K vymezení stran depozitářské smlouvy - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
K vymezení stran depozitářské smlouvy
Cíl stanoviska
Toto stanovisko poskytuje odpověď na otázku, jaké strany mohou sjednat smlouvu, která bude depozitářskou smlouvou podle § 67 ZISIF.
Shrnutí stanoviska
Depozitářská smlouva ve smyslu § 67 ZISIF se sjednává výlučně mezi depozitářem fondu a obhospodařovatelem fondu. Připojení třetího účastníka (smluvní strany) depozitářské smlouvy zákon nebrání a zejména připojení administrátora fondu a případně samotného nesamosprávného fondu s právní osobností lze považovat za dobrou praxi. Tím není dotčeno, že práva a povinnosti podle § 67 ZISIF se uplatňují pouze na depozitáře a obhospodařovatele.
Odůvodnění
Podle ustanovení § 67 odst. 1 ZISIF výslovně platí, že depozitářská smlouva zavazuje depozitáře a obhospodařovatele, neboť okolnost, že je uzavírána právě mezi těmito osobami, je pojmovým znakem depozitářské smlouvy ve smyslu § 67 ZISIF. To platí i v případě nesamosprávných investičních fondů s právní osobností (dále jen „NIFPO“), neboť § 9 odst. 2 ZISIF označuje za jejich obhospodařovatele právnickou osobu, která je jejich individuálním statutárním orgánem.
V případě NIFPO může být depozitářská smlouva uzavřena jako:
dvoustranná smlouva, jejímiž smluvními stranami jsou obhospodařovatel a depozitář (vždy s uvedením, pro jaký konkrétní NIFPO se depozitářská smlouva uzavírá);
tří nebo vícestranná smlouva, kdy vedle obhospodařovatele a depozitáře je třetím nebo dalším účastníkem depozitářské smlouvy NIFPO, případně i administrátor nebo i další osoba.
Připojení dalšího účastníka smlouvy ZISIF nebrání. Zejména v případě administrátora fondu jde o dobrou praxi zejména z důvodu potřebné součinnosti poskytované administrátorem depozitáři pro výkon jeho činností.[1] V úvahu připadá i zapojení samotného investičního fondu (z povahy věci jen, jde-li o fond s právní osobností), případně dalších osob.
Tím však není dotčeno, že práva a povinnosti vyplývající z § 67 ZISIF mohou a musí být uplatňovány jen ve vztahu mezi obhospodařovatelem a depozitářem. Na případného třetího (a dalšího) účastníka se uplatní jen práva a povinnosti, které jsou v takovéto vícestranné smlouvě výslovně uvedeny (sjednány) a neodporují-li zároveň požadavkům na podstatné náležitosti depozitářské smlouvy dle § 67 odst. 1 ZISIF.
Pokud by byla smlouva uzavřena pouze mezi depozitářem a NIFPO, může případně platně vzniknout, ale nebude se jednat o depozitářskou smlouvu ve smyslu § 67 ZISIF, kterou může uzavřít pouze obhospodařovatel a depozitář.
Tento závěr odpovídá dikci § 67 ZISIF („Depozitářskou smlouvou se depozitář investičního fondu zavazuje … a obhospodařovatel tohoto fondu se zavazuje…“). Gramatický výklad lze argumentačně podpořit systematickým výkladem i výkladem dle účelu, a to uvážíme-li povinnosti, jejichž plnění v souvislosti s depozitářskou smlouvou zákon ukládá přímo obhospodařovateli (srov. např. § 70 odst. 1 a 2, § 74 či 76 ZISIF)[2] a které nemůže plnit NIFPO, protože z podstaty věci jejich plnění náleží obhospodařovateli.
V případě, kdy je smlouva uzavřena pouze mezi depozitářem a NIFPO a obhospodařovatel nezajistí nápravu tím, že uzavře smlouvu s depozitářem sám nebo nepřevezme práva a závazky z již uzavřené smlouvy, může se jednat o postup rozporný s požadavkem na obhospodařování fondu s odbornou péčí a nevykonávání činnosti řádně a obezřetně, případně též o nezajištění depozitáře pro investiční fond, které je přestupkem podle § 600 odst. 2 anebo 3 ZISIF (tj. nezajistí pro investiční fond depozitáře).
Podle § 67 odst. 1 ZISIF se obhospodařovatel ve smlouvě s depozitářem zavazuje mj. „a platit depozitáři tohoto fondu za jeho činnost úplatu“. Zákon ale neurčuje, z jakého majetku se tato úplata hradí. Vzhledem k vymezení nákladů, které nelze zahrnout do nákladů fondu kolektivního investování, lze a contrario dovodit, že náklady na depozitáře lze do nákladů fondu kolektivního investování zahrnovat a běžně jsou takto v rámci pravidel ve statutu zahrnované. Tím spíše to platí pro fondy kvalifikovaných investorů.
V případě, že depozitář způsobí svou činností újmu investičnímu fondu, nahradí ji přímo tomuto fondu, nikoli jeho obhospodařovateli (§ 80 odst. 1 ZISIF). Závěrem doplňujeme, že depozitářskou smlouvu je vždy třeba uzavřít s uvedením, pro jaký konkrétní investiční fond se depozitářská smlouva uzavírá, neboť obhospodařovatel uzavřením depozitářské smlouvy zavazuje depozitáře k vykonávání určitých činností pro konkrétní investiční fond, který obhospodařuje, jak vyplývá mj. již ze základních ustanovení o depozitáři investičního fondu v § 60 ZISIF. Depozitář se na základě uzavření depozitářské smlouvy stává depozitářem konkrétního fondu. Platí, že každý fond kolektivního investování musí mít pouze jednoho depozitáře, stejně, jako fond kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit (§ 68 a § 83 odst. 1 ZISIF).
---------
[1] Mj. podle § 59 ZISIF se administrátor ve smlouvě o administraci zavazuje sdělovat podstatné informace i depozitáři, depozitář výslovně kontroluje řadu činností, které pro fond zajišťuje administrátor (např. oceňování majetku a dluhů fondu nebo výpočet aktuální hodnoty cenného papíru vydávaného fondem - § 38 odst. 1 písm. e) a f) ZISIF z pohledu administrátora a § 73 odst. 1 písm. b) a c) ZISIF z pohledu depozitáře).
[2] Pozn. viz také např. příloha 2 písm. i) vyhlášky č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech, kdy ve výroční zprávě fondu kolektivního investování má být uvedeno: údaje o skutečně zaplacené úplatě obhospodařovateli za obhospodařování fondu, s rozlišením na údaje o úplatě za výkon činnosti depozitáře, administrátora, hlavního podpůrce a auditora, a údaje o dalších nákladech či daních.
Datum zveřejnění:
8. 3. 2024
Platnost od: 8. 3. 2024 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Investiční společnosti a investiční fondy
Seznam souvisejících předpisů:
• Vyhláška č. 244/2013 Sb. o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech (vyhláška č. 244/2013 Sb.)
• Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF)
Relevantní ustanovení:
§ 67 ZISIF
ID: RS2024-07
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele