdělovaná obchodní společnost“), přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních společností při rozdělení, přičemž společníci rozdělované obchodní společnosti zpravidla nabudou podíl v nástupnické obchodní společnosti při rozdělení nebo nástupnických obchodních společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.“. K bodu 398 (§ 23c odst. 4) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 401. V § 23c odst. 4 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. K bodu 401 (§ 23c odst. 4) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 402. V § 23c odst. 4 se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních společností“. K bodu 402 (§ 23c odst. 4) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. (§ 23c odst. 2 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 399. V § 23c odst. 3 se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních společností“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 399 (§ 23c odst. 3) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 70 403. V § 23c odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Příjmy (výnosy) společníka zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a dluhů pro účely fúze obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. Ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající nebo rozdělovaná obchodní společnost i nástupnická existující obchodní společnost, nástupnická založená obchodní společnost, nástupnická obchodní společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní společnost při rozdělení jsou daňovými rezidenty České republiky, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo evropské družstevní společnosti, nebo jsou obchodními společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a společník zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti“. K bodu 403 ustanovení) (§ 23c odst. 5 úvodní část Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. Navržená úprava dále navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 404. V § 23c odst. 5 písm. b) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 404 (§ 23c odst. 5 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 405. V § 23c odst. 6 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“ , slovo „společností“ se nahrazuje slovy „obchodních společností“ a slovo „společnostech“ se nahrazuje slovy „obchodních společnostech“. K bodu 405 (§ 23c odst. 6) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 406. V § 23c odst. 7 se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“, slova „rozdělovanou společností“ se nahrazují slovy „rozdělovanou obchodní společností“, slova „fúze společností“ se nahrazují slovy „fúze obchodních společností“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 406 (§ 23c odst. 7) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 407. V § 23c odst. 8 úvodní části ustanovení se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 407 ustanovení) (§ 23c odst. 8 úvodní část Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 408. V § 23c odst. 8 písm. a) se slova „rozdělovanou společností“ nahrazují slovy „rozdělovanou obchodní společností“, slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní společnost“, slova „fúze společností“ se nahrazují slovy „fúze obchodních společností“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 408 (§ 23c odst. 8 písm. a)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 71 smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 411. V § 23c odst. 8 písm. b) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“, slova „rozdělované společností“ se nahrazují slovy „rozdělovanou obchodní společností“ a slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní společnost“. 409. V § 23c odst. 8 písm. a) se za slova „lze převzít“ vkládá slovo „zahraniční“. K bodu 411 K bodu 409 (§ 23c odst. 8 písm. a)) Jedná se o legislativně technickou úpravu spočívající ve sjednocení terminologie u konstrukčních prvků zahraničních daní. Před provedenou změnou byla právní úprava v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahraničních konstrukčních prvků daně nejednotná: např. v § 32c odst. 2 jsou označeny jako položky obdobného charakteru, uplatněné vkladatelem v zahraničí v souladu s platnými právními předpisy příslušného státu. Naproti tomu v § 32c odst. 3 jsou označeny jako položky obdobného charakteru, uplatněné vkladatelem v zahraničí. Pro označení zahraničních konstrukčních prvků daní je zvoleno sousloví „zahraniční položky obdobného charakteru jako …“. Argumentace, ze které tento přístup vychází, spočívá v tom, že pokud se hovoří o konstrukčních prvcích daně (např. základ, sazba, osvobození), pak se mají na mysli pouze ty, které jsou upraveny podle českého práva. Opačná argumentace by vedla k absurdním závěrům, tj. např. by se mohl daňový subjekt domáhat na základě ustanovení § 23 odst. 1 („Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, ….) domáhat aplikace zahraničních ustanovení o předmětu daně či osvobození. V tomto kontextu je třeba uvést, že se legislativní text staví ke konstrukčním prvkům daně jinak než k nedaňovým institutům zahraničního práva. Např. pokud se v daňovém zákoně hovoří o úroku, pak je jím myšlen jak úrok podle českého soukromého práva, tak úrok podle zahraniční právní úpravy. Z výše uvedeného tedy plyne, že v případě zahraničních konstrukčních prvků daně je třeba vždy uvést, že jde o zahraniční instituty, zatímco u nedaňových institutů je princip opačný, tj. pokud není označeno, že jde o český institut, jde o český i zahraniční, pokud však není implicitně dovoditelné (ze smyslu ustanovení) něco jiného. U nedaňových institutů se pro označení ryze českého institutu používá označení zákona(ů), které danou problematiku upravují, např. „…podle právních předpisů upravujících důchodové pojištění“, „podle občanského zákoníku“ atd. Cílem provedené úpravy je tak zavedení jednotného označování zahraničních konstrukčních prvků v zákoně o daních z příjmů. Z hlediska věcného řešení nedochází k žádnému posunu, jedná se o ryze legislativně technické řešení. 410. V § 23c odst. 8 písm. a) se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 410 (§ 23c odst. 8 písm. a)) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). (§ 23c odst. 8 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 412. V § 23c odst. 8 písm. c) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní společnosti“, slova „rozdělovanou společností“ se nahrazují slovy „rozdělovanou obchodní společností“, slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní společnost“ a slova „fúze společností“ se nahrazují slovy „fúze obchodních společností“. K bodu 412 (§ 23c odst. 8 písm. c)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 413. V § 23c odst. 8 písm. c) se slova „položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „zahraniční položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné od základu daně“. K bodu 413 (§ 23c odst. 8 písm. c)) Jedná se o legislativně technickou úpravu spočívající ve sjednocení terminologie u konstrukčních prvků zahraničních daní. Před provedenou změnou byla právní úprava v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahraničních konstrukčních prvků daně nejednotná: např. v § 32c odst. 2 jsou označeny jako položky obdobného charakteru, uplatněné vkladatelem v zahraničí v souladu s platnými právními předpisy příslušného státu. Naproti tomu v § 32c odst. 3 jsou označeny jako položky obdobného charakteru, uplatněné vkladatelem v zahraničí. Pro označení zahraničních konstrukčních prvků daní je zvoleno sousloví „zahraniční položky obdobného charakteru jako …“. Argumentace, ze které tento přístup vychází, spočívá v tom, že pokud se hovoří o konstrukčních prvcích daně (např. základ, sazba, osvobození), pak se mají na mysli pouze ty, které jsou upraveny podle českého práva. Opačná argumentace by vedla k absurdním závěrům, tj. např. by se mohl daňový subjekt domáhat na základě ustanovení § 23 odst. 1 („Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 72 od daně, ….) domáhat aplikace zahraničních ustanovení o předmětu daně či osvobození. V tomto kontextu je třeba uvést, že se legislativní text staví ke konstrukčním prvkům daně jinak než k nedaňovým institutům zahraničního práva. Např. pokud se v daňovém zákoně hovoří o úroku, pak je jím myšlen jak úrok podle českého soukromého práva, tak úrok podle zahraniční právní úpravy. Z výše uvedeného tedy plyne, že v případě zahraničních konstrukčních prvků daně je třeba vždy uvést, že jde o zahraniční instituty, zatímco u nedaňových institutů je princip opačný, tj. pokud není označeno, že jde o český institut, jde o český i zahraniční, pokud však není implicitně dovoditelné (ze smyslu ustanovení) něco jiného. U nedaňových institutů se pro označení ryze českého institutu používá označení zákona(ů), které danou problematiku upravují, např. „…podle právních předpisů upravujících důchodové pojištění“, „podle občanského zákoníku“ atd. Cílem provedené úpravy je tak zavedení jednotného označování zahraničních konstrukčních prvků v zákoně o daních z příjmů. Z hlediska věcného řešení nedochází k žádnému posunu, jedná se o ryze legislativně technické řešení. 414. V § 23c odst. 9 písm. a) se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“. K bodu 414 (§ 23c odst. 9 písm. a)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 415. V § 23c odst. 9 písm. b) se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“ a slovo „společností“ se nahrazuje slovy „obchodní společností“. K bodu 415 (§ 23c odst. 9 písm. b)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 416. V § 23c odst. 9 písm. b) se za slovo „unie“ vkládají slova „než České republiky“. K bodu 416 417. V § 23c odst. 9 písmeno c) zní: „c) zanikající obchodní společnost nebo rozdělovaná obchodní společnost je daňovým rezidentem České republiky a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo evropské družstevní společnosti nebo je obchodní společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a nástupnická existující obchodní společnost, nástupnická založená obchodní společnost, nástupnická obchodní společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní společnost při rozdělení je obchodní společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a pokud majetek a dluhy, jež přešly ze zanikající obchodní společnosti nebo rozdělované obchodní společnosti na nástupnickou založenou obchodní společnost, nástupnickou obchodní společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní společnost při rozdělení v důsledku fúze obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti, jsou součástí stálé provozovny nástupnické existující obchodní společnosti, nástupnické založené obchodní společnosti, nástupnické obchodní společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní společnosti při rozdělení umístěné na území České republiky.“. K bodu 417 (§ 23c odst. 9 písm. c)) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. Navržená úprava dále navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). 418. V § 23d odst. 1 se slova „podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 418 (§ 23d odst. 1) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). (§ 23c odst. 9 písm. b)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je zpřesnění daného ustanovení. Smyslem úpravy je explicitně vyjádřit, že dané ustanovení se vztahuje na všechny členské státy Evropské unie vyjma České republiky. 419. V § 23d odst. 1 se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních společností“. K bodu 419 (§ 23d odst. 1) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 73 sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 423. V § 23d odst. 4 se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 423 420. V § 23d odst. 2 se slova „podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 420 (§ 23d odst. 2) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 421. V § 23d odst. 2 se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních společností“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 421 (§ 23d odst. 2) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 422. V § 23d odstavec 3 zní: „(3) Je-li při převodu obchodního závodu přijímající obchodní společností nebo při fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti zanikající obchodní společností nebo rozdělovanou obchodní společností, nástupnickou existující obchodní společností, nástupnickou založenou obchodní společností, nástupnickou obchodní společností, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní společností při rozdělení obchodní společnost, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu obchodního závodu nebo rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost, má se za to, že neexistují řádné ekonomické důvody pro operaci, neprokáže-li některý z dotčených poplatníků opak.“. K bodu 422 (§ 23d odst. 3) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. (§ 23d odst. 4) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 424. V § 23d odst. 4 se slova „podnik nebo jeho samostatnou část“ nahrazují slovy „obchodní závod“. K bodu 424 (§ 23d odst. 4) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). 425. V § 23d odst. 4 se slova „podniku nebo jeho samostatné části“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 425 (§ 23d odst. 4) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 426. V § 23d odst. 5 se slovo „společnost“ nahrazuje slovy „obchodní společnost“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovy „obchodní společnosti“. K bodu 426 (§ 23d odst. 5) Změna navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pojem společnost bez přívlastku používá ve smyslu uskupení několika osob, které se smlouvou zaváží sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci (§ 2716 a následující NOZ). Proto je do ustanovení zákona o daních z příjmů o obchodních společnostech, tzn. obchodních korporacích, potřeba doplnit přívlastek „obchodní“. 427. V § 24 odst. 2 písm. f) se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“. K bodu 427 (§ 24 odst. 2 písm. f)) Pojem „pojistné na všeobecné zdravotní pojištění“ je v rámci celého právního řádu nahrazován pojmem „pojistné na veřejné zdravotní pojištění“. Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 74 428. V § 24 odst. 2 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „nájemné, a to“ nahrazují slovy „plnění v podobě“. K bodu 428 ustanovení) (§ 24 odst. 2 písm. h) úvodní část K bodu 431 Navrhovaná úprava je vyvolána zavedením institutu finanční leasing v zákoně o daních z příjmů. 429. V § 24 odst. 2 písm. h) bod 1 zní: „1. nájemného podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za); u pachtu obchodního závodu je výdajem pouze část pachtovného, která převyšuje účetní odpisy,“. K bodu 429 (§ 24 odst. 2 písm. h) bod 1) Navrhovaná změna navazuje na nový soukromoprávní institut pacht, který je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému. Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, kdy na rozdíl od nájmu je jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat. Vzhledem k tomu, že převážná většina ustanovení zákona o daních z příjmů vztahujících se na nájem se bude nově vztahovat též na pacht, ustanovení § 21c odst. 4 stanoví, že tam, kde se v zákoně hovoří o nájmu, myslí se i pacht, pokud není výslovně stanoveno jinak. V případě pachtu obchodního závodu je zvláštní ustanovení nezbytné, protože obchodní závod je podle občanského zákoníku možné pouze propachtovat a nikoli pronajmout (srovnej § 2349 a následující NOZ). Vzhledem k neexistenci nájmu obchodního závodu je tak v ustanoveních upravujících podle účinné právní úpravy nájem podniku nutné tento pojem nahradit pojmem pacht obchodního závodu. Navrhovaná úprava dále navazuje na zavedení institutu finanční leasing v zákoně o daních z příjmů. 430. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 2 se slova „nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého“ nahrazují slovy „úplaty u finančního leasingu“. K bodu 430 431. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 2 se slova „ je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku“ se nahrazují slovy „je tato úplata“. (§ 24 odst. 2 písm. h) bod 2) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. (§ 24 odst. 2 písm. h) bod 2) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 432. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 3 se slova „nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí“ nahrazují slovy „úplaty u finančního leasingu“. K bodu 432 (§ 24 odst. 2 písm. h) bod 3) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 433. V § 24 odst. 2 písm. h) závěrečné části ustanovení se slovo „Nájemným“ nahrazuje slovem „Úplatou“, slova „nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno“ se nahrazují slovy „úplatou u finančního leasingu, která byla postupitelem zaplacena“ a slova „nájemným, které“ se nahrazují slovy „úplatou u finančního leasingu, která“. K bodu 433 ustanovení) (§ 24 odst. 2 písm. h) závěrečná část Navrhovaná úprava navazuje na nové vymezení pojmu finanční leasing v § 21d zákona o daních z příjmů. Úplatou u finančního leasingu může být například nájemné, pachtovné či jiné plnění v závislosti na povaze nepojmenované smlouvy, která naplní znaky finančního leasingu vymezené v § 21d. 434. V § 24 odst. 2 písm. h) závěrečné části ustanovení se slova „pronájmu s následnou koupí najatého“ nahrazují slovem „leasingu“. K bodu 434 ustanovení) (§ 24 odst. 2 písm. h) závěrečná část Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 75 zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 435. V § 24 odst. 2 písm. ch) se slova „daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka,26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny“ nahrazují slovy „daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byly zaplaceny, a to i v případě zaplacení ručitelem“. Poznámka pod čarou č. 26ch se zrušuje. K bodu 435 (§ 24 odst. 2 písm. ch)) Navrhovaná úprava navazuje na zrušení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava daně z převodů nemovitostí je předmětem nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. Pro situace, kdy poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude převodce (jde-li o kupní či směnnou smlouvu a strany se takto dohodly), je návrhem umožněno uplatnění této daně v základu daně poplatníka – převodce, popř. i ručitele, avšak jen pokud bude tato daň zaplacena. V ostatních situacích, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel, se předpokládá její zohlednění v daňových výdajích nabyvatele postupně formou odpisů podle ZDP vypočtených z ocenění včetně této daně v souladu s postupem nastaveným pro daň z nabytí nemovitých věcí v příslušných účetních předpisech. 436. V § 24 odst. 2 písm. ch) se za slova „z příjmů“ vkládají slova „a daň darovací“. K bodu 436 (§ 24 odst. 2 písm. ch)) Navrhovaná úprava souvisí se zrušením zákona upravujícího daň darovací, kdy nově budou dotčené příjmy spadat do režimu zákona o daních z příjmů. Navrhuje se, vzhledem ke skutečnosti, že vůči případné dani darovací zaplacené v zahraničí nelze v ČR uplatňovat metody vyloučení mezinárodního dvojího zdanění příjmu, toto mezinárodní dvojí zdanění zmírnit tak, že tato darovací daň zaplacená v zahraničí bude uplatňována jako daňový výdaj (náklad). 437. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 2 se slova „místo podnikání, uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání“ nahrazují slovy „sídlo podnikatele nebo místo výkonu jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti“. K bodu 437 (§ 24 odst. 2 písm. k) bod 2) činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 438. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slova „pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část)“ nahrazují slovy „leasingu a úplatu u finančního leasingu“. K bodu 438 (§ 24 odst. 2 písm. k) bod 3) Pojem finanční leasing je nově vymezen v ustanovení § 21d zákona o daních z příjmů jako přenechání věci k užití jinému za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní na uživatele věci. Finanční leasing podle zákona o daních z příjmů zahrnuje nejen smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva. 439. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slovo „vypůjčeného23e)“ nahrazuje slovy „užívaného na základě smlouvy o výpůjčce nebo smlouvy o výprose“. K bodu 439 (§ 24 odst. 2 písm. k) bod 3) Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Navrhovaná úprava reaguje na zavedení nového institutu výprosy, zahrnující případy, kdy půjčitel přenechá někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat (§ 2189 a následující NOZ). 440. V § 24 odst. 2 písm. s) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou a bod 3 se zrušuje. K bodu 440 (§ 24 odst. 2 písm. s)) Z důvodu inkorporace daně darovací do zákona o daních z příjmů se navrhuje pro nadbytečnost zrušit ustanovení, které stanoví, že na straně poplatníka, který vede účetnictví, je daňovým výdajem hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení. 441. V § 24 odst. 2 písm. s) závěrečné části ustanovení se slovo „lhůtou“ nahrazuje slovem „dobou“, slovo „lhůty“ se nahrazuje slovem „doby“ a slovo „lhůtě“ se nahrazuje slovem „době“. Legislativně technická úprava, která navazuje na novou terminologii nového občanského zákoníku, konkrétně na zavedení pojmu sídlo podnikatele (§ 429 NOZ). K bodu 441 ustanovení) Rovněž se jedná o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je Jde o terminologickou změnu navazující na úpravu nového občanského zákoníku, který důsledně rozlišuje mezi pojmy „doba“ a „lhůta“. (§ 24 odst. 2 písm. s) závěrečná část Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 76 442. V § 24 odst. 2 písmeno t) zní: „t) do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku 1. vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, 2. vstupní cena hmotného majetku evidovaného u veřejně prospěšného poplatníka, pokud tento hmotný majetek byl využíván k činnostem, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů, 3. pořizovací cena, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena nehmotného majetku určená podle právního předpisu upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), 4. část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku, 5. pořizovací cena pozemku u poplatníka fyzické osoby,“. K bodu 442 (§ 24 odst. 2 písm. t)) Nově navrhované znění ustanovení § 24 odst. 2 písm. t) obsahuje věcnou změnu ve vymezení rozsahu majetku, u kterého je ZDP limitován daňový výdaj do výše příjmu z jeho prodeje. Vypuštění dosavadního limitování uznatelnosti pořizovací ceny pozemků u právnických osob je z důvodů jeho nadbytečnosti jako zábrany pro nežádoucí daňové optimalizace (a to i s ohledem na stabilizaci cenového vývoje pozemků). Pořizovací cena pozemků pro poplatníky, kteří jsou účetní jednotkou, je touto úpravou navázána na účetnictví a je uznatelná v okamžiku prodeje ve výši nákladu zaúčtovaného v účetnictví a dotčení poplatníci tak nebudou muset provádět korekce výsledku hospodaření. Pro poplatníky, kteří nejsou účetní jednotkou, je dosavadní limitování daňového výdaje pořizovací ceny pozemků v zákoně zachováno. Nově se limit daňových výdajů do výše příjmů z prodeje stanoví také pro vstupní (zůstatkovou) cenu hmotného majetku veřejně prospěšného poplatníka, který majetek využíval zcela nebo z části k činnostem, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů. Míra, v jaké veřejně prospěšný poplatník použije majetek k činnostem, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů, není pro aplikaci návrhu rozhodná, podstatné je, že jej k těmto činnostem použije. V souladu s logikou odděleného vykazování příjmů těchto poplatníků, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, se ve smyslu nově navrhovaného ustanovení § 18a odstavce 1 (nahradí platný § 18 odst. 3 ZDP) posuzují odděleně rovněž náklady. Navrhuje se promítnutí této logiky v explicitním doplnění ustanovení, které se týká nákladu ve formě vstupní (zůstatkové) ceny, resp. doplnění limitu výše její daňové uznatelnosti do výše příjmů z prodeje i pro tyto poplatníky. Případná ztráta z prodeje takto využívaného hmotného majetku veřejně prospěšným poplatníkem, nebude nově daňově uplatnitelná. Ostatní úpravy ve znění citovaného ustanovení jsou legislativnětechnického rázu a spočívají v oddělení případů vlastní limitace daňového výdaje do výše příjmů z prodeje od ostatních situací řešených ve stávajícím znění. 443. V § 24 odst. 2 se za písmeno t) vkládají nová písmena ta) a tb), která znějí: „ta) u obchodní korporace cena pozemku nabytého vkladem člena, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku; touto cenou pozemku se rozumí 1. pořizovací cena, která byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně, 2. cena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně, tb) zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do výše náhrady výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocení,“. K bodu 443 (§ 24 odst. 2 písm. ta) a tb)) Převod některých ustanovení z dosavadního znění § 24 odst. 2 písm. t) ZDP do nových ustanovení pod písmeny ta) a tb) je úpravou legislativně-technického rázu s tím, že text ustanovení nově upraveného písmene t) a nově navržených písmen ta) a tb) vylučuje dosavadní duplicitu, kterou v sobě v případě pozemků zahrnovala stávající ustanovení § 24 odst. 2 písm. t) a ustanovení § 24 odst. 11 ZDP pokrývající celý rozsah neodpisovaných aktiv a zároveň všechny příslušné operace s podnikem. Zamezení tzv. oceňovacímu efektu při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle účetnictví, nabytého při přeměnách společnosti, bude tedy řešeno již jen v ustanovení § 24 odst. 11 ZDP. 444. V § 24 odst. 2 písm. u) se slova „podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost“ nahrazují slovy „činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“. K bodu 444 (§ 24 odst. 2 písm. u)) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nové vymezení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7. „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla). Obdobným způsobem došlo v rámci celého zákona i právního řádu k záměně pojmu „závislá činnost“ na „činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti“. 445. V § 24 odst. 2 písm. u) se slova „a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů“ zrušují. K bodu 445 (§ 24 odst. 2 písm. u)) Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na změny v § 24 odst. 2 písm. ch). Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 77 446. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 se slova „společníka nebo člena družstva“ nahrazují slovy „člena obchodní korporace“. K bodu 446 (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 1) Terminologie zákona o daních z příjmů navazuje na pojmy soukromého práva. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a člen družstva“ či jiná obdobná spojení, spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 447. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 se slova „společnosti nebo družstva“ nahrazují slovem „korporace“. K bodu 447 (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 1) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. člen družstva“ či jiná obdobná spojení, spojením „člen obchodní korporace“ v jeho příslušných tvarech. Pojem „společník“ pak bude používán pro osoby sdružující se smlouvou o společnosti (§ 2716 a následující NOZ) (s výjimkou situací, kdy bude potřeba rozlišit členy jednotlivých obchodních korporací, pak bude pojem společník užit s přívlastkem vymezujícím konkrétní obchodní společnost, např. společník společnosti s ručením omezeným, apod.). 450. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slova „společnosti nebo družstva“ nahrazují slovem „korporace“. K bodu 450 Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 451. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slova „podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70)“ nahrazují slovy „obchodního závodu“. K bodu 451 K bodu 448 452. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“. (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 2) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 2) Jedná se o terminologickou úpravu navazující na inkorporaci daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů a zavedení jednotícího pojmu „bezúplatné příjmy“, který mimo jiné zahrnuje i příjmy nabyté z titulu dědění a darování. 453. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních korporací“. K bodu 453 449. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slova „společníka nebo člena družstva“ nahrazují slovy „člena obchodní korporace“. K bodu 449 (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 2) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který nahrazuje pojem podnik pojmem obchodní závod (§ 502 NOZ). K bodu 452 448. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slova „, zděděním či darováním“ nahrazují slovy „nebo bezúplatně“. (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 2) (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 2) Terminologie zákona o daních z příjmů navazuje na pojmy soukromého práva. Ohledně personálního obsazení korporací hovoří NOZ obecně o členech (§ 210, § 211). V případě obchodních korporací NOZ ani ZOK explicitně osoby tvořící základ korporace nepojmenovává, a proto lze dovodit, že se jedná rovněž o členy. Pojem člen obchodní korporace je obecný a zahrnuje jak pojem společník obchodní společnosti, tak člen družstva. V ZOK se používá sice pojmu společník, ale toto označení je poplatné pouze pro hlavu první části první. Vzhledem k výše uvedenému je účelné nahradit výrazy, ve kterých se užívá spojení „společník obchodní společnosti a (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 2) Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon o obchodních korporacích. Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. 454. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“. K bodu 454 (§ 24 odst. 2 písm. v) bod 2) Navržená úprava navazuje na terminologii nového občanského zákoníku, který pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno (§ 1721 nového občanského zákoníku). Neoficiální verze zákonného opatření Senátu s důvodovou zprávou Oficiální text zákonného opatření Senátu je publikován ve Sbírce zákonů - 78 455. V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní části ustanovení se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní korporace“ a za slovo „měsíců“ se vkládají slova „a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení“. K bodu 455 ustanovení) (§ 24 odst. 2 písm. y) úvodní část Změna reaguje na rekodifikaci soukromého práva, konkrétně na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona vymezuje obchodní korporace jako obchodní společnosti a družstva. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k terminologické změně, která tuto úpravu reflektuje. Dále vzhledem k tomu, že u pohledávek vyšších než 200 000 Kč nabytých postoupením zůstává v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nutná podmínka pro tvorbu daňově uznatelné opravné položky, povinnost vymáhat pohledávku rozhodčím řízením, soudním řízením nebo správním řízením (§ 8a odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb.), navrhuje se, aby při odpisu této pohledávky podle § 24 odst. 2 písm. y) bodu 1 až 6 nebylo nutné vyžadovat splnění podmínky. Navržená úprava zajistí pro pohledávky nabyté postoupení stejné zacházení jako platí v současné době. 456. V § 24 odst. 2 písmeno za) zní: „za) náhrada za uvoln