Které fondy kolektivního investování mají povinnost zpracovat sdělení klíčových informací? - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
Které fondy kolektivního investování mají povinnost zpracovat sdělení klíčových informací?
Od 15. 7. 2011 je zjednodušený statut fondů kolektivního investování nahrazen sdělením klíčových informací. Fondy kolektivního investování mají možnost využít přechodné období do 30. června 2012, a to za podmínek bodu 7 až 9 přechodných ustanovení novely.
Sdělení klíčových informací podle zákona zpracovává a uveřejňuje fond kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, /§ 83 písm. b) zákona/ a zahraniční speciální fond při veřejném nabízení cenných papírů na základě povolení České národní banky podle § 58 zákona. Sdělení klíčových informací zpracované podle práva svého domovského státu uveřejňuje rovněž zahraniční standardní fond, jehož cenné papíry jsou nabízeny v České republice na základě oznámení podle § 43 zákona /§ 45 odst. 1 písm. a)/.
Povinnost zahraničního speciálního fondu při veřejném nabízení cenných papírů na základě povolení České národní banky podle § 58 zákona uveřejňovat sdělení klíčových informací nepřímo vyplývá z požadavku § 58 odst. 2 písm. d) zákona, podle kterého stát, ve kterém má tento fond sídlo a skutečné sídlo, zaručuje srovnatelnou úroveň ochrany investorů jako zákon. Sdělení klíčových informací poskytuje investorům fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, (standardního i speciálního) možnost rychlé orientace ve veřejně nabízeném produktu a možnost přijímat „zasvěcená investiční rozhodnutí“1 Proto je Česká národní banka považuje za jeden z nových podstatných prvků srovnatelné ochrany investorů, a to i v případě zahraničního speciálního fondu. Povolení podle § 58 zákona proto může získat a udržet ve smyslu § 103 odst. 1 písm. f) zahraniční speciální fond, který za podmínek srovnatelných s tuzemskými speciálními fondy uveřejňuje podle
práva svého domovského státu informaci obdobnou sdělení klíčových informací nebo
sdělení klíčových informací podle nařízení vlády č. 189/2011 Sb.
Zákonu by měl odpovídat i způsob poskytování a uveřejnění klíčových informací (§ 84 odst. 9, 84b).
Povinnost uveřejňovat dokument srovnatelný se sdělením klíčových informací může Česká národní banka uložit v podmínkách výkonu činnosti podle § 58 odst. 5 zákona.
Speciální fond kvalifikovaných investorů je v § 83 písm. b) vyňat z povinnosti uveřejňovat sdělení klíčových informací. Česká národní banka zastává názor, že tato výjimka rovněž znamená, že tento fond nemusí sdělení klíčových informací ani zpracovat a poskytovat investorům. Sdělení klíčových informací slouží k rychlé orientaci ve veřejně nabízených cenných papírech a po obsahové stránce je zaměřeno na neprofesionální investory1. Pro kvalifikované investory povinné zpracovávání sdělení postrádá význam, neboť změny v investorské struktuře jsou málo časté a investoři se orientují podle podrobnějšího statutu a ostatních pravidelných informací pro investory, např. výročních a pololetních zpráv,případně mají možnost se na poskytnutí zjednodušených informací dohodnout. Závěr o výjimce z povinnosti zpracovat sdělení klíčových informací podporuje i důvodová zpráva k novele č. 188/2011 Sb. V odůvodnění novelizačních bodů 198 a 203 se změna konstrukce výjimky pro fondy kvalifikovaných investorů přesunem z § 84a do § 83 písm. b) opírá o snahu vyvarovat se pochybností o rozsahu výjimky a dále o smysl sdělení klíčových informací, kterým je informovat investorskou veřejnost, nikoliv omezený okruh kvalifikovaných investorů. Tento závěr konečně podporuje i to, že ze zákona nebyla do 15. 7. 2011 dovozována povinnost fondů kvalifikovaných investorů uveřejňovat nebo zpracovávat zjednodušený statut. Na druhou stranu zákon nebránil ani nebrání fondům kvalifikovaných investorů zjednodušený statut nebo nově sdělení klíčových informací zpracovávat a poskytovat je svým investorům, čehož některé fondy využívaly, případně stále využívají.
Přechodné období, ve kterém musí tuzemské fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti a kterým bylo uděleno povolení k činnosti před 1. červencem 2011, nahradit zjednodušený statut sdělením klíčových informací, je omezeno změnou zjednodušeného statutu, nejpozději dnem 30. června 2012. Ostatní tuzemské fondy, které začnou shromažďovat prostředky od veřejnosti po 1. červenci 2011, musí bezvýjimečně uveřejňovat sdělení klíčových informací od okamžiku udělení povolení. Z principu srovnatelného způsobu ochrany investorů podle § 58 odst. 2 písm. d) dovozujeme, že možnost využít přechodné období pro přípravu sdělení klíčových informací má i zahraniční speciální fond s povolením podle § 58.
Standardní fondy mají v návaznosti na čl. 118(2) směrnice 2010/65/EU (UCITS IV) možnost při veřejném nabízení na území jiného členského státu EU namísto klíčových informací využívat dosavadní zjednodušený statut. Na to odpovídajícím způsobem navazují pravidla bodů 8 a 9 přechodných ustanovení novely, která upřesňují, že v takových případech se přikládá k oznámení o záměru veřejně nabízet cenné papíry standardního fondu na území jiného členského státu EU podle § 46 zjednodušený statut. K vybraným otázkám přechodu od zjednodušeného statutu ke sdělení klíčových informací se vyjádřil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ve své metodice K přechodu od zjednodušeného statutu ke sdělení klíčových informací.
----------
1 Srov. bod 59 preambule směrnice 2010/65/EU tzv. UCITS a bodu 4 a 5 prováděcího nařízení 583/2010 EK, která je z důvodu
srovnatelných pravidel pro nabízení cenných papírů fondů určených veřejnosti, předlohou pravidel uveřejňování klíčových
informací speciálními fondy určených veřejnosti. Ust. § 84 ukládá zpracovat sdělení klíčových informací formou srozumitelnou
běžnému investorovi.
Datum zveřejnění:
26. 9. 2011
Platnost od: 26. 9. 2011 do: 19. 8. 2013
Typ dokumentu:
Stanovisko
Relevantní ustanovení:
§ 43, § 43, § 58 a § 83 ZKI; § 28 odst. 1 vyhlášky č. 193/2011 Sb.
ID: RS2011-15
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele