K umístění firemního dodatku o právní formě v názvu investičního fondu - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
K umístění firemního dodatku o právní formě v názvu investičního fondu
Cíl stanoviska
Cílem stanoviska je blíže vyjasnit některé otázky související s použitím firemních dodatků v názvech investičních fondů.
Shrnutí stanoviska
Firemní dodatky, jejichž zahrnutí do obchodní firmy investičního fondu s právní osobností upravují předpisy v oblasti fondového investování (např. dodatek „investiční fond s proměnným základním kapitálem“ nebo jeho zkratka „SICAV“), mohou být umístěny v libovolné části názvu (obchodní firmy) investičního fondu s právní osobností a nemusí ani postupně navazovat na jiné firemní dodatky.
Odůvodnění
Investiční fondy s právní osobností mají právní formu obchodní korporace (§ 100 a 101 ZISIF), v praxi nejčastěji formu akciové společnosti. Podle § 123 OZ musí zakladatelské jednání právnické osoby určit mj. její název a podle § 132 odst. 2 OZ platí, že „Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy“. Označení právní formy bývá často zkracováno do podoby zkratky a běžně se označuje jako firemní dodatek.
Firemní dodatky se obecně dělí na obligatorní a fakultativní, přičemž dodatky obligatorní jsou takové, které musí podnikatelé při splnění určitých podmínek použít bez ohledu na jejich vlastní vůli. Údaj o právní formě právnické osoby v podobě stanovené zákonem pro subjekt té které právní formy se řadí právě do kategorie dodatků obligatorních (viz § 132 odst. 2 OZ).
Podle § 243 odst. 2 ZOK, který obsahuje úplný výčet přípustných forem obligatorního dodatku názvu právnické osoby v právní formě akciové společnosti, platí, že akciová společnost musí, jakožto součást jejího názvu, uvést označení „akciová společnost“ nebo zkratku „akc. spol.“ či „a.s.“. V případě možnosti volby mezi jedním z několika obligatorních dodatků označujících právní formu dotčené právnické osoby je přitom možno uvést v názvu pouze jeden z nich (tzn. dvě nebo tři uvedená označení vedle sebe nejsou přípustná).[1][2]
Zákonná úprava ani relevantní judikatura nicméně nestanoví, zda musí být dodatek označující právní formu (a obdobně i další dodatky včetně těch fakultativních) uveden za firemním kmenem nebo mu má předcházet. Doktrína obecně, a stejně tak i rozhodovací praxe rejstříkových soudů, připouští, že lze postupovat oběma způsoby.[3] Argumentum a contrario, jestliže by zákonodárce zamýšlel umístění či pořadí dodatku konkrétním způsobem upravit, mohl tak učinit výslovně, viz kupříkladu pevný požadavek v ustanovení § 45, 46 a 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, které uvádějí, že akademické tituly se uvádějí výhradně před jménem fyzické osoby, vyjma „Ph.D.“, „Th.D.“ atd., které se uvádějí naopak pouze za jménem.
Otevřený přístup ve věci umístění dodatku označujícího právní formu právnické osoby uvádí i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2005, sp. zn. 7 Cmo 383/2005 : „Dodatek označující právní formu musí být ve firmě obsažen, ale toliko jednou. Konec firmy nemusí být vždy nutně představován dodatkem o právní formě“. Obdobně k umístění dodatku v obchodní firmě uvádí Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 873/2004: „…příslušnost k určitému koncernu dávají podnikatelé najevo dodatkem k obchodní firmě, jenž je uveden za (před) kmenem obchodní firmy“.
Uvedené závěry lze využít i pro firemní dodatky u investičních fondů s právní osobností, jejichž použití nařizuje speciálně ZISIF, jako „investiční fond s proměnným základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAV“, „komanditní společnost na investiční listy“, které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol. na invest. listy“ nebo „k. s. i. l.“ a další.
---------
[1] Viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. 3 Cmo 27/96., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3814/2018.
[2] Uvedené se neuplatní v případě více rozdílných obligatorních dodatků obchodní firmy právnické osoby, např. pokud obchodní firma investičního fondu ve formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem obsahuje dodatek „a.s.“ i „SICAV“, případně jiné přípustné formy těchto dodatků. Podle § 243 odst. 2 ZOK a § 154 odst. 1 ZISIF dokonce takový fond musí mít v obchodní firmě obě označení.
[3] Viz kupříkladu: BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava; PLÍVA, Stanislav. In ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš aj. Obchodní zákoník: komentář. 12. vydání. Praha: C. H. BECK, 2009, s. 25.,
LOCHMANOVÁ, Ludmila. Firemní dodatky I. Právní rádce, 2006, č. 5, s. V-VI.,
PELIKÁNOVÁ, Irena. Firemní právo v novém obchodním zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1993, č. 6, s. 4., KOŽIAK, Jaromír. Obchodní firma v novém občanském zákoníku. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 12., nebo JANOŠEK, Vladimír. § 132 [Název právnické osoby]. In PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 17.
Datum zveřejnění:
10. 5. 2024
Platnost od: 10. 5. 2024 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Investiční společnosti a investiční fondy
Seznam souvisejících předpisů:
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ)
• Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF)
• Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (ZOK)
• Zákon č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách (ZVŠ)
Relevantní ustanovení:
§ 154 ZISIF; § 132 odst. 2 OZ
ID: RS2024-17
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele