RS2016-09 (ČNB)

Lze umístit pobočku pojišťovny z jiného členského státu EU na území České republiky na adrese sídla advokáta, resp. advokátní kanceláře? - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu Lze umístit pobočku pojišťovny z jiného členského státu EU na území České republiky na adrese sídla advokáta, resp. advokátní kanceláře? Adresa umístění pobočky pojišťovny z jiného členského státu podle § 29 odst. 1 písm. b) ZPOJ může být totožná s adresou sídla advokáta nebo advokátní kanceláře za předpokladu, že odpovídá požadavkům vyplývajícím z tohoto ustanovení a práva EU, tj. jde o místo, kde je možné získat dokumenty a doručit sdělení vedoucímu pobočky. Je nutné odlišovat adresu umístění pobočky na území ČR podle § 29 odst. 1 písm. b) ZPOJ, resp. sídlo (umístění) organizační složky podle § 503 OZ, od adresy pro doručování podle § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pojišťovna z jiného členského státu oznámí příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu svůj zájem poskytovat své služby prostřednictvím pobočky na území ČR a informuje ho mimo jiné o adrese pobočky na území ČR. Pokud nemá tento orgán důvodné pochybnosti o předložených informacích, sdělí je ČNB. Informace poskytnuté pojišťovnou z jiného členského státu jsou tedy hodnoceny příslušným orgánem dohledu domovského členského státu, zda odpovídají vnitrostátním předpisům domovského členského státu, které implementují příslušná ustanovení práva EU upravující svobodu usazování pojišťoven v EU (viz níže). Adresa umístění by měla být akceptovatelná především pro tento orgán. ČNB již nemá možnost sdělené informace hodnotit. Podle § 29 odst. 1 písm. b) ZPOJ, čl. 145 odst. 2 písm. d) směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) má jít o místo, kde je možné získat dokumenty a doručit sdělení vedoucímu pobočky. Domníváme se, že obdobný požadavek lze vyvodit i z platného znění § 503 OZ, to znamená, že sídlo (umístění) organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států EU a EHP, má být skutečné místo podnikání, kde je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Pojišťovna z jiného členského státu dokládá jako navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku právní důvod užívání prostor, do nichž umístila sídlo (umístění své organizační složky). Adresa umístění pobočky podle zákona o pojišťovnictví a sídlo (umístění) organizační složky uvedené v obchodním rejstříku podle občanského zákoníku by mělo být totožné. Z výše uvedeného vyplývá, že se má jednat o místo, kde se vedoucí pobočky reálně zdržuje a provozuje činnost pobočky, a nikoli pouze místo pro doručování písemností. Případné pozdější změny v adrese umístění pobočky na území ČR musí být opět sděleny pojišťovnou z jiného členského státu příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu a ČNB (čl. 145 odst. 4 směrnice Solventnost II). Datum zveřejnění: 23. 9. 2016 Platnost od: 23. 9. 2016 do: neurčeno Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Seznam souvisejících předpisů: • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) • Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (ZPOJ) Relevantní ustanovení: § 29 ZPOJ; § 503 OZ ID: RS2016-09 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele