RS2024-46 (ČNB)

K výjimce „de minimis“ z povinnosti uveřejnit prospekt - Česká národní banka Úvod Dohled a regulace Legislativní základna Stanoviska k regulaci finančního trhu K výjimce „de minimis“ z povinnosti uveřejnit prospekt Upozornění: Toto stanovisko již není aktuální Cíl stanoviska Toto stanovisko se vyjadřuje k otázce, jak z hlediska povinnosti uveřejnit prospekt při veřejné nabídce investičních cenných papírů postupovat v období od 4. prosince 2024, kdy nabývá účinnosti zrušení čl. 1 odst. 3 nařízení o prospektu, kde byla dosud upravena výjimka z povinnosti uveřejnit prospekt pro malé emise cenných papírů, tzv. výjimka „de minimis".  Shrnutí stanoviska S ohledem na účel novely nařízení o prospektu bude ČNB nadále akceptovat veřejné nabídky do 1 mil. EUR bez uveřejnění prospektu do doby nastavení nového limitu po nabytí plné účinnosti novely nařízení o prospektu (případně národní adaptace, pokud nastane dříve). Odůvodnění Dne 14. listopadu 2024 byl v Úředním věstníku Evropské unie vydán soubor předpisů o kotaci, tzv. Listing Act[1], připravený „za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu".  Jeho součástí je mimo jiné novela nařízení o prospektu. Ustanovení této novely relevantní pro toto stanovisko nabývají účinnosti 4. prosince 2024 a 5. června 2026. Novela nařízení o prospektu se týká také výjimky z povinnosti uveřejnit prospekt v případě malých nabídek cenných papírů, tzv. výjimka „de minimis“. Dosavadní hranice pro tuto výjimku je upravena v čl. 1 odst. 3 nařízení o prospektu, v němž je mj. uvedeno, že toto nařízení se nevztahuje „na veřejné nabídky cenných papírů s celkovou hodnotou protiplnění v Unii nižší než 1 000 000  EUR; tento limit se počítá za období dvanáct měsíců.“ Čl. 3 odst. 2 nařízení o prospektu v předchozím znění umožňoval členským státům zvýšit limit pro osvobození „de minimis“ až na 8 mil. EUR. Český zákonodárce při adaptaci českého právního řádu na nařízení o prospektu tuto možnost nevyužil.[2] Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu č. 119/2020 Sb., která adaptovala český právní řád na nařízení o prospektu, proto zrušila i § 34 odst. 4 písm. g),  které stanovilo, že „ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce a o prospektu cenného papíru se s výjimkou uvedenou v  odstavci 5 (dobrovolný prospekt) nevztahují na cenné papíry, jejichž celková hodnota protiplnění je nižší než částka 1 000 000 EUR; tato částka se vypočítává za cenné papíry nabízené ve všech členských státech Evropské unie v průběhu 12 měsíců,“ protože místo něj se uplatnilo přímo účinné ustanovení čl. 1 odst. 3 nařízení o prospektu, jež uvádělo totéž. Aktuální novela nařízení o prospektu zrušuje ustanovení čl. 1 odst. 3 s účinností od 4. prosince 2024[3]. V souvislosti s tím upravuje novou „de minimis“ hranici, a to ve výši 12 mil. EUR, přičemž členský stát má možnost tuto částku snížit na 5 mil. EUR. Tato nová hranice nabývá účinnosti až 5. června 2026.[4] Evropský zákonodárce tak dává národnímu zákonodárci možnost a čas, aby v mezidobí zvážil a případně nastavil nový limit. Bez zřejmého důvodu však nepočítá s tím, že v národní úpravě výslovná úprava hranice „de minimis“ chybí, protože národní úprava spoléhala na přímo účinnou úpravu v nařízení o prospektu.[5] Výkladem doslovným, který je však současně výkladem ad absurdum, by se dalo dojít k závěru, že po účinnosti zrušení čl. 1 odst. 3 nařízení o prospektu až do 5. června 2026 by každá sebemenší veřejná nabídka investičních cenných papírů (pokud by se neuplatnily jiné důvody pro osvobození) podléhala povinnosti sestavit a uveřejnit schválený prospekt. Tento výklad by byl ovšem v rozporu se smyslem úpravy vymezeným v bodě 12 preambule dosavadního nařízení o prospektu, podle kterého „u veřejných nabídek cenných papírů s celkovou hodnotou protiplnění v Unii nižší než 1 000 000 EUR jsou náklady na sestavení prospektu podle tohoto nařízení pravděpodobně neúměrné předpokládaným výnosům z nabídky; proto je vhodné, aby se povinnost sestavit prospekt podle tohoto nařízení na nabídky takto malého rozsahu nevztahovala; členské státy by neměly povinnost sestavit prospekt podle tohoto nařízení rozšiřovat na veřejné nabídky cenných papírů s celkovou hodnotou protiplnění pod touto prahovou hodnotou.“ Na tento účel osvobození od povinnosti sestavit a uveřejnit prospekt navazuje i bod 7 preambule novely nařízení o prospektu, v němž se uvádí, že „u malých veřejných nabídek cenných papírů by náklady na sestavení prospektu mohly být nepřiměřené ve vztahu k celkové hodnotě protiplnění u nabídky.“ Dále se v něm odůvodňuje i účel zrušení hranice „de minimis“ ve výši 1 mil. EUR, jímž bylo odstranění různých prahových hodnot mezi členskými státy a nikoliv zrušení samotného osvobození pro malé veřejné nabídky (bod 8 preambule: „S cílem snížit roztříštěnost trhu a zároveň zohlednit rozdílnou velikost vnitrostátních kapitálových trhů v rámci Unie by měl být stávající systém, který členským státům umožňuje stanovit různé prahové hodnoty pro osvobození ve výši od 1 000 000 EUR do 8 000 000 EUR, nahrazen systémem dvojí prahové hodnoty“). Současně by nebylo logické, aby novele, která limit výjimky „de minimis“ s cílem snížení zátěže trhu zvyšuje (na 12 nebo 5 mil. EUR), předcházelo období (cca rok a půl dlouhé), během kterého se naopak zátěž zásadně zvýší a dosavadní výjimka dočasně zruší. Takový postup by bylo možné označit za absurdní. Přitom „v případě, kdy by výklad právní normy dovedl k závěru absurdnímu, tj. nesmyslnému, nebo takovému, který nemá rozumný smysl apod., je třeba tento výklad odmítnout jako nesprávný.“[6] Výklad podle smyslu (tedy dovození, že výjimka pro veřejné nabídky do 1 mil. EUR za 12 měsíců nadále platí) zde odpovídá také zásadě „in dubio mitius“, tedy v pochybnostech mírněji pro adresáty potenciálně nejasné normy.[7] Protože zrušení osvobození evidentně nebylo úmyslem evropského ani národního zákonodárce, bude Česká národní banka nadále uplatňovat osvobození od povinnosti sestavit a uveřejnit prospekt pro veřejné nabídky pod 1 mil. EUR, a to do 5. června 2026, nebo do případné dřívější a jiné úpravy limitu v národní legislativě. Od 5. června 2026 pak platí limit 12 mil. EUR s tím, že Česká republika může – na úrovni zákona –  snížit tento limit na 5 mil. EUR.   --------- [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2809, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 600/2014 za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu. [2] Jako jeden z mála členských států vedle Slovenska, Maďarska a Rumunska (viz přehled ESMA National thresholds below which the obligation to publish a prospectus does not apply z 3. července 2023). [3] Čl. 1 bod 1 písm. a) ve spojení s čl. 4 bod 1 nařízení č. 2024/2809. [4] Čl. 1 bod 3 odst. 2 písm. b) a čl. 1 bod 3 odst. 2a ve spojení s čl. 4 bod 3 nařízení č. 2024/2809. [5] Specifický režim by mohly mít tzv. podlimitní nabídky dluhopisů (§ 9a odst. 1 zákona o dluhopisech), kde je určitý limit i na národní úrovni upraven, ale vzhledem k celkovému závěru není potřebné tento aspekt podrobněji rozebírat. [6] Srov. Knapp, V.: Teorie práva, 1. vydání. Praha, C. H. Beck 1995, str. 173, nověji též Hanuš, L.: Právní argumentace nebo svévole. Úvahy o právu, spravedlnosti a etice, Praha, C. H. Beck, 2008, str. 38 a násl. Argument či redukce „ad absurdum“ jsou standardně přijímány i v interpretaci práva Ústavním soudem, viz nález I. ÚS 1126/07, podle něhož „řešení, která se požadavku rozumného uspořádání vztahů příčí, jsou nepřijatelná. Soudu tedy jednoznačně přísluší, aby se zabýval otázkou, zda mechanická aplikace zákona nemůže přinést absurdní důsledky, a v případě, že tomu tak je, aby takovou interpretaci pomocí redukce ad absurdum odmítl, a aby zvolil výklad, jenž bude v souladu se smyslem a účelem zákona a jenž bude racionální a spravedlivý.“. [7] Srov. nález Ústavního soudu IV. ÚS 273/02, podle něhož „Připouští-li tedy zákon dvě možná řešení, pak v oblasti veřejného práva je vždy nutné ctít zásadu "in dubio mitius“.“. Datum zveřejnění: 4. 12. 2024 Platnost od: 4. 12. 2024 do: 4. 6. 2026 Typ dokumentu: Stanovisko Upravuje oblast: Emitenti a emise Seznam souvisejících předpisů: • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2809, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 600/2014 za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu (nařízení (EU) 2024/2809) • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu (Nařízení o prospektu) Relevantní ustanovení: čl. 1 odst. 3 nařízení o prospektu; čl. 1 bod 1 písm. a), čl. 1 bod 3 a čl. 4 bod 1 a 3 nařízení (EU) 2024/2809 ID: RS2024-46 Exportovat do pdf Strategie dohledu Co nového v dohledu Legislativní základna Banky a družstevní záložny Pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé Investiční společnosti a investiční fondy Platební instituce a instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Finanční konglomeráty Obchodní systémy, vypořádání, evidence a ochrana trhu Emise, nabídky převzetí a vytěsnění Směnárny Legalizace výnosů z trestné činnosti Obchodování s OTC deriváty, sekuritizace a crowdfunding Prodeje na krátko Ozdravné postupy a řešení krize Ochrana spotřebitele a spotřebitelský úvěr Správci nevýkonných úvěrů Sdělení klíčových informací (PRIIPs) Udržitelné finance Panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) Digitální provozní odolnost Kryptoaktiva Ostatní (audit, ratingové agentury, indexy) Výkon dohledu Mezinárodní aktivity v oblasti regulace a dohledu DORA – Digitální provozní odolnost finančního trhu Seznamy a evidence Souhrnné informace o finančním sektoru Informace uveřejňované emitenty Informace o krátkých pozicích Centrální registr úvěrů Dohledový whistleblowing Finanční inovace Ochrana spotřebitele