K možnosti pověřit správou nevýkonného úvěru dle ZTNÚ advokáta - Česká národní banka
Úvod
Dohled a regulace
Legislativní základna
Stanoviska k regulaci finančního trhu
K možnosti pověřit správou nevýkonného úvěru dle ZTNÚ advokáta
Cíl stanoviska
V tomto stanovisku poskytuje ČNB odpověď na otázku, zda podle ZTNÚ může obchodník s úvěry pověřit správou nevýkonného úvěru, jak stanoví § 21 a § 23 ZTNÚ, namísto osoby oprávněné spravovat nevýkonný úvěr, advokáta, který by tuto činnost vykonával při poskytování právních služeb, a to s odkazem na § 3 odst. 1 písm. b) ZTNÚ.
Shrnutí stanoviska
Obchodník s úvěry může v souladu s § 21 odst. 2 ZTNÚ nebo musí v souladu s § 21 odst. 1 či § 23 odst. 1 ZTNÚ výkonem všech nebo některých činností spadajících pod správu nevýkonného úvěru pověřit pouze osobu oprávněnou spravovat nevýkonný úvěr, mezi které advokáti nepatří.
Odůvodnění
Podle § 3 odst. 1 písm. b) ZTNÚ na jednu stranu platí, že „[t]ento zákon se nepoužije na správu nevýkonného úvěru vykonávanou advokátem při poskytování právních služeb“.
To ale nic nemění na povinnostech obchodníka s úvěry podle ZTNÚ. ZTNÚ obchodníkovi s úvěry umožňuje pověřit správou nevýkonného úvěru výhradně osobu oprávněnou spravovat nevýkonný úvěr, ať už se jedná o případ, kdy tak ZTNÚ obchodníkovi s úvěry přikazuje učinit (§ 21 odst. 1 a § 23 odst. 1), anebo o ostatní případy, kdy tak ZTNÚ obchodníkovi s úvěry učinit dovoluje (§ 21 odst. 2).[1]
Okruh osob oprávněných spravovat nevýkonný úvěr vymezuje taxativní výčet v § 4 ZTNÚ. Advokáti osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěr podle tohoto výčtu nejsou.
Z toho vyplývá, že ZTNÚ obchodníkovi s úvěry neumožňuje správu nevýkonného úvěru, tj. výkonem všech nebo některých činnosti podle § 2 písm. k) ZTNÚ výslovně svěřit advokátovi.
Význam výjimky v § 3 odst. 1 písm. b) ZTNÚ se omezuje pouze na případy, kdy při poskytování právních služeb obchodníkovi s úvěry advokát činí doplňkové úkony, které svou podstatou naplní definiční znaky správy nevýkonného úvěru, ale s ohledem na použitelná pravidla pro výkon advokacie je v těchto případech není nezbytné duplikovat povinnostmi při správě nevýkonného úvěru podle ZTNÚ. V těchto případech nejsou nijak dotčeny povinnosti obchodníka s úvěry stanovené ZTNÚ (které by měl popř. plnit advokát jednající v jeho zastoupení).[2]
Text a systematika ZTNÚ, důvodová zpráva k ZTNÚ[3] ani závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k transpozici směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry[4] nenasvědčují závěru opačnému, tedy, že by podle ZTNÚ měly existovat 2 zcela samostatné kategorie subjektů, které obchodníci s úvěry mohou pověřit výkonem správy nevýkonného úvěru – jedna tvořená osobami oprávněnými spravovat nevýkonný úvěr a druhá tvořená advokáty (popř. jinými osobami podle § 3 odst. 1 ZTNÚ).
I směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry, kterou do českého právního řádu ZTNÚ transponuje, podporuje výklad, že mezi okruh osob oprávněných spravovat nevýkonný úvěr advokáta zahrnovat nelze. Směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry členským státům pouze umožňuje z působnosti této směrnice vyjmout správu nevýkonného úvěru, kterou vykonávají advokáti v rámci svého povolání.[5] Směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry vymezuje okruhy profesionálů, kterým lze svěřit správu nevýkonného úvěru, a to z osob, jejichž činnost spadá do působnosti této směrnice, tak i z osob, jejichž činnost je výslovně postavena mimo její působnost. Advokáti do žádného z těchto okruhů oprávněných profesionálů nenáleží.[6]
Z výše uvedeného ve spojení s obecným interpretačním pravidlem, že výjimky je nutné vykládat restriktivně, vyplývá, že obchodník s úvěry nemůže pověřit správou nevýkonného úvěru ve smyslu části třetí ZTNÚ advokáta. Podle textu ZTNÚ to platí bez ohledu na to, zda se jedná o případ, kdy obchodník s úvěry správu nevýkonného úvěru třetí osobě svěřit podle ZTNÚ musí, anebo tak chce učinit dobrovolně.
Toto stanovisko slouží k výkladu ZTNÚ. Tímto stanoviskem nejsou nijak dotčena pravidla pro poskytování právní pomoci podle předpisů pro výkon advokacie.
---------
[1] V obou typech případů tak podle § 21 a § 23 ZTNÚ musí obchodník s úvěry učinit písemnou smlouvou uzavřenou s osobou oprávněnou spravovat nevýkonný úvěr.
[2] Srov. k tomu i čl. 17 odst. 5 směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry.
[3] Důvodová zpráva nevysvětluje vztah výjimky v § 3 odst. 1 písm. b) ZTNÚ k § 4 a § 21 a § 23. DZ např. k § 3 ZTNÚ uvádí: „[…] Zde zákon využívá diskrece v čl. 2 odst. 6 směrnice, která umožňuje členským státům vyjmout tyto osoby z působnosti zákona, pokud vykonávají činnosti, které jsou svou podstatou správou nevýkonného úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že pod správu nevýkonného úvěru lze zahrnout množství úkonů a některé by mohly být považovány za úkony, které vykonává v rámci své činnosti notář, soudní exekutor nebo advokát, je účelné, aby tyto činnosti mohli vykonávat i nadále, a to bez dalšího povolení. Některé činnosti, které vykonávají právnické profese, jsou z působnosti zákona vyloučeny ze své podstaty. Jedná se například o činnost likvidačního správce při likvidaci pozůstalosti, výkon správy majetku zajištěného v trestním řízení soudním exekutorem, činnost insolvenčního správce, provádění dobrovolných dražeb soudním exekutorem atp. Tyto činnosti nenaplní definiční znaky správy nevýkonného úvěru podle tohoto zákona ve spojení s požadavkem na podnikatelský výkon dané činnosti (srov. § 4 zákona). Správou nevýkonného úvěru se rozumí činnost vykonávaná jménem obchodníka s úvěry, který podnikatelsky (tj. soustavně, samostatně a za účelem dosažení zisku) nabývá nevýkonné úvěry. Jednorázová či nahodilá správa nevýkonných úvěrů tedy nebude v působnosti zákona o trhu s nevýkonnými úvěry.“
[4] V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace k transpozici směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry se uvádí, že zvolené řešení má vést k minimálnímu zatížení dotčených subjektů, ovšem tak, aby byl dodržen smysl zákona: „Vzhledem ke skutečnosti, že je obecným východiskem neregulovat již regulované a současně v maximální možné míře držet konzistenci principů regulace napříč sektorovými předpisy, přistoupí předkladatel návrhu zákona k využití diskrece a vyjme z působnosti připravovaného zákona činnosti, které advokáti, notáři a exekutoři vykonávají v rámci výkonů svého povolání. Vybraná varianta 1 odpovídá minimálnímu zatížení subjektů, ovšem s návrhem takové úpravy, aby byl dodržen smysl zákona (srov. výjimku dle § 3 odst. 1).“
[5] Srov. čl. 2 odst. 6 a bod 23 preambule směrnice („A konečně existuje několik povolání, v jejichž rámci je prováděna doplňková činnost, jež se podobá správě úvěru, totiž notáři, advokáti a soudní vykonavatelé, kteří vykonávají svá povolání v souladu s vnitrostátním právem a kteří vykonávají závazná opatření, a proto by měly mít členské státy možnost vyjmout tato povolání z působnosti této směrnice.“).
[6] Srov. čl. 17 odst. 1 a 5 směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry. Podle čl. 17 odst. 5 směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry navíc platí, že „[č]lenské státy zajistí, aby určený správce úvěru nebo subjekt uvedený v čl. 2 odst. 5 písm. a) bodě i) nebo iii) plnil jménem obchodníka s úvěry povinnosti obchodníků s úvěry podle odstavce 2 tohoto článku a podle článků 18 a 20. Není-li určen žádný správce úvěru ani subjekt uvedený v čl. 2 odst. 5 písm. a) bodě i) nebo iii), vztahují se tyto povinnosti nadále na obchodníka s úvěry nebo jeho zástupce“.
Datum zveřejnění:
25. 7. 2024
Platnost od: 25. 7. 2024 do: neurčeno
Typ dokumentu:
Stanovisko
Upravuje oblast:
Nevýkonný úvěr
Seznam souvisejících předpisů:
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry (směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry)
• Zákon č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry (ZTNÚ)
Relevantní ustanovení:
§ 3 odst. 1 písm. b), § 4, § 21 odst. 1 a 2 a § 23 odst. 1; Čl. 2 odst. 5 a 6, čl. 17 odst. 1 a 5 směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry
ID: RS2024-41
Exportovat do pdf
Strategie dohledu
Co nového v dohledu
Legislativní základna
Banky a družstevní záložny
Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé
Investiční společnosti a investiční fondy
Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu
Finanční konglomeráty
Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu
Emise, nabídky převzetí a vytěsnění
Směnárny
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding
Prodeje na krátko
Ozdravné postupy a řešení krize
Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr
Správci nevýkonných úvěrů
Sdělení klíčových informací (PRIIPs)
Udržitelné finance
Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP)
Digitální provozní odolnost
Kryptoaktiva
Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy)
Výkon dohledu
Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu
DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu
Seznamy a evidence
Souhrnné informace o finančním sektoru
Informace uveřejňované emitenty
Informace o krátkých pozicích
Centrální registr úvěrů
Dohledový whistleblowing
Finanční inovace
Ochrana spotřebitele