RS2019-39 (ČNB)

K povolovacímu řízení u směnárníků - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu K povolovacímu řízení u směnárníků 1. Jakým způsobem lze podat žádost o udělení povolení k činnosti směnárníka? Ustanovení: § 6 odst. 1 ZSČ, § 2, § 3, § 4 a § 7 VSČ Podmínky pro udělení povolení k činnosti směnárníka jsou stanoveny ZSČ a VSČ. Pro udělení povolení k činnosti směnárníka musí žadatel splnit podmínky podle ustanovení § 6 odst. 1 ZSČ, podrobnosti (náležitosti žádosti, povinné přílohy, formu a způsob podání apod.) pak stanoví ustanovení § 3, § 4 a § 7 VSČ. Vymezení některých pojmů je obsaženo v ustanovení § 2 VSČ. O udělení povolení k činnosti směnárníka se rozhoduje ve správním řízení podle části druhé SŘ. Žádost o udělení povolení k činnosti směnárníka včetně jejích příloh lze podat pouze elektronickou formou, a to pouze prostřednictvím internetové aplikace České národní banky (ČNB) pro registraci subjektů (informační systém REGIS), který je dostupný na internetových stránkách ČNB http//www.cnb.cz/cnb/regis, kde lze rovněž nalézt podrobnější informace o podání žádosti prostřednictvím tohoto systému. Pro přístup do informačního systému REGIS je nutné použít kvalifikovaný certifikát (uznávaný elektronický podpis) podle ZSVD. Pro použití kvalifikovaného certifikátu pak musí být v PC instalovaná podpora pro práci s certifikáty a JAVA (podrobnější informace, návod pro přístup do informačního systému REGIS, popis nastavení internetového prohlížeče, instalační balíčky a často kladené dotazy lze nalézt v části Návod a stažení podpůrných souborů). Přílohy k žádosti mají formát Portable Document Format (přípona pdf) nebo, není-li možné použít formát Portable Document Format (přípona pdf), jiný formát běžně používaný v elektronickém styku, který neumožňuje změnu obsahu. Přílohy, které nebyly zaslány elektronicky prostřednictvím systému REGIS, je nutné bezodkladně předložit ČNB, a to v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle ZSVD na adresu podatelna@cnb.cz, nebo prostřednictvím datové schránky žadatele na adresu 8tgaiej.[1] 2. V případě příloh k žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka stačí prosté kopie nebo je třeba doložit originály listin? Ustanovení: § 3, § 16 odst. 2 a § 33 SŘ, § 2 písm. c), § 3 odst. 2 a 3, § 4 odst. 2 a 3 VSČ Seznam příloh k žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka upravuje v případě žadatelů, kteří jsou fyzickými osobami, ustanovení § 3 odst. 2 a 3 VSČ a v případě žadatelů, kteří jsou právnickými osobami, ustanovení § 4 odst. 2 a 3 VSČ. ČNB akceptuje prostou kopii dokumentů a listin. Nicméně platí, že v případě pochybnosti o pravosti předložených dokladů (kopií) ČNB vyžaduje předložení originálů těchto listin. To vyplývá zejména z ustanovení § 3 SŘ, podle něhož ČNB postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Zároveň platí, že ČNB vyžaduje v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 SŘ předložení písemností vyhotovených v cizím jazyce v originálním znění (současně s úředně ověřeným překladem do jazyka českého), stejně tak ČNB vyžaduje z povahy věci předložení veřejných listin (listin vydaných orgány veřejné moci) v originálním znění. Je-li žadatel zastoupen, je nutné k žádosti předložit plnou moc nebo obdobnou listinu prokazující oprávnění zástupce zastupovat žadatele (§ 33 SŘ). Pravost podpisu na plné moci nemusí být úředně ověřena.[2] 3. Je přijetí žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka zpoplatněno? Ustanovení: § 2 odst. 1 ZSP, položka 65 bod 3 písm. a) sazebníku správních poplatků přílohy ZSP Přijetí žádosti je zpoplatněno správním poplatkem ve výši 10 000 Kč, a to dle položky 65 bod 3 písm. a) sazebníku správních poplatků, který je přílohou ZSP. V  okamžiku, kdy žadatel prostřednictvím informačního systému REGIS podá řádně svou žádost o udělení povolení k činnosti směnárníka, obdrží na svůj kontaktní e-mail  rovněž platební instrukci s informacemi pro uhrazení tohoto správního poplatku. V případě nezaplacení správního poplatku v platební instrukci uvedené lhůtě splatnosti bude žadateli zaslání výzva podle ustanovení § 5 odst. 2 ZSP ve spojení s § 101 a násl. DŘ k úhradě správního poplatku do 15 dní od doručení této výzvy žadateli. 4. Jak postupovat při vyplňování žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka v informačním systému REGIS v případě, že se jedná o nově založenou, dosud nevzniklou, právnickou osobu? Ustanovení: § 6 odst. 5 ZSČ a § 4 odst. 3 VSČ V případě postupu žadatele podle ustanovení § 6 odst. 5 ZSČ, tj. v případě, že žádost podává zakladatel právnické osoby, která dosud nevznikla, je potřebné k žádosti připojit i společenskou smlouvu, nebo zakladatelskou listinu pořízenou ve formě veřejné listiny této právnické osoby. Pro ostatní náležitosti žádosti a přílohy k ní se použijí jednotlivé odstavce a písmena ustanovení § 4 VSČ obdobně. Při vlastním vyplňování žádosti v informačním systému REGIS se místo dosud nepřiděleného identifikačního čísla právnické osoby (IČO) vyplní „99999999“. 5. Jak správně identifikovat skutečného majitele žadatele o udělení povolení k činnosti směnárníka? Ustanovení: § 6 odst. 2 ZSČ, § 75 a § 78 ZOK a § 2 písm. c) ZESM Definici skutečného majitele obsahuje ustanovení § 6 odst. 2 ZSČ, a to odkazem na ZESM.[3] Podle ustanovení § 2 písm. c) ZESM se pak skutečným majitelem myslí každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání. Další podrobnosti jsou pak uvedeny v příslušných ustanoveních ZESM. Při identifikaci ovládající osoby u obchodní korporace je mj. nezbytné zohlednit rovněž zákonné domněnky ovládání dle § 75 ZOK a domněnky jednání ve shodě ve smyslu § 78 ZOK. 6. Je potřeba v případě dokladů vydaných cizím státem (např. doklad vydaný cizím státem o  bezúhonnosti) ověření podpisů a otisků razítek na těchto dokladech, příp. i  úřední překlad těchto dokladů do českého jazyka? Ustanovení: § 16 odst. 2 a § 53 odst. 4 SŘ U dokladů vydaných cizím státem je nutné v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 SŘ předložit jejich originální znění i úředně ověřený překlad do českého jazyka,[4] a  v případě, že tyto doklady jsou ze zemí, u kterých je pro využití v České republice vyžadováno vyšší ověření (apostila nebo superlegalizace), pak předložit tyto doklady v souladu s ustanovením § 53 odst. 4 SŘ spolu s tímto vyšším ověřením.[5] 7. Jak má postupovat žadatel v případě, že doklad o dosaženém vzdělání vedoucí osoby žadatele, která skutečně řídí provozování směnárenské činnosti, získala tato osoba v zahraničí? Ustanovení: § 108 ŠZ, § 89, § 90 a § 90a ZVŠ, § 6 odst. 1 písm. c) ZSČ Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) ZSČ platí, že žadatel musí v případě vedoucí osoby, která skutečně řídí provozování směnárenské činnosti, při žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka doložit, že tato osoba dosáhla minimálně středního vzdělání s maturitní zkouškou. V případě, že je doklad prokazující dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání vydán v cizím státě, musí být podle ustanovení § 108 ŠZ a vyhlášky č. 12/2005 Sb. splněna buď (i) podmínka uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice v případech, kdy je Česká republika na základě svých mezinárodních závazků zavázána zahraniční vysvědčení uznat za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice nebo (ii) uznána platnost zahraničního vysvědčení v České republice (nostrifikace) v případech, kdy Česká republika není vázána mezinárodní smlouvou uznat dané zahraniční vysvědčení za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice. O příslušný doklad může žadatel požádat krajský úřad příslušný podle místa pobytu žadatele. V případě zahraničního vysokoškolského vzdělání se pak postupuje podle ustanovení § 89, § 90 a § 90a ZVŠ a na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno), v ostatních případech pak veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program. 8. Musí osoby, které budou fakticky provádět směnárenskou činnost, splňovat nějaké kvalifikační požadavky? Ustanovení: 33 ZOBM V souladu s ustanovením § 33 ZOBM je směnárník povinen zajistit, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování (dále jen „odborný kurz“), vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou (dále jen „osvědčení“). Odborný kurz pro osoby činné pro směnárníka, které provádějí směnárenské obchody i mezi měnami jinými než česká koruna, euro, americký dolar, britská libra nebo japonský jen, pořádá pouze ČNB (§ 33 odst. 3 písm. b) bod 4 ZOBM). Odborný kurz pro osoby činné pro směnárníka, které provádějí směnárenské obchody pouze mezi měnami česká koruna, euro, americký dolar, britská libra nebo japonský jen, může kromě ČNB pořádat i osoba jí k tomu pověřená (§ 33 odst. 3 písm. c) ZOBM). Seznam osob pověřených k organizování odborných kurzů (§ 33 odst. 6 ZOBM), termíny odborných kurzů, formulář žádosti o zařazení do odborného kurzu, ceník odborných kurzů, vzory osvědčení apod. jsou dostupné na internetových stránkách ČNB https://www.cnb.cz/cs/bankovky-a-mince/pravni-predpisy/odborne-kurzy/ 9. Od kdy lze v provozovně vykonávat směnárenskou činnost? Ustanovení: § 10 ZSČ, § 7 odst. 1 VSČ, § 30 odst. 1 a § 33 SŘ, § 21 OSŘ Provozovatel směnárenské činnosti smí provozovat směnárenskou činnost pouze v místě své provozovny. Ve smyslu ustanovení § 10 odst. 4 ZSČ je provozovatel směnárenské činnosti povinen oznámit ČNB, kde bude jeho provozovna umístěna, a to alespoň 3 pracovní dny přede dnem, ve kterém v ní začne provozovat směnárenskou činnost. Náležitosti oznámení směnárenské provozovny, jeho formu a způsob podání stanoví podle ustanovení § 10 odst. 5 ZSČ příslušný prováděcí předpis, tj. VSČ. Podle ustanovení § 7 odst. 1 VSČ se oznámení o umístění provozovny a oznámení o změně údajů uvedených v oznámení o umístění provozovny podává v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému REGIS. Jiný způsob oznámení provozovny není přípustný a takové oznámení by nevyvolalo zamýšlené právní následky. Případné přílohy, které nebyly zaslány elektronicky prostřednictvím systému REGIS, je nutné bezodkladně předložit ČNB, a to v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle ZSVD na adresu podatelna@cnb.cz, nebo prostřednictvím datové schránky žadatele na adresu 8tgaiej.[6] Je-li směnárník zastoupen, je nutné k žádosti předložit plnou moc nebo obdobnou listinu prokazující oprávnění zástupce zastupovat žadatele (§ 33 SŘ). Pravost podpisu na plné moci nemusí být úředně ověřena.[2] Případně směnárník k žádosti připojí pověření zaměstnance statutárním orgánem (členem) jednat za právnickou osobu, pokud jménem právnické osoby (směnárníka) nejedná předseda statutárního orgánu, popřípadě člen statutárního orgánu, který tím byl pověřen,[7] ev. vedoucí odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo prokurista, může-li jednat samostatně (§ 30 odst. 1 SŘ ve spojení s § 21 OSŘ). V případě řádného (bezvadného) oznámení podle ustanovení § 10 odst. 4 ZSČ je směnárník oprávněn provozovat v provozovně směnárenskou činnost ode dne, který uvede v oznámení, případně třetí pracovní den ode dne oznámení. Od třetího pracovního dne ode dne oznámení je směnárník oprávněn provozovat v provozovně směnárenskou činnost také v případě, že v oznámení uvedl dobu kratší než 3 pracovní dny. 10. Vrátí ČNB žadateli zaplacený správní poplatek v případě zpětvzetí žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka, pokud o vrácení poplatku žadatel požádá? Ustanovení: § 7 odst. 1 písm. a) ZSP Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) ZSP správní úřad vrátí poplatek v plné výši na žádost osoby, která poplatek zaplatila, nebyl-li proveden požadovaný úkon, vymezený v jednotlivých položkách sazebníku a nejde-li o poplatek, jehož předmětem je správním úřadem přijatá žádost, návrh, přihláška, podnět, námitka, ohlášení nebo oznámení. Ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) ZSP je třeba rozumět tak, že žádost o vrácení poplatku správní úřad zamítne, je-li úkon, tedy předmět poplatku v jednotlivých položkách sazebníku, formulován jako „přijetí žádosti, návrhu, přihlášky atd.“ V daném případě (v případě přijetí žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka) se tedy jedná o poplatek, jehož předmětem je správním úřadem přijatá žádost, návrh, přihláška, podnět, námitka, ohlášení nebo oznámení, a proto ČNB žádosti poplatníka z tohoto důvodu nemůže vyhovět a zaplacený správní poplatek mu vrátit zpět. 11. Jak může směnárník získat potvrzení o tom, že je držitelem povolení k činnosti směnárníka, resp. že je zapsán v registru směnárníků? Ustanovení: § 5 a § 7 odst. 1 ZSČ ČNB v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 ZSČ rozhodnutí o udělení povolení k činnosti směnárníka písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu do registru směnárníků (§ 5 ZSČ). O zápisu do registru směnárníků ČNB žadatele neprodleně elektronicky informuje. Pro případ, že směnárník potřebuje (např. pro účely zápisu do obchodního rejstříku) mít k dispozici potvrzení o udělení povolení k činnosti směnárníka, lze prostřednictvím internetových stránek ČNB získat Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, neboli úplný výpis z registru směnárníků k aktuálnímu datu opatřený elektronickou pečetí podle ZSVD (tzv. základní vizitku). Výpis z registru směnárníků lze získat bezplatně následujícím způsobem. Po vyhledání směnárníka (např. prostřednictvím IČO subjektu) na webových stránkách ČNB v části Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu umístěné na adrese www.cnb.cz/cnb/jerrs se v dolní části stránky s informacemi o daném subjektu objeví odkaz na tisk příslušné vizitky. Po zadání e-mailové adresy je požadavek na získání výpisu z registru směnárníků zaregistrován a předán k dalšímu zpracování. Výpis z registru směnárníků vybraného subjektu následně žadatel obdrží jako přílohu e-mailové zprávy. 12. Jakým způsobem lze oznámit změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka? Ustanovení: 8 ZSČ, § 7 odst. 3 VSČ Podle ustanovení § 8 odst. 1 ZSČ je směnárník povinen oznámit bez zbytečného odkladu ČNB změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách, na jejichž základě mu bylo povolení k činnosti směnárníka uděleno. Směnárník není povinen ČNB oznamovat změnu údajů, které jsou uvedeny v základních registrech jako referenční údaje.[8] Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka se podle § 8 odst. 2 ZSČ konkretizovaného v ustanovení § 7 odst. 3 VSČ podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle ZSVD na adresu podatelna@cnb.cz, nebo prostřednictvím datové schránky žadatele na adresu 8tgaiej.[1] 13. Jakým způsobem lze podat žádost o odnětí povolení k činnosti směnárníka? Ustanovení: § 9 odst. 2 ZSČ a § 37 SŘ Podle ustanovení § 9 odst. 2 ZSČ platí, že ČNB povolení k činnosti směnárníka odejme, jestliže o to směnárník požádá. Žádost o odnětí povolení k činnosti směnárníka může směnárník zaslat písemně na adresu ČNB, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle ZSVD na adresu podatelna@cnb.cz, nebo prostřednictvím datové schránky žadatele na adresu 8tgaiej.[1] Žádost je možné také podat prostřednictvím informačního systému REGIS. O odnětí povolení k činnosti směnárníka se rozhoduje ve správním řízení. Správní řízení je zahájeno dnem doručení žádosti o odnětí povolení k činnosti směnárníka. Žádost o odnětí povolení k činnosti směnárníka je podáním ve smyslu ustanovení § 37 SŘ, a musí tedy obsahovat náležitosti v tomto ustanovení zákona uvedené (z podání musí být patrné, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje), a to včetně podpisu žadatele. Je-li žadatel zastoupen, je nutné k žádosti předložit plnou moc nebo obdobnou listinu prokazující oprávnění zástupce zastupovat žadatele (§ 33 SŘ). Pravost podpisu na plné moci nemusí být úředně ověřena.[2] Rozhodnutí o odnětí povolení na žádost směnárníka (§ 9 odst. 2 ZSČ) se vyhotovuje v písemné podobě. ČNB zapíše do registru směnárníků datum odnětí povolení k činnosti směnárníka, a to k datu nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti směnárníka. Rozhodnutí nabyde právní moc marným uplynutím lhůty pro podání rozkladu, pokud se žadatel práva na podání rozkladu nevzdá.   Aktualizace části 5. tohoto stanoviska provedená k 20. září 2023 zohledňuje novelizaci § 6 odst. 2 ZSČ uskutečněnou zákonem č. 527/2020 Sb. a týká se změny vymezení skutečného majitele v ZSČ. ---------- [1] V podání je potřeba uvést identifikační číslo žadatele. Podrobnější informace naleznete na internetových stránkách ČNB: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/kontakty/. [2] Podpis na plné moci musí být vždy úředně ověřen, jde-li o plnou moc pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) SŘ. [3] ZSČ ve znění účinném od 1. 6. 2021 neobsahuje definici skutečného majitele přímo, ale odkazuje na definici skutečného majitele podle ZESM. [4] Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. [5] Zahraniční veřejné listiny nemusí být ověřeny, pokud byla mezi Českou republikou a zemí, v níž byla zahraniční veřejná listina vydána, uzavřena dohoda o osvobození od ověření. Seznam zemí, jejichž veřejné listiny nepodléhají superlegalizaci (tzn. je dostačující jejich apostilace anebo nemusí být vůbec ověřeny) je přístupný na internetové stránce Ministerstva spravedlnosti: https://portal.gov.cz/obcan/zivotni-situace/cestovani/overovani-listin-v-zahranici/superlegalizace-vyssi-overeni-uznavani-cizich-verejnych-listin.html, anebo na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí: https://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/overovani_listin/postup_pri_overovani_cizozemskych_listin.html. [6] V podání je potřeba uvést identifikační číslo žadatele. Podrobnější informace naleznete na internetových stránkách ČNB: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/kontakty/. [7] Je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna. [8] Tj. v daném případě se jedná o referenční údaje uvedené v registru obyvatel (§ 18 ZR), v registru osob (§ 26 ZR) a v registru územní identifikace (§ 38 ZR). Datum zveřejnění: 1. 4. 2019 Platnost od: 1. 4. 2019 do: neurčeno Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Směnárny Seznam souvisejících předpisů: • Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AMLZ) • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ) • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (SŘ) • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (ŠZ) • Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (ZESM) • Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí (ZOBM) • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (ZOK) • Zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (ZSČ) • Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (ZSP) • Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (ZSVD) • Zákon č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách (ZVŠ) • Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech (ZZR) • Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami (vyhláška č. 12/2005 Sb.) • Vyhláška č. 315/2013 Sb., o směnárenské činnosti (vyhláška č. 315/2013 Sb.) ID: RS2019-39 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele