Definice veřejné nabídky obsažená v Nařízení o prospektu neobsahuje pojem „širšího okruhu osob“ – došlo v souvislosti s veřejnou nabídkou k posunu chápání pojmu veřejnost? - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
Definice veřejné nabídky obsažená v Nařízení o prospektu neobsahuje pojem „širšího okruhu osob“ – došlo v souvislosti s veřejnou nabídkou k posunu chápání pojmu veřejnost?
S ohledem na skutečnost, kdy v oblasti regulace veřejné nabídky zásadní povinnost uveřejnit prospekt nabízeného cenného papírem je spojena s překročením striktně stanoveného počtu 150 nabídkou oslovených osob, nemá pojmové vymezení „veřejnosti“ v rámci samotné definice „veřejné“ nabídky praktický význam.
Nařízení o prospektu se v rámci vymezení veřejné nabídky cenných papírů v čl. 2 písm. d) soustředí především na postižení jejích „kvalitativních“ znaků. Co do „kvantitativních“ znaků veřejné nabídky si předmětné ustanovení nařízení o prospektu vystačí pouze s vymezením subjektů, kterým je nabídka adresována. Nařízení o prospektu je označuje jako „osoby“ (v množném čísle bez dalšího vymezení).[1]
I když by se takové vymezení dalo z jistého pohledu považovat za určitý posun ve vztahu k dosavadní právní úpravě obsažené v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, která v této souvislosti používala pojem „širší okruh osob“, z praktického pohledu nemá tato pojmová změna větší význam. Hlavní úlohu v oblasti regulace veřejné nabídky totiž nepochybně hraje povinnost uveřejnit prospekt nabízeného cenného papíru a ta je jasně omezena počtem 150 nabídkou oslovených osob. Jiné povinnosti, které by nenavazovaly na existenci prospektu, Nařízení o prospektu téměř neupravuje.[2] Z tohoto důvodu není v souvislosti s nabídkou cenných papírů třeba řešit, kdy se z okruhu více osob stává „veřejnost“ a kdy se z neveřejné či „privátní“ nabídky cenných papírů stává nabídka veřejná.
Na druhou stranu v případech, kdy zvláštní právní úprava odkazuje (pouze) na pojem „veřejné nabídky“, aniž by zde současně bylo relevantní uveřejnění prospektu[3], vzniká zde nutnost „veřejnost“ kvantitativně vymezit.[4] V těchto případech lze odkázat na již uveřejněnou odpověď „Pojem „veřejnost“ v předpisech na finančním trhu“ z 23. 4. 2018, které se danou problematikou zabývá.
-------
[1] Tzv. podlimitní nabídky adresované více osobám, jejichž celková hodnota protiplnění v Unii nedosahuje výše 1 000 000 EUR za 12 měsíců (výjimka de minimis), považuje Nařízení o prospektu za nabídky veřejné, nevztahuje však na ně svojí účinnost (srov. dikci čl. 1 odst. 3 Nařízení o prospektu).
[2] Shodně (jde-li o definici veřejné nabídky obsažené v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu) též Husták, Z., Šovar, J., Franěk, M., Smutný, A., Cetlová, K., Doležalová, D., Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 351.
[3] Tak tomu je např. v případě, kdy právní úprava (bez dalšího) zakazuje veřejnou nabídku určitého investičního nástroje – srov. § 137 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.
[4] Lze podotknout, že Nařízení o prospektu v rámci vymezení úlevy z povinnosti uveřejnit prospekt v čl. 1 odst. 4 výslovně počítá s tím, že se ve zde vymezených případech bude jednat o „veřejné“ nabídky (k tomu srov. návětí čl. 1 odst. 4 Nařízení o prospektu). Okruh 150 osob tedy sám o sobě „veřejnost“ nevymezuje.
Datum zveřejnění:
6. 12. 2019
Platnost od: 6. 12. 2019 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Emitenti a emise
Seznam souvisejících předpisů:
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu (Nařízení o prospektu)
Relevantní ustanovení:
článek 2 písm. d) Nařízení o prospektu
Odkazuje na:
RS2018-05
ID: RS2019-37
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele