Oceňování akcií v majetku fondů kolektivního investování - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
Oceňování akcií v majetku fondů kolektivního investování
Fond kolektivního investování má v souladu s § 43 vyhlášky č. 194/2011 Sb. postupovat při oceňování podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie. Jakou cenou má fond ocenit akcie v majetku fondu ?
V souladu s mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropské unie oceňuje fond kolektivního investování akcie ve svém majetku obvykle aktuální nabídkovou cenou (bid price). V případě akcií obchodovaných na regulovaném trhu může fond použít při oceňování akcií závěrečný kurz (closing price) se zohledněním transakčních nákladů ve smyslu „likvidní korekce“. Pokud fond vyhodnotí výši takovýchto transakčních nákladů z hlediska dopadů do oceňování jako nevýznamnou, může pro oceňování akcií použít přímo závěrečný kurz publikovaný regulovaným trhem.
Podle platného znění mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie se v souladu s IAS 39.AG71 stanoví reálná hodnota finančního nástroje obchodovaného na aktivním trhu jako cena, za kterou by se transakce uskutečnila na konci vykazovacího období na nejvýhodnějším aktivním trhu, na který má jednotka bezprostřední přístup. Existence publikovaných kotací na aktivním trhu je nejlepším vodítkem pro stanovení reálné hodnoty.
Podle IAS 39.AG72 v případě cenného papíru v aktivech je reálnou hodnotou obvykle aktuální nabídková cena (bid price). V případě, že aktuální nabídková cena není dostupná, cena poslední transakce je vodítkem pro aktuální reálnou hodnotu, pokud ale nedošlo k významným změnám ekonomických okolností od okamžiku takové transakce. Pokud došlo ke změně okolností od okamžiku transakce, reálná hodnota má zohlednit změnu takových okolností odkazem na aktuální ceny podobných finančních nástrojů. Pokud jednotka může demonstrovat, že cena poslední transakce není reálnou hodnotou, potom se tato cena koriguje.
Podle IAS 39.AG70 nabídková cena (bid price) a poptávková cena (asking price) představují kotované tržní ceny a pojem rozpětí nabídky a poptávky (bid-ask spread) představuje pouze transakční náklady (transaction costs). Zápis ze společného jednání IASB a FASB ze dne 11. března 2010 „Measuring the fair value of financial instruments within a portfolio“ řeší problematiku stanovení reálné hodnoty portfolia finančních nástrojů. Uvádí, že rozpětí nabídky a poptávky se někdy také nazývá „likvidní korekcí“ (liquidity adjustment). Podle zápisu ocenění portfolia běžně vychází ze středových cen s tím, že na otevřené pozice se aplikuje rozpětí nabídky a poptávky.
Uveďme ještě příklad E.2.1 implementační příručky IAS 39.
Otázka: IAS 39.AG72 stanoví, že momentální nabídková cena je běžně vhodnou cenou pro stanovení reálné hodnoty drženého aktiva. Pravidla pro některé investiční fondy požadují, aby vykazování čisté hodnoty aktiv bylo založeno na středových cenách aktiv. Je v těchto případech vhodné pro investiční fond oceňovat aktiva za základě středových cen?
Odpověď: Nikoli. Případná regulace, která požaduje rozdílné ocenění pro specifické účely neopravňuje se odchýlit od obecného požadavku IAS 39.AG72 použít momentální nabídkovou cenu v situaci, kdy neexistuje odpovídající závazková pozice. Ve své účetní závěrce investiční fond oceňuje svá aktiva momentálními nabídkovými cenami. Při vykazování čisté hodnoty aktiv pro investory investiční fond může provést rekonciliaci mezi reálnými hodnotami uvedenými v rozvaze a cenami použitými při výpočtu čisté hodnoty aktiv.
Fond kolektivního investování (resp. obhospodařující investiční společnost) tedy při oceňování akcií v majetku fondu vychází z cen trhu, na který má bezprostřední přístup. Může se jednat o regulovaný trh (burzu), na který má fond přístup prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, kterému zadává pokyny k provádění obchodů, nebo o obchodníka s cennými papíry, se kterým fond provádí obchody
s akciemi na základě jeho kotace cen akcií (bid – ask).
V případě, že je pro fond kolektivního investování regulovaný trh nejvýhodnějším aktivním trhem, na který má přístup, může pro oceňování akcie použít závěrečnou cenu zohledňující transakční náklady ve smyslu „likvidní korekce“. Pokud fond vyhodnotí výši transakčních nákladů ve smyslu „likvidní korekce“ z hlediska dopadů do oceňování jako nevýznamnou, může pro oceňování akcií použít přímo závěrečný kurz cenných papírů. Způsob posuzování (ne)významnosti transakčních nákladů ve smyslu „likvidní korekce“ by měl fond kolektivního investování (resp. obhospodařující investiční společnost) promítnout do vnitřního předpisu upravujícího metody pro oceňování majetku a závazků fondu a dále pravidelně tuto (ne)významnost ověřovat.
Datum zveřejnění:
9. 1. 2012
Platnost od: 9. 1. 2012 do: 19. 8. 2013
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Investiční společnosti a investiční fondy
Seznam souvisejících předpisů:
• Vyhláška č. 194/2011 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel v kolektivním investování (vyhláška č. 194/2011 Sb.)
Relevantní ustanovení:
§ 43 vyhlášky č. 194/2011 Sb.
ID: RS2012-01
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele