Kdy je možno považovat derivát týkající se měny za platební prostředek podle Nařízení (EU) 2017/565 - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
Kdy je možno považovat derivát týkající se měny za platební prostředek podle Nařízení (EU) 2017/565
Směrnice MiFID II přinesla do právních řádů členských států řadu nových institutů, které mají praktický dopad na jejich obchodní aktivity. Jednou z nich je nová úprava měnových derivátů, které byly uzavřeny s cílem dosáhnout jistoty ohledně výše plateb za zboží, služby a reálné investice. Takové měnové kontrakty pak za stanovených podmínek představují platební prostředek a jsou vyloučeny z definice finančních nástrojů podle MiFID II.
Podmínky, za kterých lze některé měnové kontrakty považovat za platební prostředek, jsou upraveny v ustanovení čl. 10 odst. 1 písm. b) Nařízení (EU) 2017/565. Za platební prostředek lze považovat měnový kontrakt, který splňuje následující podmínky:
musí být vypořádán fyzicky z jiného důvodu než z důvodu neplnění nebo z jiného důvodu ukončení smluvního vztahu,
alespoň jedna ze smluvních protistran není finanční smluvní stranou ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (EMIR),
je uzavřen s cílem usnadnit platby za identifikovatelné zboží, služby nebo přímé investice a
není obchodován v obchodním systému.
Je zřejmé, že výklad bodů i), ii) a iv) je poměrně jednoznačný, naopak bod iii) přináší řadu praktických implikací.
Recitál č. 10 Nařízení (EU) 2017/565. blíže upřesňuje smysl ustanovení v čl. 10 odst. 1 písm. b) tak, že tyto měnové kontrakty „…byly uzavřeny s cílem dosáhnout jistoty ohledně výše plateb za zboží, služby a reálné investice, představují prostředek pro placení. Tím budou z definice finančních nástrojů vyloučeny měnové kontrakty uzavřené nefinančními podniky, které přijímají platby v cizí měně za vývoz určitelného zboží a služeb, a nefinančními podniky, které provádějí platby v cizí měně za dovoz specifického zboží a služeb.“
Pro výklad dotčeného ustanovení je podstatné použití pojmů „identifikovatelné zboží…“ či „určitelné…“ a nikoliv „identifikované či určité“. Tím je dáno jednoznačně najevo, že postačí, pokud je možno zboží, službu nebo přímou investici určit s ohledem na jejich charakteristiku, účel či zavedenou praxi mezi dodavateli a odběrateli.
K tomu, aby mohl být měnový kontrakt považován za platební prostředek podle Nařízení (EU) 2017/565, měly by být jeho parametry posuzovány individuálně, s doložením účelu, např. ve formě faktur, smluvní dokumentace nebo obvyklých obchodů dle dosavadní praxe. Obchodník s cennými papíry by se neměl automaticky spoléhat na prohlášení klienta, že kontrakt je uzavírán s cílem usnadnit platby, tedy mimo režim finančních nástrojů podle MiFID II, ale měl by s ohledem na konkrétní situaci kvalifikovaně posoudit okolnosti takové transakce, které by měly být dostatečné k prokázání požadavku na identifikovatelnost zboží, služby nebo přímé investice.
Na úrovni Komise ani ESMA dosud nebyl publikován metodický materiál týkající se této problematiky. Považujeme tedy za relevantní využít podpůrně při aplikaci tohoto ustanovení informace publikované jiným orgánem dohledu, konkrétně britskou FCA[1], a to včetně příkladů konkrétních transakcí, na které se může uplatnit výjimka podle Nařízení (EU) 2017/565.
--------
[1] https://www.handbook.fca.org.uk/handbook/PERG/13/4.html?date=2018-01-03
Datum zveřejnění:
25. 5. 2018
Platnost od: 25. 5. 2018 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Poskytovatelé investičních služeb
Seznam souvisejících předpisů:
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II)
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (nařízení (EU) 2017/565)
• Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT)
Relevantní ustanovení:
čl. 10 nařízení 2017/565
Součástí souboru odpovědí k:
Soubor odpovědí na otázky související s novým režimem MiFID 2 / MiFIR
ID: RS2018-07
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele