K otázce, zda se odštěpný závod zahraniční banky z EU, prostřednictvím kterého v ČR nevykonává bankovní činnost, považuje za pobočku zahraniční banky podle zákona o bankách - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
K otázce, zda se odštěpný závod zahraniční banky z EU, prostřednictvím kterého v ČR nevykonává bankovní činnost, považuje za pobočku zahraniční banky podle zákona o bankách
Pokud odštěpný závod zahraniční banky z členského státu EU nevykonává a ani nebude vykonávat na území České republiky žádné bankovní činnosti, nejedná se o pobočku ve smyslu zákona o bankách. Oznamovací ani další povinnosti kladené na pobočku zahraniční banky z členského státu EU se na takový odštěpný závod zahraniční banky z členského státu EU nevztahují.
Zahraniční banky se sídlem v členském státě EU (dále jen „zahraniční banky z EU“) mohou v souladu s § 5a odst. 1 a § 5c odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoB“) vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle § 5d ZoB v rámci oprávnění, které jim bylo uděleno ve státě jejich sídla (tzv. režim jednotné licence). Pobočka je definována v čl. 4 odst. 1 bodě 17 nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „CRR“) jako „provozovna bez právní subjektivity, jež tvoří součást instituce a jež přímo provádí všechny nebo některé operace tvořící podstatu činnosti institucí“. Institucí se dle čl. 4 odst. 1 bodu 3 CRR rozumí mj. úvěrová instituce, tedy i zahraniční banka z EU.
Podmínkou k tomu, aby zahraniční banka z EU mohla v České republice vykonávat bankovní činnosti prostřednictvím pobočky, je notifikace orgánu dohledu domovského státu v souladu s § 5f ZoB. Tato notifikace mj. musí obsahovat obchodní plán obsahující výčet předpokládaných bankovních činností, které pobočka může vykonávat v souladu s § 5d ZoB.[1]
V ustanovení § 503 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je odštěpný závod vymezen jako pobočka zapsaná do obchodního rejstříku, případně jiná organizační složka, u níž právní předpis stanoví požadavek zapsání do obchodního rejstříku. Pobočkou se podle § 503 odst. 1 OZ rozumí taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou.
Z uvedeného vyplývá, že odštěpný závod zahraniční banky z EU, který na území ČR nevykonává bankovní činnosti v režimu jednotné licence, nelze považovat za pobočku podle CRR, neboť není naplněn definiční znak přímého provádění všech nebo některých operací tvořících podstatu činnosti úvěrových institucí. Obdobně se neuplatní ani úprava ZoB, neboť podle transpozičních ustanovení § 5a odst. 1 a § 5c odst. 1 ZoB jsou oprávnění a povinnosti spjaté s využitím jednotné licence aplikovatelné pouze v souvislosti s vykonáváním vymezených bankovních činností.[2]
Mezi tyto bankovní činnosti nespadá s ohledem na § 5d zákona o bankách činnost call centra, IT podpory nebo např. podpůrné činnosti související s činností ústřední protistrany.
Vzhledem ke skutečnosti, že odštěpný závod zahraniční banky z EU, který na území ČR nevykonává bankovní činnosti v režimu jednotné licence, nelze považovat za pobočku podle § 5a odst. 1 a § 5c odst. 1 ZoB, nevztahují se na něj ani povinnosti spojené s činností prostřednictvím pobočky, včetně oznamovací povinnosti podle § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s vyhláškou č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
---------
[1] Požadavek na notifikaci obsažený v § 5f ZoB je konzistentní s čl. 3 a násl. nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1151/2014, podle něhož předkládaný plán činností pobočky mj. obsahuje: „seznam činností v příloze I směrnice 2013/36/EU, které úvěrová instituce hodlá vykonávat v hostitelském členském státě.“
[2] Shodně i komentářová literatura: „Režim jednotného evropského pasu dopadá pouze na poskytování „vzájemně uznávaných“ bankovních služeb formou se založením pobočky nebo bez založení pobočky. Pokud by tedy banka zakládala v jiném členském státě pobočku, aniž by však jejím prostřednictvím měly být v tomto jiném členském státě poskytovány bankovní služby (například by se jednalo o pobočku, jejímž smyslem by bylo zajištění provozu datového centra banky), nepodléhalo by zřízení takové pobočky úpravě jednotného evropského pasu.“ SMUTNÝ, Aleš, PIHERA, Vlastimil, CUNÍK, Tomáš. § 5a. Zákon o bankách. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 189.
Datum zveřejnění:
22. 12. 2022
Platnost od: 22. 12. 2022 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Přeshraniční poskytování finančních služeb,
Úvěrové instituce
Seznam souvisejících předpisů:
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (CRR)
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ)
• Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách (ZoB)
Relevantní ustanovení:
§ 5a odst. 1, § 5c odst. 1, § 5d a § 5f ZoB, čl. 4 odst. 1 bodě 17 CRR, § 503 OZ
ID: RS2022-13
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele