RS2023-31 (ČNB)

K možnosti aplikace výjimek pro omezené sítě podle ZPS na stravenkové nebo benefitní karty umožňující dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitele - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu K možnosti aplikace výjimek pro omezené sítě podle ZPS na stravenkové nebo benefitní karty umožňující dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitele Cíl stanoviska Toto stanovisko poskytuje odpověď na otázky, zda kombinace stravenkové karty s možností jejího dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitele, nebo kombinace benefitní karty s možností jejího dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitele, při zahrnutí provozoven poskytujících různé typy zboží a služeb (zdraví, sport, dovolená, kultura, vzdělávání, knihy apod.), splňuje podmínky pro aplikaci výjimky tzv. omezené sítě dle ZPS.  Shrnutí stanoviska Stravenkové karty vydávané na základě výjimky tzv. omezené sítě podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZPS lze dobíjet z vlastních peněžních prostředků držitele. Benefitní karty vydávané v rámci výjimky tzv. omezené sítě podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZPS lze dobíjet z vlastních peněžních prostředků držitele za předpokladu, že je s nimi (resp. s prostředkem k placení, který je kartou představován) možné zaplatit zboží nebo služby v prostorách využívaných vydavatelem benefitní karty, nebo zboží nebo služby úzce vymezenému okruhu dodavatelů, anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb. Není však vyloučeno, aby jedna benefitní karta fyzicky obsahovala více než jeden prostředek pro platby v omezené síti za předpokladu technických a smluvních omezení zajišťujících splnění výše uvedených podmínek aplikace výjimky tzv. omezené sítě pro každý z těchto prostředků zvlášť. Odůvodnění Ke stravenkovým kartám Stravenkové karty jsou zpravidla vydávány na základě výjimky podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 5 ZPS. Možnost dobíjení takové stravenkové karty z vlastních peněžních prostředků držitele však využití této výjimky vylučuje. Není totiž splněna podmínka, že předmětem převodu je nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Nicméně, bude-li možné stravenkovou kartou platit pouze za zaměstnanecké stravování, danou službu bude možné podřadit pod výjimku tzv. omezené sítě podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZPS a stejně tak bude možné její dobíjení z vlastních peněžních prostředků držitelů. Okruh zboží a služeb, které lze takto pořídit, totiž bude dostatečně úzce vymezený. K této výjimce se vztahují oznamovací povinnost podle § 252 odst. 1 ZPS při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených, a příslušné obecné pokyny EBA[1]. K benefitním kartám Benefitní karty jsou zpravidla vydávány na základě výjimky podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 6 ZPS. Při možnosti dalšího dobíjení takové benefitní karty z vlastních peněžních prostředků držitele však již nebude možné tuto výjimku využít, protože není splněna podmínka, že předmětem převodu je nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a ve formě, která je podle zákona upravujícího daně z příjmů osvobozena od daně. Využití výjimky omezené sítě podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZPS lze zvažovat výlučně za předpokladu, že okruh zboží a služeb, za který je možné prostředkem zaplatit, bude dostatečně úzký (eurokonformní výklad musí zohlednit, že podle čl. 3 písm. k) bodu ii) směrnice PSD2 má být „velmi úzký“), a musí být v rámci něj dáno funkční propojení zboží či služeb[2]. Současně je třeba přihlédnout k tomu, že tentýž prostředek nelze použít k provádění platebních transakcí za účelem pořízení zboží nebo služeb v rámci více než jedné omezené sítě.[3] Prostředkem vydávaným v rámci výjimky tzv. omezené sítě tak nemohou být prováděny platby za zboží nebo služby z různých funkčně nesouvisejících oblastí jako jsou např. zdraví, sport, dovolená, kultura, vzdělávání, knihy. S ohledem na požadavky obecných pokynů EBA[4] nelze v případě popsaném v předchozí větě uvažovat ani o aplikaci výjimky tzv. omezené sítě pro omezený okruh dodavatelů služeb. Obecně k prostředkům pro platby v omezené síti V souladu s obecnou zásadou, že výjimky se vykládají restriktivně[5], je třeba vykládat restriktivně i výjimky z povinnosti získat povolení k poskytování platebních služeb podle ZPS. Jednotlivé výjimky je rovněž třeba odlišovat a není možné je vzájemně účelově kombinovat[6]. Je však možné, aby konkrétní zařízení (v tomto případě fyzická karta) obsahovalo více než jeden prostředek pro platby v omezené síti za předpokladu technických a smluvních omezení zajišťujících splnění výše uvedených podmínek aplikace výjimky tzv. omezené sítě pro každý z těchto prostředků zvlášť[7].[8] Ve vztahu ke každému prostředku musí být veden účet a jednoznačně vymezena konkrétní finanční částka, kterou lze jednotlivými prostředky umístěnými na společném zařízení v rámci konkrétních omezených sítí uplatnit.  Není tak možné využít pro všechny prostředky jeden společný účet, který by držitel karty dobíjel a peněžní prostředky libovolně uplatňoval mezi všemi prostředky omezených sítí.   --------- [1] Při posuzování výjimky omezené sítě je třeba rovněž zohlednit obecné pokyny EBA k vynětí omezených sítí z působnosti směrnice PSD2 (EBA/GL/2022/02), dostupné zde. [2] Viz EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 4. [3] Bod 13 preambule PSD2 uvádí: „S cílem pomoci tato rizika omezit by nemělo být možné tentýž prostředek použít k provádění platebních transakcí za účelem pořízení zboží nebo služeb v rámci více než jedné omezené sítě.“ a EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 2.5: „Příslušné orgány by neměly povolit použití stejného platebního prostředku vyňatého z působnosti podle čl. 3 písm. k) bodu i) PSD2 v různých omezených sítích poskytovatelů služeb.“. [4] Viz EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 2.5: „Příslušné orgány by neměly povolit použití stejného platebního prostředku vyňatého z působnosti podle čl. 3 písm. k) bodu i) PSD2 v různých omezených sítích poskytovatelů služeb.“. [5] Věc C-5/08 Infopaq International A/S  v. Danske Dagblades Forening, bod 56: „(...) podle ustálené judikatury musejí ustanovení směrnice odchylující se od obecné zásady zavedené toutéž směrnicí podléhat striktnímu výkladu (rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Kapper, C‑476/01, Recueil, s. I‑5205, bod 72, a ze dne 26. října 2006, Komise v. Španělsko, C‑36/05, Sb. rozh. s. I‑10313, bod 31)“. nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. srpna 2020 sp. zn. 10 As 115/2020, resp. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 (N 172/24 SbNU 281).  [6] Viz EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 1.11: „Příslušné orgány by měly vzít v úvahu, že na jeden platební prostředek vyňatý podle čl. 3 písm. k) PSD2 se nemůže vztahovat více než jedno vynětí z oblasti působnosti PSD2, včetně dalších vynětí podle čl. 3 písm. k) PSD2.“. [7] Tzn. včetně toho, že každý z prostředků k placení lze použít jen pro jedinou omezenou síť. [8]  Viz EBA/GL/2022/02, obecný pokyn 1.6: „Příslušné orgány by měly vzít v úvahu, že jedna platební karta nebo jiný způsobem [sic] platby může současně zahrnovat více než jeden konkrétní platební prostředek v oblasti působnosti čl. 3 písm. k) PSD2. Příslušné orgány by měly zajistit, aby se technická a smluvní omezení uvedená v obecných pokynech 1.4 a 1.5 vztahovala na každý specifický platební prostředek.“. Datum zveřejnění: 21. 12. 2023 Platnost od: 21. 12. 2023 do: neurčeno Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Platební instituce a instituce elektronických peněz Seznam souvisejících předpisů: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu (PSD2) • Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku (ZPS) Relevantní ustanovení: § 3 odst. 3 písm. c) body 4, 5 a 6 ZPS; čl. 3 písm. k) bodu ii) PSD2 ID: RS2023-31 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele