K zavedení funkce interního auditu u investičního zprostředkovatele - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
K zavedení funkce interního auditu u investičního zprostředkovatele
Cíl stanoviska
Toto stanovisko vymezuje přístup ČNB k otázce, dle jakých kritérií má být posuzována vhodnost a přiměřenost zavedení funkce interního auditu u investičního zprostředkovatele.
Shrnutí stanoviska
Za vhodnou a přiměřenou považuje ČNB potřebu interního auditu typicky tehdy, pokud investiční zprostředkovatel využívá distribuční řetězec v podobě mnoha zaměstnanců (pracovníků) nebo vázaných zástupců, tedy pokud distribuce není omezena jen na několik málo zaměstnanců (pracovníků) nebo vázaných zástupců.
Odůvodnění
Ustanovení čl. 16 odst. 5 druhý pododstavec MiFID II ukládá povinnost „mít řádné administrativní a účetní postupy, mechanismy vnitřní kontroly, účinné postupy k posouzení rizik a účinná kontrolní a ochranná opatření pro systémy zpracovávání dat.“ Toto ustanovení je transponováno v § 12a odst. 1 ZPKT. Jde o povinnost uloženou obchodníkovi s cennými papíry, ale týká se i investičního zprostředkovatele vzhledem k tomu, že § 12a se podle § 32 odst. 2 ZPKT použije pro investičního zprostředkovatele obdobně.[1]
Čl. 16 odst. 5 MiFID II, a tedy i § 12a odst. 1 ZPKT, je pak prováděn čl. 24 nařízení (EU) 2017/565, týkající se interního auditu. Dle čl. 24 nařízení (EU) 2017/565 obchodník s cennými papíry (investiční podnik) „zřídí a udržuje, pokud to je vhodné a přiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich podnikatelské činnosti i s ohledem na charakter a škálu investičních služeb a činností vykonávaných v rámci této podnikatelské činnosti, funkci interního auditu (…)“. Na základě odkazu v § 32 odst. 2 se tento prováděcí předpis obdobně použije i na investičního zprostředkovatele.
Primárně podle § 12a odst. 1 písm. b) ZPKT ve spojení s § 32 odst. 2 ZPKT jsou požadovány po investičním zprostředkovateli náležité mechanismy vnitřní kontroly, jejichž realizace je povinností vedoucího orgánu, jenž může tyto úkoly dále vnitřně nebo externě (outsourcing) delegovat, avšak nemůže delegovat konečnou odpovědnost za tyto činnosti.
Pokud pak jde o rozlišení, kdy již je potřeba interního auditora u investičního zprostředkovatele, poskytují určité vodítko obecné pokyny k vnitřnímu systému správy a řízení podle směrnice (EU) 2019/2034. Tyto obecné pokyny (primárně určené investičním podnikům 2. třídy, ale použitelné jako vhodné vodítko i pro investiční zprostředkovatele) v odstavci 150 uvádějí „kvalitativní“ a nikoliv „kvantitativní“ charakteristiku pro potřebu mj. i funkce vnitřního auditu, a to tak, že jestliže investiční podniky nezřizují ani nemají funkci řízení rizik ani funkci vnitřního auditu, měly by být schopny na požádání prokázat, že zásady a postupy přijaté a prováděné pro účely rámce vnitřní kontroly účinně dosahují stejného výsledku jako obecné pokyny stanovené v hlavě V.
V hlavě V (rámec a mechanismy vnitřní kontroly) lze pak odkázat zejména na odstavec 195, dle kterého by měla funkce vnitřního auditu posoudit zejména:
vhodnost rámce pro správu a řízení investičního podniku;
zda stávající zásady a postupy jsou i nadále přiměřené a splňují požadavky vyplývající ze zákonů a regulačních předpisů a jsou v souladu se strategií investičního podniku v oblasti rizik a s ochotou investičního podniku podstupovat riziko;
soulad postupů s platnými zákony a předpisy a s rozhodnutími vedoucího orgánu;
zda jsou postupy správně a účinně prováděny (např. soulad transakcí s předpisy, míra skutečně vzniklého rizika atd.) a
přiměřenost, kvalitu a účinnost prováděných kontrol a zpráv podávaných obchodními útvary (první obranné linie) a funkcemi řízení rizik a zajišťování shody s předpisy.
Obecně je třeba vycházet z textace čl. 24 nařízení (EU) 2017/565, podle níž se vhodnost a přiměřenost (a v závislosti na tom i nutnost) interního auditu posuzuje „s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich podnikatelské činnosti i s ohledem na charakter a škálu investičních služeb a činností vykonávaných v rámci této podnikatelské činnosti“.
Povaha činnosti investičního zprostředkovatele je typicky jednodušší, s ohledem na omezený okruh investičních služeb i nástrojů. Rozsah činnosti však může být významný a s ním je často spojena i vyšší složitost činnosti. Obecně lze říci, že zřízení interního auditu bude typicky vhodné a přiměřené tehdy, pokud je v činnosti investičního zprostředkovatele obsažen distribuční řetězec v podobě mnoha zaměstnanců (pracovníků) nebo vázaných zástupců, tedy pokud distribuce není omezena jen na několik málo zaměstnanců (pracovníků) nebo vázaných zástupců (orientačně nižší desítky, v závislosti i na dalších aspektech rozsahu činnosti).
---------
[1] Přitom není podstatné, že jsou tyto povinnosti nad rámec požadovaného minima pro investičního zprostředkovatele podle čl. 3 odst. 2 MiFID II.
Datum zveřejnění:
16. 5. 2024
Platnost od: 16. 5. 2024 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Poskytovatelé investičních služeb,
Řídicí a kontrolní systém
Seznam souvisejících předpisů:
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II)
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (nařízení (EU) 2017/565)
• Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT)
Relevantní ustanovení:
§ 12a odst. 1 a § 32 odst. 2 ZPKT; čl. 24 nařízení (EU) 2017/565; čl. 16 odst. 5 MiFID II
Součástí souboru odpovědí k:
K některým povinnostem investičních zprostředkovatelů
ID: RS2024-23
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele