RS2024-31 (ČNB)

K povinnosti provozovatele online tržiště získat povolení k poskytování platebních služeb podle ZPS - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu K povinnosti provozovatele online tržiště získat povolení k poskytování platebních služeb podle ZPS Cíl stanoviska Toto stanovisko poskytuje odpověď na otázku, zda se na zprostředkovatele fungujícího jako on-line tržiště (marketplace) poskytovatelů služeb (např. ubytovacích), který zpracovává platby zákazníků a až následně je převádí (agregovaně) na bankovní účty poskytovatelů služeb, vztahuje regulace platebních služeb. Shrnutí stanoviska Pro zpracování a provádění plateb při provozování on-line tržiště není zapotřebí získat oprávnění k poskytování platebních služeb, jestliže lze činnost podřadit pod některou z výjimek stanovených v § 3 odst. 3 ZPS, zejména v písm. d) bodu 6 či písm. c) bodu 4. V opačném případě provozovatel on-line tržiště musí získat příslušné oprávnění podle ZPS. Odůvodnění Provozovatelé on-line tržišť (marketplaces) fungují často jako zprostředkovatelé mezi zákazníky a poskytovateli služeb v určité oblasti (např. ubytování).[1] V typickém případě, na nějž je toto stanovisko zaměřeno, zprostředkovávají uzavření smlouvy mezi zákazníkem a poskytovatelem tím, že na on-line tržišti poskytovatelé služeb propagují a nabízejí své služby a zákazníci si mezi těmito poskytovateli vybírají, objednají si či rezervují služby, za něž platí zprostředkovateli (provozovateli tržiště), který drží peněžní prostředky na svém účtu a po poskytnutí služby nebo na základě jiné skutečnosti (např. storno) je vyplácí snížené o provizi poskytovatelům služeb, případně vrací zákazníkům. Pozitivní vymezení platebních služeb je stanoveno v § 3 odst. 1 a 2 ZPS. Obecně lze říci, že vstupuje-li mezi plátce a příjemce třetí osoba, která pro ně podnikatelským způsobem zajišťuje přesun peněžních prostředků, jedná se o platební službu. Ustanovení § 3 odst. 3 ZPS potom obsahuje výjimky, které určité způsoby zprostředkovaných převodů peněžních prostředků z regulace platebních služeb vylučují. Z výjimek, které by bylo možné na on-line tržiště aplikovat, se jedná zejména o výjimku podle § 3 odst. 3 písm. d) bodu 6 ZPS pro platby prováděné osobou, která jedná jménem plátce, nebo příjemce při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která na účet plátce nebo příjemce zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání. Současně se musí jednat o platbu vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání. Jestliže provozovatel on-line tržiště na základě smluvních vztahů s poskytovateli nabízí jejich služby na on-line tržišti a jejich jménem přijímá platby zákazníků, a prostřednictvím on-line tržiště je uzavřena i smlouva o poskytování služeb mezi zákazníkem a poskytovatelem, pak provozovatel on-line tržiště ve smyslu uvedené výjimky jedná jako zprostředkovatel, který se podílí na uzavření podkladového právního vztahu a je oprávněn pro poskytovatele služeb (příjemce) přijímat platby od zákazníků (plátců), aniž by musel disponovat příslušným povolením k poskytování platebních služeb. Pro využití výjimky podle § 3 odst. 3 písm. d) bodu 6 ZPS není rozhodné, zda jsou peněžní prostředky on-line tržištěm agregovány (za předpokladu splnění zejm. podmínky, aby platba vyplývala z nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání). Stejně tak není rozhodné, jak široký je okruh zboží a služeb nabízených na tržišti. Uvedenou výjimku však nelze aplikovat, pokud zprostředkovatel (provozovatel on-line tržiště) zastupuje jak plátce, tak i příjemce[2],[3]. Jestliže provozovatel on-line tržiště poskytuje zprostředkování nejen poskytovateli služeb (jako příjemci), ale současně i zákazníkovi (jako plátci), a to např. tím, že vede zákazníkům na on-line tržišti účty, na které lze libovolně zasílat peněžní prostředky (bez současně provedeného nákupu zboží nebo služeb) a ze kterých je možné následně hradit služby různým poskytovatelům, kteří na tržišti nabízejí své služby, pak je třeba uvažovat o možnosti uplatnění jiné výjimky dle ZPS[4], a to podle § 3 odst. 3 písm. c) bod 4 ZPS. V popsaném případě by se dalo uvažovat o tom, že provozovatel on-line tržiště vydává prostředek (on-line účet na tržišti), jehož prostřednictvím je možné zaplatit pouze úzce vymezený okruh zboží nebo služeb (např. ubytovacích);  výjimku je třeba vykládat eurokonformně a zohlednit, že podle čl. 3 písm. k) bodu ii) směrnice PSD2 má být okruh zboží nebo služeb „velmi úzký“. Podmínky pro využití této výjimky dále upravují obecné pokyny orgánu EBA[5], u kterých ČNB oznámila, v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s nimi od okamžiku jejich účinnosti.[6] Pokud nelze aplikovat ani jednu z výše uvedených výjimek ze ZPS, pak zprostředkovatel provozující on-line tržiště poskytuje platební služby a pro svoji činnost potřebuje příslušné oprávnění.[7]   --------- [1] Stanovisko však lze obdobně vztáhnout i na on-line tržiště pro prodej zboží. [2] K tomu viz odpověď Evropského orgánu pro bankovnictví 2020_5355 ”The implementation of commercial agent exclusion for B2C e-commerce platforms” [3] Není přitom zcela vyloučeno, aby online tržiště mělo uzavřenou smlouvu jak s poskytovatelem zboží nebo služeb tak se zákazníkem (např. akceptací obchodních podmínek provozovatele on-line tržiště plátcem i příjemcem). Avšak při nákupu/prodeji zboží nebo služeb je možné zastupovat pouze jednu stranu. [4] V tomto případě nelze využít výjimku podle § 3 odst. 3 písm. d) bodu 6 ZPS, neboť tržiště zastupuje obě smluvní strany. [5] Obecné pokyny k vynětí omezených sítí z působnosti směrnice PSD2 (EBA/GL/2022/02), dostupné zde. [6] Sdělení ČNB o obecných pokynech EBA k vynětí omezených sítí z působnosti směrnice PSD2. [7] Srov. BERAN, Jiří, Tomáš NÝDRLE a Dalibor STRNADEL. Zákon o platebním styku: Komentář. K § 3. ASPI_ID KO370_2017CZ. Datum zveřejnění: 6. 6. 2024 Platnost od: 6. 6. 2024 do: neurčeno Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Platební instituce a instituce elektronických peněz Seznam souvisejících předpisů: • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (nařízení o zřízení EBA) • Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu (PSD2) • Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku (ZPS) Relevantní ustanovení: § 3 odst. 1 a 2 ZPS, § 3 odst. 3 písm. c) bod 4 ZPS, § 3 odst. 3 písm. d) bod 6 ZPS, čl. 3 písm. k) bod ii) PSD2 ID: RS2024-31 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele