Vztahují se na jednoduché FX forwardy, FX swapy a FX opce povinnosti stanovené v čl. 62 odst. 2 Nařízení (EU) 2017/565? - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
Vztahují se na jednoduché FX forwardy, FX swapy a FX opce povinnosti stanovené v čl. 62 odst. 2 Nařízení (EU) 2017/565?
Dle čl. 62 odst. 2 Nařízení (EU) č. 2017/565 „investiční podniky, které obsluhují účet neprofesionálního zákazníka zahrnující pozice v obchodech s finančními nástroji s pákovým efektem nebo pozice v obchodech s podmíněným závazkem, informují zákazníka, pokud se počáteční hodnota každého nástroje sníží o 10 % a poté o násobky 10 %. Zprávy podle tohoto odstavce se podávají podle jednotlivých nástrojů, není-li se zákazníkem sjednáno jinak, a podávány jsou nejpozději do konce pracovního dne, kdy byla prahová hodnota překročena, anebo, byla-li prahová hodnota překročena v nepracovní den, do skončení následujícího pracovního dne.“.
V dotazu se uvádí domněnka, že jednoduché derivátové nástroje neobsahují pákový efekt. V souvislosti s informační povinností dle čl. 62 odst. 2 PN-MiFID II je podstatné, že se týká nikoliv pouze pozic v obchodech s finančními nástroji s pákovým efektem, ale rovněž pozic v obchodech s podmíněným závazkem (contingent liability transactions). Tyto obchody se zpravidla budou, ale nemusejí, překrývat s obchody s pákovým efektem.
Informační povinnost ve vztahu k obchodům s podmíněným závazkem není zcela nová, je v jiné podobě obsažena již v čl. 42 prováděcí směrnice k MiFID I. Povinnost se však dle tohoto ustanovení týká toliko předem dohodnutého prahu (tj. nikoli každých 10 %) a jen nezajištěných otevřených pozic v těchto obchodech s podmíněným závazkem.
Obsah pojmu obchod s podmíněným závazkem můžeme dovodit zejména z bodu 96 preambule PN-MiFID II[1], dle které „pro účely povinností podávat zprávy v souvislosti se správou portfolií by měl obchod s podmíněným závazkem zahrnovat skutečný nebo potenciální závazek pro zákazníka, jenž přesahuje náklady na pořízení nástroje“.
Obchod s podmíněným závazkem tedy zahrnuje v zásadě všechny transakce, které by mohly vyústit v platby v obou směrech. Za obchod s podmíněným závazkem naopak není možné považovat např. koupi opce klientem, ze které vyplývá právo na vypořádání v penězích, pokud tato z opce neplyne závazek nějakou platbu učinit.[2]
Podobné opce by však bez potřeby dalšího podrobnějšího zkoumání bylo možné označit za finanční nástroj s pákovým efektem, když výnos klienta z opce může být vyšší než by byl výnos z investice stejné částky do podkladového aktiva .
Závěrem k této otázce sdělujeme, že bude vždy nutno zkoumat příslušný investiční nástroj (viz § 3 ZPKT), na přítomnost pákového efektu a na přítomnost podmíněného závazku. Jsme však toho názoru, že i jednoduché FX deriváty předpoklady na plnění informační povinnosti vůči nim naplní.
---------
[1] Srov. ustanovení bodu 63 preambule prováděcí směrnice k MiFID I.
[2] Viz James, S.: The Law of Derivatives . Infoma Law from Routledge, CRC Press, 2014, s. 162. Dostupné zde: https://books.google.cz/books?id=a0O4AwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
Datum zveřejnění:
17. 7. 2017
Platnost od: 17. 7. 2017 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Poskytovatelé investičních služeb
Seznam souvisejících předpisů:
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (nařízení (EU) 2017/565)
• Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (prováděcí směrnice k MiFID I)
Relevantní ustanovení:
čl. 62(2) nařízení 2017/565
Součástí souboru odpovědí k:
Soubor odpovědí na otázky související s novým režimem MiFID 2 / MiFIR
ID: RS2017-14
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele