RS2023-25 (ČNB)

K možnosti zohlednění majetku/aktiv v rámci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu K možnosti zohlednění majetku/aktiv v rámci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru Cíl stanoviska Toto stanovisko poskytuje odpověď na otázku, za jakých podmínek je možné zohlednit majetek/aktiva spotřebitele v rámci jeho posouzení úvěruschopnosti (zejména schopnosti úvěr splatit)[1] podle ZSÚ a zda existuje možnost neposuzovat příjmy a výdaje spotřebitele. Shrnutí stanoviska Poskytovatel úvěru musí v souladu s § 86 odst. 2 větou první ZSÚ při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele porovnat příjmy a výdaje spotřebitele (a způsob plnění dosavadních dluhů). Spotřebitelský úvěr je možné poskytnout i tehdy, kdy s ohledem na výši majetku/aktiv spotřebitele nebudou důvodné pochybnosti o tom, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splatit: jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Odůvodnění Podle § 86 odst. 2 věty první ZSÚ platí, že „[p]oskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“ Podle věty druhé téhož ustanovení platí, že „[h]odnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Zároveň ČNB při výkonu dohledu postupuje v souladu s obecnými pokyny EBA/GL/2020/06[2]. K možnosti částečného nebo úplného splacení spotřebitelského úvěru výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami Hodnotu majetku lze při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle ZSÚ zohlednit tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami. Jedná se tak o případy, kdy úvěrová smlouva předpokládá, že splácení úvěru je založeno na prodeji majetku jakožto primárního zdroje splácení. Poskytovatel musí v takovém případě důvodně předpokládat, že dojde k prodeji majetku, kdy se uskuteční a jaký bude výnos z takového prodeje, přičemž tyto údaje by nejlépe měly být uvedeny ve smlouvě, stejně jako řešení situace, kdy k prodeji za určených podmínek v určeném čase nedojde. Pouhá existence majetku, který je možné prodat, neopravňuje k zahrnutí takového majetku do posouzení úvěruschopnosti. Musí zde být přítomen záměr spotřebitele majetek prodat a poskytovatelovo posouzení a vyhodnocení tohoto záměru s ohledem na jeho reálnost a podmínky, a určitá míra jistoty, kdy a za kolik se majetek prodá. Nejde tedy o obecně použitelný alternativní přístup v případě, kdy příjmy spotřebitele nejsou dostatečné nebo je věřitel nechce zjišťovat. I v případě, kdy jsou splněny tyto podmínky pro zohlednění hodnoty majetku při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle ZSÚ, musí poskytovatel úvěru v souladu s § 86 odst. 2 větou první ZSÚ vždy porovnat příjmy a výdaje spotřebitele. Poukazujeme na to, že poskytovatel musí též zohlednit případné výdaje spotřebitele související s vlastnictvím jeho majetku, zejména jedná-li se o nemovitou věc (blíže se k tomu ČNB vyjádřila v odpovědi na otázku Jaký je základní právní rámec pro podnikatelské poskytování zpětné hypotéky a obdobných produktů spotřebitelům? ). ZSÚ pouze při dodržení těchto podmínek umožňuje poskytnout úvěr i tehdy, kdy teprve s ohledem na hodnotu majetku spotřebitele nebudou důvodné pochybnosti, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splatit (§ 86 odst. 1 věta druhá ZSÚ). Důraz na zohlednění porovnání příjmů a výdajů spotřebitele při posuzování jeho úvěruschopnosti podle ZSÚ je nutné klást zejména tehdy, kdy spotřebitelský úvěr má být splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele pouze částečně. K případům, kdy z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy Stejně jako v případě ad a., tak i v tomto případě, kdy z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy, platí nadále obecné pravidlo ZSÚ, tedy že se posuzuje zejména schopnost splácet (sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru) na základě porovnání příjmů a výdajů (a způsobu plnění dosavadních dluhů). ČNB ani v tomto případě nepokládá možnost zohlednit výši majetku za primární obecně použitelný způsob splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost podle ZSÚ. ZSÚ však umožňuje poskytnutí úvěru v určitých případech i tehdy, pokud by samotné příjmy nebyly dostatečné. Tomu ostatně nasvědčuje i to, že ZSÚ výslovně předpokládá posouzení (celkové) finanční situace spotřebitele. Zatímco však posouzení výdajů je pro naplnění účelu ZSÚ nutné vždy, nelze předem vyloučit možnost neposouzení příjmů v situacích, kdy již ze samotného posouzení majetku, závazků a výdajů spotřebitele jednoznačně vyplývá, že i v případě nulových příjmů bude spotřebitel schopen úvěr splácet. V takovém případě lze považovat požadavek posouzení příjmů pro naplnění účelu ZSÚ za nadbytečný. Tato možnost je podepřena i souslovím „bez ohledu na své příjmy“, které naznačuje, že ani nezohlednění příjmů nemusí bránit úspěšnému posouzení úvěruschopnosti podle ZSÚ.   --------- [1] Toto stanovisko se nezaobírá zohledněním majetku při posouzení a ověření vůle spotřebitele úvěr splatit. [2] K případům, kdy kolaterál je zdrojem splácení nebo kdy nemovitost má svému vlastníkovi poskytovat příjem viz body 97 a 111 EBA/GL/2020/06. Datum zveřejnění: 22. 11. 2023 Platnost od: 22. 11. 2023 do: neurčeno Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Spotřebitelský úvěr Seznam souvisejících předpisů: • Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ) Relevantní ustanovení: § 86 ZSÚ ID: RS2023-25 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele